Z. Lapil 9.1.2022 11:19

Čistě předběžná opatrnost .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.1.2022 7:55

Vyvlastnění to nebylo, protože odsunutí SN měli nárok na náhradu od německého státu (jakožto odečet z reparací).

No a ta "kolektivní vina" , to je sice nesmysl, ale zároveň (nejen) vaše zamilovaná mantra, bez které se neobejdete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 8.1.2022 8:10

Součástí Benešových dekretů byly i dekrety znárodňovací a kolektivní vina je prostě klasický levicový kolektivismus, s tím nic nenaděláte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.1.2022 8:16

Znárodnování tehdy bylo za úhradu. A nikdy jsem kolektivní vinu neobhajoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 8.1.2022 8:19

Znárodňovací dekrety se netýkaly odsunu, Beneš těch dekretů vydal více.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.1.2022 8:36

Ach jo, mluvím snad výhradně o znárodňovaní ohledně odsunu? Že se znárodňovalo i jinde už v roce 1945, jsme se učili už ve škole. Ale tehdy to bylo za náhradu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 8.1.2022 10:41

Za náhradu? Akorát jen tak, že tzv. náhrada byly peníze na tzv. vázaných vkladech a ty byly zrušeny bez náhrady při měnové reformě 1953. Nikdo si nemohl z těch vkladů vybrat ani korunu, ale i kdyby mohl, nedalo se nic koupit, na všechny základní potřeby byly tzv. lístky = poukázky. Když jsem si chtěl koupit, jako žáček hudební školy v MBD koupit párek s rohlíkem, bez lístu na 10 dkg masa jsem nedostal nic. Když tedy chcete o náhradě psát, měl byste vědět a napsat všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.1.2022 10:52

Píšu o situaci v roce 1945, kdy se to tak zamýšlelo. Kupodivu je mi známo i to, že po puči 1948 se nikomu nenahradilo nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 8.1.2022 12:08

"Měnová reforma" 1953 byla důsledkem komunistického puče r. 1948 a první pětiletky, šíleného zbrojního programu, který přesahoval ekonomické možnosti země.

O vázané vklady (ale třeba i penzijní pojistky) a peníze jako takové přišli úplně všichni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.1.2022 11:25

Co jsem pochopil, tak naše máma za peníze z vázaného vkladu studovala. Podrobnosti neznám a už se nezeptám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 9.1.2022 11:39

I ták móžno. Peníze, které nebyly vyplaceny náhradou za komunisty zabavený majetek, mohly být použity na úhradu studia třeba vaší mámy. I v socouši platilo, že každá činnost stojí peníze, záleží jen na tom, kdo je zaplatí. Příklad: Když nedáš kočce guláš, můžeš si za ty peníze koupit řízek, co na tom, že kočka chcípne hlady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brei 8.1.2022 9:32

Mluvení o tom, že Češi praktikovali na Němcích kolektivní vinu, je pouze německou propagandou. Ve sborníku "Komu patří omluva" (lze koupit v PDF např. na Kosmasu) mimo jiné konstatují, že po transferu Němců zůstalo v ČSR ještě asi 200.000 Němců (antifašisté, Němci se smíšených rodin ...). Mnozí se vystěhovali později na základě své vlastní žádosti. Je z toho jasné, že česká vláda ani v této době neuvažovala ve schématu kolektivní viny Němců. Vědomě Čechům podsouvat praktikování kolektivní viny Němců svědčí v lepším případě o neznalosti historických faktů, nebo v horším případě o vědomém lhaní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 9.1.2022 13:42

Na 190 000 Němců bylo přisunuto zpět z východního Německa. Jednu z přisunuvších si vzal kolega za manželku, měli spolu dceru, jmenovala se Heidemarie Grecká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 9.1.2022 14:21

Pane Beii, nárok za uznání antinacisty mělo i podle cz-historiků asi desetinásobek Sudetoněmců. Těm byl statut úřady zamítnut. Většina zůstavších Němců byli tzv. nepostradatelní odborníci bez nichž by se cs-průmysl zhroutil. Nemilosrdně vyhnáni byli i židé sotva přišedší z koncentračních táborů, protože cs-úřady jim předepsaly povinnost dokázat, že se zapojili do národního odboje. Což, jsouce v KZ, v naprosté většině nemohli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 8.1.2022 13:12

Pane Hrdličko, když o tom nic nevíte, nešiřte cz-bludy! Náhrady Sudetoněmcům se nemohly odečítat od reparací, protože soukromý majetek, tedy i sudetoněmecký, nebyl vzat pro účely reparací vůbec v úvahu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.1.2022 11:23

Kolektivní vina existuje, ale je to skutečnost řekněme společenská. V právu nemá co dělat.

Aneb "Každej Maďar může za to, že je Maďar", ale soudu to musí být jedno, páč spravedlnost je slepá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 8.1.2022 8:25

Tak tak, "plošný odsun německého etnika na základě kolektivní viny".

Zamáčkl jsem slzu dojetí a vyždímal kapesník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 8.1.2022 8:34

Vy jste citlivá slovanská duše asi, mně stačí jen suše a bez emocí konstatovat přesnou informaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 8.1.2022 8:44

Jsem citlivá slovanská duše určitě, ne asi.

Přesná informace je ta, že je mně těch Sudeťáků moc líto. Tak hezky se jim tam hajlovalo a sudetští Němci se tak dlouho chtěli stát občany Říše až jim to, k jejich podivínské nelibosti, bylo umožněno.

Takže fňukají (nebo vyřvávají) na protest proti tomu, že dosáhli svého. A plakat by nikdo neměl, že. Já bych jim to všechno vrátil a vyhnal ty hrozné čecháčky. Ti budou jásat.

Pro blbce: To je ironie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 8.1.2022 8:59

Dvořáku, ironie je něco úplně jiného. To co jste zplodil je výstavní blbost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 8.1.2022 9:35

Od Kmoníčka bych to bral jako pochvalu. Kdyby ovšem nebyl blbej a pochopil, o čem píšu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 8.1.2022 9:16

Já vím, jak jste to myslel, jen mně to nedalo a musel jsem si z Vás s prominutím tak trochu dělat bl..., no, jak bych to řekl politicky korektně, no, již vím, troubu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 8.1.2022 9:36

A myslíte, že se vám to povedlo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.1.2022 11:44

Mně jich je líto docela poctivě, ale zároveň platí - parafrázuji O. Ulče, že "jsem v životě sudetského Němce neviděl, natož abych ho vyháněl".

Ale zrovna tak vím, že "naši" byli vyhnáni (ne odsunuti, vyhnáni!) z Duchcova a máma jednou provždy utínala debaty podobné této slovy "Aby ses nedivil, jsou to Němci". Snad ještě těsně před Mnichovem, děda byl obchodník a zřejmě mu bylo jasné, že když ho někteří místní bojkotují a jiní chodí okolo vyřvávajíce Heim ins Reich, tak přišel čas "změnit lokál", přestože jiní místní mu říkali "nikam neodcházejte, vy jste hodnej Čech, vás máme rádi".

Kterak všechno souvisí se vším: duchcovský dům prodali a zakoupili se ve středních Čechách, přičemž ten dům kupovali od Žida, už s podmínkou "cena budiž vyplacena v několika málo kusech cenných šperků". Ten prsten s diamantem prej byl nádhernej, praví vzpomínka tehdy osmileté holčičky.

Pan Lederer taky věděl svoje, ať si pan Krystlík a spol. myslej, co chtěj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 9.1.2022 14:16

Zase české kecy, pane Lapile, že? Jak to děda stihl, když vyřvávali "heim ins Reich" a děda následkem toho koupil dům ve vnitrozemí? Ono heslo se zcela poprvé zjevilo 15. 9. 1938 v Henleinově rozhlasovém projevu z Lipska a zabírání Sudet začalo 1. 1. 1938, tedy za dva týdny poté? Mohl byste to objasnit, prosím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.1.2022 16:18

Prosím vás, nelžete mi aspoň ve věcech, které lze pár kliknutím ověřit. A nezkoušejte mi předstírat, že nevíte, že časopis s tímto názvem existoval přinejmenším od r. 1924. A že v dobách telefonu a pošty se o tom heslu používaným zřejmě prapůvodně v rakouskoněmeckých souvislostech za čtvrt století nedoslechli v Sudetech.

Dědův odchod s vámi zmíněným Henleinovým projevem možná souvisí. Co vím, tak to bylo velmi těsně před Mnichovem, rodina jela napřed a několik měsíců bydleli u příbuzných.

Co přesně kdo vyřvával bylo stejně asi dost jedno, jen vím, že tam figurovaly kameny a okna. Možná ne přímo u našich.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 9.1.2022 17:19

Pane Lapile, časopis toho jména byl rakouský, neměl se Sudetoněmci co do činění, protože ti si přáli až do onoho 15. 9. 38 autonomii v rámci ČSR, což potvrdily i výsledky komunálních květnových voleb 1938, kdy SdP a Henleina zvolilo přes 90 % voličů. Do voleb šla SdP s karlovarskými požadavky, ve kterých není nic o připojení k Říši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.1.2022 17:52

Jo, salámová metoda. Dobrá připomínka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 8.1.2022 8:53

Po válce bylo odsunuto cca 12 milionů Němců a mnozí z nich i z Francie, která z toho měla i územní zisky. Takže tu ostudnou kapitolu má povícero zemí, ale nejvíce stejně Německo

• reagovat
• nahlásit příspěvek