Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Devět let eurotmářství
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ladislav N. :-))) 23.7.2007 4:49Re: ja si pockam Když seš blbej, tak holt musíš počkat na to, co řeknou ostatní... |
|
|
zalozak 23.7.2007 1:51Par poznamek Autor ma naprostou pravdu ze kolem GMO existuje mnoho cilene manipulovanych "obav" a vetsina z nich je iracionalni. Nicmene ve svem svatem nadseni by autor mel vzit v uvahu nekolik racionalnich proti argumentu take v potaz. To neznamena ze kvuli nim GMO se ma zahodit, ale je to neco co je blbost zcela ignorovat. Priklady racionalnich argumentu : a) Effekt na zivotni prostredi jako celek - Autor ma pravdu ze GMO je pouze "jina" verze slechteni ktere se provadelo po staleti. Nicmene je zde jeden rozdil, GMO je schopno vytvorit odrudy ktere by pri "prirozenem" slechteni v "prirode" neprezily ci s ni nedokazou zit v "rovnovaze". Tim potencialne vytvarime riziko. b) Rozmnozovani - Rada GMO plodin zachovava sve vlastnosti pouze v "prvni" generaci. Proto je nutne neustale nakupovat sazby.. (to neni jen z obchodnich duvodu). Proto je duvodne se obavat ze v pripade ze by se urcite oblasti (ci cele lidstvo dostalo do situace nouze) bez moznosti "nakupu" ... nebudou schopni dale sve plodiny rozmnozovat tradicnim zpusobem. Take se timto dava nadherny nastroj vydirani do rukou prislusnemu prumyslu a zemim ktere jej vlastni. c) legislativni - pouzivani GMO plodiny znamena pouzivani patentovaneho reseni . Jinymi slovy - drzitel patentu ma a bude mit pravo nas doslova drzet v sachu - coz v oblasti tak zakladni jako jsou potraviny je na povazenou. |
|
|
Lapil 23.7.2007 2:33Re: Par poznamek ad a/ To, že v přírodě vyšlechtěné rostliny nepřežijí, problém není. Problém může být, přežijí-li až příliš dobře; asi tvrdíte totéž a jen jste se do toho ve snaze o přesnost trošku zamotal. Osobně si nemyslím, že by hrozila vyslovená katastrofa, Austrálie králíky a divoké psy taky jakž takž zvládá; což je samozřejmě věc debaty a hlavně definice katastrofy. A taky mám pocit, že v džungli plné života je mnohem víc možností ke vzniku všelijakých mutačních a křížících se neorganizovaných příšerností, než v monokultuře na poli. ad b; c/ Platí jo i ne. Samozřejmě máte pravdu, ale skoro bych tvrdil, že je to jedno. Takhle patentované je kdeco; léky životně důležité pro pěkných pár miliónů lidí určitě a kdybyste "vypnul" patenty jen ve strojařině nebo v textilkách, asi bychom se museli vrátit k lovu kožešin pomocí kopí s opáleným hrotem. Optimismus čerpám z toho, že kšeft je kšeft a na téhle planetě se vykecá doslova všechno. Koneckonců - takové ropy je - na rozdíl od rok co rok pěstovaných potravin - konečné množství a přesto zní otázka kupců "za kolik" a ne "jestli" majitel prodá. Jinými slovy - majitelé patentů nedokážou víc, než šponovat ceny, a i v tom mají jednoznačný strop - potraviny pěstované současným způsobem. |
|
|
tmoravec 23.7.2007 8:37Re: Par poznamek ono se o GM plodinach napise spousta nesmyslu, nesmite verit vsemu co se doctete v masmediich, vetsina novinaru nema znalosti biologie ani na urovi stredni skoly. mate pravdu v tom, ze kazda nova plodina (i konvencne vyslechtena) prinasi urcita rizika tato rizika je treba brat v patrnost. U GM plodin se to skutecne deje, viz desitky let testovani a polnich testu pred tim, nez se neco dostane farmarovi do ruky. ted konkretne ad a) prilis nerozumim co tim konkretne myslite, obecne plati, ze soucasne GMO maji stejnou sanci vytvorit nezavisle divoke populace jako jejich konvecni protejsky. ad b) to je zazity blud ekologistu. zadna soucasne pestovana GM plodina nezachovava sve vlastnosti pouze v jedne generaci, vlozeny gen se dedi klasicky mendelovsky. Zrejme nekdo, kdo tento blud vymyslel mel na mysli kukurici, zapomnel ale dodat, ze jiz temer 100 se pouziva tzv. hybridni kukurice - tzn takova, ktera vznikne zkrizenim dvou vzdalenych cistych linii. Ta ma pak v prvni F1 generaci mnohem lepsi vlastnosti a vynosy nez rodicovske linie. Takze ano osivo kukurice musite kupovat kazdy rok znovu, ale s GM to nema nic spolecneho. To, ze je treba kupovat nove osivo i u jinych GM plodin nesouvisi s biologii, ale je to proste tak uvedeno v licencnim ujednani mezi osivarskou firmou zemedelcem. ad C) To co je umozneno drziteli patentu zavisi od legislativy te ktere zeme. Napriklad pokud vim v Argetnine ma pravo zemedelce pouzit cast urody jako osivo prednost pred patentem firmy vybirat poplatky za licence. To vedlo monsanto az k tomu, ze na par let prestalo svoji soju v Argentina prodavat, nakonec se snad nejak dohodli s vladou, ze jim rozdil doplati. Navic nikde neni psano, ze musi byt vsechny GM plodiny patentove chraneny, existuje spousta slechtitelu placenych z verejnych prostredku, kteri nove GM plodiny vyvyjeji, bohuzel soucasna legislativa dosti vyrazne prodrazuje posledni krok slechteni - uvedeni na trh a stavi je tak mimo hru. |
|
|
tmoravec 23.7.2007 8:41Re: Re: Par poznamek v bodu ad b) melo byt "jiz temer 100 let se pouziva" |
|
|
terra 23.7.2007 12:08Re: Re: Re: Par poznamek Jen malý doplněk: ty rostliny F1 generace mají při popsaném způsobu křížení opravdu nejvýhodnější vlastnosti (jsou větší a plodnější - říká se tomu heterozní efekt), ale občas za to platí tím, že jsou sterilní, zcela nebo zčásti. Proto generaci F2, kterou byste mohl znovu zasít, prostě nezískáte, a musíte chtě nechtě koupit dalšího křížence F1. |
|
|
A.S. Pergill 23.7.2007 0:35Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO První je, že s cizím genem tam vneseme i alergen. Nepřátelé GMO kvůli tomu ječí, ale např. šunka se sójovými nebo burákovými pokrutinami (kde je riziko alergické příhody u konzumenta mnohonásobně vyšší) jim nevadí. Tomuto riziku lze předejít kvalitním a důsledným značením. Druhé je, že se geny z GMO rostlin dostanou přirozenou cestou do nonGMO rostlin stejného druhu v okolí. To je spíše na výrobcích GMO, kteří jsou ochotni se potom s nějakým zemědělcem, kterému se pyl z jejich rostlin naprášil např. do kukuřice, soudit. Tomuto se dá předejít jasnou zákonnou úpravou, která by podobné nároky prakticky znemožnila (pokud zemědělec dodrží karanténní koridor mezi GMO rostlinami a nonGMO a pokud se mu neprokáže, že ty své např. neopylil ulámanými prašníkovými klasy, tak by byla podobná příhoda k tíži pěstitele GMO). Jde tedy v podstatě o problémy organizační a právní, nikoli biologické. |
|
|
Jirka 23.7.2007 9:12Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO Oni se dneska zemedelci soudi, kdyz se sousedovakukurice opyli pylem jine sorty? |
|
|
tmoravec 23.7.2007 10:17Re: Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO zatim k tomu sice nedoslo, ale dokazu si ciste teoreticky predstavit, ze by pole s bio-kukurici bylo opyleno pylem z GM kukurice a bio-zemedelec by pak svoji urodu nemohl pouzit pro krmeni bio-dobytka a musel nakupovat nekde jinde nebo dokonce by mu KEZ odebral certifikaci. Tim by biofarmari vznikla skutecne ekonomicka ztrata a mohl by se teoreticky se sousedem soudit. Dalsi pripadny spor by mohl nastat jeste pred zasetim ,kdy jeden z farmaru by chtel pestovat GM kukurici a druhy bio-kukurici. GM farmar musi dodrzet izolacni vzdalenost (tusim 300 m), ale biofarmar by treba chtel mit vetsi a pak by se mohli prit o to, koho pravo zasit co chce ma prednost. I kdyz pri rychlosti nasich soudu by takova pre asi nemela valny smysl. |
|
|
qwert 23.7.2007 12:50Re: Re: Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO u kukuřice by spolehlivá vzdálenost byla nejméně 5km, slovy pět tisíc metrů. |
|
|
tmoravec 23.7.2007 15:20Re: Re: Re: Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO No a k tomu jste prisel jak? Mate odkaz na nejaky vyzkum, ktery to testoval? Ne, ze se muze pyl v takove vzdalenosti vyskytovat, ale ze dojde k opyleni! Co se tyka toho soudu v kanade- predpokladam, ze se jedna o velmi medializovany pripad pana Schmeisera. Zase je treba oddelit famy a fakta - ano pan schmeiser byl odsouzen za poskozovani patentu monsanta. Na polich pana Schmeisera (celkem na 1000 akrech, neboli 400 hektarech) bylo zhruba 95 % transgenni odrudy repky. Pan Schmeiser argumentoval tim, ze se mu tam nahodne navala z cesty, kudy jezdily nakladaky s urodou od sousedu. Nevim jestli mu to verite vy, ale soud mu to proste neveril. Pokud by nekdo mel na poli par procent Gm odrudy, zrejme by ho zadny soud neodsoudil. Nevim, zatim k takovemu pripadu nedoslo a troufam si tvrdit, ze v nejblizsi dobe ani nedojde. Z toho by byla negativni publicita a to neni dobre pro byznys. |
|
|
Kolda 23.7.2007 14:58Re: Re: Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO No pokud vim, tak v Kanade u Monsanto nejakeho farmare zazalovala. Nejen ze farmare znicila tim, ze mu znehodnotila biourodu, ale jeste jej zazalovala za zcizeni genu (na ty geny maji licenci). |
|
|
Eric Cartman 23.7.2007 15:13Re: Re: Re: Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO Zalovat muze, vyhrat nemusi... |
|
|
Drobník 25.7.2007 23:30Re: Re: Re: Re: Re: Existují v podstatě dvě možná rizika z GMO V této diskusi je dobré si položit několik otázek: (1) proč si eko-zemědělci dali do předpisů non-GMO? Používají umělou rostlinu tritikale, radiační hybridy a nevadí jim to. Není non-GMO způsob jak ziskat trh více jak poloviny propagandou ohloupených Evropanů? (2) Směrnice a zákon o eko-zemědělství praví, že povinnost starat se o čistotu produkce je na straně ekozemědělce. Proč u GMO je tomu naopak? Zanese-li vítr aerosol pesticidu, platí ekozemědělci soused, který stříkal? Příjde-li židovský řezník o certifikát košer, protože se mu do výrobku dostalo vepřové sádlo, platí to chovatel prasat? (3) Už komisař Fischler prosazoval u ekozemědělců stejný limit náhodné příměsi GMO 0,9% jako u běžných produktů. Proč se tomu tak brání? (4) analytický limit GMO podílu je 0,1%, ale u soudu by to neprošlo. Bere se průkazných 0,3%. Těch 5 km izolace je tedy vtip, že? |
