Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

O. Černý je neschopný pitomec,

to už prokázal v 90. letech, kdy s Bubílkovou uváděl politické debaty. Vedle verbální a rétorické neschopnosti se nejvíce projevoval odpudivou servilností vůči vládním představitelům. A zřejmě tato vlastnost je základem jeho kariéry v TV.

Černý je možná odpudivý typ, jinak ovšem je to přesně naopak, je schopný až všehoschopný

jak jinak by se na tak dobrém fleku tak dlouho udržel, že ano.

velmi pekne

diky

Přechylování

je pitomost.

"přechylování bylo údajně zavedené do českého jazyka až v roce 1918"

To mě překvapuje. Jak se tedy jmenovala Božena Němcová? Vím jen to, že moje babička říkala například Němcova, Novákova atd - zase to bylo tak, že k někomu patřila - v té době byly ženy schované většinou v kuchyni tak jako dodnes muslimky a měly právo držet ústa - jak mínil francouzský president pro nás všechny. Proto se to asi moc neřešilo. Nakonec severská jména taky vyjadřují, ke komu ten člověk patří (Bengtson - syn Bengta), rustině je to zase jinak (Anna Ivanovna Ivanova - u nás Ivanovová - dcera Ivana Sergejeviče Ivanova), Bulhaři to mají podobně - Georgi Dimitrov byl synem Dimitra *** - vlastně se tehdy používalo jako hlavní křestní jméno, to další jen pro upřesnění, který že to je. Nakonec i u nás to tak bylo - Karel, syn Janův. Takže je v pojmenovávání vývoj, který se přizpůsobuje i tomu, že je nás pohromadě pořád víc a jméno se musí pořád víc upřesňovat. Angličani si to zjednodušili a tak to musí upřesňovat zase jinak. Takže asi nemá cenu se moc hádat o to, co je správně, ale spíš se snažit rozumět si a sledovat vývoj - snad nebude k horšímu.

Re: "přechylování bylo údajně zavedené do českého jazyka až v roce 1918"

Jak každému z kontextu článku vyplyne, jedná se o přechylování cizích jmen - to zn. že až od roku 1918 (dle autora článku) se paní Smith začalo říkat paní Smithová  

Skloňování

Takže když nebudeme přechylovat, tak ani nebudeme skloňovat? Proč se mužská cizí příjmení skloňovat budou (k panu Smith-ovi) a ženská ne (k paní Smith)? Vžyď kdybychom skloňovali (k paní Smith-ové) tak k jejímu jménu přidáme stejný počet písmen, tj. 3, jako ke jménu jejího muže. Změna jména pana Smitha v ostatních pádech než prvním nikomu nevadí, změna jména paní Smithové už zastáncům nepřechylování naopak vadí. Jaká je v tom logika?

Re: Skloňování

Proč bychom neskloňovali? Proč to proboha spojujete, buď obojí, nebo nic? Pokud se někdo nějak jmenuje, tak je to jeho jméno a to používejte. Je na tom něco nepochopitelného?

Není to problém ptávní, ale jazykový

Novodobí kosmopolité prosadili do zákona o matrikách tu nesmyslnou výjimku, a tak dovolili prznit mateřský jazyk. Jinak by se ty nesmysly a neúcta k mateřštině vůbec ani nemusely vyskytovat a komentovat. Bohužel, komunisté měli větší úctu k mareřskému jazyku než dnešní odrodilci, a to už je co říct.

Emmons by prostě doma byla Emmonsová. Nebo chcete říkat Martina Navrátil?

Re: Není to problém ptávní, ale jazykový

Kdyby se v Americe provdala za nějakého tamějšího Navrátila, proč ne?

Autor nechápe, že nejde o zákon

Žádný zákon ČR neurčuje, kdy se píše tvrdé a měkké y a i či jak se píší velká písmena. Pokud novinář dělá pravopisné chyby, koktá nebo hňuhňá, neporušil žádný zákon. Přesto je to špatný novinář, neumí česky a neměl by tuto práci vykonávat.

Argumentovat v případě komentátorky, která ignoruje českou mluvnici zákonem, je naprostý nesmysl. Argumentovat lze jen českou mluvnicí.

Re: Autor nechápe, že nejde o zákon

Ceska mluvnice se vyviji. Prave ted jsme toho svedky.

Takovy prof. Nejedly se kdysi pokousel zakonzervovat prawopis z veleslavinske doby a pres svuj znacny vliv nemel sanci uspet.

A co překlady z češtiny

Naše praxe  vymýšlení neexistujících příjmení přidáváním koncovek -ová ke skutečným jménům, může v důsledku způsobit i nesprávnosti v překladech do cizího jazyka.  Jak má např. překladatel tušit, že větu, kde je v češtině napsáno ....Kordová a Kordová...... má přeložit do Angličtiny ...Kordova and Kord... (neboť první je "naše" paní Kordová z  Horní Dolní a druhá Mrs.Kord z Texasu) 

Ale houby,

tady se jedná o respektování češtiny a jejích základních vlastností, mezi které patří skloňování jmen. Nepřechylování ženských jmen skloňování neumožňuje a jde tedy proti jazyku. Některá jména se samozřejmě přechylovat nedají anebo se nepřechylují proto, že je jejich nepřechýlený tvar obecně zažitý /filmové hvězdy apod./. Ale tam, kde to jde, je přechylování v běžné komunikaci vhodné a užitečné, protože přispívá ke srozumitelnosti. Ve sportovním přenosu je to určitě namístě. Do pasu ať si každá zvolí tvar,  jaký se jí líbí. Tím češtině neublíží.

Každý má právo říkat si, jak si usmyslí,

i když je to mnohdy proti logice a zdravému rozumu. TAK by mu měli říkat i ostatní: Sarkozy, Šarkezi nebo Sarkozy?  Přechylování je vynikající vynález. Vzpomínám, jak obtížné je určit, kdo je v odborné literatuře autorem vědecké práce: muž? žena? Jednoduché jazyky, jako angličtina nebo němčina si pomáhají oslovením Mister, Mistress nebo Dame, Herr nebo Frau. Pokud na přání té dámy její jméno nepřechýlíme, měli bychom ta oslovení používat také. V češtině máme ovšem ještě další pomůcku: slovesné rody (udělal, udělala, atd.). Osobně fandím přechylování.

Re: Každý má právo říkat si, jak si usmyslí,

Vždyť ani překladatelé nemají jasno. Proč ve francouzském TV seriálu říkají Julii Lescautové její podřízení zásadně "Šéfe!", zatímco Simir & spol. v německé Kobře 11 svou nadřízenou vždy oslovují: "Šéfová!" ?

Ještě jsem si vzpomněl na jeden starý dikobrazí vtip, ve kterém se hádají ženich s nevěstou a úředník, který je má oddat, je napomíná: "Prosím slečnu Semtelovou a pana Starablažku, aby se konečně dohodli na společném příjmení!"