P. Grigar 13.5.2020 8:45

Pane Hrdličko, tady jste trefil čistou desítku. Gratuluji.

Tomu duševně narušenému ubožátku(koprolálie), stejně jako jeho předchůdcům, jsem nabídl osobní kontakt, aby mohli svoji úchylku ukojit přímo z očí do očí. Nikdo nepřijel, "neměli čas". Ale v relativním bezpečí internetového prostředí se dosytosti vyběsnili. Nemá cenu s nimi vést diskusi, jen občas je trochu popíchnout, aby se jim zvedl tlak v kotli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 12.5.2020 23:36

Vás evidentně rajcuje nadávání z bezpečí, nikoliv historie.

Protože ječet o rusáckém imperialismu v souvislosti s Napoleonem, který sám vedl, dokonce dle vašeho tvrzení, agresívní války, čili nemá Rusku co vyčítat. Válka končící bitvou u Slavkova byla výsledkem vzájemných rozporů a zároveň reakcí na francouzské změny hranic v Evropě. ˇČili žádná nevinná přepadená oběť rusáckého imperialismu. Porušování kontinentální blokády je maximálně tak porušení smlouvy, nikoliv agrese.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 12.5.2020 22:46

A ideologicky pevné individuum jurax zas nemá nic k věci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 12.5.2020 22:44

Teď jsem na rozpacích, zda jsi natolik bIbý a nebo natolik líný, že nejsi sto si dohledat pár základních běžně dostupných historických fakt (když už je tedy neznáš). Abych ti, bIbý flákači, ulehčil práci, poradím ti. Zkus si do vyhledávače zadat heslo: Tylžský mír a ruské porušování kontinentální blokády. Třeba se příště tak neztrapníš. Mimochodem, odkud sis vycucal to o "agresi proti Evropě"? Nebo můžeš mi vysvětlit, co má společného Španělsko, s tím, že nikoli Francie, ale Rusácko, Prusko, Rakousko případně i UK vyhlašovaly válku Francii a kladli ultimáta. Nemusí se nám líbit to, že se Napoleon nechal korunovat císařem, ani jeho agresivní války, ale to nic nemění na tom, že to byl Alexandr I. kdo první vytáhl do pole ve snaze svrhnout Napoleona a nikoli naopak. To, že mu Napoleon dal přes držku jako malému frackovi, ještě mimo francouzské území nic nemění na tom, že to byla ruská agrese vůči Francii. A když byl alexandr přinucen k míru, tak netrvalo dlouho a začal ho porušovat, jak ti bylo dokázano.

Jinými slovy, když víš prd o historii, tak se nepouštěj do debat o historii, flákači, jinak zas dopadneš jako alexandr u Slavkova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Jaroš 12.5.2020 22:20

Dík za uznání, ale uznávám, že na Macha a Šebestovou nemám, je to jen názor (s)prostého lidu , který jsem načerpal v plodné diskusi. Ale jako nositel slavného jména Mach by ste se mohl vyznat v aerodynamice dějin , soryjako.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 12.5.2020 21:55

Jinými slovy, blbé poznámky toho žvanila výše vám ideologicky konvenují, takže těžce nesete, když je mu odpovězeno stejnou mincí. Obyčejně takovým diskutérům doporučuji, ať si domluví rande v soukromě a ne na veřejné diskuzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 12.5.2020 21:47

Takovou míru sebekritiky, bych od tebe, hluponi, nečekal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 12.5.2020 21:46

Čímž chcete říct, že jste pochopil, že jde o reakci na bláboly předřečníka vystupujícího pod přezdívkou "hamal", nebo se taky stavíte do role nechápajícího "hluponě" exhibujícího pod přezdívkou "panter"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šoffer 12.5.2020 21:43

Orální historie je velice ošemetná. Důvěryhodné jsou jen dobové dokumenty a i ty je dobré porovnávat a ověřovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:42

Ježíš, to byla normální návštěva. Oni sem hrozně rádi jezdili, někteří každý rok a Koněvpobyl v Karlových Varech a sešel se Svobodou. Těch návštěv bylo. Víte, Sověti tady měli mnohem lepší příležitosti zjišťovat stav na místě, seděli na různých místech poradců a byla tady i naše pátá kolona, Bilak, Intdra a pod. vč, armádních činitelů. Na to by stařičký Koněv, už dávno mimo dění, byl k ničemu. Mimochodem, na osobní požadavek Koněva svého času komouši propustili gen. Klapálka z vězení a rehabilitovali Ludvíka Svobodu.

Koněv byl tvrdý vojevůdce, ano. Kdyby nebyl on a další, byl by vítěz II. světové asi jiný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 12.5.2020 21:38

Kolegu zavřeli z podobných důvodů, bydlel někde u muzea. Za 14 dní ho pustili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:34

No, výklad je osobitý, ale v podstatě pravdivý, Vlasovci a Němci prchali před blížícím se Koněvem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 12.5.2020 21:33

Prahu osvobodila sovětské armáda ale až po válce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:32

Stejně jako utekli z Prahy a Plzně (i když tam spořádaně čekali v kasárnách).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:30

No, hlavně Plzeň se osvobodila sama, ve městě vládl národní výbor a němci čekali spořádaně v kasárnách. Padl pouze jeden americký voják, a to do řeky, opilý a utopil se. Patton prvně přijel do Plzně až někdy v červnu na inspekci.

A i tak si myslím, že Plzeň opravdu osvobodil Patton. Stejně jako Prahu Koněv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:25

No, je fakt že je stříkasli vodou a taky je rozváželi do okolí prahy, Tehdy si pamatuji, že zatkli omylem náměstka předsedy Státní banky československé Petráše který šel zrovna z práce a odvezli ho tuším do Unhoště, neb zapomněl doma občanku. Nevím, zda požádal o rehabilitaci, jako mnoho jiných.

Zrovna v těch dnech zastřelili policisté v Miláně mladou demonstrantku.

V konci komoušů už moc tvrdě nezasahovali, jen na té Národní se to nějsak vymklo z ruky, neb byl oficiálně vydán pokyn nezasahovat. Zřejmě souzi a soušky s STB chtěli mít převrat v rukou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 12.5.2020 21:19

No, Koněv neosvobodil ani Osvětim. Osvobodila se sama když esesáci před Koněvem utekli...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:18

Boj o Prahu byl v podstatě bojem o nejkradší cestu na západ. Neb Němci prchali pžed Koněvem, který se rychle blížil ku Praze. Není myslím pochyb, kdo byl hlavním činitelem osvobození Prahy. A celé povstání skončilo uvolněním cesty pro útěk němců před Koněvem. Což podepsali povstalci s Touissantem a němci celkem v klidu odtáhli. Nic víc ani míň. Prahu osvobodil Koněv. Neb němci před ním utekli. Tak to bylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 12.5.2020 21:16

Solženicyn vzpomíná, že po jeho nuceném exilu mu američtí odboráři ukázali mapku sovětských koncentráků, kterou jejich odborová centrála zveřejnila už roku 1947! Říkal, že byla poměrné přesná a úplná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 12.5.2020 21:12

No, celkové ztráty Rumunů u nás činí těžko představitelných 50 tisíc lidí. Dost se na ně zapomíná. Samozřejmě, nejprve bojovali proti SSSR na straně Hitlera a velmi dobře, jak píše ve svých pamětech plukovník Adam, pobočník maršála Pauluse. Měli jen horší výzbroj a málo protitankových zbraní, což se ukázalo u Stalingradu. Pak se, když byli Rusové na Hranicích, otočili, tzv. královským povelem krále Michala. V tu dobu ještě Buňačenko likvidoval Varšavské povstání.To Vlasovci se otočili jen na jeden den... což si myslím je dosti nesrovnatelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Mach 12.5.2020 20:11

Vaši osobitou formu výkladu dějin by děti na základce jistě vítaly s nadšením. Ale obsahově jsem se nedozvěděl, co tím vlastně chcete říct.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 12.5.2020 20:05

Pane Šoffere, děkuji vám za odpověď, navíc prostou invektiv nebo nesmiřitelných postojů, zde na NP v poslední době vzácnou. Ale k jádru věci: jsme v situaci, kdy u jedné konkrétní historické události máme k dispozici dvě hodnocení, každé z nich z jiné doby a úhlu pohledu. Jejich relevantnost osobně těžko můžu posoudit, každé z nich je založeno pravděpodobně na výpovědích jiné kategorie svědků nebo přímých účastníků. Nepatřím ani do jedné z nich a vyhýbám se posuzování historických událostí z pozice dnešních postojů. Pravda bývá většinou někde uprostřed.

Měl jsem ovšem možnost dlouhodobě hovořit s lidmi, kteří se II.světové války aktivně zúčastnili a to dokonce na rozdílných stranách konfliktu. Všichni se však nezávisle na sobě shodli na tom, že se do sebe v r.1941 zakously dva příbuzné systémy, odlišující se jen nepatrně mírou používané brutality. Pro Němce nebylo v počátcích války ničím zvláštním masivní zabíjení svých protivníků(podlidí) a po zvratu situace jim bylo odpláceno měrou vrchovatou.

Oni byli první, kdo nepřátelsky vstoupili na území jiného státu a v okamžiku první vypálené vesnice, první hromadné popravy zajatců nebo civilního obyvatelstva, prvního likvidačního tábora, za sebou zabouchli dveře civilizace. Mezi obyvatelstvem okupovaných zemí v průběhu celé války narůstalo vědomí, že zabít jakéhokoli Němce v příhodné době není hříchem, ale pouze aktem práva na odplatu. Dělo se tak všude bez rozdílu, jen míra zuřivosti se lišila. Příslušníci SS odložili lidskost a tím se zbavili práva na lidské zacházení v té době.

Můj bývalý kolega, jako 20 letý totálně nasazený, viděl ze vzdálenosti několika kilometrů bombardování Drážďan.. modlili jsme se, ať to trvá věčně a na lítost nikdo ani nepomyslel. My jsme si nezačali!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 12.5.2020 20:03

Jakou mírovou smlouvu Alexandr porušil?

A ta rusko-habsburská protifrancouzská koalice, to měla být "rusácká agrese" proti Evropě? Pokud vím, tak Slavkov ve Francii neleží.

Evropou patrně myslíte i Velkou Británii, toho času s Francií ve válce, Prusko, (ve válce za rok, Španělsko (okupované od roku 1808 asi "rusáky"..... )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 12.5.2020 19:57

Zmiňoval jsem původně přístup režimu, nikoliv jednu část opozice, kterou jste měl patrně na mysli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Panter 12.5.2020 19:27

Víte , jako mladistvý jsem se účastnil mnoha demonstraci 88 - 89 . A věřte , že tehdejší pražští opozičníci se jich neúčastnili , ani je neorganizovali . A demonstrace 17.11. je toho zářným příkladem - o ní ani nevěděli , jak sami přiznali . Pár opozičníků má svědomí čisté- včetně V. Havla , ale většina se jen vezla a z plna hrdla si užívala fin. prostředků , určených pro opozičníky v celé ČR...ty pak logicky chyběly těm opravdu angažovaným opozičníkům ve zbytku republiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Jaroš 12.5.2020 19:19

Pane Machu , vy berete situaci v Praze moc staticky, v určité dni tam bylo nějaké rozdělení armád a pražanu a něco se stalo a Hřib satan a někteří ze slaboduchých historiku z toho vyvozují dalekosáhlý závěr, ale ta situace byla výsledkem dynamického pohybu armád, kdy němci měli za prdelí a i jinde všude okolo RA a jejich jediným cílem , podobně i těch čunakovcu-vlasovcu bylo nechat se zajat us army.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 12.5.2020 19:09

Ta "zbytečnost" byla v minulých dnech probírána dost. Je skutečností, že v našem prostoru se Reich hodlal ještě nějaký čas bránit(zajištění ústupu, vyjednávání) a povstání pomohlo tuto strategii zrušit.

Tvrdé zákroky v Palachově týdnu i jindy, pokračující zatýkání a věznění, křečovité lpění na tom, co jinde už prozíravější soudruzi opouštěli... nic?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Panter 12.5.2020 18:52

Vážím si vašeho názoru , přestože je prost jakýchkoliv argumentů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 12.5.2020 18:50

Inu, máme. Individuum s nickem P.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Panter 12.5.2020 18:49

Asi o většinu obcí se nebojovalo , přesto lze říct , že je osvobodila rudá popř.us armáda . Němci z Prahy určitě neutíkali před Vlasovci , ale před blížící se rudou armádou...a o tom je článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek