Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLITIKA: Hrdina falšování dějin
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Sedlář 12.5.2020 8:50Pane Victorin! Navštivte svého lékaře! Pomůže vám. Uvidíte! |
|
P. Victorin 12.5.2020 8:52Pane Sedláři, promiňte - nejste džmuráň? |
|
|
J. Sedlář 12.5.2020 8:59Promíjím. Nejsem, ale možná jsem Victorin. |
|
|
P. Victorin 12.5.2020 10:17Pane Sedláři, doporučuji vám ujasnit si svou vlastní identitu, ať tu nevypadáte jako naprostý, nikoliv džmuráň, nýbrž moula. |
|
|
T. Kočí 12.5.2020 10:48Sláva, tohle je slovo, které vyřeší všechny spory-džmuráň for president, |
|
|
P. Victorin 12.5.2020 11:09Pane Kočí - plně souhlasím! Ovšem, chce to ještě citlivě dořešit signifikantní presidentská vlastenecká jména křestní a po otci. Co třeba, President ČR, pan Donald Adolfovič Džmuráň, nebo Donald Leonidovič D...., či Ilja Muromec Gustávovič D. a pod"? |
|
|
J. Sedlář 12.5.2020 11:51Nevím, nevím. Poraďte, expertem kategorizaci a určení, kdo čím je ráčíte býti Vy. Počkám tedy na Váš návrat od lékaře a přečtu si verdikt. |
|
|
I. Schlägel 12.5.2020 9:00Začínám mít rád Váš inteligentní humor. Karma. :-))) |
|
|
P. Victorin 12.5.2020 10:24Pane Schlägele, zde na Psu jsem se nositele předmětného jména zdvořile dotazoval, zda může vysvětlit genezi svého zajímavého jména, z jaké charakteristické vlastnosti jeho předků vzniklo? Nedočkal jsem se odpovědi, proto takto amatérsky zkouším dospět k odpovědi na svou, zvídavou otázku... Přátelsky zdravím! :-) |
|
|
I. Schlägel 12.5.2020 10:29Mám prý chodské předky. Nějaký můj jmenovec figuruje i ve Výletech pana Broučka, tak že já vážně nevím. :-))) |
|
|
P. Victorin 12.5.2020 10:51Pane Schlägele, tomu rozumím. Jméno Schlägel, je typicky českého původu, přesněji z tzv. Chodska. Ale genezi a původní význam jména Džmuráň, mi stále neříká "ani ťuk". Netrápí vás to také "tak trochu", podobně jako je tomu u mne?... Zdravím! :-) |
|
|
D. Stirsky 12.5.2020 7:32Zde plácá a omýlá stokráte jinými řečené Holásek. Neb nesnáší Piráty. Rudoarmějci znásilňovali ženy a rabovali v množství nevídaném. Důvody byly různé. Mnozí měli "otevřené" účty s Němci, kteří jim vyraždili rodiny a vypálili domy. Jiní byli pologramotní (druhé, třetí sledy), další byli zpitomělí Ehrenburgem a jeho štvaním ve frontových novinách, jež bylo hodně "přes" čáru. To nehezké, čeho se dopouštěli vojáci západní, bylo v porovnání s RA skrovné. Je pravdou, že sověti se dokázali chovat i hezky - třeba k dětem, byť to již tak časté nebylo. Dne 8. 5. byla podepsána v Remeši kapitulace, takže i tak by v Praze vše skončilo odchodem Němců. Podpis v Karlshorstu Keitelem 9. 5. byl divadlo pro novináře a sovětský tisk. Koněv píše o DOBYTÍ Prahy, tj. hlavní důvod nebyl ji osvobodit. Ale bylo třeba, aby Praha byla "sovětská." ČNR s Pražákem se Stalinovi do krámu nehodila, vždyť se také komunisté rychle pasovali na hlavní odbojáře. V květnu 45 lidé jásali, objímali se s rudoarmějci, mamka s nimi tancovala a byla smutná, že u nich žádný nebydlí. U sousedů vojáci zabili prase a byla trachtace. Jenže ti chytří se moc neradovali. Najděte si Rudé právo z 12. 5. 1980. Zde je jasně vidět, že "Koněv" byl stranicko-politickou akcí, už dle účastníků. On ani v Praze tehdy nebyl, seděl v Berlíně a prohlížel si kancléřství. Bude-li postaven pomník rudoarmějcům, klidně. Hřib a spol. také jejich významný podíl na osvobození ČSR nezpochybňují a já bych byl první, kdo by (třeba zde) zpochybňování odsoudil. Ještě poznámka: Stalinovi byl počet padlých, stejně jako Hitlerovi, šuma fuk. Čím více tím lépe. |
|
|
P. Victorin 12.5.2020 7:38Pane Stirský - skvělý komentář, jehož historickou pravdivost a hodnotu pouze mírně snižuje hrubka ČJ ve třetím slově úvodu. Správně má být "omílá"... |
|
|
D. Stirsky 12.5.2020 7:49Ano, mea culpa. Spletl jsem si s mlýn, ale tam se omílá. |
|
K. Salajka 12.5.2020 8:09Náhodou Vaše podvědomí zapracovalo správně. Autor totiž omílá své omyly, což jste zestručnil. |
|
|
P. Victorin 12.5.2020 8:35Pane Salajko, nikoliv, jak uvádíte! S obsahem příspěvku p. Stirského plně souhlasím... |
|
|
A. Novák 12.5.2020 7:45"Ôsmy máj 1945 bol aj pre Nemecko, ktoré v druhej svetovej vojne utrpelo porážku, dňom oslobodenia. Uviedol to počas svojho piatkového prejavu pri berlínskom pamätníku vojen a násilných režimov Neue Wache pri príležitosti 75. výročia ukončenia druhej svetovej vojny v Európe nemecký prezident Frank-Walter Steinmeier." |
|
|
H. Rybnická 12.5.2020 8:38Vynikající shrnutí. |
|
|
P. Grigar 12.5.2020 9:32..pane Stirský, tož to mi potom vysvětlete, proč po dvojím podpisu kapitulace nějaké ty německé jednotky bojovaly ještě 12.května 1945?! Neměly informace, rozbila se jim vysílačka? Nedostatek discipliny? Neochota smířit se s porážkou? Čekaly ještě nějakou tu tajnou zbraň? Naděje umírá poslední? |
|
|
J. Šoffer 12.5.2020 10:42Pane Grigare, 11. a 12. května u Milína.Oni se bránili, nebránili se zajetí, ale zabití. Oni chtěli do zajetí a i jejich velitel již jednal s americkými i sovětskými důstojníky o způsobu přechodu do zajateckých táborů. Když tu zčistajasna se objevili čeští a ruští "partyzáni" a zahájili palbu. |
|
|
P. Grigar 12.5.2020 15:08..poněkud očesané vylíčení událostí, jež jsou velmi dobře zdokumentovány. Přechod mezi sovětskou a americkou zónou byl uzavřen o půlnoci mezi 8 a 9.květnem dle spojeneckých dohod. Zbytky tří divizí SS(velitel SS-gruppenführer generál Carl Friedrich von Pückler – Burghaus, velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě) odmítly kapitulaci a po 9.květnu vybudovaly tři pásma opevnění s těžkou technikou, mezitím ještě stihly terorizovat obyvatelstvo v okolí. Z české strany vyslaní parlamentáři byli postříleni poblíže rybníčka za slivickou farou. Několik desítek partyzánů a civilních obyvatel nemělo žádnou šanci na útok proti cca.6000 v boji zkušených příslušníků SS různých národností, včetně roty vojáků Slovenského štátu. |
|
|
J. Šoffer 12.5.2020 15:31Ano, to je historie zpracovaná komunistickými historii. Doporučuji přečíst si https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1002/004-022.pdf případně navštívit VUA. |
|
|
P. Grigar 12.5.2020 20:05Pane Šoffere, děkuji vám za odpověď, navíc prostou invektiv nebo nesmiřitelných postojů, zde na NP v poslední době vzácnou. Ale k jádru věci: jsme v situaci, kdy u jedné konkrétní historické události máme k dispozici dvě hodnocení, každé z nich z jiné doby a úhlu pohledu. Jejich relevantnost osobně těžko můžu posoudit, každé z nich je založeno pravděpodobně na výpovědích jiné kategorie svědků nebo přímých účastníků. Nepatřím ani do jedné z nich a vyhýbám se posuzování historických událostí z pozice dnešních postojů. Pravda bývá většinou někde uprostřed. Měl jsem ovšem možnost dlouhodobě hovořit s lidmi, kteří se II.světové války aktivně zúčastnili a to dokonce na rozdílných stranách konfliktu. Všichni se však nezávisle na sobě shodli na tom, že se do sebe v r.1941 zakously dva příbuzné systémy, odlišující se jen nepatrně mírou používané brutality. Pro Němce nebylo v počátcích války ničím zvláštním masivní zabíjení svých protivníků(podlidí) a po zvratu situace jim bylo odpláceno měrou vrchovatou. Oni byli první, kdo nepřátelsky vstoupili na území jiného státu a v okamžiku první vypálené vesnice, první hromadné popravy zajatců nebo civilního obyvatelstva, prvního likvidačního tábora, za sebou zabouchli dveře civilizace. Mezi obyvatelstvem okupovaných zemí v průběhu celé války narůstalo vědomí, že zabít jakéhokoli Němce v příhodné době není hříchem, ale pouze aktem práva na odplatu. Dělo se tak všude bez rozdílu, jen míra zuřivosti se lišila. Příslušníci SS odložili lidskost a tím se zbavili práva na lidské zacházení v té době. Můj bývalý kolega, jako 20 letý totálně nasazený, viděl ze vzdálenosti několika kilometrů bombardování Drážďan.. modlili jsme se, ať to trvá věčně a na lítost nikdo ani nepomyslel. My jsme si nezačali! |
|
|
J. Šoffer 12.5.2020 21:43Orální historie je velice ošemetná. Důvěryhodné jsou jen dobové dokumenty a i ty je dobré porovnávat a ověřovat. |
|
|
F. Kusák 12.5.2020 7:23Kdejaký tlučhuba komentuje dějiny, vyjadřuje jednoznačná stanoviska (jako kdyby to tak někdy v historii bylo) a přebarvuje dějiny. Jen mně schází názory historiků, tedy hlavně autorit v tomto směru. I bych pochopil laické názory nás-čtenářů, nebo některých publicistů. Ale politik by si tyto rétorické bláboly měl odpustit. Jedno je jisté, skončila nesmírně krutá válka, která stála životy desítky miliónů lidí a zničených rodin. A za ně by má být pieta a modlitba. |
|
|
D. Stirsky 12.5.2020 7:35https://plus.rozhlas.cz/marsal-konev-a-jeho-socha-8198880 |
|
|
F. Kusák 12.5.2020 7:50Víte, já si na tu instalaci sochy docela dobře pamatuji. Pracoval jsem tehdy nedaleko, v jednom výrobním závodě, který už neexistuje. I tehdy jsem to považoval za politický cirkus a úlitbu tzv. Střední skupině vojsk a Sovětskému svazu. Byla to pro nás odporná a v podstatě nezajímavá věc. Takových podobných akcí bylo kolem nás mnoho. Ta socha není žádným symbolem konce války a o nějakém Koněvovi, historickém generálovi ani nemluvě. Jeho význam ať hodnotí historici, já takovou symboliku k životu nepotřebuji. Vadí mně jen pozornost, která se tomu dává. To by bolševik čuměl. |
|
|
D. Stirsky 12.5.2020 7:59Já si přečetl dobovou zprávu a vše mně bylo jasné. |
|
|
K. Salajka 12.5.2020 8:59Taky jsem bydlel nedaleko. Na konci sedmdesátek chytal bolševik druhý dech - od bouřlivých oslav 30. výročí, přes instalaci Lenina na Kulaťáku, Koněv myslím následoval. Souběžně zřídil bolševik katedru marxismu-leninismu na Husově teologické fakultě. Nám právníkům pak uložil nově povinnou státnici z marxismu-leninismu. |
|
|
V. Patrik 12.5.2020 7:20Jenže Hřib taky říká, že nezpochybňuje roli Sovětského svazu na ukončení druhé světové války. Kdyby tento fakt Holásek neignoroval, ztratila by jeho filipika proti Hřibovi na údernosti. Pokud jde o boje přímo v Praze, má Hřib pravdu, tam sověti přišli do prakticky již osvobozeného města. Tady platí, že se Praha osvobodila sama s pomocí vlasovců. Zároveň se musí dodat, že Sovětská armáda spolu se západními spojenci svým drtivým tlakem na Německo vybojovali takové podmínky, aby Pražské povstání mohlo mít aspoň nějakou naději na úspěch. Tady má Holásek pravdu, Hřib to nezpochybňuje. |
