P. K. Dick patří mezi několik autorů, kteří pravidelně vyprazdňují obsah mojí peněženky. Poctivě se snažím doplňovat do knihovny většinu jeho u nás vydaných děl a jsem také hrdým vlastníkem původního (Laser 1992) vydání Muže z vysokého zámku – i když to není možná důkaz mého fanouškovství, ale spíše mého věku…

Rádio Svobodný Albemut mne velice příjemně překvapilo. Musím přiznat, že ve chvílích, kdy Dick ve svém díle poněkud více zabrousil do problematiky víry, křesťanství a podobně, stávají se pro mne jeho texty poněkud obtížněji stravitelnými. Proto jsem zpočátku ke knize, která je avizována jako další příspěvek do „gnostické“ série, kterou začal Valis (Argo 2006) a která mne velmi vyčerpala Božskou invazí (Argo 2008), přistupoval velice obezřetně.

Zmíněná obezřetnost mi vydržela přibližně do přečtení Prologu. Poté jsem již jen s nadšením pročítal neuvěřitelně čtivý, svižný a zábavný text první části knihy, občas kontroloval, zda spoluautorem nebyl Kurt Vonnegut a podvědomě doufal, že nasazené tempo vydrží až do konce knihy. Přání se mi, s menšími výhradami, úplně splnilo.

Kniha je rozdělena do tří hlavních částí, všechny jsou vyprávěny „ich“ formou – první a třetí je vyprávěna z pohledu Phila Dicka, spisovatele science fiction, který sleduje život svého kamaráda Nicholase Bradyho – ten na oplátku provádí čtenáře částí druhou.

Prvních sto stránek, podaných očima Phila Dicka, je svělou jízdou alternativními Spojenými státy americkými, která začíná narozením hlavních hrdinů na konci třicátých let a pokračuje až do pozdních šedesátých let. Kdybychom odmysleli evidentních rozdíly, jako jsou působení nám známého Valisu (Vast Active Living Intelligent System) na životy hlavních hrdinů či zvolení Ferrise F. Fremonta prezidentem po smrti Kennedyho, nebyly by Dickovy Státy zase až tolik alternativní – projekce vlastních životních zkušeností a zážitků autora do děje je zcela zřetelná a často i pojmenovaná. V textu se lze setkat s mnoha známými jmény z historie (Kennedy, senátor McCarthy), hudby (Peter, Paul a Mary) či z vlastní autorovy biografie (Muž z vysokého zámku, Harlan Ellison). Čtenář se setkává s živoucí společností plnou poválečného kvasu, protikomunistických nálad i rýsující se totality – a vše je popsáno neuvěřitelně čtivou a zábavnou formou.

V průběhu děje se začíná dobovými reáliemi stále více proplétat hlavní dějová linie, kterou je v podstatě boj dobra se zlem. Zlo je v první řadě spojené zejména s establishmentem USA po zvolení F. F. Fremonta prezidentem, později se posouvá více do filozofické a také do globální či galaktické roviny, dobro reprezentují Valis, mimozemšťané, Bůh, odbojová organizace Aramchek a mnoho účinkujících postav. Druhou, čtenářsky výrazně nejobtížnější část knihy, vypráví nositel kontaktu s Valisem – Nicholas Brady. Jednotlivé kapitoly jsou často velmi osobní, prostoupené paranoiou a plné úvah o totalitě, víře a filozofii.

Nerad bych prozrazoval rozuzlení knihy, čili jen konstatuji, že třetí část je překvapivě pochmurnou a drsnou kodou celého svazku, který rád zařadím ke svým nejoblíbenějším dílům P. K. Dicka jako jsou Muž z vysokého zámku, Temný obraz, Neteleportovaný muž či Ubik.

P.S.: – asi není příliš překvapivé, že i druhý vypravěč příběhu - Nicholas Brady, se narodil v roce 1928, stejně jako autor…

Hodnocení: 80%.

Philip K. Dick: Rádio Svobodný Albemut (Radio Free Albemuth)
překlad: Aleš Heinz
obálka: Pavel Rút
Argo 2009
246 stran, 238 Kč, brožované
ISBN 978-80-257-0068-6