Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Neplačte nad idylkou

V žižkovském činžáku na Ohradě s 25 byty bydlelo 52 partají. Pozor partají, čili rodin s několika dětmi. My jsme bydleli na společné předsíni s partají,  ve dvoupokojovém bytě, každá rodina v 18 metrech.My byli 4, sousedi 3. Během války  navštěvovali němečtí důstojíci naše sousedy, a pořádali, dnešní hatýrkou, mejdla. Na záchodě se nesvítilo, ve vaně v koupelně bylo uhlí,protože pro všechny partaje sklepy nebyly. Po válce většina lidí dělala ve Vysočanských fabrikách.Ráno pěšky přes Vítkov k Rustonce, po padla tou samou cestou zpátky.Spojení do Vysočan neexistovalo, do Karlína jakbysmet  .Někdo v diskuzi vzpomněl film. U filmu Pád Berlína jsme v kině Tábor na Poděbradce (Koněvově) všichni drželi palce, aby opravdu Berlín padl a Aljoša to přežil. Rád si přečtu o žižkovské idylce od někoho, kdo na Žižkově nebydlel a přirovnává pavlačové byty ve Vlkovce k vysokoškolským kolejím. Možná, že je škoda, že byla půlka Žižkova zbouraná a postaveny na Komeňákem paneláky, možná, že hrůza, která je v Kapslovně, nemá na Žižkově co dělat. Ale hlavně neplačte nad Idylkou, žádná nebyla. Zeptejte se Žižkováků

Na chate mam

jeste kus Stalina na zahradce, sebrany za plotem po rozbourani. Pri explozi to litalo vsude okolo.

nech Žižkov Žižkovem

Dovede si p.Autor představit jak hnusně se muselo žít ve středověku? Krysy, potkani, mory, hladomory, lupiči a drancování. Je třeba bourat a postavit krásné, člověku tak nějak blízce přítulné novodobé kaplické chobotnice. Je p.Neff zvonku fakt krásný? A je-li, jaký je uvnitř či naopak? Není-li fakt hodně, ale hodně  krásný ať nechá Žižkov Žižkovem. O opak se s částečným úspěchem pokusili rudokožci, jeho bratři ve víře v moderní svět.

nejen v Praze

V roce 1964 jsem začal učit na průmyslovce v Brně a sehnal nahonem podnájem za brněnským nádražím, tuším jmenovala se ta čtvrt¨ Dornych. I bydlel jsem v pokojíku, který byl asi pro služku - ale všechny byty měly společný záchod na chodbě. Bohužel pak se tam přistěhovali hm říká se jim tmavočeši a z toho záchodu se stal pos..hajzl takže se asi ve mně zasilo semínko rasismu.. no chtěl jsem původně napsat, že podobné byty existovaly i v roce 1964

No a ke Stalinovi, jsa narozen 1939 chodil jsem do první měšt'anky a v předmětu občanská nauka jsem najednou dostal dvě pětky nebotˇuvědomělá paní učitelka mne přistilhla, že jsem si do sešitu nevlepil obraz Stalina a majéše vypujčený sešit od spolužáka, tento si to také nemohl nalepit.

No a pamatuji se také, jak jsme z učebníc vytrhávali  - kdy nevím - potréty Visssarionoviče - to už asi byl nějak v nemilosti, ale kdo by si ty politické kotrmelce pamatoval.

Re: nejen v Praze

To odstraňování zmínek o Vissarionovičovi v učebnicích probíhalo u nás ve třídě asi někdy v letech 1960-61. Pamatuji si, jak nám soužka (soudružka učitelka) vždy, když jsme dorazili ve čtení na slovní spojení Lenin a Stalin, řekla, abychom teď vzali tužku - ne pero, a slovo Stalin vyškrtli. Jedna holka se zeptala, zda škrtat tužkou a nikoliv perem musíme proto, aby se to přeškrtnutí dalo případně vygumovat, načež se někteří začali řehtat, ale soužka řekla, že do knihy a do mapy se nikdy nepíše perem - bylo by to vůči knize barbarství, a ani se z ní nic netrhá!

K bydlení v době Neffova (a mého) dětství

Jsem o 4 roky starší než pan Neff a dětství jsem prožil v činžáku na opačné straně Prahy, ve Střešovicích. Dnes je to luxusní čtvrť s drahým nájemným, ale tehdy nad ulicí Nad hradním vodojemem stály domy z 19 stol. a bydlení v pavlačovém domě na Žižkově by nám připadalo jako přepych. Záchod jsme měli společný na dvoře a používal se vzhledem k výskytu krys a zápachu jen k vylévání kbelíků, do nichž jsme se chodili vyprázdňovat na půdu. Tam se vyskytovaly pouze čistotné myši domácí a tatínek zde měl holubník. Vodovod nebyl na chodbě, pro vodu se chodilo do stojanu na ulici, od domu byl asi 250 m. Každá domácnost měla jednotlivou místnost se vstupem přímo z chodby, okna byla vesměs na sever. My měli byt alespoň světlý a suchý, ale někteří sousedé s okny do úzké uličky měli v bytě po celý den šero. Dům byl přistavěný k severnímu srázu pískovcové skály bez jakékoliv izolace, takže větší část bytů měla jednu stěnu vlhkou natolik, že k ní často nebylo možné přistavit nábytek. A k dovršení všech hrůz se v prachu na dvoře vyskytovaly blechy, které jsme na sobě občas zavlékli až do bytu a potom pracně vychytávali. Dnes to asi vypadá neuvěřitelné, že v těchto podmínkách mohl někdo bydlet, ale po pravdě musím říci, že to mělo i své světlé stránky: lidé žili kolektivněji, všichni se navzájem znali a do jisté míry si i pomáhali, děti měly na dvoře místo pro své hry. A protože jsem v tom žil od narození, připadalo mi toto bydlení jako samozřejmost a po jiném jsem jako kluk vlastně ani netoužil. Domy byly zbourány ve 2. polovině 50 let, o zachování posledních z nich usiluje spolek pro zachování starých Střešovic.

Gottwald

Jako děti jsme si hrály na Vítkově a když nám bylo horko,tak sme se šly ochladit ke Gottwaldovi  a sázely v čem bude ležet.Vítěz to dal vždy hlasitě najevo a potom se objevil takový pán,který vypadal dost nazlobeně a vyhnal nás.Jo na Žižkově bylo veselo.Třeba když stříleli vojáci rachejtle a nám klukům ukazovali děla a ptali se zdali nemáme doma o dost starší sestřičku.Zní to dost blbě,ale tenkrát bylo více možností kultury,než dnes.

Nedotknutelní

Vedle Stalina byli i další, kteří jsou stále tabu. Vedle Stalina Všude visel Beneš, moc komunistů začala v r. 1945. Znárodnění průmyslu, zákaz nepohodlných stran, Beneš byl už pod palcem Stalina a Gottwalda rok 1948 byl vcela v režii komunistů!

Pavlačové bydlení.

Na kolejích na vysoké škole jsme něco jako pavlačové bydlení měli. V pokoji dvě postele, dvě skříně a stůl a to bylo všechno. 25 - 30 pokojů na patře a k tomu společné hajzlíky, společnou kuchyňku s vařičem a ledničkou a společné umyvadla a sprchy.  Nevím o nikom, kdo by měl s takovým bydlením problém, naopak díky společným kuchyňkám a umývárnám jsme se všichni znali a víceméně jsme spolu i drželi pohromadě. Podle mně to je i dneska úplně dostačující bydlení pro lidi z nízkopříjmových skupin, pokud se dodržuje určitá základní tolerance. Bylo by to pro ně i úsporné finančně a celkově i úsporné ekologicky.

Re: Pavlačové bydlení.

Existují i moderní pavlačové domy, v britských detektivkách je často vidíme na tamějších sídlištích, ale jsou tu a tam i u nás. Já je ale považuji za zvěrstvo nejhrubšího kalibru. Už proto, že bych nesnesl, aby se mi ve vysokém poschodí někdo díval z pavlače do okna.

A v téhle zimě přímo z venku do bytu? brrr! Snad v Anglii... Není nad naši vytápěnou chodbu. V našem paneláku nemá ani okna, je tam teplo skoro stejně jako v bytě, celkově to představuje úsporu energie, ne plýtvání, je to vlastně izolace navíc.

Drbny na pavlači

Taky jsem bydlel v pavlačovém baráku na Žižkově, v Bořivojově ulici. Někdy kolem r. 1970 tam OPBH zavedl vodu do bytů a zrušil společný vodovod na pavlači. Tím však taky zrušil babám společný komunikační bod a úplně jim zkazil život.

Re: Drbny na pavlači

jo

Bydlení v padesátých letech bylo asi pro chudé lidi všude stejné. Naši koupili za tisíc korun polorozpadlou chaloupku v sudetech. Konfiskát po němcích. Střecha lepenková , samá díra, zdivo vlhké, ale nejzajímavější byla dřevěná latrina na konci jakési nekryté pavlače. otec jí pak upravil, aby byla krytá proti větru. Latrina byla otočena proti horám a tedy severnímu větru. Když v zimě přišly dvacítky mrazu a do toho vichřice, tak jít na potřebu do tohoto zařízení bylo velké riziko. Kvůli omrzlinám některých partií. Mělo to výhodu, že tam nikdy nikdo nečetl a při pětičlené rodině docházelo k rychlému střídání. V noci jsme spali pod duchnou ustrojení do tepláků, na hlavě kulichy a ráno jsme se budili s jinovatkou na peřině. Ještě k té vichřici v záchodě. Když jste odkryli prkénko, tak se vám do obličeje vyvalila vánice. Tenhle tvrdý způsob života měl ale velkou výhodu, minimální nemocnost  a dobrá příprava do života. Dnes když jedu do rodné vsi tak je mi ze všeho smutno. Všude samý chalupář, kolem chalup trávníčky jak samet a za hranicí svého pozemku metrové kopřivy a lebeda. Půl vesnice mají holanďani a zbytek pražáci. Zlatí němci, ti udržovali i pěšinky v lese a na každé trochu pěkné vyhlídce byla lavička.

Re: jo

To je pravda. Ještě na začátku 70 let jsme, když jsme se chtěli vykoupat nebo prát v teplé vodě, museli vodu ohřát v kotli. A na záchod jsme chodili do kadibudky - zděného přístavku u baráku.  Jinde u nás na vesnici to bylo podobné. Ovšem během 70 let se baráky začaly hromadně modernizovat a na konci 80 let, do roku 89 už měl koupelnu a splachovací hajzlík , všechno uvnitř baráku, prakticky každý.