Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Národ jazykem rozpolcenej
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 9.7.2021 16:26No, nevím, že by sa v Hradišču mluvilo tajak v téj televizi ... |
|
J. Ticháček 9.7.2021 19:54Jasně že ne. To jsou Sudeťáci říznutí Budapeští. |
|
|
J. Jurax 9.7.2021 20:46??? |
|
K. Salajka 9.7.2021 6:20Když člověk vidí moudra, která vytváří Brusel a jejich tuzemské přenašeče - absolventy zahraničních stáží, řekl by spíše novou variantu: "Kolik řečí umíš, tolikrát můžeš být pitomý." Pro české Romy představuje ve skutečnosti spíše hendikep, jestliže doma hovoří svým jazykem, nutně pak méně rozumí školní češtině, nejde-li o lidi s talentem na jazyky. |
|
|
L. Turek 9.7.2021 2:15Pro pobavení: vyrostl jsem a vystudoval jsem Čechách, coby perfektní směs všech koutů dnešní ČR, dobrý pouliční oříšek čili s dobrými geny. Pak jsem pracoval chvíli v Německu (onom imperialistickém), kde jsem už předtím za oblevy v letech 1968-1969 strávil několik měsíců jako gymnazista, no a nakonec žil celkem 40 let a fungoval jako lékař a profesor na lékařské fakultě v USA. Takže se cítím jako doma v americké angličtině, češtinu se pořád trochu doučuji, ale bez problémů rozlišit jak se za jakých okolností vyjádřit, v němčině přes stálou snahu dělám chyby, no a velmi dobrou ruštinou vládnu už spíš pasivně a francouzsky čtu a skoro všechno to přečtu, ale není to na intelektuální konverzaci u večeře. A díky tomu, že jsem k nám do laboratoře postupně zval několik japonských lékařů, jsem se pustil do základů tajů japonské mluvnice. Takže představa o tom, že v češtině nevíme, jak mluvíme na různých úrovních, je v japonštině překonána - zjednodušeně, v japonštině jsou snad formalizované úrovně čtyři - tou nejvyšší se oslovuje jen císař (a asi se na něj nemá přímo dívat). Pak je tam ta "vzdělaná", širší vrstva mezi politiky, v lepší televizi a v lepších novinách. O stupeň níž jsou řeči v hospodě a skandály v bulváru, no a pak na té nejnižší úrovni, jak se mluví k popelářům. No a je to v kterékoli jiné řeči jinak? Ta nejnižší úroveň, jak v češtině leckdo oslovuje Romy dláždící chodník nebo Vietnamce ve večerce? Nebo jak Američan v Kalifornii mluví ke svému mexickému zahradníkovi? Němec k tureckému metaři? Navrhl bych v praxi upgrade: vždy o třídu přesněji a zdvořileji. Všichni to oceníme - jen ten japonský tenno ne, tam už není kam a stejně se k němu nedostanem. |
|
|
K. Salajka 9.7.2021 6:25Jazyk, který neumí zapsat řeč tak, jak se mluví, neschopný skloňování, s přebytkem naprosto přebytečných časů, s nedostatkem pádů, je vaše angličtina. Je tak primitivní, že se dá naučit snáz než čeština. |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 7:26Nenazval bych angličtinu jazykem primitivním. Některé z těch časů (podobně jako ve francouzštině, španělštině atp.) většina populace v běžném životě ani nepoužívá, takže zůstávají jen strašidlem pro cizojazyčné studenty. Mnohovýznamová anglická slova jsou mnohdy problémem i pro native speaker. A pokud jde o to, jak a kde se našinec jazyk naučil; záleží to od toho, kde se jazyku učil. Já např. v cizích jazycích budu schopen proslovit přednášku na různá témata, neumím však svého bližního poslat do p...... |
|
|
L. Turek 9.7.2021 8:09To záleží na tom, do jaké míry angličtinu ovládnete, že. Tak trochu podobně jako anglosaské právo, úzus řeči je zvykový, takže je toho třeba hodně vstřebat, abyste řeč ovládal na určité úrovni. Ale je možné ji používat pomocí dvou tisíc slov, pak odpadají ty obtížné gramatikálie, v našich slovanštinách tak zakonzervované. |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 8:33I v angličtině lze nějak přepsat fonetickou podobu řeči. Koupil jsem si kdysi kovbojku vydanou jako paperback. Dalo mi dost práce pochopit, co Joe říká. |
|
|
Z. Lapil 9.7.2021 11:16Připomenu skvostnou Škvoreckého literární variantu: Američanovu řeč zapisuje zápisem "anglickým" (I am), americky mluvícího Čecha foneticky. |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 11:23Před řadou let se mi dostala do ruky brožurka v azbuce s titulem Chruščov v Americe. Dodnes bych nebyl schopen identifikovat některá města, která Chruščova navštívil a jejichž jména byla přepsána do azbuky. Ovšem ono je tomu i naopak. |
|
|
Z. Lapil 9.7.2021 11:35Přepisy jsou dobrodružství. Někdy by mě zajímalo, jak by si jen elementárně vzdělaný Němec poradil třeba s Lipskem, Norimberkem nebo aspoň Labem. Ona ani souvislost slov Německo a Deutschland není zrovna nápadná. |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 12:03Je to způsobeno tím, že pro Slovany mluvili Němci natolik nesrozumitelně, že ve výsledku jako by byli němí. Proto němý - Němec, slepý - slepec, blbý - blbec. Dnešní Češi zase naopak nevědí, co je to Außig, Böhmisch Leipa, nebo že Fryšták je vlastně Freistadt (svobodné město) a k velkému překvapení Bruntál nejen, že to není Brunnental = údolí pramenů či studní, nýbrž Freudental = údolí radosti. Ptal se mě německý automobilista s mapou v ruce, jak se jede do Čápo, a píchal prstem do Tábora. |
|
|
Z. Lapil 9.7.2021 12:56Když jsme u těch veselých historek - mě baví taky překlady pojmů využívajících místopis. Bylo mi tvrzeno, že "španělská vesnice" se německy řekne "česká vesnice" a francouzský klíč že je francouzsky anglický klíč. Pro nedorozumění nemusíme ani do ciziny. Bavil jsem se s kýmsi o voskování lyží. Smysl to začalo dávat teorv když jsme si ujasnili, že jeden rozlišuje lyže a běžky a druhý lyže a sjezdovky. |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 13:07Ano, böhmische Dörfer jsou pro Němce španělskými vesnicemi. Švédské záclony jsou pro ně mříže v kriminálu a zatímco Francouz mizí po anglicku, Angličan mizí po francouzsku. Z cizích jazyků je obohacena i čeština: české slovo bejbl, někdy též ve jménech jako Bejvl, rozuměj hlupák a šantala, prostě vořech, pochází z němčiny mluvené kdysi v západních Čechách, totiž ze zdrobněliny Bube = chlapec, kluk, - Bübl, Böiwl = chlapeček. Myslím, že odtud pochází i pozměněné jméno loutky Spejbl. |
|
|
T. Kohout 9.7.2021 2:091) Každý snad rozumí BBC angličtině. Jen nemnozí rozumí drmolení Londýňana, Skota nebo Australana. O Harlemu radši nemluvě. 2) Lahůdkou pro lingvisty je porovnávat francouzštinu ve Francii s francouzštinou v Quebecku (tedy asi o 200 let starší verzí, přesto živým jazykem). To je asi jako dřívější český OZ s novým OZ s dávnými archaismy. Přesto prosazenými. |
|
|
L. Turek 9.7.2021 2:30No jo no, i když i té afektované oxbridgské angličtině u BBC, fejkované spíš než pochycené tam, je někdy nerozumět. Čistá, neafektovaná středozápadní, tedy televizní američtina. Ale zbytek světa stejně umí jen globish, angličtinu dvou tisíc slov. |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 7:33Velmi výrazný je rozdíl mezi tím, jak mluvily americké filmové hvězdy ve filmech ze 40. či 50. let a dnešním (zvláště americkým a ještě více ne*erským huhňnáním) v současné filmové a TV tvorbě. Totéž v písních - srovnej Perry Como či Jim Reaves a dnešní tvorba. Velmi dobře jsem rozuměl pres. Reaganovi, Obama hýkal. |
|
|
L. Turek 9.7.2021 7:50Reagan byl původně sportovní reportér v rozhlase v Illinois a tedy mluvil přesně onou středozápadní američtinou ještě přetím, než se rozšířila televize. A Obama, pozor, mluvil velmi vytříbeně, když se mu to hodilo - a pak jak třeba, když mluvil ke svým. |
|
|
V. Novák 9.7.2021 7:44A bez nepravidelných sloves - "writed", "readed",... u Indů nebo Bangladéšanů běžné. A když jsem se v Burlingtonu v hotelu pokoušel vyslovit to "th", na němž nás tolik trápili, aniž bych poprskal recepční, ta mě doplnila "tree handrid" a rozuměli jsme si. |
|
|
K. Pavlik 9.7.2021 0:50Dve poznamky: a)kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Toto je casto zneuzivano lidmi kteri toho rozumu moc nepobrali. Muj stryc mluvil cesky, nemecky, latinsky, recky - jako pravnik byl neuveritelne neschopny. Spravnejsi by asi bylo: v kolika zemich jsi zil tolikrat jsi clovekem. b) Kdyz jsem byl mlad tak obyvatele okolnich vesnic mluvili podstatne jinak nez normalni cestinou. Ve skole mluvili normalne. Toto z nich vytloukla az televize. Babicka tez pouzivala dost nemeckych slov- napriklad sufanek. |
|
|
E. Novotny 9.7.2021 1:38Ano, v kolika zemich jsi zil tolikrat jsi clovekem by i podle meho nazoru bylo spravnejsi. |
|
J. Basler 9.7.2021 6:06Jedna poznámka: weby už dávno, dávno umí diakritiku. Co ji zkusit? Psaná čeština s ní vypadá lépe. I ta psaná ručně. Háčky, čárky a kroužky jsou taky součást jakykové kultury, ne? |
|
|
L. Beneš 9.7.2021 7:37V tomto ohledu je zajímavé psaní slovanských jmen v německy mluvících zemích. Např. v Rakousku napíšou vždycky Cechura, ale fotbalista odněkud z Jugošky Kovačić má dost často jméno napsané správně. Franz Lehár také nemá s dlouhým á problém. V Říši došli ale dál, tam psali jméno čs. presidenta Benesch. |
|
L. Písařík 9.7.2021 9:45Rád bych doplnil, že mnohé názvy řemeslnického nářadí se ještě před 50. lety vyskytovaly běžně v němčině. Předpokládám, že odborní pracovníci sem přicházeli především z Německa a svůj vercajk ( i názvy) si přinesli sebou. Ale německé názvy se skoro nevyskytují u nářadí zemědělského - z čehož já usuzuji, že Slované byli především zemědělci. ( to je můj názor a nikoho dalšího nenutím, aby ho též zastával). |
