EW 12.9.2008 18:30

Re: Re: Re: Zadam,

Jo, presne, ale to je v cele Evrope. Potiz je v tom, ze je to styl "kostka, pak dlouho nic, pak dalsi kostka".  Pro zenskou v podpatkach (i velice umerenych)  je to horor.  Jak to, ze za myho mladi byly ty kostky blizko sebe a rovne, nanejvys ohlazene do kocicich hlav?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EW 12.9.2008 18:26

Re: Úhel pohledu

Co to zvanite s tim obyvatelstvem? Mate pocit, ze treba Stachy a Zdikov byly osidleny teprve po valce, nebo co? Moji predkove po preslici tam zijou poslednich 300 let, vy...no nic...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lusen 12.9.2008 18:24

Nevím, zda má NP pravdu,

nevím, zda les po kůrovcové kalamitě zase vzroste, ale vím, co s lesy dělají šumavské obce. Bezohledná těžba těžkou technikou, harvestory v rašelinné měkké půdě a vytěžení pouze komerčně zajímavých kusů dřeva s tím, že vše ostatní v lese zůstává, způsobily, že lesy jsou turistům prakticky nepřístupné, značené cesty se proměnily v bažiny a obcházet je lesem znamená prodírat se klestím, které po těžbě zůstalo všude.

Spíš se domnívám, že se starostové spojili s parkem v úsilí turisty ze Šumavy vypudit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva 12.9.2008 17:57

Re: Re: Špatně formulovaná otázka

Mě by hlavně zajímalo to nepohlavní. Pohlavní si tak nějak dokážu představit.

Že by řízkováním?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva 12.9.2008 17:51

Re: Re: Re: Re: Ale vážení autoři,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva 12.9.2008 17:44

Re: Co chci na Šumavě?

Šárí, Vy určitě na tu Šumavu jezdíte jako turistka, že? A co lidi, lidi tam nějací můžou žít?  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alex 12.9.2008 17:39

Chudáci pralesy, když ještě nebyl na Zemi člověk

Tehdy ještě nebyl moudrý Člověk - Pán tvorstva, který ví, jak to má v přírodě vypadat, a nikdo tudiž stromy před hmyzem nechránil. Ale... vlastně... jak je vůbec možné, že tehdy nějaké pralesy bez této ochrany existovaly?! No, patrně žádné neexistovaly. Zato dnes mají šanci, protože máme Senátory.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Myrek 12.9.2008 17:11

Ekologové,Šumava a automobily

Koncem srpna jsem strávil týden pěší turistikou v okolí Modravy. Byl jsem znechucen, jak omezují "ekologové" pěší turistiku v porovnání s druhou stranou hranic, kde je síť turistických tras mnohonásobně hustší. Naproti tomu "ekologové" brázdí první zónou národního parku v ohromujícím množství automobilů.

Konkrétní příklad - Březník, kde byla bez jakékoliv veřejné anotace zrušena naučná stezka. Nisméně než jsem snědla dva rohlíky, do oblasti, které bych jako pěší turista ublížil, vjely čtyři automobily - ty jistě neškodí.

Zrušme správu národního parku a nechme řídit území obce - ty mají mnohem racionálnější náhled na soužití turistiky a přírody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KD 12.9.2008 17:00

Příklad: Královský hvozd

Jsem laik, tak se nechci vyjadřovat moc autoritativně, ale jak to dopadá když se proti kůrovci zasahuje, je dobře vidět v Královkém hvozdu. To je ta část hraničního hřebene mezi Jezerní horou a Ostrým. Není v národním parku a proti kůrovci se tu zasahuje tak, jak si žádá lesnická pravá víra. A jaký je po cca patnácti letech výsledek? Prořídlý les, místy holiny, obnažené porostní stěny ... ideální pro větry a vichřice ... Už dneska je hodně vrcholových partií holých. Za několik let bude holý celý hřeben.

Vypadá to, že šumavské lesy ve vrcholových patiích jsou odsouzeny k zániku tak jako tak. Kůrovec je sežere za 10 let, motorové pily za 20. Podstatné je, co bude potom. Pokud dostanou lesníci šanci obnovit v těchto místech hustý, zapojený les, bude se kalamita v budoucnu opakovat. Pokud se obnova lesa v nejvyšších patiích (nad cca 1100-1200 m.n.m.) ponechá sama sobě, vyroste tam les, který asi nebude lahodit oku lesníka, protože bude řidší, ostrůvkovitý, ne zcela souvislý. Bude to ale les toho typu, který jako jediný dokázal ve větší míře přežít napadení kůrovcem, jak to můžeme vidět třeba na Medvědí hoře nebo ostrůvkovitě na některých strmých a skalnatých stanovištích ponechaných v minulosti pro nepříznivé podmínky bez větších zásahů člověka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

šok 12.9.2008 16:48

Re: Špatně formulovaná otázka

Milý pane, mohl byste nám popsat "několik různých způsobů rozmnožování nepohlavního i pohlavního" u lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.)? To mě teda v entomologii neučili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 12.9.2008 16:33

to nic není

To u nás, po vhození 1-eurové mince, koloušci a laně nejen pijí ze studánky ale také drnkají na citeru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 12.9.2008 15:29

Zkáza pralesovitého klenotu ?

Pozoruhodné jak onen "prales" roste ve vyrovnaných řadách. Inu, mohutná síla přírody

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 12.9.2008 15:17

Re: Re: Re: Re: Re: Co chci na Šumavě?

je Bursik

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel Urban 12.9.2008 15:15

Re: Re: Re: Re: jeďte se podívat do Irska

Lesník je součástí ekosystému už po staletí. U kůrovce je to už ale poněkud déle, nemyslíte ?

Jak je možné, že se zelená Šumava přežila miliony let až do éry lesníků ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel Urban 12.9.2008 15:11

Ať mi autoři článku vysvětlí

jak je možné, že smrk už dávno nevyhynul podobně jako mnozí jeho příbuzní, které to potkalo už v éře dinosaurů.

Sami připouštějí, že "pralesní zbytky v sobě nesou informaci o vývoji lesa na Šumavě od konce poslední doby ledové...". Ta je ovšem od nás vzdálena více, než oněch třista let. Kdo tehdy ony informace chránil před kůrovcem ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dino 12.9.2008 14:50

Re: Re: Re: Zadam,

Trošku bych se zastal dlažby a dobře udělaných (to zdůrazňuji) štětovaných cest tam, kde tomu zátěž odpovídá. Mají jednu výbornou vlastnost - propouštějí vodu do podloží a tedy do zásobáren podpovrchové (či podzemní) vody. Příliš velké procento zpevněných ploch v území (beton, asfalt) narušuje hydrologický režim, vysušuje, mění mikroklima ("víc hřeje") a v konečném důsledku zmenšuje zásoby té podpovrchové a podzemní vody, a to významně. A pitná voda je (a ještě víc bude) strategická surovina, bez které se opravdu neobejdeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.Laengsfeld 12.9.2008 14:50

Re: Re: Re: Zadam,

Dlazba ma (krome dalsich prednosti jako  je trvanlivost) jednu dulezitou vlastnost - je hezka. To se o vetrnicich, bioplynovych stanicich a dalsich vymyslech zelenych magoru rict neda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.Laengsfeld 12.9.2008 14:47

Re: Lufťáci a chalupáři

Nejmenujete se Just?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

karbet 12.9.2008 14:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co chci na Šumavě?

Ale samozřejmě, o tom tu nikdo nepolemizuje, příroda zvládne fůru věcí.  Jedná se o dobu, po kterou to bude trvat, a o to, jestli to stoleté mezidobí buřeně, bezu, kaliny a břízy na Šumavě je hodno titulu národní park a kolik druhů vzácných rostlin a živočichů tento pokus přežije ... Problém je v tom, že původně měla být jen I.zóna bezzásahová a v dalších zónách se mělo lesům pomáhat. To byl názor odborníků a znalců. Jenže dnes se prosazuje bezzásahovost i v druhé zöně - a to je ekologistický nesmysl, proti kterému i mnozí z Vámi vyjmenovaných profesí protestují ! Proč asi nás i ti vzorní bezzásahoví Rakušani kritizujou, ha ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 12.9.2008 14:24

Re: Úhel pohledu

"tedy debilní sjezdovky a cykloparky pro masy turistů " - jasně. Jen čistá a liduprázdná příroda je ta pravá. Lidi z místních vesnic můžou žrát kůru, že?

Byls někdy za hranicemi Čechistánu? V nějakém "parku"? Třeba u soudruhů v Rakousku? Těžko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

karbet 12.9.2008 14:15

Re: Re: Re: Autoři nevědí, co mluví

Nevím nevím, kdo je mimoň. Takže dnes kůrovcem ničené monokultury zakložené člověkem jsou špatné a nepůvodní. Pokud se časem podaří nějakému lesu vyrůst, bude to opět smrková monokultura, anébrž jiná životaschopná semínka tam nejsou. Ale ta už bude OK, tak to myslíte ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 12.9.2008 14:15

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co chci na Šumavě?

Protože příroda si poradí sama, bez vaší "expertní" pomoci. To není pokus, to je pokora před sílou a "inteligencí" přírody. Ti přírodovědci o tom vědí opravdu hodně, určitě o dva řády víc než páni senátoři, motivovaní jen svými osobními kapsami. Přírodovědci (ekologové, ministerstvo, řadoví pracovníci ve správě národního parku) dobře vědí, že příroda to zvládne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

karbet 12.9.2008 14:08

Re: Re: Re: Re: Re: Co chci na Šumavě?

Propánajána, to můžeme za národní park vyhlásit polovinu našich rumišť, úhorů a neobdělávaných luk ! Tak proč mít takový bordel v národním parku ? Abychom si rozuměli, jsem proti vykácení "dohola" a odvozu veškerého dřeva. Osobně bych tak 20% souší nechal stát, 30% skácel a nechal ležet a zbytek odvezl. Na některá volná místa bych nechal vysázet to, co lesáci považují za původní druhy a po asi tak 5-6 letech opatrné lesnické a ekologické pomoci bych teprve nechal přírodu samu sobě. Proč pořád tak obhajujete hokuspokusy s krajinou bez živého lesa ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Wesley Jackson 12.9.2008 14:05

Úhel pohledu

Pojďme na to trochu jinak. Šumava je přes 40 let můj druhý domov a opravdu mi přirostla k srdci. Z rodiči sem ta léta jezdíme přes 200 km jako pověstní lufťáci a chalupáři. Co mi již jako klukovi vždycky vrtalo hlavou bylo to, že ti proklínání lufťáci mají povětšinou daleko lepší vztah k této části země, než domorodci. Vidět socialistické lesní hospodářství v akci, no to bylo něco.Dále tu sebranku hrdých strážců hranic, jenž jízdou jedním tankem pokácela hektar lesa, nafta, staré pneumatiky v potocích, smetiště odpadků. Ještě štěstí, že polovina Šumavy byla zašpérovaná , obehnaná drátem  a lesník socialistického typu měl omezené možnosti.  Problém první tedy je: po válce zde prakticky nezbylo žádné původní obyvatelstvo a na tu opravdovou Šumavu nám sem přišel jaksi pochybný socialistický kádr. Jistě můžeme polemizovat, že po těch letech Šumavu milují a dýchají pro ní, ale ...Stejní strejdové z tehdejší PS, Vojenskýcch lesů, JZD atd nám nyní tak nějak tu Šumavu kultivují po jejich. Až v posledních letech, kdy po řádění různých Žlábků / kdy přiletěl vrtulník a z první zóny parku přemístil tísíce kubíků zdravého dřeva spolu s tím s kůrovcem na pily příbuzných/ někdo začíná důsledně vyžadovat a prosazovat to, čemu se říká statut národního parku.Že národní park nejsou jenom komerční zájmy/ tedy debilní sjezdovky a cykloparky pro masy turistů a hlavně stamilionový byznys se dřevem/, ale snaha o zachování jedinečného ekosystému, jenž nám pomalu umírá. Problém nevidím v tom, zda ponechat napadené stromy či kácet, ale hlavně v lidech. Ty, kterým o Šumavu opravdu jde, bych pohledal.   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 12.9.2008 13:58

Re: Re: Autorům nevěřím

Pokud nevěříte, že skutečně existují křišťálové studánky, do kterých chodí pít laně, je to s vámi dost špatný...

Já mám mimochodem takovou křišťálovou studánku, do které chodí pít laně a dokonce koloušci  , na své zahradě. Tak nazdar!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 12.9.2008 13:51

Re: Autorům nevěřím

a co ptáci a laně, chodí pít k křišťálovým studánkám?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 12.9.2008 13:50

Re: Re: Re: Re: Co chci na Šumavě?

Honzo, na Žižkově žádné 10 let staré polomy nemáte, tak to jen těžko můžete hodnotit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 12.9.2008 13:47

Re: Re: Autoři nevědí, co mluví

vy jste ale mimoň... přečtětě si pořádně diskusi. Ostatně pokud by se na Šumavě uchytily sekvoje, asi by to nikdo neřešil... tady jde o to, aby běžely dlouhodobé přírodní procesy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 12.9.2008 13:45

Re: Re: Re: Re: Co chci na Šumavě?

Nerozumíte tomu. Tady jde skutečně o to, aby běžely PŘÍRODNÍ PROCESY bez zásahu člověka. Ten les přece nebude mrtvý, v tom lese přece poroste pěkná divočina, kterou ani neprojdete, to vám garantuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 12.9.2008 13:37

Re: Re: Zadam,

K prašným cestám to sice zatím ještě nedospělo, ale v našem městě se na mnohých místech asfalt nahrazuje "historickým" dlážděním. To dláždění je z velmi hrbolatých kostek, nikdy jsem nic takového neviděl, ne jako za mého mládí, velmi nepříjemně se po tom chodí. Asi je to  opravdu středověká technologie - ovšem ve středověku v našem městě žádné dláždění nebylo. Důležité je, že je to příšerně drahé, náklady na malý kousek jdou do milionů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek