Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Svobodný žák, ale jaký učitel?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Hrad 24.11.2007 10:21Stále na stejnou notu, i já Domnívám se, že ti, jimž je svěřeno koncepční řešení současnosti a budoucnosti našeho školství by se měli intenzivně zabývat způsoby, jak zabezpečit jeho fungování a nepřesouvat tyto úkoly na školy a učitele. Zatím zjišťuji jen to, jak se bývalá ministryně školství tvářila jakoby měla dostatek znalostí. Ty nemá. Kde by je mohla získat. Při účasti na protestech proti Temelínu? Do současnosti(je to tristní 17 let po listopadu) jsme se mohli spoléhat na setrvačnost systému založeném v minulosti. Tento systém byl postaven na výkonnosti, byť v mnoha aspektech deformované. Dnes je výkon považován za málem nepatřičnou kategorii. Zážitkoví pedagogové se množí už i mezi řediteli škol, těmi manažery výskytu. Spoléhat se však na tuto setrvačnost mi připomíná myšlenku Jeana Lavacheryho, pedagoga tuším z 19. století o tom, že „pohřební a školské zvyky se ve vývoji civilizace nejméně mění. To proto, že jedny i druhé vedou ke hrobu. První pohřbívají tělo a druhé ducha“. Tato setrvačnost zdá se, pomalu končí. V systému roste entropie, když jsou oslabeny regulativní zpětné vazby. Těmito vazbami jsou především inspekce a hospitace. To je v dnešní době nedostatkové zboží. Jsou nahrazovány pedagogickou "kreativitou", což je jen náš název pro anarchii. To vše pod praporem něčeho tak pozitivního, jako jsou práva dítěte. Škola, to není ostrov v moři. Je spojena a mravním klimatem celé země. I když je nejistota základním atributem tržního hospodářství a její přijetí známkou dospělosti, myslím si, že jistý druh jistoty pro školu musí existovat. Nejistota děti neurotizuje, a děti přece do školy chodí. Jenom při zaručené existenční jistotě budou moci učitelé zastávat ve škole funkci herce, policajta, učence, žalářníka, rodiče, inspektora, rádce, přítele, psychiatra,..... jak nám to ve své moudré a úsměvné knížce „Nahoru po schodišti dolů“ sdělila Bel Kaufmanová. To vše dělat efektivně, jak to doporučuje zástup čtenářů, kteří by se měli raději podívat do čeho šlápli, když tak "zapáchají". |
|
|
Fafa 23.11.2007 20:48Ambassadore Ale jak se člověk může chovat mravně v nemravné společnosti? To by si přpadal jako blázen! Nekdy je asi dobre pripadat si jako blazen. Mozna i proto je Desatero napsane v druhe osobe JEDNOTNEHO cisla. Nepise se tam "Krast je spatne". Tam se pise zcela jednoznacne "TY nepokrades"! A ani slovo o tom, jak se chova okolni spolecnost. |
|
|
Jenda 24.11.2007 19:11Re: Ambassadore Fajn. Takze zkusime skolni prikazani cislo ctyri. "TY nebudes rusit vyklad" ... no to je pekne, ze ty nerusis, pokud tam beztrestne delaji bordel ostatni tak je ti to houby platny, stejne prd slysis. Staci par svobodnych chuliganu a ostatni se muzou jit klouzat. |
|
|
Kanuk 23.11.2007 19:56Pár poznámek 1) Představa, že žák má nějak pracovat, aby se něco naučil, je iluzorní. Já (a moji spolužáci) jsme chodili do školy, protože jsme museli (raději bychom byli hráli kuličky nebo kopanou), při vyučování jsme hráli "námořní bitvu" nebo "moře, kuře, znamení" a přesto nám v kebulích něco zůstalo. A to proto, že páni profesoři něco vyložili, a pak to "zkoušeli". Za celé moje studium mi žádný profesor neřekl, abych se něco naučil z učebnice. Ty byly jenom pro šprty. Jedna z mála skutečných prací ve škole byla, že jsme při matice počítali současně s tím, kdo počítal u tabule. Protože ten musel myslet nahlas, my jsme byli rychlejší, a zbylý čas jsme věnovali nějaké "užitečné" zábavě, viz výše. Další skutečné práce byly psaní, kreslení a rýsování. Matiku jsme skoro všichni zvládli aspoň na "dobrou" (3), s pravopisem jsme problémy neměli, ten nám natloukli do hlavy už na obecné škole (1-5). Závěr: úkolem školy je natlouct žákům do hlavy určité vědomosti, ať chtějí, nebo nechtějí. Ovšem, "získání vědomostí" je pouze prostředek, nikoliv cíl. To je trochu složitější. 2) Kázeň veškole. Na obecné škole jsem občas od jednoho učitele dostal pravítkem přes dlaň, na střední škole jsem dostal jeden pohlavek, který jsem si zasloužil. Nevím, zda jsem se tím pochlubil doma, protože bych dostal jen přidáno. Kdyby se takový případ stal dnes, druhý den by přilítla rozzuřená saň, jakto že nějaký kantůrek si dovolil ohrozit budoucnost jejího nastávajícího Einsteina tím, že mu vrazil jednu za ucho. Všeobecně, na střední škole se trestalo zápisem do třídní knihy, obvykle dvojka z mravů a mazec doma. Dnes by za to trpitel asi dostal mobila nebo aspoň kartu nebo DVDčko, protože to aspoň nebyla trojka. |
|
|
68 23.11.2007 23:37Re: Pár poznámek Rozumná řeč. Stálo by za pokus uplatnit to v Columbii? |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 23.11.2007 18:08Názor, který NEPROŠEL... Jmenovat ředitele škol zřizovaných obcí by NEMĚLA obec se souhlasem krajského úřadu, ale krajský úřad se souhlasem obce. Jmenovací dekret by řediteli školy měl podepisovat představitel státní správy (hejtman, ředitel školského odboru KÚ), aby bylo jasné, že na území státu je jedna školská politika, že pro ředitele a pedagogy není měřítkem hodnot názor pana starosty a jeho choti. Starosta by neměl být pro pedagoga „modlou“ a ředitel by se neměl každé 4 roky obávat, kdo zase vyhraje volby, komu se "vlichotit". Svobodní, nezávislí, stateční žáci mohou vzejít pouze ze škol, kde budou i učitelé nezávislí na místních mocných. Práce školy by NEMĚLA odrážet výsledky voleb v obci. PS: Obnovení vlivu místních mocných do školství - to je návrat před 19. století ! |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 23.11.2007 18:30Aby nedošlo k nedorozumění... Jednotná školská politika neznamená uniformitu. Školský zákon ničemu takovému nefancí... Zřizovatelé mohou být a jsou různí: obce a města, stát (krajské úřady a ministerstva), církve, fyzické osoby, právnické osoby... Pokud se ale žákovi (studentovi) dává do ruky certifikát se státními symboly, musí "ten papír" něco garantovat... |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:33Re: Názor, který NEPROŠEL... Nevím, zda vědomky či nevědomky jste popsal své představy o vztahu ředitel (pedagog) versus nadřízený orgán. ("..Starosta by neměl být pro pedagoga „modlou“..... ředitel by se neměl každé 4 roky obávat, kdo zase vyhraje volby, komu se "vlichotit".) Osobně nevidím důvod (a neviděl jsem jej ani když jsem svého času učil) se někomu vlichocovat, svoji práci odvádím tak, jak považuji za správné. Stejně tak v pozici rodiče nechápu, jak by mne měly uspokojit "dobré známky", pokud vidím, že dítě nic neumí. Pokud máte starost o jednotnou školskou politiku na území státu, řešení je prosté (a v mnoha jiných oblastech se praktikuje). Stát stanoví standardy (co by mělo dítě přibližně ve třetí, v 5-té,.... třídě přibližně znát) a školská inspekce (stačí pár inspektorů, nemusí to být plné baráky úředníků) nebudou kontrolovat správně zapíchané špendlíky na nástěnkách, ale plnění právě oněch standardů. A při nesplnění jednoduše škole odeberou licenci. |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 24.11.2007 12:43Objektivně... V České republice je přes 6300 obcí. Z nich pouze 75 % má do 1000 obyvatel a pouze necelá 2% měst má přes 10 000 obyvatel. Proto pohled „pražskýma“ očima - který je pro mnohé zákonodárce jedině možný - je zkreslující. Kdyby se v pouhých 10 procentech obcí a měst objevil starosta "nýmand", následky by nebyly zanedbatelné: stovky nespokojených až nešťastných ředitelů a škol, tisíce učitelů a desetitisíce dětí... |
|
|
pavel 99 24.11.2007 17:03Re: Objektivně... zato když je "nýmand" ministr či pár klíčových úředníků tak jsou následky jaké? A mimochodem - starosta je takový, jakého si občané obce zvolí (a pokud se jim nelíbí, může být odvolán - což se nejednou děje). O ministrovi či "bandě úředníků" se toto říci nedá. p.s. - pokud se někomu nelíbí jak starosta řídí školu v obci špatně, je možnost vozit děti do sousedních obcí - což se také občas děje. Pokud jde školství "do kytek" v celém státě, tak nelze dělat nic. |
|
|
Miloš 26.11.2007 11:57Re: Re: Objektivně... Moc se mi "líbí" řeči o tom, že kdo si koho zvolí, toho tam taky má... Vy volíte přímo starostu? Já tedy ne. A těžko Vám někdo na kandidátku vedle svého jména napíše jméno budoucího starosty, pro kterého zvedne ruku. Takže se jím pak stane člověk, který ani neměl ve volbách nejvíc (nebo téměř nejvíc, anebo alespoň znatelně..) víc preferenčních hlasů. Dělá to zkrátka ten, koho přemluví ostatní, nebo kdo je ochoten to dělat - a jak, to je další otázka... Takže školství je kde? Hodně daleko. |
|
|
jirka.s. 23.11.2007 18:52Re: Názor, který NEPROŠEL... Srandista francek opět exceluje! Nějaký rok jsem chodil do škol já sám, další roky mé děti, o vnoučatech nemluvě, ale za všechna ta léta jsem se potkal s jediným haj/zlem, který kdy odvolal učitele (pokud to nebyl pedofil). A tím jsi byl, francku, ausgerechnet ty, v případě paní Ivy Flídrové! A jestli jsem někdy mluvil s učitelem, který by se bál, že ho starosta odvolá? No, co myslíš, francku? Tvá paralýza už přechází do dokonalé schízy a zkoušíš namlouvat své paralytické představy všem ostatním! No, nějaká současná Anna proletářka jim snad uvěří, ale věř že pro normální lidi už jsi jenom objekt pro útrpný úsměšek! |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 24.11.2007 12:46Kvalita člověka... Z písemného projevu lze dospět k závěru o kvalitě jeho pisatele... |
|
|
Jenda 24.11.2007 19:09Re: Kvalita člověka... z vaseho pisemneho projevu k urcitemu zaveru o vasi kvalite dospela uz spousta lidi. |
|
|
Magor Milda 24.11.2007 20:07Pedagogických prostitutů jsme měli vždy houfy za protektorátu i za totáče. |
Jinak to také nemohlo tenkrát fungovat. Je pomalu na čase, abychom si vybírali pedagogy s pozitivním postojem k národu a státu českému. Příznivce fašismu, rasismu nebo ekologie bychom do státních služeb neměli přijímat. |
|
Kolma Puši 23.11.2007 17:06Pro pana Portwyna pokud se sem ještě podívá. Pozoruji, že máte opravdu přehled, pokud jde o školu. Jaký je náhled učitelů a hlavně váš osobní na domácí vzdělávání dětí, kdy rodiče děti vyučují sami a děti pak chodí na přezkoušení. Děkuji. |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:04Re: Pro pana Portwyna sice nejsem Portwyn, přesto si dovolím názor (s touto myšlenkou jsem si nějaký čas pohrával). Úkolem školy není (nemělo by být) pouze "naučení vědomostí" - to je vážně hodně okleštěné. Chtě-nechtě je škola pro dítě první setkáním s "prací v kolektivu". Narazí zde na spolupráci při plnění úkolu, ale také na soutěžení, kdo bude nejlepší, nejspíše také na "nekalé praktiky" v soutěžení - tedy je to mnohem, komplexnější příprava pro život. Učitel je pro dítě rovněž prvním vzorem "vedoucího kolektivu" (bohužel ne vždy vzorem pozitivním - ale i to je život). Toto lze asi velmi obtížně nasimulovat při domácím vyučování a je pravdou, že k osvojování těchto sociálních návyků může být na střední škole pozdě. Na druhou stranu může některé školní prostředí působit (na některé dítě) natolik negativně, že je domácí vyučování i s těmito negativy menším zlem či přímo výhodou. Obecně platné závěry (ve smyslu domácí vyučování jednoznačně ano či ne) asi nikdo dát nemůže. |
|
|
pamětník 23.11.2007 16:37Historia magistra ... Dnešních kantorů je mi opravdu líto. Při tom existuje tak snadná možnost nápravy. Za mých mladých let, kdy se študovalo podle návodů pana profesora Žáka, se tomu říkalo pohlavek. Pohlavky nás provázely od první třídy do oktávy. Ilustrační vzpomínka: Naše třídní profesorka v oktávě cosi vyšetřovala tím způsobem, že postupovala od jednoho žáka k druhému a každého se zeptala:"Udělal jste to?". Všichni jsme poslušně vstali a odpověděli "Ne, paní profesorko". Když došla k poslední lavici a vztyčil se před ní dvoumetrový habán, jemuž sahala stěží k pasu, tak pronesla: "Protože v této třídě nejsou žádní lháři, musel jste to udělat vy. Udělejte předklon." Když ho dotyčný udělal, dostal poctivý pohlavek, čímž bylo vyšetřování skončeno. Já vím, že už to dávno tak nejde |
a tak alespoň dodatečně děkuji svým kantorům za všechny pohlavky jimiž mě vychovávali.|
|
Alfred 23.11.2007 13:56Trefný člének Dnešní společnost je schizofrenní. Potřebují děti vzdělání? Nepotřebují! Kdyby bylo na nich samotných, našly by si jinou zábavu. Vzdělané děti potřebují rodiče, aby je jednou byly schopny nahradit na jejich místech. Než mít děti ponechané samy sobě, je už lepší /pro generaci potenciálních rodičů/ žádné nemít. A co dělají dnešní rodiče? Podporují v dětech "osobnost". kterou tyto nemají! Jo, kdyby škola osobnosti vychovávala, to by byla jiná káva! K tomu je ale třeba úcty a respektu, ne bezbřehé tolerance a ustupování. Tak vychováte leda gaunera. Ostatně, pro toho, kdo se chce něco opravdu naučit, je tradiční škola zoufale neefektivní. Sém si ze školy pamatuju, jak většina učitelů převážnou část hodiny věnovala zkoušení / které nikdo nesledoval, pod lavicí se hrály piškvorky nebo karty /, pak 5 minut nějaký výklad a nakonec, které stránky z učebnice třeba přečíst na další hodinu, neb se bude zkoušet. Nemuset chodit do školy, dala se týdenní látka zvládnout s přehledem za jedno dopoledne. Ale protože většina o žádné vzdělání nestojí, musejí marnit čas ve škole úplně všichni. Efektivita pod 20%. |
|
|
portwyn 23.11.2007 14:20Tohle je tak krásná formulace: "Sám si ze školy pamatuju, jak většina učitelů převážnou část hodiny věnovala zkoušení / které nikdo nesledoval, pod lavicí se hrály piškvorky nebo karty /, pak 5 minut nějaký výklad a nakonec, které stránky z učebnice třeba přečíst na další hodinu, neb se bude zkoušet." Ano. Protože se to kdysi stalo Vám, tak se to děje všem ostatním nyní. Krystalicky čisté. A přesně takhle fungují články o školství v tisku. Redaktorka R. z listu L. měla před 30 lety problémy s učitelem chemie. Proto jsou dnes všichni chemikáři pitomci atd. atd. Doporučuji soudit dnešní autovýrobu podle toho, že jste před 25 lety jezdil v Š 120. Aneb "ve školství se nic nezměnilo, já to vím, protože jsem kdysi chodil do školy". "Ale protože většina o žádné vzdělání nestojí, musejí marnit čas ve škole úplně všichni. Efektivita pod 20%." No, pokud o vzdělání stojí dejme tomu 10% lidí, tak je efektivita velmi vysoká: ti, co o vzdělání nestojí, jsou aspoň hláídáni. Kdo se nudí nebo prudí ostatní ve škole, nerozbíjí zároveň zastávku MHD. Jinak máte pravdu v tom, že zkoušení před tabulí je neefektivní. Proto nezkouším ústně ani já, ani kolegové "matikáři" (aspoň ti, které znám.) Bohužel ale se situace liší od dob, kdy jste chodil do školy. Čas se nevyplýtvá zkoušením, ale krocením lůzy, aby slušné děti mohly pracovat. |
|
|
Alfred 23.11.2007 14:41Re: Tohle je tak krásná formulace: Měl jsem na mysli efektivitu využití času ve škole. Pokud ztrávím týden činností, kterou lze zvládnout za dopoledne a zbytek času je bohapustě promarněn, v čem vidíte tu vysokou efektivitu? |
|
|
portwyn 23.11.2007 14:49Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: No vždyť jsem psal - většině dětí je vzdělání egál; těm to za zlé nemám, nemají ještě rozum. Bohužel egál je i mnoha rodičům a těm už to mám za zlé dost. Chtějí děti jen pohlídat, aby neměly žádné problémy a nemusely se namáhat. Ale protože bez námahy není vzdělání, tak se vzdělání nekoná. Systém je neefektivní z pohledu snaživého žáka, který je zdržován 1. zvěrským chováním spolužáků 2. neefektivními metodami učitelů (opakuji, s Vaší kritikou ústního zkoušení souhlasím). Snaživých žáků je ale málo... Z hlediska rodičů - vohnoutů (mnoho) je ale systém efektivní. Hodí fracka na krk škole a mají klid. Mi to dítě nějak vychovejte, né? |
|
|
Alfred 23.11.2007 17:03Re: Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: A vidíte, školští "humanisté" by nejraděj znovu nacpali všechny na ZDŠ namísto osmiletých gymnázií, aby ti snaživější ignoranty "táhli". Kam asi? Svoje vlastní děti "humanisti" umístí do elitních soukromých škol. |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:07Re: Re: Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: a to by jim tam někteří géniové připojili děti z "pomocných škol". Hlavně aby nevznikaly "elity", jak pravil nejmenovaný pan ministr. |
|
|
Stois 23.11.2007 21:44Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: vidím, že jste čas ve škole ZTRÁVIL opravdu efektivne. God bless you. |
|
|
Hrad 24.11.2007 9:49Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: Co s těmi, kteří stěží(ale zvládnou za týden usilovné práce)zvládnou. Zase jeden.... odborník. Každý z nás kopl do míče - expert na fotbal, každý z nás chodil do školy - expert na pokud možno celé školství, každý z nás stavěl hrady na pískovišti - expert na stavbu jakékoliv budovy, každý z nás zná nějakou lidovou pranostiku - a hned se objeví expert na chod počasí, na co si ztěží troufne odborník s nejvýkonnějším počítačem. |
|
|
Kolma Puši 23.11.2007 14:38Re: Trefný člének Alfrede, přečetl jste si po sobě svůj příspěvek? Zamyslel jste se někdy nad tím, co je to výchova, co je to osobnost, co je to respekt? Vychováváte dítě (děti)? Přijímal jste (přijímáte) výchovu od svých rodičů? Opravdu si myslíte, že týdenní látka se dá zvládnout s přehledem za jedno dopoledne? Bez procvičování a upevňování? No... |
|
|
Alfred 23.11.2007 14:53Re: Re: Trefný člének Víte, ono ve škole nejde o to něco upevnit, ale dostat dobré hodnocení. Většina školní látky je vám v životě stejně k ničemu a dospělí ji zapomenou / viz soutěž Jste chytřejší než páťák? /. A na to mít dobré známky ten půlden stačí bohatě. Nevím o nikom, kdo by si ve škole něco upevnil. Zato si dobře pamatuju, jak jsem si chtěl jednou otestovat matematické schopnosti své dcery. V sešitě měla grafy závislostí polohy na čase a různé výpočty, vypadalo to pěkně. Tak jsem chtěl, aby mi určila průměrnou rychlost auta, co ujede 1km za minutu. Vůbec nevěděla, o čem je řeč, uměla jenom bravurně manipulovat těmi obrázky v sešitě. Už změna sešitu byla katastrofou. Bez sešitu nevěděla nic. Totéž s primitivní zálesáckou moudrostí - určit výšku stromu. Trigonometrie plný sešit, o praktickém využití ani šajn. A to byla dcera jedničkářka, později vystudovala VŠ a v práci je úspěšná. |
|
|
portwyn 23.11.2007 14:58Re: Re: Re: Trefný člének No, víte, Alfréde, když ony některý holky prostě takhle fungujou... Tipuju, že vystudovala VŠ humanitního směru, prostě "naučím se to zpaměti a pak to vysypu". Já teď měl zajímavý zážitek s jednou holkou - slušně vyxchovaná, pracovitá...jen se nedokázala přenést přes to, že při vysvětlování elektriky používám pohádkového modelování a místo "elektron" říkám "trpaslík". S elektronama tomu rozuměla, s trpaslíkama ne... Je to typem myšlení. |
|
|
Saša 23.11.2007 15:08Mýlíte se. Není to typem myšlení. Je to záměnou inteligence s pamětí. |
