Komiksové adaptace Mein Kampf se v Japonsku prodalo pětačtyřicet tisíc kusů jen za první týden od vydání, což je výsledek, kterým se v USA může pochlubit málokterý titul, a je to i víc, než kolik se v zemi vycházejícího slunce prodalo komiksových adaptací Marxova Kapitálu nebo Machiavelliho Vladaře. Jakkoliv se výtvarník komiksu snažil udělat z hlavní postavy nesympatického antihrdinu se zlýma očima už od jeho dětství, fascinace některých Japonců militarismem a nacismem je neoddiskutovatelným sociálním fenoménem. Jednou z nejpopulárnějších her na PlayStation je v Japonsku Moe Moe Niji Taisen, v níž defilují mladé dívenky v sexy fašistických uniformách…

Zatímco v táboře DC Comics proběhlo zemětřesení překvapivě hladce a dosavadní komiksový šéf Paul Levitz opustil své manažerské křeslo bez průtahů, obchod, při němž Walt Disney koupil za čtyři miliardy dolarů Marvel Entertainment, dost možná zkomplikují menší akcionáři Marvelu, kteří právě chystají hromadnou žalobu. Podle zveřejněných podmínek akvizice by měli akcionáři dostat třicet dolarů za akcii v hotovosti plus zhruba 0,745 akcie Walt Disney Company za každou akcii Marvelu. Nabízené plnění však akcionáři považují za nedostatečné. Marvel v loňském roce vykázal zisk převyšující dvě stě milionů dolarů.

Na české pulty se potřetí vrací Pixy, jeden z nejlepších a nejzábavnějších komiksů, jaký u nás kdy vyšel. Pravda, musíte mít trochu silnější žaludek. Pixy je totiž potracené embryo, které terorizuje svoji matku Angínu Pektorisovou telefonáty z Říše mrtvých. Jeho otec Alka Seltzer se za ním vydá, aby ho zabil podruhé… Kultovní švédský komiksář Max Andersson exploduje šílenými nápady a překvapivými zvraty – v Říši mrtvých plyne čas pozpátku a lidé s ním obchodují jako s drogami, recyklovatelná lidská těla můžete vracet jako prázdné lahve, armáda odstřeluje domy nakažené graffiti, děti si kupují na hraní žvýkací děla a křupavé řetězové pily a nešetří přitom nezapomenutelnými hláškami jako „Jestlipak víš, že tvoje hlava vypadá zezadu jako koňská prdel?“. Vydáním Pixyho reaguje nakladatelství Mot jednak na ohlášenou listopadovou návštěvu Maxe Anderssona v Praze a jednak samo sebe nečekaně probouzí z klinické smrti do doby, která komiksům zjevně přeje víc, než v jeho pionýrských začátcích, kdy pro české publikum vydalo několik zásadních evropských komiksů a tři čísla časopisu Pot – jedné z mála tehdejších platforem pro domácí tvůrce.

Další novou komiksovou adaptací (minule jsme si představili Richarda III a Záhadu Modrého vlaku) je Podivuhodný příběh Benjamina Buttona od Francise Scotta Fitzgeralda z roku 1921, jenž prý tuto povídku považoval za vůbec nejzábavnější, jaká kdy byla napsána. Komiksový scénář napsali manželé Christina Weir a Nunzio DeFilippis, výtvarnou podobu vtiskl příběhu svými poetickými akvarely Kevin Cornell. Oscarový film Podivuhodný případ Benjamina Buttona letos proběhl také českými kiny. Hlavní roli muže, který se narodil jako stařec a do konce svého života mládne, v něm ztvárnil Brad Pitt.

V další komiksové novince Sex Pistols: Grafický román se její tvůrci snažili sladit expresivitu tvorby slavných punkerů s expresionismem scénáristickým a výtvarným. Kresby jsou kompletně vytvořené v počítači a komiks sám se chápe tématu záměrně chaoticky a útržkovitě, aby skládal příběh skupiny jako divokou mozaiku, v níž však nechybí zásadní biografická data. Autorem scénáře je Jim McCarthy, kresby se ujal zkušený Steve Parkhouse.

Čerstvým šedesátníkem je William Stout, americký výtvarník zaměřující se na fantasy a paleontologii, který se věnuje kresbě, malbě, komiksu, ilustraci, designu i filmu. Čtyřicetiny oslavil John Ira Thomas, plodný scénárista nezávislých komiksů, často přirovnávaný k Alanu Moorovi díky své zálibě v surreálných psychologických variacích na superhrdiny.

Ve spolupráci s Vhrstiho blogem.