Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Když nepřijde kůrovec, přijdou ochranáři
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Helios 25.5.2009 16:13Re: Vy jste odborník ? Chápu, že jak někdo chce něco zatlouct, začne se ohánět pojmem "obchodní tajemství", ale dovolil bych si upozornit, že u státem zřizované instituce, která je povinným subjektem dle InfZ a vztahuje se na ni tedy plná informační povinnost, nelze pojem "obchodní tajemství" vůbec aplikovat, přeloženo do češtiny - žádné obchodní tajemství nemá. |
|
|
R 25.5.2009 15:02Re: Vy jste odborník ? Těží 200 let staré stromy, to je poněkud diskutabilní tvrzení. Lesnické tabulky říkají, že dřevní hmota v lese přirůstá zhruba do 60 - 100 let věku porostů. Potom se už nezvětšuje, případně dokonce klesá, protože starší stromy postupně padají a jejich četnost se zmenšuje Takže prapředek barona odepsal pro hospodaření příslušný kus lesa, udělal z něho defakto prales a baron, jestli dnes ty stromy těží, dělá z toho zase obyčejný produkční les. |
|
|
Chris Kelvin 25.5.2009 15:28Re: Vy jste odborník ? Řekl bych, že ty tabulky obsahují cosi jako dřevní hmota/hektar v závislosti na čase. To však nic nevypovídá o kvalitě a mohutnosti jednotlivého stromu. |
|
|
R 25.5.2009 15:37Re: Vy jste odborník ? Každopádně to ale znamená odepsatnejméně 1 až 1,5 periody hospodářského lesa, 100 - 120 let produkce, pokud ovšem neprodává to 200 leté dřevo několkanásobně dráže na speciální účely, třeba na housle. |
|
|
Chris Kelvin 25.5.2009 15:51Re: Vy jste odborník ? Na housle tak staré dřevo asi potřeba není. Ale hustota bude asi jiná a rozměr jednotlivé fošny asi také. Na velmi drahý nábytek to možná bude vhodné a o několikanásobné ceně pak nepochybuji. Jenom to nevyužije sám, ale odkáže to vnukům |
|
|
ok 25.5.2009 16:01Re: Vy jste odborník ? 200 let starý dub určitě nepadá. Jen ta křivka přírustku bude asi jiná než u mladého stromu, o to ale majiteli nejde. |
|
|
R.J. 25.5.2009 16:16Re: Vy jste odborník ? Na housle je takzvané rezonanční dřevo, to se údajně ztratilo v NP Šumava, ale to jsou asi pomluvy, ten vrtulník prý nic neodvážel, byl to klam , zrakový. Jinak není u nás moc kvalitní, na mistrovské housle se nehodí,nemá požadované vlastnosti. Ovšem na housle pro třeba fabriku v Lubech je dobré. Na mistrovské housle se hodí smrk z jednoho Tyrolského údolí, je to přísně hlídané a obhospodařované, jsou pořadníky, na dvacet let je vyprodáno dopředu. To samé javor, ten se schání také blbě, ten je potřeba také ke stavbě smyčcových nástrojů, ale platí to samé co u smrku, husté dřevo, bez kazů a rovnoleté. Jinak se káci zásadně až v zimě, když je míza v kořenech, aby se nekroutilo, jak je míza ve dřevě, je to konec, při změně vlhkosti se zkroutí, nejde to udržet, vše ten zkrut roztrhá. |
|
|
Milda 26.5.2009 18:33Re: Vy jste odborník ? Ještě jednou pro PETRa. Pravdu má "R". Vy popisujete velikou zvláštnost a vyjímku - kdyby toto bylo v českém prostředí. |
|
|
R.J. 25.5.2009 11:54Jjeden pohled do povltavý. Kdo znáte udolí Vltavy, tak si všimnete, že je to Akátová džungle. Je zajímavé, že to ochranářům nějak nevadí, jde to mimo ně, ještě nikdy jsem neslyšel, že by je to "pálilo", při tom je to vlastně monokultura, která se rozšířila jen díky ignoraci a lenosti. Při tom je Akát velmi dobré užitkové dřevo, má výborné některé vlastnosti, na zpracování jak dělané" . Ale na tom se asi nedá vytřískat sesle v parlamentu, koho zajímá Akát, ale Šumava, to je jiná. Jinak mám pocit, že někteří strážci Šumavy jsou bývalí lampasácký gumy od PS.Někteří, zdůrazňuji. |
|
|
honzak 25.5.2009 12:44Re: Jjeden pohled do povltavý. bez despektu se ptám, k čemu je to akátové dřevo dobré? Kdysi jsem musel vyklučit 500m2 akátového pralesa a vím jedno - za cca den ztuhne poražený kmen na železo a je klasickými nástroji nezpracovatelný. Jinak souhlas, doplním nebezpečné akátové soušky od Barrandovy skály až do Berouna (s pauzami), které ohrožují trať 171. |
|
|
silvatax 25.5.2009 13:33Re: Jjeden pohled do povltaví Akát je kruhovitě pórovitá dřevina (stejně jako dub, jasan, ořešák nebo jilm) a má nádhernou kresbu - takže jako dekorace interiéru. Dále je nesmírně houževnatý, proto se z něj vyrábí nezničitelná topůrka. Je odolný povětrnostním vlivům - takže např. na venkovní dveře. Italové vyhledávají akátové dřevo na výrobu sudů pro zrábí nejkvalitnějších vermutů. Tak např. k tomu se dá akát použít. Akát ovšem kromě jiného tvoří bohatý kořenový systém - patří do čeledi vikvovitých a na jeho kořenech žijí bakterie schopné přímo zpracovat vzdušný dusík- a v minulosti se vysazoval na prudké svahy k jejich zpevnění. Proto se pravděpodobně ocitl u té Vltavy. |
|
|
honzak 25.5.2009 13:38Re: Jjeden pohled do povltaví Děkuji! Nadělat z akátu dužiny pro sudy bude asi pěkná šichta, ale oni Taliáni kvůli chlastu máknout dovedou! |
|
|
R.J. 25.5.2009 14:38Re: Jjeden pohled do povltaví Vše řečeno, jen dodám , že se ještě používal místo Zimostrázu na dřevoryty. |
|
|
honzak 25.5.2009 14:42Re: Jjeden pohled do povltaví asi ano, ale řezbář musel mít kromě ostrého vercajku taky sílu jak paroubegg břuch! |
|
|
R.J. 25.5.2009 15:06Re: Jjeden pohled do povltaví Není to tak hrozné, Cedr to není, ale zase se udrží při řezbě detail, jako třeba u hrušky, ta je také dobrá, tvrdá. Jinak i olše je dobré dřevo, trvanlivé, to by nikdo neřekl, co? Jak se nechá vysušit, je to kámen. proto se používala v kolářství. Jinak jsem našel doma lípu,asi dvacet let starou, pěknou, koupenou v němcích, špalek, hergot, to je také tvrdé jak šutr. Jinak parub má ostrý jen jazyk, s "vercajkem " je to asi horší. |
|
|
R 25.5.2009 15:33Re: Jjeden pohled do povltavý. Je to tvrdé pevné dřevo a tak se dá použít zhruba tam, kde se tvrdá pevná dřeva používají, lepší skříně, stoly, dveře atd. Jinak má poměrně velké přírůstky dřevní hmoty, takže se může používat na produkci biomasy, zas na druhé staně vylučuje kolem sebe látky, které potlačují růst většiny okolních rostlin a tak jsou akátové lesy hodně chudé. Akátové lesy mají i významnou "alternativní" produkci, v teplejších oblastech, Polabí, jižní Morava jsou významným producentem nektaru a z něho akátového medu. Včelami plně využitá 20 letá produkce medu hektaru akátového lesa v korunách by se měla rovnat zhruba ceně veškerého akátového dřeva které za jednu periodu 60 - 80 let na tom hektaru vyroste. |
|
|
Jara London 25.5.2009 12:44Re: Jjeden pohled do povltavý. Dobrý češtin! |
|
|
R.J. 25.5.2009 14:39Re: Jjeden pohled do povltavý. Máš pravdu , jsem dožrán , v presu a pak to pak dopadne. |
|
|
honzak 25.5.2009 11:51perla! "za cenu přechodné kalamity" - to napsal meloun martin. Jak je prosím definována ona "přechodnost" kůrovcové kalamity? Asi nijak, jako ostatní melounské nesmysly. |
|
|
j 25.5.2009 12:06Re: perla! Proč definována, chcete poučku nebo to chcete pochopit? Já to pochopil |
|
|
Honza42 25.5.2009 12:14Re: perla! No já to nechápu. To přece nemůže být žádná kalamita. Je to přírodní proces, kterým matka příroda uvádí nefunkčí a nepřirozený biotop do toho správného přírodního stavu. Proč říkáte takovým stavům kalamita ??? |
|
|
j 25.5.2009 12:22Re: perla! Protože to lidé nazývají kalamita. Proč to lidé nazývají kalamita? |
Nechme tedy přírodu aby si v tom udělala pořádek a bude to v pořádku . Zase tu budou běhat mědvědi a vlci a hlavně tu nesmí být člověk ( Na celém SVĚTĚ)|
|
Honza42 25.5.2009 12:29Re: perla! Ano, zelení mají zakódovánu nenávist k vlastnímu druhu a od toho se odvíjí jejich veškeré snažení. Zničit lidský rod. Tomu konečně rozumím velmi dobře. Proto bychom my primitivní homo sapiens, kterým vlastní přežití není lhostejné, měli tyto lidi včas zabít. To dává logiku. A nebude to ani vražda ani kalamita. Jen jiný přírodní proces. |
|
|
j 25.5.2009 12:43Re: perla! Honzo nebojte se jednou stejně prohrajeme a náš rod Homo Sapiens zmizi se zemského povrchu i se svým božským původem. |
a proto říkám, chce to trochu pokory. Ne vůči zeleným nebo těm ostatním ale vůči sobě samým|
|
honzak 25.5.2009 12:45Re: perla! pak ovšem diskutuji s géniem! Co takhle "přechodné zastavení výplaty" ??? Taky pochopil? |
|
|
Martin 25.5.2009 11:37Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů a dostalo by se zpět do rukou těch, co tak rádi vysazují smrkové monokultury - tedy pánů paroubkovců, gotwaldů, zemanů a podobných :-) Článek se zastává lidí nabízejících permanentní boj s přírodou a jakés takés udržení kůrovce na uzdě, za cenu toho permanentního boje na věky věků. Ochranáři nabízejí uzdravení lesa a jeho trvalou odolnost, za cenu přechodné kalamity. Každý si zřejmě podle svého světonázoru vybero jedno či druhé. Hloupé je však myslet si, že zeman a jeho fanoušci jsou doborníci z lesnické univerzity, zatímco ochranáři jsou blbečkové z ulice. I mezi nimi jsou vysokoškolsky a v oboru vzdělaní lidé, kteří jejich politku určují. Je to klasický střet odborníků, jako v mnoha jiných oborech. Jak bylo v úvodu článku napsáno, jsou různé lesy a různá očekávání. Má-li být šumava továrnou na dřevo, pak zeman kupředu. Má-li být zelenou střechou evropy, pak za sebe říkám zelení kupředu. |
|
|
Honza42 25.5.2009 11:54To máte fuk, továrna na dřevo nebo továrna na "přírodno". I když továrna na přírodno je mnohem lepší byznys. Nemusí se u toho ohýbat tolik hřbet a nemusí se s ničím na trh. Hezky se nechat živit z rozpočtu. Ochranáři mohou nabízet cokoliv, ale jak to dopadne netuší a hlavně nenesou absolutně žádnou odpovědnost. Na to, ponechat krajinu napospas, není třeba žádné odbornosti. Tomu se říká dobře vydělané peníze. |
|
|
šašek 25.5.2009 12:21Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Tak se nebojte a napište to. Nejen paroubkovci, ale hlavně Schwarcembergové. A čím že má být způsobeno to uzdravení a trvalá odolnost? |
|
|
Jara London 25.5.2009 12:47Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Pane jo, to je ale úderný příspěvek. Víte jak nejlépe zabráníte lovu velryb? Když je stoprocentně vyhubíte. A je pokoj. Váš návod je z úplně stejného soudku. Žádné lesy, žádný kůrovec. Tu zeleň na střeše pak bez problémů zajistí nálety, kopřivy a bolševník. |
|
|
Milda 25.5.2009 12:49Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Bohužel nemáte pravdu. Kůrovec sám od sebe nevyhyne. Je mu třeba k tomu "pomoc". A to jde činem a ne řečma teoretických odborníků. Řešení jsou známá. |
