P. Diviš 3.9.2023 15:59

Když se žádná nenabízí ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 3.9.2023 17:36

Vláda se zpravidla ukáže až po volbách, pětikolka nešla do voleb s hesly fotovoltaika na každou střechu a snížit valorizaci důchodcům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 3.9.2023 18:28

Vláda po volbách, s koaličními kompromisy, ale materiál i před volbami.

A jak tak koukám i teď, nic nadějného nevidím. Buďto blbé až nebezpečné, nebo marginální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.9.2023 19:56

Jo, to by bylo na nobelovku. Tohle a geometrické řešení kvadratury kruhu. To druhé mi přijde jednoduší, i když je dokázáno, že to nejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.9.2023 15:48

Vstoupil do politiky, tedy se chová jako politik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 2.9.2023 8:37

Ke státnímu bankrotu přece nikdy nemůže dojít, od toho tady máme EU, aby nás zachránila. Aspoň podle toho, jak rozdává po paletách s bankovkami, by se dalo usuzovat, že v EU opravdu "zdroje jsou".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 2.9.2023 9:59

Tak jest

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.9.2023 10:09

Ke státnímu bankrotu může dojít pouze v případě, kdy se stát zadlužuje v jiné měně než ve vlastní. Řecko zbankrotovalo, protože ztratilo kontrolu nad svou vlastní měnou po vstupu do eura. Rozvojové země bankrotují, protože se zadlužují v amerických dolarech. USA nikdy zbankrotovat nemohou, protože jsou všechny dluhy USA v amerických dolarech a USA kontrolují svou centrální banku. Zbankrotovat tak mohou pouze věřitelé státu, nikoliv stát samotný. Komunisté to dokázali měnovou reformou.

Riziko státního bankrotu existuje i v případě, že se stát zadlužuje na první pohled ve vlastní měně, ale ve skutečnosti tomu tak není. Příkladem jsou české protiinflační dluhopisy, které mohly vést ke státnímu bankrotu, pokud by jich bylo mnohem víc. Ke státnímu bankrotu mohou vést i dluhopisy vázané na cenu zlata, nějakého koše cizích měn, inflaci apod. V podstatě jakýkoliv státní dluhopis, jehož podmínky splatnosti nemá státní dlužník pod úplnou kontrolou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 2.9.2023 10:38

Takže vnitřní zadlužování vlastně ani moc nevadí? To se blíží onomu známému rčení (myslím že Paroubka?): "Státní dluhy se neplatí."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.9.2023 10:48

Vnitřní zadlužování vadí, ale jinak, než si lidé myslí. Státní dluhy se skutečně neplatí. Ale i když se neplatí, zvyšují parametr organického složení kapitálu a tím vedou k nižšímu ekonomickému růstu. Jednoduše řečeno, je to koule u nohy každé ekonomiky. Podobně jako vysoké důchody, vysoké platy učitelů nebo vysoké ceny nemovitostí. Parametr organického složení kapitálu je pouze pokusem o změření váhy této koule u nohy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 2.9.2023 12:10

To jako myslíte, že je vysoký plat, když musí poctivě pracující žebrat o nějaké sociální dávky aby vůbec přežil? Znáte tu historku o lakomém sedlákovi, jak chtěl ušetřit na krmení pro koně a tak jej odnaučoval žrát. Skoro se mu to povedlo až na nevýznamnou maličkost: kobyla mu chcípla. Takže na ty úspory se musí jít trochu jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.9.2023 12:20

Nárokovat si 130 % průměrného platu nemá nic společného se žebráním. Znamenalo by to, že žebrat musí téměř každý. Ale ani v tom případě není důvod, proč by měli být učitelé placeni tak vysoko v porovnání se zbytkem populace.

Význam učitelského povolání upadá v důsledku technického pokroku. Knihtisk byl první velkou ránou pro učitele. Internet, umělá inteligence a další technologie jsou další ránou pro význam tohoto povolání. Je otázkou, jakou má vůbec budoucnost. Investovat velké prostředky do upadajícího oboru je ekonomický nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.9.2023 15:52

Vite, tyhle Vaše názory potvrzují, že investovat do onoho oboru je svrchovaně žádoucí a nezbytné. Pravda, na Vás se to už neprojeví ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 2.9.2023 19:45

Tak já jsem vůbec neměl na mysli učitele. Ale je spousta jiných manuálních pracovních pozic, kde se člověk během směny nezastaví a dostane jenom minimální mzdu nebo při nejlepším o něco málo více. Má-li při tom uživit rodinu, tak se těžko bez nějakých sociálních dávek neobejde. A když by mohl nastoupit do lépe placeného zaměstnání ale o 200 km dál a dostane smlouvu na dobu určitou, těžko bude uvažovat o stěhování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.9.2023 20:38

Zrovna tyto sociální dávky jsem na mysli neměl a ani jsem o nich nepsal. Pokud jsou adresné a týkají se opravdu chudých lidí, nic proti nim nemám. Nelíbí se mi zvyšování plošných výdajů pro lidi, kteří nepatří k nejchudším. A už vůbec se mi nelíbí garance nadprůměrných platů pro učitele. Zejména za situace, kdy je učitelské povolání jako takové málo perspektivní. Osobně si myslím, že v dohledné době bude velká část učitelské práce nahrazena novými technologiemi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 2.9.2023 21:53

"nové technologie", to zní nadějně.

Nová technologie bude ve škole v reproduktoru vysvětlovat látku, resp. jelikož už žáci nic nemusí umět, protože i malou násobilku si vygůglí, tak bude stačit, když nová technologie pouze ověří, jestli žák umí gůglit.

Nová technologie vymyslí a zadá témata zkoušek a závěrečných prací (maturitní písemka, státnice) a žák (student) použije novou technologii, aby k tématu něco vymyslela nebo z vyhledaných informací něco napsala.

Nakonec nová technologie oznámkuje (ohodnotí) výsledný produkt vytvořený novou technologií.

TEDY: Nová technologie vysvětlí, zadá, zpracuje, ohodnotí. Báječný svět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.9.2023 23:06

Nové technologie budou moci vysvětlovat látku žákům individuálně. Budou s nimi i individuálně komunikovat a dokonce i kontrolovat, zda dávají pozor. Většina toho je možná už i dnes a například v Číně jsou podobné technologie zaváděny.

Učitel určitě úplně nezmizí, ale jeho role bude podstatně menší. Řadu činností, které dělá dnes, už nebude muset dělat. To není nějaká utopie, do deseti let takové školy budou existovat. Pokud někdo začíná povolání učitele, musí počítat s tím, že se vydal na velmi riskantní cestu.

Něco jiného jsou požadavky na znalosti žáků. Sám bych si přál, aby konečně zmizely z mého hlediska zbytečné seminární, diplomové a jiné práce. Jaké budou požadavky na žáky nevím. Možná i ty budou individuální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 3.9.2023 10:00

Jsem rád, že mě v životě ještě potkalo to štěstí chodit no normální školy, učit se malou násobilku, mít spolužáky, otravovat spolužačky a nejvíc ty, které jsem tajně miloval.

Že jsem mohl být někdy po škole, mít předmět "Dílny", kde jsme vyráběli různé pitominy, ale byla u toho legrace. Že jsme měli předmět "Pozemky" a vypěstovanou zeleninu prodávali z vozíčku před samoobsluhou.

Že jsme po sobě ve třídě stříleli rozšroubovanými tužkami "krajon" kuličky z plasteliny, házeli po sobě houbou, mazali si vzájemně po obličeji křídu . . .

Že jsme nebyli uměle inteligentní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 3.9.2023 10:31

No to je další věc - sociální role školy, aby děti aspoň někdy viděly živého člověka (a občas dokonce i muže, viz rozvedené matky).

Ale jde taky o to, co popisuju níže. Dítě samo o sobě v naprosté většině nemá dos cílevědomosti, aby se několik hodin věnovalo práci. Jsou to děcka, nemají dorostlý mozek... Takže si místo práce budou hrát. A dát jim špatné hodnocení nic nevyřeší, škoda už bude napáchána.

Ono stačí, kam aktivisti zavlekli základní školy. Ne, hlavní problém vzdělávání opravdu nejsou vysoké či nízké platy učitelů. Průxer je úplně jinde - v tom, že se děti s posvěcením ministerstva a opinion makerů učí flákat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 3.9.2023 14:30

A těm, kdo je to učí, se zvyšují platy (zároveň se omlouvám těm ostatní - vysoké platy jim přeji, jen si nejsem jist, zda jim tahle forma prospěje).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 3.9.2023 15:55

Zvyšování platu je proto, že by neměl kdo učit. Normální nabídka-poptávka. Početné ročníky učitelů odcházejí do důchodu a učí studenti. Vím o řadě případů.

Zvýšení platů může pomoci dostat do školství schopné lidi, kteří by tam za malý plat nešli. Ale nepomůže kvalitě výuky, pokud ministerstvo přikáže nechat děti flákat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 4.9.2023 9:06

V zemi, kde je minimální nezaměstnanost, má zvyšování platů jen minimální efekt. Možná by pomohly cílené akce - přetahovat učitele z konkrétních míst slibem něčeho, co chtějí. Třeba učitelský byt. Jenomže pak vám ten schopný člověk bude chybět jinde. Takže z ekonomického pragmatického hlediska je třeba zvýšit nezaměstnanost - a to ve skupině lidí, kteří se za učitele hodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 16:19

Vy popisujete školu jako místo socializace dětí, nikoliv místo, kde se učí nějaké odborné znalosti. Tato role je samozřejmě také důležitá a umělé technologie ji z podstaty věci nemohou nahradit. Nicméně na podobnou práci nepotřebujeme draze placené specialisty s vysoce nadprůměrným platem. Tito lidé budou navíc ze své skutečné práce frustrováni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 3.9.2023 10:26

Tak si, pane Grundmanne, porovnejte výsledky normální a distanční výuky. Vždyť ty "distanční" děti neumějí ani s počítačem, natož to ostatní.

Upozorňuju, že nejsme ve sporu o platy, o těch vůbec nemluvím. Ale nápady, že se škola zruší a přejde se na online vzdělávání, protože to je přece lepší a děti se nebudou učit zbytečnosti, už opustily i neziskovky, co je propagovaly.

Ona představa, že desetileté děcko ví nejlíp, co potřebuje, je okotina. Šíří ji lidé, kteří to děcko viděli leda z rychlíku... A pokud to děcko není ve škole, tak buďte ujištěn, že se na spoustu věcí vykašle. Včetně věcí, u kterých SOUHLASÍ, že je bude později potřebovat. Proč? Protože je to děcko. Nevydrží to.

Vysokoškoláci ve Francii nebo u nás jsou úplně jiná kapitola. To jsou dospělí lidé, kteří by měli vědět, co chtějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 16:17

Hovořím o vysokých platech učitelů i jejich vysoké kvalifikace. Podle mě nebude v budoucnu potřeba draze placených odborníků v pedagogice. Je vůbec otázka, zda jich bylo potřeba v minulosti či současnosti.

Děti nemohou vyrůstat bez sociálních kontaktů a tedy nemohou se učit samy z domova, kde budou celý den samy jako kůl v plotě. A čím je dítě menší, tím více potřebuje kontakt s dospělými. Mé úvahy se týkají hlavně vysokých a středních škol, částečně i druhého stupně základních škol. Neumím si zatím představit, jak by mohly technologie dobře nahradit učitelskou práci v mateřských školách nebo v prvních letech na základních školách.

Nové technologie a umělá inteligence mohou však nahradit učitele právě v oblastech, které vyžadují nejvyšší kvalifikaci. V oblasti znalostí, v možnosti individuálního přístupu ke každému žáku, ve schopnosti přizpůsobit své metody vyučování rozdílnému kognitivnímu stylu každého žáka apod. Na druhou stranu nové technologie jenom těžko pomohou při socializaci žáků apod. Jenomže na podobnou práci je vhodnější klasická učitelka s maturitou a skromným platem, nikoliv draze placený specialista na vzdělávání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 3.9.2023 17:04

Vy mluvíte o platech a o UI, ale v důsledku byste učitele nahradil lidmi, kteří jsou hloupí a nevzdělaní. A mluvíte o platech TEĎ, ne až bude fungovat UI.

PŘESNĚ TOHLE je agenda organizací typu EDUin - k čemu vysoce kvalifikovaný učitel, když učení se odborným znalostem či dovednostem je zbytečné, říkají. Všechno se vygůglí. Tyto organizace ovládají v současnosti jak MŠMT, tak mediální prostor. Proti jdou jen zaměstavatelské svazy a část učitelů. Část učitelů na ZŠ už přistoupila na hru aktivistů a nechává děti flákat se.

Platy učitelů jsou otázka především ZŠ a SŠ. Univerzity se řídí de facto samy. Platy vzrostly proto, že by za pár let děti neměl kdo učit. Mně ale nejde primárně o platy, problém školství je ve výše zmíněném úpadku pracovních návyků, ne v platech.

Na SŠ nastává zlom ve třetím či čtvrtém ročníku. Předtím to jsou ještě děcka. Co se týká II. stupně ZŠ, de facto za covidu proběhl pokus, zda se děti, ponechány sobě a technice, skutečně nenaučí více a spokojeněji, jak tvrdili aktivisté. Výsledek byl katastrofální. Není to tím, že by nebyla technika, výukové programy apod. Jsou, často docela kvalitní. Jenže puberťák se na to prostě vykašle a nebude se učit, protože s ním mávají hormony. Menší dítě si bude hrát. Dokonce i na víceletých gymnáziích jen cca 10 % dětí vyhovuje taková "samostatná výuka" pomocí techniky.

V řadě škol učí lidé bez patřičného vzdělání. Nejsou např. fyzikáři nebo informatici. Až na výjimky jsou ale výsledky o poznání horší, než když učí kvalifikovaný člověk. Za 30 let možná bude jinak, ale v dohledné budoucnosti ne.

ZŠ/SŠ není prostý transfer vědomostí. Nepřednáší se jako na VŠ. Podstatou je, JAK dětem ty základní věci předat, jak je přimět k práci. To stroje zatím neumí ani náhodou. Na druhou stranu aby učitel věděl, kam děti směřovat, musí věci sám rozumět, jak odborně, tak didakticky. Proto je také významnou součástí studia učitelství psychologie a didaktika, což lidé "zvenčí" včetně novinářů a aktivistů zpravidla netuší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 17:27

Nejsem odborníkem na pedagogiku a ani se za něj nepovažuji. V této oblasti vycházím téměř výhradně ze svých vlastních osobních zkušeností s pedagogy. V mém osobním případě byly výsledky pedagogů, jak mi předávat znalosti a jak mě přimět k práci, naprosto katastrofální. Jejich didaktické metody byly systematicky kontraproduktivní a naopak mi vždy jenom komplikovaly mé vlastní studium. Zcela jednoznačně patřím k těm 10 % žáků z víceletých gymnázií, kteří se učí podstatně lépe sami bez učitele než s učitelem za zadkem.

Rozdíl v mé výkonosti v učení s učitelem a bez učitele byl obrovský. Na střední i vysoké škole jsem se v podstatě vše naučil vždy sám doma a do školy jsem chodil jenom pod hrozbou hněvu ze strany učitele nebo systému. Při výuce jsem si pouze zapisoval poznámky do sešitu, ale z téměř žádné hodiny jsem si nepřinesl téměř žádné znalosti. Vše jsem se musel učit sám doma v klidu na základě poznámek, které jsem si dělal při výuce. Kdyby existovaly dobré učebnice či skripta, byl by čas strávený v hodinách na škole úplně zbytečný. Na vysoké škole jsem věc řešil i tak, že jsem se sám učil z poznámek, které si dělal spolužák. A to jsem patřil vždy mezi nejlepší studenty ve třídě nebo v ročníku. Kdybych nemusel ztrácet čas chozením do škol, asi bych dostudoval mnohem rychleji.

Proto jsem velice skeptický, když někdo mluví o důležitosti didaktiky a podobných tématech. V mém případě byla vždy nejlepší didaktikou nepřítomnost pedagoga.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 4.9.2023 0:12

Podobný názor mám i na nutnost učitelů vysokých škol věnovat se vědecké práci. Podle mě je vědecká činnost velkého množství univerzitních pedagogů zcela zbytečná. Bakaláře by podle mě klidně mohl učit někdo, kdo nikdy vědecky nepracoval. Tím pádem bude takový učitel levnější a bude i učit více.

Není tedy divu, že věřím ve snadné nahrazení učitelů vysokých škol umělou inteligencí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek