Heroický boj vlády
Fialova vláda není obecně vzato oblíbená. Žádná vláda nebude obecně vzato oblíbená, protože zacyklený státní stroj nefunguje a nehne s ním jakákoli vláda. K tomuto razantnímu prohlášení mě vede zkušenost posledních třiceti let. Zhroutily se představy, že ve svobodné společnosti bude vše chodit tak, jak jsme si za minulého režimu malovali, že funguje na vysněném Západě. Kdepak. Státní moloch se udržel a střídající se vládní garnitury jen bezmocně poskakují na jeho hroším hřbetě.
V této souvislosti si jen skromně dovolím vyjádřit podporu vládě. Při jednání s odbory se snaží udržet v rozumné míře zvýšení platů státních zaměstnanců za situace, kdy rozpočet je v kovidovém mínusu bez kovidu. Poprvé zaznělo „nemáme peníze‟. Tato prostá věta, moc dobře známá každé rodině, je neznámá dnešním vládám, které vymyslely „kvantitativní uvolňování‟. To je tisk peněz nekrytých prací. V dobách, kdy byl ještě na světě pořádek (ve středověku) ze za kvantitativní uvolňování upalovalo. Dnes je to součást vládní politiky. Že se vláda snaží brzdit, je chvályhodné. Ořezávání agendy by bylo lepší, ale hůř se to dělá. Snáz se nepřidá kuchařce ve školní jídelně než aby se připravili o džob kamarádi ve zbytečných státních institucích.
Teď mě napadá... Jaká státní instituce je zbytečná? Ta, která není absolutně nutná.
Poznámka:
Čtu v ČTK, že „strach spojenců z eskalace je pro Ukrajinu velký problém‟, řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Jistě je to správný postřeh. V té souvislosti je ale dobré si uvědomit, že to zároveň znamená neochotu spojenců za Ukrajinu jít do válečného konfliktu. Což by byl princip členství Ukrajiny v NATO.
