J. Huml 11.12.2019 6:40

Presne tak, pane Maraku. Velke rude svinstvo, zalezle jak plisen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 11.12.2019 7:21

"Rusko stále chová k ČR jako k nějakému svému majetku"

Co tím konkrétně myslíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 11.12.2019 7:52

Já bych řekl, že se mu nelíbí, že nám kecají do stavby pomníků.

My jim do jejich Leninů a Stalinů taky nekecáme.

Přímo k vlasovcům: jejich příběh je příliš poučný na to, aby byl jen tak zapomenut. Opravdu nevím, jak přesně se k Hitlerovi přidali, ale věřím Solženicinovi, když v Soustroví Gulag píše, že na Ukrajině byli Němci zprvu vítáni jako osvoboditelé, dokud se neukázalo, že je to z bláta do louže.

Takže tady máme vojáky, kteří hned dvakrát zradili, a po obakrát konali jednoznačně z bohulibých pohnutek. Lze-li tedy ránu z milosti vůbec nazvat zradou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 11.12.2019 12:23

.. nacionalističtí Němci byli vítáni ukrajinskými nacionalisty. V té době ovšem proletářský internacionalista, komunista Vlasov velel jednotkám Rudé armády při obraně Lvova, Kyjeva a později Moskvy, za což byl dekorován řády (Rudého praporu a Leninův..). Až do svého zajetív boji měl Stalinovu plnou důvěru. A potom, náhle, mu spadly šupiny z očí a zjistil, že proletářský internacionalismus i se soudruhem Stalinem je ekelhaf, že existuje jakýsi ukrajinský národ, za jehož svobodu je nutno bojovat proti bolševikům, bývalým soudruhům ve zbrani a víře uhlířské. Z mého pohledu jenom, pro sebe a své vojáky, volil mezi jistotou pomalé smrti v zajateckém lágru německém a pravděpodobností smrti v boji. Vsadil na koně, který nedoběhl.. ale oddálil smrt svoji a části svých vojáků o několik let. Mezitím stihli jen tak bokem zamordovat nějaké ty civilisty v Polsku, Francii, k tomu přibrali nějaké americké vojáky u Saint-Lô, ale ať to bylo kdekoli, vždy jen s jediným posvátným cílem..svobodou Ukrajiny. Vskutku bohulibé pohnutky. Jen ten způsob realizace byl jaksi ..

"Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví." © Karel Čapek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 11.12.2019 13:49

Máte v tom guláš, Vlasov velel ROA, která se skládala v Rusů. Mnozí Ukrajinci se zůčastnili bojů na německé straně ale v jiných jednotkách, zejména 14th Waffen Grenadier Division of the SS (1st Galician).

Kromě toho sami bojovali v rámci UPA.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 11.12.2019 15:00

?

Nebyl snad Buňačenko Ukrajinec? Snad dokonce zálorožský kozák jakýsi? :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 11.12.2019 15:01

"záporožský"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 11.12.2019 15:07

A zde jde rychle vygooglil, že mezi vlasovci bylo etnických Ukrajinců až 70%:

https://amp-amp.livejournal.com/198074.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 11.12.2019 17:28

..to nechejte být, pane Klepetko, takový drobný detail. Jmenovalo se to Ruská Osvobozenecká Armáda, tak jaképak copak..

V 70.letech Německem cloumala Frakce Rudé armády (německy Rote Armee Fraktion - RAF)... taky samí rudoarmějci.

Co je po jméně? Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně.

William Shakespeare

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 11.12.2019 17:02

Nebyl!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 11.12.2019 21:52

Opravdu chcete tvrdit, že Buňačenko nebyl Ukrajinec?

Pane Vaňuro, prosím, ověřte si to. Jsem si tím velmi jistý. Vsadím láhev velmi dobré gorilky, že byl!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 12.12.2019 11:14

Sergej Kuzmič Buňačenko

Narodil se 5.10.1902 ve vesnici Korovjakovka v Kurské gubernii. Národností byl Ukrajinec. Zúčastnil se občanské války, bojoval proti armádě UNR S.V. Petljury, Donské armádě generála Krasnova, VSJR generála Děnikina a Povstalecké armádě N.I. Machna, zúčastnil se potlačení bachmačského povstání ve střední Asii v letech 1924-31.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 11.12.2019 15:19

No jo, no, život není peříčko... Osobně nemám žaludek na to, abych zradu diktátora nějak extra odsuzoval. Nezapomínejme, že "ukrajinští nacionalisté" za sebou měli deset let starou zkušenost hladomoru s nějakými 10% mrtvých obyvatel Ukrajiny. Asi dost přibližně, ale i 1% je naprosto nehorázně mnoho.

Jen si tak říkám: vojáci jisté armády padnou do zajetí a stanou se více či méně dobrovolně dobrovolníky na druhé straně - není to ve zkratce příběh čs. legií? Jasně, je to celkem volná analogie, už proto, že (potenciální) Československo byla strana spíš třetí než druhá, ale já nějak nevěřím tomu, že člověk zradí jen tak z plezíru. Asi na to - trochu volně - platí: každá naprostá kravina má nejméně jeden rozumný důvod".

Tu Čapkovu sentenci mám hodně rád. Díky za připomenutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 11.12.2019 12:41

..pan Mařák tím nemyslí nic konkrétního, berte to jenom jak propagandistickou frázi, umožňující okamžité naskočení panu Humlovi a dalším, kteří se přidají, aby mohli něco pochválit a na cosi jiného plivnout. Popagace založená na kontrastu..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 11.12.2019 6:57

To ještě autora zbytečně šetříte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 11.12.2019 7:04

A laděním připomínající antichartu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek