I. Schlägel 12.5.2020 8:56

Je to tak. Jenom mě mrzí, že soušky učitelky si tuto část našich pohnutých dějin tak nějak zjednodušily.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.5.2020 8:52

Pane Sedláři, promiňte - nejste džmuráň?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sedlář 12.5.2020 8:50

Pane Victorin! Navštivte svého lékaře! Pomůže vám. Uvidíte!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.5.2020 8:50

Paní Rybnická, a mějme na mysli, že současný, patrně rovněž doživotní vládce Kremlu, Vladimír Vladimírovič Putin, na památku vynikající soudruha Džugašvilliho alias Stalina, navazuje!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 12.5.2020 8:46

Je to alespoň poučení do budoucna. Nestavět pomníky generálům či politikům, zejména těm co přežili. Ještě jsem neslyšel, že by někde vykopali ze země ostatky neznámého vojína, nebo zničili jeho pomník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.5.2020 8:44

Pane Salajko, díky! "Akribie" = přesnost, pečlivost, svědomitost... /Slovník cizích slov, Dialog Litvínov, 2002/.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 12.5.2020 8:40

Čáry postupu armád spojenců byly stanoveny na konferenci v Jaltě v únoru 1945 a vylodění v Normandii se uskutečnilo v červnu předchozího roku. V den D se ještě nevědělo, kam postoupí fronta a zda se spojenci setkají na Rýně, Labi nebo Odře. O demarkační čáře fakticky rozhodl Hitler ofenzívou v Ardenách, kam nechal stáhnout z východní fronty tankové sbory SS a tím umožnil sovětské armádě zimní skok od Varšavy k Berlínu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.5.2020 8:38

Vynikající shrnutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.5.2020 8:37

Zase taková manipulace. Kriminalita Rudé Armády byla signifikantně vyšší než ta spojenců. Snad prý dokonce několik vysokých ruských generálů žádalo Stalina aby proti obrovskému počtu znásilnění v průběhu postupu RA nějakým osobním stanoviskem zakročil. Stalin na to odpověděl: Sovětský vojín nikdy neznásilní ženu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 12.5.2020 8:36

Pan Holásek si správně všímá, že válka netrvala od 5. do 8. května a je důležité zasadit to do kontextu a ne vytrhávat si z toho, co se mi zrovna hodí do krámu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.5.2020 8:35

Pane Salajko, nikoliv, jak uvádíte! S obsahem příspěvku p. Stirského plně souhlasím...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.5.2020 8:32

Vážený pane Džmuráni, souhlasil byste s charakterizováním intelektuální a morální nedostatečnosti MUDr. Hřiba, následujícím přirovnáním - "Primátor Hřib je úplný džmuráń"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 12.5.2020 8:32

Otec mi říkal, že ve skutečnosti, mohl Koněv své vojáky poslat do Prahy dřív. Otálet přestal, teprve když hrozilo, že Patton neposlechne své nadřízené a Vlasovci obrátili své tanky proti Němcům. Jinak by si asi vybral time-out jako to udělal u Varšavského povstání, nebo se zdržel, jako při tažení na pomoc SNP průsmykem, který byl nejlépe chráněným přístupem na území Slovenského štátu. Stalin si nepřál, aby se národy osvobozovaly samy. Na druhou stranu Hitlerovo Německo bylo větší hrozbou pro všechny Slovany. Árijská nadřazenost je typická také pro vládce EU, má dnes jiné, záludnější formy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.5.2020 8:27

Pane Stirsky, zdá se, že jste "rafinovanej", po své bábě!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 12.5.2020 8:22

Zkuste hledat akribický.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 12.5.2020 8:20

Blábol. Patton se rozkazy omezovat nedal. Komunistická svině smrkovský zabránil tomu, aby Česká národní rada požádala Pattona o pomoc. Je nepochybné, že kdyby se tak nestalo americká armáda okamžitě vyrazí Praze na pomoc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 12.5.2020 8:15

To pískání košer nebylo. Leč mladý bojuje proti politické korektnosti. Tak zažil politickou nekorektnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 12.5.2020 8:13

Do třetice, a pak práce: Babička vždy prápor 9. 5. vyvěsila. Tedy před rokem 89. "Víš, aby mně nesebrali důchod", bylo její stručné vysvětlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 12.5.2020 8:09

Náhodou Vaše podvědomí zapracovalo správně. Autor totiž omílá své omyly, což jste zestručnil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 12.5.2020 8:03

Spontánní oslavy výročí osvobození probíhaly tak, že se po čtyřicet let vyvěšovaly povinně praporky a povinně se navštěvovaly akce. Kdo praporek nevyvěsil, přidal praporek špatný, nebo se akce odmítl zúčastnit, nesl si následky. Ty se nedaly s tím, co hrozí dnes těm, kteří si s Katkou Konečnou a Ondráčekem-mlátičkou připadají pronásledovaní, nedají srovnat.

Pokud jde o Rumuny. Mohl by se nějaký historik vyjádřit k tomu počtu padlých ? Premiér Pelegrini se zmiňoval o 60 tis. padlých, četl jsem údaj, že z toho, asi 30 tisíc padlo na Moravě. Kde mají hroby ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 12.5.2020 7:59

Já si přečetl dobovou zprávu a vše mně bylo jasné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 12.5.2020 7:57

1968, jistě!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 12.5.2020 7:56

Ještě poznámka k mému prvnímu politickému školení. Den, hodina: 21. 8. 1969, cca 7.15. Místo: Vysoké Mýto, Žižkova ulice. Můj věk: 8 let a necelý měsíc. Školitelé: Děda (prvorepublikový důstojník) + v maličké míře babička. Přišel jsem ke snídani. Děda: "Tak nás okupovali." Já: "Němci, že?" (jiného nepřítele jsem si představit neuměl). Děda: "Ne, Rusové, sověti." Já nevěřícně: "Ale ty nás přece osvobodili." K tomu brek. I začalo první školení. Holásek je zřejmě neabsolvoval nebo nedával pozor. A nebo jen nesnáší Piráty a tak, ať cokoli učiní, špatné to musí být.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Řepa 12.5.2020 7:55

Pane Holásku vložit oponentoví do úst co neřekl a pak s ním polemizovat je hodně průhledná taktika. To přeci nemáte zapotřebí. Myslím, že pan Hřib chtěl opravit v paměti lidí nesmysly, které jim vtloukalo socialistické ale i pozdější školství. Jeden pamětník roku 1945 v jednom podkrušnohorském městě na otázku: Kdy jste viděl první sovětské tanky odpověděl, že až v 68. Přesto to nebránilo komunistům vytvořit pohádku o těžkých bojích tankových vojsk Rudé armády u tohoto města a vybudovat pomník, který naštěstí už víc jak 20 let neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 12.5.2020 7:50

Víte, já si na tu instalaci sochy docela dobře pamatuji. Pracoval jsem tehdy nedaleko, v jednom výrobním závodě, který už neexistuje. I tehdy jsem to považoval za politický cirkus a úlitbu tzv. Střední skupině vojsk a Sovětskému svazu. Byla to pro nás odporná a v podstatě nezajímavá věc. Takových podobných akcí bylo kolem nás mnoho. Ta socha není žádným symbolem konce války a o nějakém Koněvovi, historickém generálovi ani nemluvě. Jeho význam ať hodnotí historici, já takovou symboliku k životu nepotřebuji. Vadí mně jen pozornost, která se tomu dává. To by bolševik čuměl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 12.5.2020 7:49

Ano, mea culpa. Spletl jsem si s mlýn, ale tam se omílá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Novák 12.5.2020 7:49

Smrkovský v tom žádnou roli nehrál, Patton byl zastaven svými nadřízenými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 12.5.2020 7:48

Holásku, pan Hřib mluví o situaci v Praze od 5. do 8. května 1945, zatímco Vy do toho pletete průběh bojů celé světové války. Chybí Vám tam už jen počet padlých Japonců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Novák 12.5.2020 7:47

totéž platí ovšem i pro Plzeň...

americký velitel tam 6.5. vyhlásil v rozhlase:" ...Odevzdejte ihned zbraně, výbušniny - i policie a vojsko - fotoaparáty a

vysílací stanice na revírech policie. Telefonní i telegrafní styk je uzavřen.

Vydávání novin bylo zastaveno".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Novák 12.5.2020 7:45

"Ôsmy máj 1945 bol aj pre Nemecko, ktoré v druhej svetovej vojne utrpelo

porážku, dňom oslobodenia. Uviedol to počas svojho piatkového prejavu

pri berlínskom pamätníku vojen a násilných režimov Neue Wache pri

príležitosti 75. výročia ukončenia druhej svetovej vojny v Európe

nemecký prezident Frank-Walter Steinmeier."

• reagovat
• nahlásit příspěvek