„La iláha illa-l-láhu,“ tvrdí muslimové v celém vesmíru, ač s nimi nemnozí křesťané, židé nebo bezvěrci zajisté nebudou tak jednoznačně souhlasit. Ostatně je to pouze otázka výběru jména pro vyšší bytost, chcete-li nejvyšší. Leoš Kyša před dvěma lety uspěl ve čtenářské soutěži Vidoucí pořádané SFK Palantír právě se svou povídkou Poutník k Mohamedovi, která se stala základem pro 50. svazek edice Pevnost - pro knihu Poutník z Mohameda.

Představte si univerzum stvořené jediným a pravým bohem, které obsadily bytosti ze třetí planety obíhající nevýznamnou hvězdu, kterou nazvali Slunce. Bytosti houževnaté, přes svou inteligenci hloupé a skrze svou víru slabé, jednoho dne vytvořily Boha k obrazu svému, aby konaly skrze jeho jméno. Bohužel však nedisponovaly technologiemi, které by jim umožnily pochopit nejzákladnější pravidla fungování fyzikálního světa. Komunikační nástroje určené k celosvětovému šíření poznání k ostatním však vyvinuly příliš pozdě na to, aby zabránily různorodým výkladům jednoho a téhož. I stalo se, že jeden bůh získal nespočet zastánců, kteří si nikdy neuvědomili, že je společný pro všechny. A pak už to znáte z historie. Ze Země člověk povstal a vydal se k jiným planetám, kam svůj obraz vzal sebou. A Alláha si vzalo nejvíce z nich.

Daniel Kalandra o svoji víru ve vyšší bytost přišel společně se životem své ženy. Zatvrzelý muž neztratil svoji čest, ale víru v boha. Na prázdné místo vstoupila pomsta. Pomsta muslimům, ať už sunnitům nebo šiítům. Tvrdý, ale spravedlivý hrdina si získává čtenářovo srdce, když se vydává zachránit svoji jedinou dceru, přičemž se musí vydat do srdce vesmírného chalífátu, do kolébky lidského plémě. Cesta je to nebezpečná, krvavá a pro čtenáře přitažlivá.

Leoš Kyša vytvořil politicky nekorektní univerzum, které má pro Evropany se silnou křesťanskou dějinnou tradicí velikou přitažlivost, využívající největší hybatele dějin - tedy předsudky. Ze střízlivého předpokladu spojení militantně využívaného náboženství a zasleponosti nevzdělaného stáda jeho uctívačů vykřesal základ pro čtivý dobrodružný příběh, který mu umožnil zrcadlit problémy současnosti. Ve své vizi se odvážil mnohem dále, aby poukázal na ustrnulost, kterou sebou islám přináší snad více než ostatní světová vyznání. Vesmír kolonizovaný lidmi v sobě kloubí vyspělé technologie a středověký marast, v němž plynou životy obyčejných lidí (tak trochu mi na mysl vytanuly vzpomínky na Dunu).

Plynulost čtení zajišťuje líbivá ich forma, umožňující autorovi zrcadlit nejniternější myšlenky a úvahy hlavního hrdiny. Stejně tak ani dialogy nezklamou, kromě případů, kdy je budou číst slušnější lidé, mnohdy se stane, že postavy nechodí daleko pro silnější výrazy. Kromě jiného jsou pak aktéři opravdu živoucí lidské bytosti se svými tužbami, cíli a povinnostmi, což Kalandrovi nevadí při jejich terminaci, tedy alespoň při likvidaci božích bojovníků. Pokud se jedná o civilisty, snaží se dbát na minimalizaci ztrát nevinných.

Kyšův román působí jako příjemný blesk z čistého nebe politické korektnosti a já mu přeji, aby nenadešla chvíle, kdy by za něj mohl být kamenován. Ačkoliv příběh vystrkuje růžky přesahu, nejedná se o žádný filozofický opus, ale ryzí dobrodružství, postrádající zbytečný humor. Knize by neslušel, protože autor si je příliš dobře vědom svého poselství. Mimo jiné je to zajisté víra v lidský rozum.

Poutník z Mohameda
Kyša, Leoš
Nakladatel: Epocha
Obálka: Karel Zeman
Redakce: Michal Štipský
Rok vydání: 2009
Počet stran: 264
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback
Cena: 129 Kč