1. Martin Stručovský: 1. Jste Otci zakladatelé prvního a jediného fanouškovského webu spisovatele Miroslava Žambocha, co vás vedlo k jeho založení a kdo z vás s tím nápadem přišel jako první?

   Libor Popovský: V roce 2008 jsem cítil potřebu se podílet na něčem co by se týkalo knih Miroslava Žambocha.
   Spolu s ostatními fanoušky jsme několikrát řešili různé možnosti, co bychom mohli dělat. Vždy to však zapadlo a nic z toho nebylo. Byl jsem z toho dost otrávený. Když Petr přišel s nápadem fanouškovského webu, tak jsem souhlasil a pomalu jsme se vydali vytčeným směrem. Nápad přišel rozhodně od něj.

   Petr Totek: Necítím se zrovna jako otec zakladatel. Jsem jen malý človíček dělající něco co ho baví.
   Už na původním webu Miroslava Žambocha se mi nelíbilo množství spamu a tak jsem navrhoval předělání do některého z redakčních systémů. Pak, když se web přehoupl do nové podoby se mi docela líbil, ale zarazil se na určitém stupni vývoje a nepokračoval, tak jsem opět nemohl být spokojen a tak nakonec dozrálo rozhodnutí s tím něco dělat.
   Takže asi to bude můj nápad, ale teprve spojení s Liborem tomu dalo ten správný impulz a já si uvědomil, jak to je.
   Tím si rozhodně nepřipisuji nějakou významnou úlohu. Já programuju a Libor tomu dává směr, doplňuje nápady, navrhuje cesty.
   Z ostatních tvůrců nesmíme zapomenout na naši grafičku Seu a na Gurgyho a Stóču, kteří se také podílejí významnou měrou na tvorbě.

2. MS: 2. Co si od MŽ Fans slibujete? Dali jste si nějaká předsevzetí, když jste web tvořili?

   LP: Nechám se překvapit. Tento projekt má podle mě velký potenciál. Sám jsem zvědavý, co z toho všechno vzejde. Jsme však teprve na začátku.
   Těžiště mého zájmu je ve slovníku ze světa Koniáše. Přes něj bych se rád dopracoval k mapě Koniášova světa.
   Předsevzetí – to zní vznešeně. Moje hlavní předsevzetí je nezklamat důvěru Miroslava Žambocha. Ostatní ukáže čas.

   PT: Předsevzetí? Hmm …
   V první řadě jsme chtěli uvést a uspořádat tvorbu Miroslava Žambocha a to celou a v celé její šíři. Je s podivem, že až když se web začal plnit, uvědomil jsem si kolik toho vlastně je. Taky jsem si v některých věcech konečně udělal pořádek, třeba jak jdou jednotlivé díla po sobě, návaznosti, občas stejná osoba a podobné věci.
   Další plány jsou jednoduché, dodělat bibliografii, slovník a postavy, no a začít pomýšlet na překlad stránek do angličtiny a polštiny. Mimochodem neznáte někoho kdo by se toho ujal?

3. MS: 3. Jaké podmínky musí splňovat fanoušek Miroslava Žambocha, aby mohl přispívat svými články na váš web?

   LP: Měl by hlavně chtít a měl by být týmový hráč. Ostatní je věcí dohody.

   PT: Podmínky nejsou nikterak zásadní. Takový člověk by především měl mít co nabídnout. Uvítáme články o zbroji a zbraních, ilustrace, nebo třeba úvahy a postřehy, prostě všechno, co by se mohlo hodit.Rozhodně neodmítneme ani betatestery, všímavé lidi nebo lidi s nápady.

4. MS: 4. Vraťme se teď na chvíli do minulosti – kdy jste se vlastně poprvé setkali s tvorbou pana Žambocha a prostřednictvím jakého příběhu to bylo?

   LP: Předpokládám, že první moje kniha od Miroslava Žambocha byla Ostří oceli. Poté následovali první kolibříci a potom postupně všechny ostatní. Nejsilnější dojem ve mně zanechali první kolibříci, dostal jsem je na vánoce a byl to skvělý pocit, který trvá do dneška.

   PT: Pokud si dobře vzpomínám, bylo to v časopise Ikárie 3/1998 v povídce Svět se s nikým nemazlí. Naprosto mě nadchla svou reálností na hony vzdálenou heroickým fantasy ve kterých svalnatý hrdina zachraňuje vesmír, svět i pannu od trápení největšího.

5. MS: 5. Co vás na jeho příbězích tak fascinuje?

   LP: Jeho příběhy jsou prostě úžasné. Mám rád více autorů, ale příběhy Miroslava Žambocha u mě výrazně vedou. V těch příbězích je něco, co mě přitahuje. Žambochovi hrdinové jsou svým způsobem čestní, mají zdravé jádro. Vědí odkud a kam jdou a to není málo. Myslím, že je to o ztotožnění se s jeho hrdiny. Miroslav Žamboch také dokáže vykreslit reálné a uvěřitelné světy, v němž se příběhy jeho postav odehrávají.

   PT: Já vlastně ani nevím. Snad právě ten realistický a přitom neuvěřitelný příběh, nebo postavy s nimiž se dá ztotožnit? Netuším, vím jen, že to tak je.

6. MS: 6. Máte obzvlášť rádi nějakou Žambochovu postavu? Pokud ano, jakou?

   LP: Mám rád téměř všechny. Vede rozhodně Koniáš. Potom následuje Maverick. Z méně známých bych vyzdvihl Johna Bulla z povídky „Na konci apokalypsy“ a Martina z povídky „Zabij bližního svého“.

   PT: Asi právě Irre (nebo Irr?) z příběhu Svět se s nikým nemazlí.
   Je to především pro jeho pragmatičnost, pro to, že bere svět jaký je, a nic si nenalhává. On dobře ví, že dobro nakonec zlo nepřemůže a že nezvítězí láska a spravedlnost.

Děkuji za rozhovor a přeji vysokou návštěvnost