Zdá se, že se nově vydávaná česká verze amerického měsíčníku Fantasy & Science Fiction těší velké oblibě čtenářské obce. Pulty vybraných knihkupectví a vaše poštovní schránky nedávno navštívilo již čtvrté letošní číslo a v magazínu se vyprofilovalo několik stálých rubrik. Navíc potěší postoj šéfredaktora, který slíbil, že časopis zůstane čistě literární záležitostí. Pakliže jsem si minule stěžoval na nedostatek hard SF povídek, pak se situace téměř nezměnila a mému vkusu nebylo učiněno za dost. Přesto se neděste, protože se dočkáte těch nejlepších a nejnovějších perel ze zámoří.

Placatá Diana (Flat Diana, F&SF 11/2004) Daniela Abrahama balancuje na pomezí fantastického žánru pouhou nicotnou nitkou, spojující malou Dianu s jejím obrysem na papíru, který tatínek obesílá po nejbližších příbuzných. Na pozadí neúspěšného manželství, v domácnosti Diany vychovávané pouze tatínkem, sledujeme neshody rodičů a postupné chátrání psychiky holčičky, jejíž mysl je podivně spojena s jejím obrysem. Placatá Diana se totiž dostane do rukou nevkusně vtipkujícímu expřítelovi maminky. Zhoršující se stav donutí otce jednat.

Carol Emshwillerová nabídla mnohoznačně vyložitelnou povídku Žiji s tebou (I Live With You, F&SF 3/2005) a zklamala jakákoli má očekávání. Literárně určitě zajímavý experiment s častým použitím druhé osoby jednotného čísla popisuje podivný odraz poněkud usedlejší ženy - takové druhé já. Je pouze na čtenáři, jak se vyrovná s touto, poněkud zlomyslnou, spolubydlící hlavní hrdinky. Osobně jsem si vybral výklad začínající schizofrénie.

Chuť mi trochu spravili Znovuzrození (Born-Again, F&SF 5/2005) Kathy D. Wentworthové, povídky, jenž nás odešle do nepříliš vzdálené budoucnosti, nepříliš odlišné od naší současnosti, až na očividné úspěchy genetiky a trochu uvolněnější mládež. Co však čeká celkem obyčejnou rodinku, jejíž jeden člen je poměrně vydařený klon Ježíše Krista? S Bailee, jejím bratrem Ježíšem a kamarádkou Harmony prožijeme obyčejný den dvou sourozenců, Kristovo sezení s jemu podobnými a napínavé vyvrcholení. Klony Spasitele se totiž snaží jít ve stopách původního originálu, alespoň podle jeho skutků v Bibli. Dočkáme se úsměvných nedorozumění, zatvrzelé vůle a přesvědčení, stejně jako puberťáckých excesů Vykupitelů. Kulisy science fiction jsou střídmě využity pouze k oživení křesťanského Boha a mírně dokreslují tragikomický lidský příběh dospívající mládeže.

Přiblížili jsme se k mému největšímu zklamání, tedy k Magii pro začátečníky (Magic for Beginners, F&SF 9/2005) Kelly Linkové. Američanka Kelly Linková obdržela ceny Hugo a Locus 2005 za svou povídku Divotvorná kabelka (The Faery Handbag, 2004), příběhu spadajícího na pomezí žánru fantasy a hororu, zařaditelný ke vzoru New weird. U Magie pro začátečníky, která nasbírala snad všechna možná ocenění, jsem jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak tohle může vyhrávat (Locus, Nebula, BSFA, nominace na WFA)? Martin Šust ji ohodnotil jako "prostě rozkošnou" a má levá polovina mozku zkomírala nad neskutečnou nudou o americké společnosti závislé na pirátském pořadu o Lišce (něco jako putování Opičího krále, Alence v říši divů a Jackovi a jeho dobrodružství s Kouzelnou fazolí). Bohatý jazyk, skloubení nekonečného seriálu, vztahů mezi pěticí náctiletých přátel a vyprávěcí styl zvládla autorka s Grácií sobě vlastní, ale čistou žánrovost, aby člověk pohledal. V tomto směru, mdlejším závěrem a přílišnou délkou bylo a je podloženo mé zklamání. Na druhou stranu budou nadmíru spokojeni lidé, kteří nepotřebují šokující vynálezy a temné vize technické budoucnosti, ale stačí jim poetický příběh s výborně postavenými dialogy a charaktery. Pochvala patří také překladu Viktora Janiše, který se srozumitelně přenesl přes nástrahy americké popkultury.

SF chuť jsem si spravil u drsně miloučké vize neradostné budoucnosti, jak ji vidí Paolo Bacigalupi v povídce Škváropísečníci (The People of Sand and Slag, F&SF 2/2004). Nejenže si na své přijdou milovníci hard sci-fi, sarkasmu a ekologie, ale opět se ocitneme ve světě trojice mladých lidí - Jaaka, Chena a Lisi, kteří na znečištěním zamořené Zemi hlídají těžařskou oblast společnosti SesCo a likvidují nejenom podivné výtvory zdecimovaného prostředí. Jejich překvapení, stejně jako to čtenářovo, přichází ve chvíli, kdy na scénu doklopýtá vypelichaná a zbídačená potvora - živý pes. Přeživší tvor ve světě kyselin, zplodin, ropných produktů a dalších milých exhalací, se stane miláčkem dvou třetin trojice. Lisa v něm vidí zajímavé obohacení jídelníčku. Postupně se seznamujeme s novými pořádky na zničené planetě, různými vylepšeními "lidí" a psem. O to horší může být pro leckoho vypointování černým humorem.

Posledním beletristickým textem je Stvoření (Creation, F&SF 5/2002) Jeffreyho Forda. Opět zabředáváme na pomezí žánrů, tentokrát k mysticky-hororové stránce, ve vyprávění o malém klukovi, který si vytvoří, na truc Bohovi, lesního tvora. Na rozdíl Magie se jedná o krátkou povídku s překvapivou pointou.

Prvním teoretickým textem, s názvem Chvála odvahy, od Petra Kotrleho je literární rozbor dvou českých povídkových sbírek. Určitě už jste zaregistrovali vydání gangsterské Špinavé práce Petra Schinka a žánrově rozmanitého souboru Za okraj světa od Edity Dufkové. Jak už se shodlo mnoho kritiků, pak tvorba Edity Dufkové skrývá ohromný potenciál a určitě nás ještě v mnohém překvapí. Petr Schink odvedl kvalitní práci, ale stylově nabývá Špinavá práce trochu monotónního rázu.

Další zajímavostí, kterou ocení zejména profesionálové, je trochu zamyšlení, trochu odborná esej, Roberta Tschorna o tom, Jak se překládá Leiber. Autor textu si dovolil ukázat na příkladech krásu originálu tohoto výjimečného spisovatele a mírně si postesknout, nad dvojsmyslností a skrytých narážkách, které sebou může přinášet až básnická krása Leiberových prací. Čtenáře pak prosí o trochu trpělivosti s překládáním dalších (z celkem sedmi) knih o Šedém Myšilovu a Fafhrdovi. Rozhodně nám chce předat co nejvíce z krásy originálu.

Třetí chvalozpěv se rozplývá nad Gaimanovými Anansiho chlapci. Jiří Popiolek určitě vzbudí zvědavost nad dalšími díly tohoto mysteriózně píšícího Američana. Trochu mě překvapil samotný nadpis článku: Humor s temnými proudy. Nechci se hádat, už je to déle, co jsem četl Americké bohy, ale podle pana Popiolka jsou Anansiho chlapci daleko zábavnější, nu, kdo ví.

Zajímavý rozbor pak pokračuje porovnáním tří fantasy románů v Rozdílných tvářích fantasy. Čtenář se skutečně musí podivovat, jak rozdílné fantasy může být, možná o tom nepřemýšlíme, ale když máme před sebou díla jako Meče a čertoviny (Leiber), Dary (Le Guinová) a Smolné povětří (Caineová), pak žasneme, nad rozsahem jednoho žánru.

A do třetice se představí, ano, Jiří Popiolek, tentokráte ve spolupráci s velkým teoretikem fantastiky Martinem Šustem, v pojednání, o rozrůstajícím se podžánru - young adult fiction - v Moderní fantastice pro mládež. Na dvanácti stránkách nás provedou a seznámí s vymezením této literatury, zmíní nejúspěšnější romány a autory, poví nám o dílech u nás (i ve světě) populárních, ale také o těch dosud nevydaných.

F&SF 4/2006 v české edici nabídlo výborné zabavení na cesty, jakož i materiál k přemýšlení a rozjímání. Martin Šust také dokázal do jednoho čísla akumolovat žánrově bohatou směs prací spojenou několika společnými body: hlavními hrdiny jsou zejména děti a mladí lidé, práce se vyznačují nadhledem, bujnou fantazií a hlavně vkusným skloubením napětí, strachu a humoru (byť kolikrát černého). Mimojiné v magazínu přibylo šestnáct stran textu ;-)