O nejchytřejší myši

Hned, jak jsem si přečetla text na zadní straně obálky, jsem věděla, že mě kniha rozčílí. Ale k mé radosti tomu tak nebylo. Jen mě donutila vzpomínat na dobu nedávno minulou, dobu našeho slavného socialismu, která byla sama o sobě plná nesvobody.

Hlavní hrdinka příběhu (slovo hrdinka je na místě, protože ona zápasí s nehmotnými obludami různého původu a druhu), Nora, je vzdělaná žena, manželka a matka. A už v tom je její problém. Předpokládalo se, což stále u někoho přetrvává, že vědecká pracovnice s cílem něco v profesi dokázat, nemůže být nikdy dobrá matka a manželka a naopak matka a manželka nebude precizní vědkyní, protože se věnuje rodině. Je velmi těžké nepodlehnout sugestivním názorům okolí a nezařadit se jen do „povinné ženské role“ a rezignovat na ostatní sny. Myslet si, že Nora tomuto tlaku podlehla, není správné. Jen ve svém životě udělala spoustu kompromisů, které omezily její svobodný životní prostor. Starala se o děti, manžela, poslouchala paní tchýni. A k práci - profesi utíkala, aby si ulevila od tlaku okolí, že se nestará dost a dost dobře, jenže každý takový únik v ní probouzel pocit viny, že dělá něco nepatřičného. Schizofrenní? Ano.

Mikroskop UOW, dovozový devizový přístrojový zázrak, který ústavu, kde Nora pracovala, pomohl zrychlit a usnadnit pracovní proces, se vybarvil i jako výtečný stroj času a přenesl Noru o pár let zpět do doby, kdy byla poprvé těhotná a její manželské soužití teprve začínalo. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, že dostala šanci začít znovu, jinak a neopakovat svoje chyby. Jenže co je chyba? Mít děti? Obětovat se rodině? Věnovat se profesi? Opravdu to jde udělat jinak? Ani druhý pokus nebyl dokonalý. Snad po třetí? Mikroskop UOW ji přenesl ještě dál, do doby kdy byla svobodná a studovala. Rozhodla se, že bude žít v úplně jiném, větším, kosmopolitnějším světě a že se bude věnovat jen a jen sobě. Mikroskop UOW ji přenesl i po třetí...

Není to tak depresivní příběh, jak to vypadá. Lze najít určitou dávku humoru, kterou autorka umně vpravila do textu. Stejně tak jazyk, který používá, je velmi civilní (hovorový), takový, jakým mluvíme i u nás doma.

Je zajímavé nahlédnout zpět a zjistit, jak moc jsme se vzdali svých snů a osobní svobody. A to se netýká jen ženské části lidstva.

Dobré čtivo pro ženy a poučné pro tolerantní muže.

Cvokyně vyšla v roce 1992 v nakladatelství Ivo Železný a toto je její druhé upravené vydání.

A vidíte, přece jen mne to rozčílilo, protože zápasit s obludami je náročné.

Cvokyně (ukázka)
Hauserová, Eva
Nakladatel: Věra Nosková
Obálka: JN Production
Redakce: Marek Hejný
Rok vydání: 2009
Počet stran: 160
Rozměr: 135 x 205
Provedení: hardback
Stav: nové vydání
Cena: 198 Kč