Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že testování na covid-19 stálo zhruba 55 miliard korun. Je to tak obrovské množství finančních prostředků, že je proti tomu léčení některých těžce nemocných levné.

V médiích jsem již mnohokrát zaregistroval vyhlášení sbírek na pomoc pacientům, zejména dětským, s těžkými nemocemi, které vyžadovaly zásah v cizině, například USA. Jednalo se většinou o milionové položky. Často totiž hrazení těchto nemocí nebylo v plánu zdravotních pojišťoven a pokud to nějaká pojišťovna udělala, byla to „mimořádná akce“.

O plošném testování na covid-19 se od počátku pandemie v odborné veřejnosti také vedly diskuse. Nicméně, převládl názor, že je potřeba plošně testovat, vyhledávat kontakty nakažených – tak zvané trasování – a testovat. Odborníků, kteří o tomto postupu pochybovali, bylo relativně dost, ale nedostávali prostor v médiích. Později se jimho také dostalo, například profesoru Jiřímu Beranovi poskytl prostor iDnes. Podle Berana se mělo postupovat tak, že testovat se měli pouze lidé s příznaky, kdežto bezpříznakoví jedinci ne. Dobře si pamatuji, jak moderátor Jakub Železný pravidelně hovořil o pozitivně testovaných jako o „nemocných“. Pak začala ruská invaze na Ukrajinu a téma covidu zmizelo z titulních zpráv jakoby mávnutím kouzelného proutku.

Pod titulkem Beran, Nielsen a Rajchl vyzvali k „obnovení vlády práva“ a ukončení odebírání osobních práv a svobodreferují média o vzniku Charty 22, na jejíž tiskové konferenci 10. března 2022 vystoupil právě profesor Beran: „První rok jsem byl v zajetí nějakých odborných představ, měl jsem pocit, že se tady objevilo nové onemocnění,“ komentoval profesor Beran vládní omezení vydávaná během vyhlášené epidemie covidu-19 a dodal, že „teprve po roce jsem prozřel, že ta plošná opatření a celý covid je v podstatě zástěrkou pro to, aby se postupně ukrajovaly osobní svobody jednotlivých občanů České republiky a aby se osobní svobody dávaly jako nějaký benefit za splněné červené puntíky“.

Podle Charty 22 „Vyjádření vlastního názoru může být předmětem kritiky, ale nikdy nesmí být předmětem perzekuce, diskriminace či dehonestace ze strany státní moci či veřejnoprávních médií.“ Spoluautor Charty 22, právník a předseda Institutu práva a občanských svobod Pro Libertate JUDr. Tomáš Nielsen řekl na tiskové konferenci, že podle jeho nejlepších znalostí v současné době žijeme v situaci, která vykazuje znaky totalitní moci. „Žijeme pod vládou jedné jediné ideologie, která je navíc zaštítěna jednou skupinou jakýchsi pseudoodborníků, kteří jsou v řadě případů přímo nebo nepřímo navázáni na farmaceutický průmysl,“ komentoval situaci očkovacích kampaní a vládních nařízení vydávaných během „koronavirové krize“ Nielsen. „To znamená, že žijeme v době, která se podle mého názoru skutečně velmi blíží, nebo vykazuje znaky totalitní moci, a proti tomu my jako právníci musíme vystoupit.”

S tímto názorem se ztotožňuji a dodávám, že použitý postup plošných testovacích kampaní stál české zdravotnictví neuvěřitelných 55 miliard v roce 2021 a podle médií se za testování utratily desítky miliard korun i v roce 2020. Lze jen konstatovat, kolik se za tuto sumu peněz mohlo získat těch nejdražších aparátů pro diagnostiku! A potvrzuje se navíc i obava některých lékařů, že v důsledku strachu z covidu byla u řady pacientů zanedbána preventivní péče.

Rakovina prsu kvůli covidu: Takové nádory jsem neviděla 30 let, děsí se lékařka Mirka: Na počátku pandemie, kdy se všichni báli neznámého, její Mama center navštívilo jen několik málo žen. Až v poslední době se do screeningu začaly vracet ženy mladší a střední věkové kategorie. „Úplně vypadla kategorie 65 a výše. Z pochopitelných důvodů, starší ženy se bály nákazy. Dříve chodily pravidelně každé dva roky, a teď přicházejí po třech i více letech. Dám příklad: když už si starší ženy před vypuknutím nákazy něco nahmataly, ale tehdy cítily větší strach z koronaviru než z rakoviny, přicházejí dnes s tak pokročilými nádory, jaké jsme v posledních letech ve screeningu neviděli. Naposledy tak před 30 lety,“ říká Skovajsová.

To budou další neevidované oběti covidové hysterie. Zcela právem by tato úmrtí měla být připsána na vrub covidu, ale nebudou, zatímco pokud někdo v letech 2020/21 zemřel na něco jiného a byl pozitivní na covid, je veden jako oběť covidu.

Ke strachu z covidu se nyní přidal další stresor – válka na Ukrajině. To se prostě musí na psychice lidí podepsat a také podepisuje. Je smutné, že strašení covidem v médiích přestalo dnem počátku ruské invaze na Ukrajinu. Z pracoviště, kam docházím, znám Ukrajinku, která zde žije již několik let a která má matku a otce na východní Ukrajině a denně se strachuje o jejich život. Ta si nepřeje nic jiného, aby válka okamžitě skončila.

Má dcera se mě nedávno ptala, jak moc se má bát. Má tři dcerky a jsou to naše milovaná vnoučátka. Po pravdě jsem jí odpověděl, že nevím. Nevím kam až bude konflikt na Ukrajině gradovat a zda se na obou stranách najde odhodlání a vůle válku ukončit. Stále doufám, že ano.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz