V. Kučer 26.1.2023 20:41

Německé tanky měly vysílačky na rozdíl od francouzských. Platí není spojení není velení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.1.2023 19:50

To snad poměrně rychle utichlo a územní změny nenastaly. Tedy pokud myslíte pohraniční incidenty ze září 2022.

Chcete-li namítnout, že vůči americkému spojenci by si toto nikdo nedovolil, dají se uvést případy, kdy dovolil (v současnosti např. občasné ostřelování saúdského území z Jemenu). NATO se moc argumentovat nedá, protože v podstatě není nikdo, kdo by na členský stát NATO zaútočil. Výjimkou je falklandská válka, kde si to Británie dokázala vyřídit sama. Celkově ale NATO nesousedí se zeměmi, které by jej mohly/chtěly napadnout. Situace v prostoru bývalého SSSR je o hodně složitější, hranice na Kavkaze nejsou stabilizované.

USA se pokusily dohodnout příměří, ale boje se velmi rychle obnovily. [1] Příměří nakonec zprostředkovalo Rusko [2] několik hodin poté, co Ázerbajdžán omylem sestřelil ruský Mi-24. [3]

[1] https://www.bbc.com/news/world-europe-54686284

[2] https://www.bbc.com/news/world-europe-54885906

[3] https://www.dw.com/en/nagorno-karabakh-russian-helicopter-shot-down-over-armenia/a-55547913

Je zde otázka, co zabránilo Azerům obsadit celý Karabach. Vojensky Arménie neměla nic, co by jim mohla postavit na odpor. Ano, samozřejmě, to, že k moskevské dohodě a k zastavení vítězného postupu Azerů došlo těsně po sestřelení vrtulníku, může být jen náhoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kechlibar 26.1.2023 18:48

Já tedy žiju v představě, že při tom zářijovém incidentu docházelo ke střelbě i na "pravé" arménsko-ázerbajdžánské hranici, a ne jenom v Arcachu. Nebo to tak nebylo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.1.2023 17:34

Ano. Myslím, že si to přeberou, kdo jim pomohl, když byli v úzkých, kdo tu válku zastavil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 26.1.2023 16:58

Srbsko se snažilo udržet Jugoslávii - tedy status quo. Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina v čele s Muslimem (jak se to tenkrát muselo psát) Izetbegovičem se naopak (za podpory Francie a Německa) separovaly.

Copak je v tomto za lež? Někdo vám na vaše klapky promítá jinou historii?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 26.1.2023 15:24

Závěrečný protokol Helsinské konference a EU?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 26.1.2023 15:23

Výsledkem V.K. byla Svatá aliance proti případným revolucím. V rámci plnění závazků z toho plynoucích, Rusko v r. 1849 pomohlo Franzi Josefovi, tehdy ještě mladičkému mocnáři, potlačit maďarskou rebelii. A ten se za to Nikolaji I. "odměnil" tím, že v Krymské válce se postavil na stranu Turecka, Anglie a Francie. Nikolaj ho za tu zradu na smrtelné posteli proklel - a zdá se, že kletba měla úspěch...

Na Velkou Británii té doby se dalo spolehnou v jediném - že bude vždy fungovat pouze ve svůj prospěch a kdykoli změní spojence, pokud se jí to bude hodit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:20

Budapešťské memorandum a Rusko?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:19

Sny o Velkém Srbsku jsou stejně škodlivé, jako o Velkém Chorvatsku, Velkém Bulharsku nebo Velké Albánii. O střet těchto snah šlo. Separatismus do od počátku nestabilních snah netahejte, ten je přirozeným následkem. Srbové měli jen to štěstí (nebo smůlu), že byli nejsilnější a tak toho napáchali nejvíc.

Poučil jste s u ministerstva lži?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 26.1.2023 15:17

Mohl byste se pokusit zase jednou o konkrétní (a podloženou) námitku nebo jste to umění již ztratil?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:14

Jo, souhlas.

Jen s podotknutím, že britské měnění spojenců za účelem udržení rovnováhy může být nazíráno i nazýváno různě. U nezaujatého komentátora tím krocením agresorů a udržováním míru, u zaujatého "perfidním Albionem".

Já mám blíže k tomu prvnímu náhledu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 26.1.2023 15:14

Připomenu, že ta unie řeckých států se velmi rychle rozpadla na dva soupeřící spolky, v nichž "demokratické" Athény dost nevybíravě nutily svoje "spojence" spojenci se stát a po válce, která všechny zúčastněné silně poškodila, zvítězila Sparta se spojenci. A nakonec nade všemi triumfovala Makedonie a Filippos II.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:10

Baskové momentálně celkem bez problémů. Vybojovali (vyteroristovali) si větší autonomii, než má Katalánsko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:08

V reálu, bohužel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:07

Jo, na Kavkaze a v okolí Ruska obecně je vždy jasné, kdo nějak porušil dohody. :-P

Rusové a jejich chráněnci nikdy, to jsou ti hodní. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:04

Nemá. Je "v luftě". Ale je to podnik Arménů a ti si to přeberou, nakolik jim Rusko (ne)pomohlo. Jiná věc je, že prakticky nemají na vybranou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Burget 26.1.2023 15:03

Díky pane Kechlibare za další zajímavou úvahu.

K těmto úvahám vždy říkám dvě ale:

1) Každý analytik či kdokoli, kdo se těchto úvah dopouští, přistupuje k tématu logicky a hledá jasné pro a proti, kdo čím co získá. V životě a dokonce i v obchodě to však pozoruhodně často neplatí a ve válce - tam ještě stokrát častěji. Kvůli egu či jakékoli vidině čehokoli jsou lidé ochotni obětovat mnoho, ne-li všechno co mají, přičemž u diktátorů je to ještě snadnější, neboť lidské zdroje vnímají také jen čistě jako majetek.

Proto se realita od akademických úvah tak často liší.

2) Otázka zbraní hromadného ničení, především jaderných. Jaderné zbraně nemají historickou paralelu. Přitom si buďme tisíciprocentně jistí, že zejména Kreml a jeho vojenské kruhy znovu obracejí stránky studií o možnosti proveditelnosti ohraničeného jaderného konfliktu.

Proto v úvahách o současných válečných konfliktech, kde mají obě strany jaderné zbraně, nelze prostě čerpat přehnaně mnoho moudrosti z historie. Může to vypadat a dopadnut absolutně jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 26.1.2023 15:01

To pan Kechlobar píše, v části o bohatství menších států.

Co se týče obrany, na tu není EU, ale NATO. Taky ne dokonalé, ale nic lepšího není k mání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 26.1.2023 14:53

Obávám se že krom Unie řeckých stát - které díky specializaci byly silnější než jejich prostý součet - existuje i opačná varianta typ Sovětský svaz, RVHP, WHO, OSN kdy díky vnitřním sporům a nesmyslnému způsobu vedení je celek slabší než součet jeho částí.

Obávám se, že třeba Evropská unie patří přesně do té druhé skupiny - a my jdeme ke dnu s ní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.1.2023 14:42

A Republika Arcach má nějaké spojenecké smlouvy s Ruskou Federací?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.1.2023 13:55

H. Kissinger mi tvrdil, tedy skrze knížku Dějiny diplomacie, že po Vídeňském kongresu stála stabilita Evropy na tom, že pět velmocí (V. Británie, Francie, Německo/Prusko, Rusko, Rakousko-Uhersko) se vzájemně držely v šachu tím, že kterékoliv dvě byly silnější než kterákoliv jedna; čímž si nemohl nikdo moc vyskakovat. A Anglie byla často tím silným, který se proti potenciálním agresorům spojoval tu s tím slabším, tu s oním.

Tato rovnováha ("tanec velmocí") byla narušena v r. 1870 sjednocením Německa, což ve finále vedlo ke kolapsu onoho systému zvanému 1. světová válka.

Ještě jazyková poznámka: právě "páně Kechlibarova" kredibilita je tím slovem, kterým můžeme označit například Velkou Británii té doby, totiž že sice měnila spojence jak ponožky, ale bylo lze se spolehnout, že bude krotit agresory a udržovat tak mír. Nepochybně idealizuju, ale nemyslím si, že až k nesmyslu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 26.1.2023 13:52

Arménie napadena nebyla. Bojovalo se o nikým neuznaný Arcach, z něhož by Arénům nezbyl ani čtvereční metr bez ruské intervence.

A znovu připomínám velmi gumový metr při hodnocení ruského zásahu v Jižní Osetii a nezásahu (bez jakéhokoli právního podkladu k zásahu) v Arcachu. Jediné, co tento metr ukazuje spolehlivě, je "Rusko, fuj!" - což mi přijde jako docela málo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.1.2023 13:40

Tohle srovnání mi nedává smysl. Katalánsko se chce odtrhnout od Španělska a Španělsko to nechce uznat (protože na to nemá zákony, ale ty lze skrze demokraticky zvolený parlament změnit), zatímco Ukrajina je už docela dlouho samostatný stát uznaný mj. Ruskem.

Pokud to myslíte obráceně neboli pokud mluvíte o odtržení Krymu a spol. od Ukrajiny, pak dvojí metr Bruselu nevidím. Brání jak osamostatnění Katalánska, tak osamostatnění Krymu a spol. A to ještě nezmiňuju, že Krym i Donbas se ve finále připojily/chtějí připojit k Rusku, takže - aby analogie fungovala - museli bychom tu řešit útok Francie na Španělsko za účelem připojení Katalánska k Francii.

Basky radši nezmiňuju, o těch jsem slyšel natolik dávno, že ani nemám tušení, jaký je současný stav.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kechlibar 26.1.2023 13:38

Kurdský skoro-stát ani Afghánistán nebyly členy NATO ani "napůl členy NATO", kdežto Arménie je členem CSTO.

Obecně si dnes velmoci dávají zatraceného bacha, než podepíšou nějakou formální smlouvu o vzájemné obraně v rozvojovém světě. Nasazení v takových podmínkách je logisticky obtížné a drahé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.1.2023 13:02

To je přece jedno, koho konkrétně to označuje. Pravidla a zákonitosti mají platit pro všechny stejně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.1.2023 12:59

Pokud je USA mocné Kredibilita je jen zbytečnost !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.1.2023 12:56

Kredibilita je jen teoretická Mantra, která se sype při nárazu na realitu života !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.1.2023 12:47

Španělsko má taky problémy s udržením kontinuity ? Katalánci se trhli Regulerně Plebiscitem , Baskové jsou prakticky samostatní, Brusel podporuje soudržnost Španělska ! A dvojí metr demokratů z Bruselu , nechce vidět že Rusko má problém s Ukrajinou , kterou Brusel s USA podporují a navádějí proti Rusku ! Jak by se líbilo Bruselu a Španělům , Kdyby Rusko podobně podporovalo Basky nebo Katalánce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.1.2023 12:30

Tak, v té době ještě nefungovala ideologie míchání ras v EUJen obrovský strach s milionů uprchlíku z Balkánu v Evropě ?A Rozšíření Války na Balkáně ,potažmo v EU

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.1.2023 12:15

Po přečtení diskuze tu pořád visí ta otázka.

Podle pana Kechlibara kredibilitu USA nijak zvlášť nenarušilo, když opustily Kurdy a proamerickou afghánskou vládu, protože to je vedlejší válčiště, nevýznamná teritoria (snad jsem tu myšlenku nezkreslil). MATERIÁLNĚ nejsou důležité tak, jako např. belgické přístavy, kvůli nimž zřejmě šla Británie do Velké války. Kredibilita závisí na udržení DŮLEŽITÝCH území.

Kredibilitu Ruska ale podle autora narušilo, že se nezasadilo o udržení rozlohy Republiky Arcach, k níž nemělo žádné závazky.

Aplikujme "Kechlibarovo kritérium" materiální důležitosti. Může mi prosím někdo vysvětlit, čím je Republika Arcach MATERIÁLNĚ důležitá? Nebo celá Arménie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek