Bubo 14.5.2007 9:20

autor ujel

Tak tady je viděl, že mlčeti by bylo zlato. Možná by si autor mohl zjistit pár technických detailů o kritizovaných stavbách (a stavbách obečně), protože pro ty, co něco o technice a řešení staveb něco vědí je trapně za autora. (už zmiňované spouštění oken u vily Tugendhat, jak se chová dřevo na fasádě atd.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jeterka 2.5.2006 16:09

autor se asi pomatl !

vic nesmyslu, blabolu a demagogie v jednom clanku tezko najdeme... nemam ani silu oponovat, s blbosti se proste bojovat neda...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Filip 3T 19.4.2006 18:12

takhle se dá psát naprosto o čemkoli! třeba:

záclony. jistě je to krásné, proti tomu ani slovo, ale zkuste si tam chvíli bydlet.  víte třeba, že se musí prát? co až budete starý a nemocný? kdo za vás bude lézt na židli a každý půl rok je sundavat? chytá se na nich prach, příšerně nezdravé, léta neosvědčené. hamba architektům a lidem, co chtějí záclony. Navíc, jak se zdá z vyobrazení domu v Reflexu, v době, kdy se vevnitř svítí, příliš nestíní, tak na co vlastně jsou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Joska 14.4.2006 23:16

Tak půl napůl

Články autora mne alespoň donutily zamyslet se.... Trochu jsou podjaté. Ne všechny problémy uvedené autorem problémy jsou. Např. nulový přesah krytiny ve štítu není problém, je to oplechované tak jako atika na rovné střeše. Horizontální obklad fasády palubkami je také zcela standartní (i historicky) záležitost. Palubky jsou, jak tu již někdo zmínil, překládány.

Asi bych trochu souhlasil, že ega architektů mohou převážit nad zájmy stavebníků. Je to asi složitější problém, protože leckteří zákazníci si myslí, že projektanta ke stavbě domu nepotřebují a architekti ví, že ano. Je tu nutný kompromis. Projekt domu nemůže být neodsouhlasen stavebníkem. A pokud má stavebník výhrady neměl by si je nechat pro sebe. S autorem též souhlasím v tom, že je leckdy podceňována emotivní stránka domu a často se zapomíná na onen pocit "bezpečí" na exponovaných místech. Rovněž situování schodiště do dalších místností v podkroví je emotivní (i praktická) záležitost. Chci se potkávat s dalšími obyvateli ( dětmi) co nejčastěji. Pak volím schodiště z obývacího pokoje. Když ne, tak z chodby. 

Osobně však vím, že stavebníci velice podceňují význam projektu domu a myslí si že jej vlastně nepotřebují. Chtějí maximálně ušetřit na projektu, přičemž právě a jedině tam se rozhoduje o nákladech, vzhledu a funkčnosti domu. Přitom, Vezmeme-li náklady na stavbu domu a náklady na projekt .... je to směšné

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jura-p 14.4.2006 22:09

A ten domek je moc pěkný.

A to obložení je, jak je patrné z odkazu níže provedeno šikmým překládánim zcela korektně. Já bych snad místo větší z koupelen a části haly udělal samostatnou kuchyň, ale to je věc vkusu. Autor článku je fakt stavební mudrlant.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jura-p 14.4.2006 22:01

Do vily Tugendhat jsem chodil dost často.

Byla tam tělocvična pro ortopedii. Takže jsme tam cvičili. To schodiště je docela pohodlné. Neni také jediné. Nikdo s těmi okny nešoupal, spouštěla se motorově do podlahy. A takhle je to s celým článkem. Mudrování bez znalosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zbyhněv 14.4.2006 14:09

April?

Jsem si to jeste jednou precetl, zejmena i první část a pasáž o Vile Tugenhat, a napadlo mne zda se jedna skutecne o spolecensky odbornou glosu nebo zda nejde spise o aprilový žertík? To přece nemuže nikdo myslet vážně, to sedání v hospodě čelem ke dveřím a podobná přirovnání ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ok 14.4.2006 10:03

pravdive a k veci

Dobry clanek!

Ja bych architektum doporucil inspiraci severoceskymi jednopatrovymi domy, je to uz nekolik stoleti osvedcene genialni reseni. V jednom takovem dome bydlim, je tam spousta vtipnych reseni. Takovych domu jsou v severnich Cechach tisice, stavebni firmy je ale zcela ignoruji, stavi ale radsi papundeklove nesmysly s podivnym labyrintem pro trpasliky v podkrovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

bas 14.4.2006 2:09

3. A ty domy, které autor ukázal ve svém článku - ano, ty najdeme všude :) jen se

rozhlédnout po starších vilových čtvrtích a po venkově. Koncem 70 a začátkem 80. let se takové stavěly jeden za druhým. Tehdy to bylo pochopitelné, nic nebylo, vše se pracně shánělo, domy se stavěly svépomocí a dost často, aspoň na venkově to tak chodilo, se doslova postupně lepily přístavby tak, jak rodina rostla a peníze dovolily. Hlavně, že to splnilo účel, a to splnilo, protože ty domy, ač zvenku nevzhledné, byly obyvatelné. No a ty velmi in návrhy okopírovaly vnější vzhled a přidaly nepraktičnost a neobyvatelnost :) ale abych jim nekřivdila, úlety byly i tehdy.  Když měl někdo peníze, chtěl se předvést. A tak si lidé na venkově, kteří po práci nazuli gumáky a šli pracovat na zahradu a kolem králíků a slepic, postavili domy s velkými vstupními halami jak pro návštěvu vévodkyně z Yorku, do kterých se nikdy nikdo neposadil, snad kromě pošťačky, když donesla babičce důchod :) ale proti tomu domu na Smíchově to pořád byly a jsou útulné rodinné domy, ve kterých lidé spokojeně vychovali děti a pak s jejich dětmi i zestárli. A o to, jak píše pan autor, by mělo jít. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

bas 14.4.2006 2:02

3. A ty domy, které autor ukázal ve svém článku - ano, ty najdeme všude

• reagovat
• nahlásit příspěvek

bas 14.4.2006 1:58

2.

Není ostatně oč stát, jak jsem psala, stavba je vysoká a úzká, takže první obytné patro je jakási otevřená hala s podlahou dílem z laminátu, dílem jakýchsi kovových pásků, dílem z litých epoxidů v černé barvě. Místností prochází schodiště dolů do "technického zázemí", kam se dá zajít i zvenku, a nahoru do chodby, která vede k ložničkám.  Obývací místnost je tedy nahoru i dolů oteveřená velká hala, po obvodu prosklená.  Kuchyň se smrskla na jakýsi vestavěný betonový regál s dřezem a dvěma policemi nad ním. Na uvaření kávy po ránu to stačí, víc se tam asi dít nebude. Kuchyňka je umístěna do jakéhosi vnitřního balkonu, nalepeného na hlavní schodiště, takže se v ní musíte zastavit, když procházíte z technického zázemí do obývací místnosti.  Koupelny jsou v domě naopak tři, v černé a červené barvě, za dveřmi v černé barvě  a vysokými od podlahy ke stropu. Co na přidal na výšce ubral projektant na šířce, dělníci statnějších postav jimi procházeli bokem :)  ale co, kdo by se chodil koupat do tak studené, černé kobky... Dům není ničím chráněn, stíněn, takže v létě do něj praží ze všech stran slunko a v zimě jej bičují sníh, vítr a déšť.  Ale to asi nevadí, moc lidí tam, tuším,nezavítá, odpuzuje totiž i zvenku. Fasádě dominují brovská černá garážová zvedací vrata, připomínající kremační pec.  I když záměr byl asi jiný, tuším, že tím prvkem co upoutá pozornost mělo být zábradlí na terase, zhotovené z obří tabule  tlustého rudého skla. Jak jsem psala, umím si představit několik funkcní toho domu. Jediné, co mi tam nepasuje, je obývání lidmi. A to ani mladými avantgardisti, kteří chtějí být velmi in ...:) myslím, že by brzy prchli domů k mamince a tatínkovi do jejich starého bytu:)  Natož rodinu s dětmi capajícimi bosými nožkami po té chladné černé žule či kovových roštech... Kde by vykonávali další činnosti kromě chůze, na to už má fantazie nestačí. Což samozřejmě není důležité, hlavně, že na to stačilo investorovo konto, tedy těch 5,5 milionů na něm.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

bas 14.4.2006 1:41

Souhlas. Autor ví o čem mluví, přemýšlí o tom, co vidí a mne těší,

že si dal tu práci a sepsal to, co si spousta lidí myslí a připadají si s takovým názorem v dnešní době trošku mimo... Mám pocit, že o svém budoucím domě víc přemýšlejí lidé, kteří ho dost pravděpodobně nikdy ani nebudou mít, ale vyučily je roky života v různých provizoriích, kdy se museli přizpůsobovat okolí, bytu, domu. Pokud se takovým lidem podaří dům získat, omezují se a přizpůsobují pouze stavu konta, což se dá udělat i s vkusem a ohledem na potřeby lidí, kteří v domě budou žít. Nejhůř jsou na tom ti, kteří nemusí o penězích moc přemýšlet, netíží je hypotéka, a tak nápady dostanou křídla.  Pokud dostane křídla i ego, je zle, pokud najdou partnera v architektovi, je  malér na světě. Dělali jsme loni schodiště do jedné novostavby v Praze na Smíchově. Tzv. polyfunkční dům. Celkem výstižný název, stavba by výtečně zastala funkci hangáru pro ultralight,  obřího kontejneru na tříděný odpad a krematoria v jednom.  Jak se tam bydlí nevím, nám se z představy bydlení v takové stavbě dělalo špatně. Vysoká, úzká budova, beton, sklo, kov,  pár třísek dřeva na madla zábradlí. Barvy  černá,   rumělkově červená, vínově rudá, trocha bílé. Malý kousek podlahy s imitací dřevěného povrchu.  Hlavní vnější schodiště požadoval investor dle rady architekta z leštěné černé žuly. Nakonec si dal  říct, že  přezouvat se u vchodu z horolezeckých maček není to pravé ořechové, a bez nich do těch schodů prostě nevyšplhá. Druhé schodiště venku bylo tzv. nouzové, architekt zřejmě v mládí četl knihu nebo shlédl film Skleněné peklo, a nadosmrti jej to poznamenalo, takže projektuje skleněná pekla, avšak pamatuje na únikové schodiště z ocelových roštů.  Barevnou úpravu vnitřního schodiště už si ale architekt rozmluvit nedal, a tak si při stoupání do prvního obytného a druhého ložního patra  připomenete Spalovače mrtvol a krok těžkne a vázne a člověku se tam nahoru k nebesům ani moc nechce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vašík 13.4.2006 23:52

zastávám se autora

v poslední době jsem stavěl já i někteří mí kamarádi. Typické kupříkladu byl návrh 3 oken v garáži a v obýváku 1 o rozměrech 50cmx2m , aby to z venčí hezky vypadalo. Dále okno v komoře (v kotelně) o rozměrech 2mx2m typický. Rovná střecha - neznám takovou, kam by po nějaké době nezatékalo. A spousta dalších. Proti vodorovnému dřevu na fasádě nic nemám, ale životnost takové fasády je tak 20 let a kdo ví jestli (Ověřeno pokusem).  Architekti se podle mě dají rozělit na dva druhy snílek a praktik. Ideální je pozvat nejdřív snílka a potom jeh návrh nechat přepracovat praktikovi. Já užmám naštěstí dostvěno a jsem docela spokojenej. Moji kamarádi taky, ale v průběhu stavby jeden okna boural a druhej zazdíval ... .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

martina 13.4.2006 23:29

úroveň

Možná jsem moc velký "rejpal", ale ve vile Tugendhat se okna zasunují do podlahy automaticky, takže se nikdo s ničím netahá...i v zimě je pěkný výhled na Brno, i když kvůli vzrostlým stromům už to není, co bývalo...a po schodišti se jít velmi pohodlně a co se dětí týká,tak děti jsou schopné spadnout odkudkoli, 90 procent schodišť žádné "žbrlení" nemá, tak proč to vyčítat Tugendhatu? Skoro se mi zdá, že Vám ta vila něco udělala. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zbyhněv 13.4.2006 23:04

Trochu soudností.

Projekty, a realizace ne které jste ve svém članku poukazal mají samozřejme úroven velmi různou, nekteré jsou vylozeně nizkonakladové stavby treba pro mlade, jako alternativa 2+1 ve 13 poschodi, nektere jsou sidla velmi bohatych investorů. Avšak smíchat to celé dohromady s vilou - památkou na seznamu UNESCO, to již vyžaduje jistou (hodně vysokou) dávku nesoudností. To pak brát článek vážně by vyžadovalo hodně nízkou úroveň IQ. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan Kratochvíl 13.4.2006 22:25

Viděno ze vzdálenosti 300 kilometrů

http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=523 - zde najdete i detailní fotografii vrutů. Pro úplnost jen dodám, že stavebník pracuje v oboru dovozu a zpracování dřeva a výroby nábytku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Pašek 13.4.2006 21:39

Vila Thugendhat je podle mého gusta skvost . . . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Yarda 13.4.2006 20:51

Vzpomínám si na rozhlasový seriál "Jak se máte, Vondrovi".

V jednom dílu vystupoval architekt co jako melouch projektoval chaty. Jeden stavebník si prosadil, že jeho chata bude mít kulatá okýnka, aby každý viděl, že její majitel je "duše rozervaná". Těch duší rozervaných v poslední době nějak přibylo. Majitel tančícího domu musí mít duši rozervanou na malinkaté kousíčky. Ale neprotestuji proti tomu. Cituji zde nápis na fasádě jednoho domu co si nechal již před delším časem postavit jiný majitel duše rozervané: "Komu se nelíbí moje na mým, ať sobě postaví lépěji na svým."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A.S.Pergill 13.4.2006 18:25

Faktem je,

že ve většině "podnikatelského baroka" se asi člověk cítí lépe než v monstrozitách typu vila Tugenhadt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek