Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MĚNA: Euro, koruna a fyzické peníze
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Hudec 5.1.2024 2:14Norsko jako příklad je bezva. Ještě něco o barnevernetu (či jak se to píše) by nebylo? Aby ten vzor lidí v pravoúhlých řadách byl co nejlákavější. O peníze netřeba se starat, postará se o ně váš bankéř a podstatně lépe, než vy sám, to si pište! |
|
S. Ševeček 5.1.2024 7:29
|
|
|
J. Kostelanský 5.1.2024 2:08"Vzhledem k vývoji společnosti je vlastně nakonec úplně jedno, jestli se u nás bude platit korunou, nebo eurem, neboť evoluce podle mne směřuje k bezkontaktní platbě za pomocí karet, mobilů..." Tato věta svědčí o tom, že autor vůbec, ale absolutně vůbec nechápe, o čem je společná měna a jaké jsou její výhody a zejména rizika. To, že lidé platí v různých zemích tou samou měnou, je jenom takové pozlátko, laciná cetka. Dobrá rada: jestli vás nebaví omáčka, to nejlepší včetně odkazů, najdete na konci. Společná měna je totiž bez nadsázky ekonomickou zbraní hromadného ničení, pokud je zavedena tam, kde nemá co dělat. Společná měna má význam jen u států, jejíž ekonomiky jsou DLOUHODOBĚ - řádově desetiletí - na přibližně stejné úrovni, mají podobnou strukturu, mají plus minus stejný ekonomický růst a jejich ekonomiky takříkajíc "dýchají" synchronizovaně. Před přijetím eura na přelomu století takovými státy v Evropě byly Rakousko, Německo a Holandsko. Rakouský šiling měl celá desetiletí pevně stanovený kurz k německé marce 7 : 1, aniž by rakouské ekonomice dělalo problémy. Holandský gulden měl sice plovoucí kurz vůči marce a jiným měnám, ale jeho kurs byl dlouhodobě stabilní a pohyboval se kolem 1,20 marky za 1 gulden. Ačkoli italská lira nebo francouzský frank kdysi měli stejnou hodnotu jako německá marka, v průběhu desetiletí relativně vysoká inflace (ve srovnání s Německem) výrazně znížila hodnoty těchto měn. Před přijetím eura byl kurs cca 1000 italských lir za jednu německou marku - ve starých italských filmech, když se mluví o penězích, tak vzduchem létají statisíce a miliony lir. Francouzský frank byl v o něco lepší kondici, ale ne moc. Jeho poměr vůči marce byl sice 5:1, ale v 60. letech ve Francii proběhla denominace franku, kdy se z bankovek škrtly 2 nuly. Opět ve starých francouzských filmech ze 60. letech se poměrně často mluví, že ta a ta suma je v nových nebo starých francích. Francie a Itálie, stejně jako další jižanské státy Řecko nebo Španělsko měli a pořád mají zcela jinou filosofii růstu ekon |
|
|
J. Kostelanský 5.1.2024 2:09... ekonomiky a mezd. Každý rok se mzdy v jejich měnách (před přijetím eura) zvyšovaly výrazně více než Němcům v markách. Ale celý ten rozdíl vůči Němcům a ještě i něco navíc jim zhltla vysoká inflace. To Němci si zakládali na pevnosti své marky. Mzdy sice nominálně rostly pomaleji, ale nebyly, stejně jako ÚSPORY Němců, znehodnocovány inflací. Proto se Němcům oplatilo šetřit, a Francouzům a dalším Jižanům nikoli. Jak francouzská, tak italská ekonomika ovšem stíhala s tou německou držet krok. Rozdíly mezi jejich inflací a inflací v Německu (tedy nominální růst cen) automaticky dorovnával pomalý a postupný pokles hodnoty jejich měn. Ten pomáhal jejich exportérům např. při vývozu do Německa a současně zdražoval import z Německa, V době zavedení společné měny v těchto státech bylo vše v pořádku - jejich měny byly převedeny na euro v poměrech, jaký odpovídal dosavadním kursům jejich měn. Bohužel se moc nezměnilo chování politiků v jižanských zemích. Ti nadále nominálně rychleji zvyšovali platy než Němci a zdroje na to brali z půjček. Aby taky ne, když jim přijetím eura výrazně klesy úrokové sazby. Při stejných nákladech na úroky si tak mohly dovolit podstatně vyšší státní dluh než před přijetím eura. Proto si Francouzi, Italové, ale hlavně Řekové tak pochvalovali přijetí eura - rychle se jim zvýšila životní úroveň. Němcům ovšem jejich životní úroveň stagnovala. Tohle je příběh, který se často vyprávěl na podporu přijetí eura - rychlý růst životní úrovně. Bohužel to vše bylo na dluh a na úkor zhoršování konkurenceschopnosti jejich ekonomik. Důvod byl jednoduchý - mzdy rostly podstatně rychleji než produktivita práce, a v důsledku toho se rychleji zvyšovaly jejich náklady a tím i jejich ceny v zahraničí. Naopak dovoz z Německa a podobných zemí byl levnější a vytlačoval domácí výrobce. Tohle vše se naplno projevilo během finanční krize v roce 2008 - 2010: dluhy Řecka a Itálie se dostaly na úrovně hodně přes 100 procent HDP, v Řecku až někam k 200 procentům. Pro Řeky bylo levnější dovážet rajčata vypěstované ve sk |
|
|
J. Kostelanský 5.1.2024 2:10... vypěstované ve sklenících v Nizozemí než je pěstovat doma (!) Logickým důsledkem pak byl rychlý růst nezaměstnanosti. Tou prvotní, hlavní a nejdůležitější příčinou jejich problémů byla právě společná měna euro. Kdyby totiž měli svou liru, drachmu nebo frank, nikdy by se nebyli mohli půjčovat za tak nízke úroky jako když měli euro. A tedy by se v půjčování peněz výrazněji omezovali. Kdyby měli své vlastní měny, ty by byly pomalu a postupně ztrácely na hodnotě a tím zvyšovaly konkurenceschopnost domácích výrobců v zahraničí. Společnou měnu si můžeme představit i jinak - jako universální 100-kilové činky, které by byly v nějaké posilovně. Žádné menší, ani větší, jenom 100-kilové. Pro některé lidi by nebyly zvládnutelné, pro jiné by naopak byly příliš lehké. Pro někoho by možná byly optimální, ale jen jistý čas. Když jsou v posilovně činky různých hmotností, má každý možnost 1. cvičit s takovými činkami, které odpovídají jeho fyzickým předpokladům a tělesné formě, 2. pomalu a podle svých možností si zvyšovat zátěž pro cvičení. Výsledkem pak je, že cvičení pomáhá jak těm slabším, tak i silnějším. V případe jednotných činek by spokojen nebyl nikdo, ti silní by byli brzděni a ti slabší by cvičit nemohli vůbec. A proč může být společná měna zbraní hromadného ničení? U slabších států svádí k "žití si nad poměry", což vede k postupné ztrátě konkurenceschopnosti jejich ekonomik, zadlužování a následně propadu životní úrovně. Dám odkazy na 2 stránky. Na první je pořadí států EU podle ekonomické vyspělosti v letech 2008-2010 a na druhé pořadí států EU v roce 2022. Zajímavé je postavení Řecka - na prvním odkazu (má zkratku EL) je na 15. místě s velkým náskokem před všemi postkomunistickými zeměmi, na druhém odkazu (2022) je Řecko beznadějně poslední, dokonce je za i Bulharskem. Zvláštní je i postavení Slovenska, které je rovněž členem eurozóny a je těsně před Bulharskem, tedy má třetí nejnižší úroveň. V roce 2010 přitom bylo těsně za Českou republikou, před Polskem, Maďarskem a všemi pobaltskými země |
|
T. Kučera 5.1.2024 5:49Kostelansky, já ti to zatlucu jednou mapou. Na ní je krásně vidět, jak obrovské rozdíly v úrovni jdou v USA a přesto nají jednu měnu, prostě proto, že se ba ní dohodli. Všechno jde, když se chce. https://www.ceske-volby.cz/2019/09/26/mapa-statu-usa-podle-hdp-proc-jsou-spojene-staty-stale-silne/#google_vignette |
|
|
J. Kostelanský 5.1.2024 9:36Pěkná tabulka, ale 1. nevím, že by jsme si kdy byli potykali. 2. mapka ukazuje akorát velikost ekonomik jednotlivých států a vůbec nezohledňuje počet obyvatel. A i kdyby, některým oblastím USA by samostatná, levnější měna, jenom prospěla. Např. Detroitu a okolí. |
|
|
T. Kučera 5.1.2024 9:59Nejsou dražší, ani levnější měny, ale lepší a horší hospodářství. Kdy už si natlucete do hlavy, že peníze nic nevyrábí, od toho jsme tady my, a záleží jen na nás, jak budeme úspěšní. |
|
|
R. Langer 5.1.2024 11:22Aha, tím je míněn třeba ten klasický příklad třikrát lepšího hospodaření Němčourů než Čechů, když mají třikrát větší platy, že? S těmahle pohádkama můžete jít leda tak do Brusele! |
|
|
T. Kučera 5.1.2024 11:56Stačí se podívat na HDP. https://www.czso.cz/csu/czso/evropsky_srovnavaci_program |
|
|
J. Kostelanský 5.1.2024 2:11všemi pobaltskými zeměmi. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:GDP_per_capita,_consumption_per_capita_and_price_level_indices/cs&direction=prev&oldid=111927 https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2300477 Euro a Česká republika se dá shrnout lapidárně: českou korunou se nedá nic pokazit, jen zlepšit. Eurem se v nejlepším případě nedá moc toho zlepšit, existuje zde ovšem velkého riziko zhoršení. Už jen proto, že by ČR byla v jednom "pytli" s Řeckem, Itálii a dalšími problémovými státy. Společná měna totiž spolehlivě dovede přelévat problémy svých členů na jiné, bezproblémové členy. Pak je tu ještě jeden důvod pro nepřijetí eura. Při přijetí eura si Němci prosadili striktní a přísná pravidla pro členy eurozóny. Bohužel stalo se to, že ne jižanské státy se přizpůsobily těmto pravidlům, ale pravidla se přizpůsobily těmto státům, které vždy mali problém ukočírovat své státní rozpočty. Přesněji ty nejdůležitější pravidla vzaly za své: původně měl a mohl každý stát ručit jen za své vlastní dluhy; Evropská centrální banka nesměla vykupovat dluhy svých členů. Nač pak jít do takového klubu, který není schopen dodržovat ani svá nejzákladnější pravidla? |
|
|
B. Liborek 5.1.2024 1:42Ve Francii si mějte co chcete. A nás tu nechte si dělat, co uznáme za vhodné. Děkuji |
|
|
L. Novák 5.1.2024 1:13Naivita zastánců 100% bezhtovostního placení je pro mě neuvěřitelná... |
Stačí vypnout elektřinu (nebo počkat na pořádný velký "zelený"
OZE blackout, až jednou v zimě pořádně zamrzne), podobní fanatici se ani nevyčůrají na veřejných záchodcích. 
|
V. Lukeš 5.1.2024 5:51Bez proudu na záchodě nepoteče voda. Hotovými penězi si můžete akorát utřít řiť. |
|
|
J. Guřan 5.1.2024 6:42Můžete mi prosím vysvětlit, jak vypnutí elektřiny zastaví vodu v trubkách k záchodu? |
|
|
V. Lukeš 5.1.2024 6:52Ve vodárenském zařízení, na které jsou napojeny veř.záchodky i WC u Vás doma (pokud nemáte samospád ze studny jako já) se nehne ani kolečko. Do vyššího vodojemu musí vodu načerpat čerpadlo. |
|
|
L. Novák 5.1.2024 12:02Melete kraviny. Vodárenství pracuje z velké části v systému samospádného rozvodu vody doplňovaného cyklicky čerpáním. Viděl jste, kolik je např. v rovinaté krajině postavených zásobníků vody, dříve známých "hydroglobů"? No a ty veřejné záchodky jsem zmiňoval proto, že na nich už mnohde zavedli výhradně placení kartou. Asi metoda, jak ušetřit za pracovnici/pracovníka, který se o záchodky stará... |
|
|
V. Lukeš 6.1.2024 7:35A do těch "hydroglobů" nosí vodu trpaslíci v kýblech? Cyklicky se do nich voda čerpá elektřinou poháněné čerpadla. Nebavíme se o čtvrthodinovém výpadku, ale třeba třídenním. |
|
|
S. Ševeček 5.1.2024 7:28vskutku inteligentní názor. od intelektuála. |
|
|
O. M. 5.1.2024 1:02Ano, právě ten váš případ ukazuje na nebezpečí skryté v bezhotovostních platbách - v okamžiku, kdy to přestane fungovat, chcípnete hlady a žízní. |
|
|
J. Novak 5.1.2024 0:45Euro do kose. Podniky si muzou uctovat v Eurech jiz nyni. |
