Název tohoto románu symbolizuje rozpolcenost lidstva, úmyslně či neúmyslně - nebo vědomě či nevědomě - rozštěpeného do dvou vývojových větví. Darwinisticky přímočaře mezi sebou soupeří kybernetizovaní Mechanisté a geneticky i jinak biologicky upravení Tvární. Vesmír je nekonečný, a stejně nekonečnou rozmanitost nabývají vzájemné kontakty obou těchto dvou, možná už by bylo zapotřebí říci, nových živočišných druhů. (Ne, že by obyčejní nemodifikovaní lidé neexistovali - ale k čemu jsou, když nevybočují...)

Abelard Lindsay sice Tvárný není, ale se svým přítelem Konstantinem absolvoval jejich výcvik. Spolu žijí v orbitálním habitatu, spolu podněcují mladé k odporu vůči Mechanistům - a nakonec jsou od sebe odděleni. Zároveň mezi nimi vzniká nenávist, která se potáhne oběma jejich životními příběhy. Abelard je odsouzen k vyhnanství, ale s výcvikem Diplomata, který získal u Tvárných, brzy opouští neperspektivní habitat. Ovšem až poté, kdy v něm inscenuje velkolepé divadelní představení a stane se ministrem zahraničí. Bere to, ačkoli zatraceně dobře ví, že zahraničím je pro tuto malou pirátskou komunitu v podstatě celý Vesmír.

Kolo osudu Abelarda Lindsaye se točí jako hospodský větrák. Vidíme ho jako muže okamžiku, snovajícího komplikované - a přesto úspěšné - plány, jak vyváznout z těch nejbezvýchodnějších situací, jaké život dokáže připravit (a že je dokáže připravit v mnohem divočejší podobě, než jak si je lidé dokáží vymyslet). Abelard by mohl klidně být vynikajícím polárním badatelem: většinu času klidně driftuje životem. Když se ale původně bytelná kra, kterou obývá, rozpustí a on začne ztrácet pevný led pod nohama, dokáže ve chvilce vydat tolik energie a vyprodukovat tolik myšlenek, že by z toho mohly úspěšně žít spojené týmy naší olympijské reprezentace a České akademie věd několik let.

Tres facunt collegium - tři tvoří společnost. K Mechanistům a Tvárným (nebo ke Tvárným a Mechanistům, podle toho, jak se vám to líbí) se připojí Investoři, dlouhou dobu tušení Cizinci, dávná vesmírná rasa, jejímž zdánlivě jediným zájmem je obchod s čímsi, co by se dalo univerzálně označit jako umělecké předměty. Takový galaktický antikvariát či bazar pana Čapka (nikoliv Karla, ale toho, co od pražského Týna přesídlil do Dlouhé třídy). Vstup třetího do byznysu vždycky zamíchá kartami, stejně tomu je i ve Schismatrixu.

Zatímco Abelard Lindsay uspořádal divadlo pro jeden umělý habitat, Bruce Sterling vytvořil Schismatrix jako představení pro obyvatele jiného, neumělého habitatu jménem Země. A vystavěl ho podle nejlepších antických tradic a pravidel, kterými se řídili Sofoklés či Euripidés. Čas příběhu pružně natahuje a zkracuje tak, abychom byli ušetřeni dlouhých nudných pasáží, především těch ze šťastnějších údobí Abelardova života. Některé motivy, zdánlivě vyčerpané jednou scénou, se náhle po čase vracejí do příběhu a dávají mu nový směr - ale také kontext.

Složitý vývojový oblouk lidstva, který pozorujeme jako nařasenou drapérii za Abelardovými zády, je natolik dominantní, aby komplikoval Abelardovi jeho plány, ale zdaleka ne tak dominantní, aby hrdinu degradoval na pouhého havajského surfaře, u kterého sice můžeme obdivovat eleganci, s jakou se drží těsně pod hřebenem vlny, ale tím jeho svoboda volby končí.

Ono Plus za názvem Schismatrix naznačuje, že vlastní román je doprovozen shlukem povídek ze světa Mechanistů Tvárných a Investorů. Některé se k příběhu Abelarda Lindsaye přimykají docela těsně, jiné jsou „jen“ ze světa Schismatrixu. Všechny spolu s úvodním románem ale mají jedno společné: jsou znepokojivé. Znepokojivé oním zvláštním způsobem, který se dá jen špatně popsat. Neodrazují, nekladou nepříjemné otázky, nevadí. Zaměstnávají čtenářovu mysl.

Bruce Sterling napsal v předmluvě k českému vydání: tato kniha pojednává o nesmírně cizích lidech, kteří nikdy nežili na Zemi. Své čtenáře tu přesadil do promyšleného a promyšleně odlišného sociokulturního prostředí, a zaměstnává nás jeho osvojováním. Není tu nic apriorního, jedinou osudovou předurčeností Schismatrixu je, že až tuto knihu dočtete, tak ji budete mít přečtenou. Je to velmi působivá a velmi podněcující kniha, obsahující svět i příběh vysoké kvality se všemi podstatnými atributy science-fiction, především však s oním slavným sense of wonder, který až skoro přechází do sense of weird.

Bruce Sterling: Schismatrix Plus (Schismatrix Plus)
překlad: Radim Rouče, Petr Kotrle, Josef Dušek
obálka: Jan Patrik Krásný
medailon autora: Martin Šust
Laser-books, 2006
538 stran, 269 Kč, brožované
ISBN 80-7193-213-2