P. Sura 4.9.2023 10:44

Pokud se opupínkovaní zblázní a hned zažádají..... Nicméně kdyby nepodepsal, mohlo tohle teoretické číslo být každý měsíc, dokud by ho nepřehlasovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 4.9.2023 9:59

Údajně to má znamenat ± 4 miliardy minus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 4.9.2023 9:58

Jako obvykle.

Zase jste něco nepochopil. Bureš to nezpůsobil, jen nevyužil možnost to vylepšit.

Tady máte další myšlenku k nepochopení, funkční systém se musí umět vyrovnat i s inflací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 4.9.2023 9:56

Nechte to koňovi, soudruhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 4.9.2023 9:06

V zemi, kde je minimální nezaměstnanost, má zvyšování platů jen minimální efekt. Možná by pomohly cílené akce - přetahovat učitele z konkrétních míst slibem něčeho, co chtějí. Třeba učitelský byt. Jenomže pak vám ten schopný člověk bude chybět jinde. Takže z ekonomického pragmatického hlediska je třeba zvýšit nezaměstnanost - a to ve skupině lidí, kteří se za učitele hodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.9.2023 8:44

Neokecávejte to.

Penzijní systém má problém proto, že je brutální inflace a zastavil se růst mezd. Každý , kdo umí počítat a neridise ideologickými hesly, to pochopí. Jen Diviš Všepochopil to svádí na Babiše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.9.2023 7:11

Ale tahle přece říkala, že to všechno skvěle vyřeší, na rozdíl od těch předchozích, a, hoνno, hoνno, slavný soude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.9.2023 7:10

Neokecávej to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Moravec 4.9.2023 6:29

Jsem v klidu jako pan premiér. V šuplíku má rozhodně ještě hafo “dobrých řešení” pro blaho lidu této země.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 4.9.2023 0:12

Podobný názor mám i na nutnost učitelů vysokých škol věnovat se vědecké práci. Podle mě je vědecká činnost velkého množství univerzitních pedagogů zcela zbytečná. Bakaláře by podle mě klidně mohl učit někdo, kdo nikdy vědecky nepracoval. Tím pádem bude takový učitel levnější a bude i učit více.

Není tedy divu, že věřím ve snadné nahrazení učitelů vysokých škol umělou inteligencí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 4.9.2023 0:07

Přesně tak to vidím taky. Učitel musí vysvětlit žákovi úplné základy gramaticky a výslovnosti, pak už příliš důležitý není. Sám jsem se naučil francouzsky během několika měsíců sledování francouzské televize. I německy jsem jednu dobu rozuměl velmi dobře díky televizi v němčině. V obou případech jsem ovšem znal úplné základy výslovnosti a gramatiky, na základě kterých jsem se pak mohl jazyk učit úplně sám.

Učitel je tedy důležitý, ale jeho potřeba není systematická a ani není potřeba nějaká extra kvalifikace učitele. Základy výslovnosti a gramatiky může vysvětlit v podstatě každý, kdo daný jazyk aspoň trochu zná. Na takovou práci podle mě není potřeba osoba, která si nárokuje plat ve výši 130 % průměrného platu. V podstatě mi jde pouze o toto číslo 130 %.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 3.9.2023 21:46

Na začátek je potřeba učitel aby vysvětlil základy gramatiky a výslovnost, dále je to jak píšete. Jsou výjimky, v TV vystupovala nedávno dívenka která uměla na 20 jazyků. Kdysi jsem se o tom bavil s našimi emigranty v Německu, když tam zdrhli neuměli nic. Jeden se naučil německy hlavně poslechem televize a za necelé 2 roky tam začal studovat na universitě, druhý zvládl perfektně němčinu až když začal žít s Němkou. Já jsem se začal učit francouzsky dle učebnice pro samouky, dospěl jsem ke druhé lekci a nechal toho. Ve francii jsem používal jedinou větu: Je ne parle pas français.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 3.9.2023 20:33

Jistěže nemám a ani jsem nic jiného, než několik parametrických změn nečekal, při jejím složení. Ty dvě předchozí vlády měly lepší příležitost a, hoνno, hoνno, slavný soude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 20:23

Pokud se jazyk učí nejlépe poslechem, nové technologie se na učení jazyka hodí velmi dobře. I obyčejná televize v cizím jazyce je možná lepší než učitel. Netflix by mohl přispět k učení cizích jazyků. Učitel by mohl být pouze doplňkem k takové výuce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.9.2023 20:01

Opravdu máte za to, že tahle vláda řeší důchodovou reformu? Změna parametrů valorizace a zkrácení intervalu pro předčasný důchod jí fakt není!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.9.2023 19:57

Bůh není, ale zlého je neúrekom ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.9.2023 19:56

Jo, to by bylo na nobelovku. Tohle a geometrické řešení kvadratury kruhu. To druhé mi přijde jednoduší, i když je dokázáno, že to nejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 3.9.2023 18:28

Vláda po volbách, s koaličními kompromisy, ale materiál i před volbami.

A jak tak koukám i teď, nic nadějného nevidím. Buďto blbé až nebezpečné, nebo marginální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 3.9.2023 17:51

Jazyk se nejlépe učí poslechem a hodně záleží na učitelovi jak to žáčkovi natluče do hlavy, nejlépe je začít už v mateřské školce, tam platí známé Komenského škola hrou. Mateřský jazyk nás učila matka a dále jsme se zdokonalovali poslechem rozhlasu a televize. Matematika je v podstatě také cizí jazyk, je univerzální a platí po celém světě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 3.9.2023 17:42

Jenerál se podepsat sice umí, ale musí čekat, až mu Kolář zavelí. Podpiséém podpis! Ráz, dváá..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 3.9.2023 17:36

Vláda se zpravidla ukáže až po volbách, pětikolka nešla do voleb s hesly fotovoltaika na každou střechu a snížit valorizaci důchodcům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 17:27

Nejsem odborníkem na pedagogiku a ani se za něj nepovažuji. V této oblasti vycházím téměř výhradně ze svých vlastních osobních zkušeností s pedagogy. V mém osobním případě byly výsledky pedagogů, jak mi předávat znalosti a jak mě přimět k práci, naprosto katastrofální. Jejich didaktické metody byly systematicky kontraproduktivní a naopak mi vždy jenom komplikovaly mé vlastní studium. Zcela jednoznačně patřím k těm 10 % žáků z víceletých gymnázií, kteří se učí podstatně lépe sami bez učitele než s učitelem za zadkem.

Rozdíl v mé výkonosti v učení s učitelem a bez učitele byl obrovský. Na střední i vysoké škole jsem se v podstatě vše naučil vždy sám doma a do školy jsem chodil jenom pod hrozbou hněvu ze strany učitele nebo systému. Při výuce jsem si pouze zapisoval poznámky do sešitu, ale z téměř žádné hodiny jsem si nepřinesl téměř žádné znalosti. Vše jsem se musel učit sám doma v klidu na základě poznámek, které jsem si dělal při výuce. Kdyby existovaly dobré učebnice či skripta, byl by čas strávený v hodinách na škole úplně zbytečný. Na vysoké škole jsem věc řešil i tak, že jsem se sám učil z poznámek, které si dělal spolužák. A to jsem patřil vždy mezi nejlepší studenty ve třídě nebo v ročníku. Kdybych nemusel ztrácet čas chozením do škol, asi bych dostudoval mnohem rychleji.

Proto jsem velice skeptický, když někdo mluví o důležitosti didaktiky a podobných tématech. V mém případě byla vždy nejlepší didaktikou nepřítomnost pedagoga.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 3.9.2023 17:04

Vy mluvíte o platech a o UI, ale v důsledku byste učitele nahradil lidmi, kteří jsou hloupí a nevzdělaní. A mluvíte o platech TEĎ, ne až bude fungovat UI.

PŘESNĚ TOHLE je agenda organizací typu EDUin - k čemu vysoce kvalifikovaný učitel, když učení se odborným znalostem či dovednostem je zbytečné, říkají. Všechno se vygůglí. Tyto organizace ovládají v současnosti jak MŠMT, tak mediální prostor. Proti jdou jen zaměstavatelské svazy a část učitelů. Část učitelů na ZŠ už přistoupila na hru aktivistů a nechává děti flákat se.

Platy učitelů jsou otázka především ZŠ a SŠ. Univerzity se řídí de facto samy. Platy vzrostly proto, že by za pár let děti neměl kdo učit. Mně ale nejde primárně o platy, problém školství je ve výše zmíněném úpadku pracovních návyků, ne v platech.

Na SŠ nastává zlom ve třetím či čtvrtém ročníku. Předtím to jsou ještě děcka. Co se týká II. stupně ZŠ, de facto za covidu proběhl pokus, zda se děti, ponechány sobě a technice, skutečně nenaučí více a spokojeněji, jak tvrdili aktivisté. Výsledek byl katastrofální. Není to tím, že by nebyla technika, výukové programy apod. Jsou, často docela kvalitní. Jenže puberťák se na to prostě vykašle a nebude se učit, protože s ním mávají hormony. Menší dítě si bude hrát. Dokonce i na víceletých gymnáziích jen cca 10 % dětí vyhovuje taková "samostatná výuka" pomocí techniky.

V řadě škol učí lidé bez patřičného vzdělání. Nejsou např. fyzikáři nebo informatici. Až na výjimky jsou ale výsledky o poznání horší, než když učí kvalifikovaný člověk. Za 30 let možná bude jinak, ale v dohledné budoucnosti ne.

ZŠ/SŠ není prostý transfer vědomostí. Nepřednáší se jako na VŠ. Podstatou je, JAK dětem ty základní věci předat, jak je přimět k práci. To stroje zatím neumí ani náhodou. Na druhou stranu aby učitel věděl, kam děti směřovat, musí věci sám rozumět, jak odborně, tak didakticky. Proto je také významnou součástí studia učitelství psychologie a didaktika, což lidé "zvenčí" včetně novinářů a aktivistů zpravidla netuší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 16:27

Jazyky a matematika jsou určitě předměty, které se učí nejobtížněji. Pokud na ně nemá žák nadprůměrný talent, Výsledky výuky ve školách tomu i odpovídají. Nové technologie mohou určitě zlepšit žalostný stav v těchto oborech. Jaká bude role učitele ? Ideální by bylo, aby se soustředil na ty činnosti, kde je jeho role aspoň v dohledné době těžko nahraditelná.

Netvrdím, že bych měl jasnou představu, jak by nová škola mohla fungovat. Z vlastní zkušenosti však vím, že je možné mnoho věcí podstatně zlepšit díky individuálnímu přístupu k žákům. Něco takového je však nad síly dnešního školství, nikoliv ale nad síly nových technologií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 16:19

Vy popisujete školu jako místo socializace dětí, nikoliv místo, kde se učí nějaké odborné znalosti. Tato role je samozřejmě také důležitá a umělé technologie ji z podstaty věci nemohou nahradit. Nicméně na podobnou práci nepotřebujeme draze placené specialisty s vysoce nadprůměrným platem. Tito lidé budou navíc ze své skutečné práce frustrováni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.9.2023 16:17

Hovořím o vysokých platech učitelů i jejich vysoké kvalifikace. Podle mě nebude v budoucnu potřeba draze placených odborníků v pedagogice. Je vůbec otázka, zda jich bylo potřeba v minulosti či současnosti.

Děti nemohou vyrůstat bez sociálních kontaktů a tedy nemohou se učit samy z domova, kde budou celý den samy jako kůl v plotě. A čím je dítě menší, tím více potřebuje kontakt s dospělými. Mé úvahy se týkají hlavně vysokých a středních škol, částečně i druhého stupně základních škol. Neumím si zatím představit, jak by mohly technologie dobře nahradit učitelskou práci v mateřských školách nebo v prvních letech na základních školách.

Nové technologie a umělá inteligence mohou však nahradit učitele právě v oblastech, které vyžadují nejvyšší kvalifikaci. V oblasti znalostí, v možnosti individuálního přístupu ke každému žáku, ve schopnosti přizpůsobit své metody vyučování rozdílnému kognitivnímu stylu každého žáka apod. Na druhou stranu nové technologie jenom těžko pomohou při socializaci žáků apod. Jenomže na podobnou práci je vhodnější klasická učitelka s maturitou a skromným platem, nikoliv draze placený specialista na vzdělávání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 3.9.2023 15:59

Když se žádná nenabízí ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 3.9.2023 15:58

Nemohu za vaši nechňápavost, soudruhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 3.9.2023 15:55

Zvyšování platu je proto, že by neměl kdo učit. Normální nabídka-poptávka. Početné ročníky učitelů odcházejí do důchodu a učí studenti. Vím o řadě případů.

Zvýšení platů může pomoci dostat do školství schopné lidi, kteří by tam za malý plat nešli. Ale nepomůže kvalitě výuky, pokud ministerstvo přikáže nechat děti flákat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 3.9.2023 15:23

Vtipálek, co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek