Variace na doyleovský Ztracený svět nás uvádí do současné Ameriky a jejího boje s draky. Armáda jejich schopnosti chtěla využít ve válečném střetnutí, draci se tomu ale vyhnuli a tak nastartovali dlouhý proces s poměrně jednoznačným průběhem a ještě určitějším koncem. Jenže vždycky se najde nějaká výjimka - a tou je tady dračice s modrými šupinami, dračice, které zůstaly ohňometné žlázy, dračice vychovaná lidmi a proto i ve své nedůvěřivosti ochotná vnímat, že ne všichni jsou nepřátelé. Stejně tomu je i mezi lidmi, někteří z nich chápou, že draci jsou svébytnými osobnostmi, které je třeba respektovat.

Motiv Ztraceného světa se objevuje v SF od svého uvedení nejčastěji v původní podobě jako enklávy, v níž přežívají živočichové neznámí okolnímu světu. Michael Crichton k tomu přidal rekonstrukci živočichů z jejich DNA - a tato varianta je dnes dokonce mnohem známější, než legendární zpracování původní předlohy Sira Arthura Conana Doylea. Ilona Ziková sáhla po nové a velmi zajímavé možnosti - draci v jejím podání jsou něco, co žije s námi a v našem světě.

Výborný nápad doprovodila některými dobře promyšlenými momenty, především biologií draků, kterou celkem dobře propracovala, a některé dialogy jsou výborné. Také organizace ochránců draků je sympatická pochopením toho, že draci jsou obětí nesmyslného vyhlazování a že jsou rovnocennými člověku. a jejímu snažení určitě budete držet palce.

Autorka ale nevyužila možnosti vytvořit drakům jejich vlastní historii a tím i kulturu a mytologii, a to přesto, že její draci mají svoji řeč (neumí ji jen ti draci, kteří byli odebráni svým rodičům v útlém věku) a tedy v rámci jejího osvojování si mohli osvojit „dračí“ legendy a přístup ke světu. Další slabinou románu je cliftonovo kladívko - některé dějotvorné prvky se objevují náhle a bez jakékoliv logiky a návaznosti na předchozí vyprávění.  je jedno, jestli se jedná o těhotenský test dračího trusu nebo droga, která řízeně ovlivňuje paměť a z oběti mizí beze stopy.

Výsledkem je pak to, že logika příběhu v některých okamžicích sklouzne do polohy, jakou známe od Boženy Němcové: hrdina vyndá z prázdné brašny kouzelný obušek a prosba otevře skálu. Román tak nakonec funguje jako moderní pohádka pro děti obecnou školou povinné. Je to docela škoda, nápad sám má velký potenciál a i mnohé složky vyprávění svědčí o nápaditosti autorky.

Ilona Ziková: V nenávisti člověka
obálka: Jan Patrik Krásný
KJV - Poutník, 2006
447 stran, 248 Kč, brožované
ISBN 80-8592-84-7