Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Máme sobotu v poledne takže mezičas a chvilička k zamyšlení nad průběhem diskuze.

Předně děkuji všem za účast, hlavně těm kteří přispívají věcně a neopakují jakékoli stereotypy.

Za druhé jedna úvaha, která se vlastně vzhledem k významu již jediného lidského života zakazuje.

Někdo se zde zmínil o celkovém počtu 270 milionů obětí za posledních 1400 let islámu.

Publikace "Černá kniha komunismu" udává počet obětísvětového komunismu v celkovém počtu 100 milionů za posledních přibližně 100 let.

???????

Ano, obojí je hrozné, paní Rybnická. Vy si nemyslíte, že je to dobrý důvod, obě ideologie zakázat? A odpovíte mi, prosím, i na otázku, kterou jsem Vám položil ráno?

Tak si představte divadelní hru, kde by násilníkem byl muslim neřku li homosexuál. To by bylo řevu právě od těch, kteří se hry, kde padouchem je Kristus tolik zastávají...

To by kožná i nějaký koktejl pana Molotova přiletěl.

Koneckonců, viděli jsme reakce na papírové "urážky muslimů" v Charlie Hebdo nebo v Jyllands-Posten.

...ve své skandální inscenaci nejen odvozuje souvislosti mezi kapitalismem, terorismem, islamofobií, fašismem, rasismem a kolonialismem.... - jo, všechno se vším souvisí. Autorka toho vyjmenovala málo. Na vlastní hloupost zapomněla.

Také mluví o krajně pravicových stranách, jakoby žádné nic nepřehánějící strany ani neexistovaly.

Prostě soudružka, jak když vyšije.

Ano, soudružka používá stalinský termín "germanskije fašisty" namísto nacistů a "náhodou" opomíná zmínit komunisty, rodné to sourozence nacismu a fašismu a "kupodivu" jsou všichni z krajně levicového hnízda :)

Můj názor je, že představení mělo být zakázáno. Proč? Protože tato hra je ve skutečnosti součástí islámského džihádu, jednou z forem, jakým je džihád veden. Džihád nemusí být veden pouze mečem, může být veden lecčíms, třeba i perem. Propagandistický cíl tohoto představení je podobný tomu, který měl film Žid Süß natočený v roce 1940 režisérem Veitem Harlanem. Konce takových pohledů na svět jsou z dějin zřejmé – pošlapávání základních lidských práv a svobod, norimberské zákony, plynové komory a milióny umučených a mrtvých. Bill Warner ve své knize Právo šaríja pro nemuslimy na konci šesté kapitoly věnované džihádu uvádí, že počet mrtvých zapříčiněných džihádem činí za posledních 1400 let 270 miliónů. Když sleduji dějiny islámu od jeho počátku do dnešních dnů, nemám důvod mu nevěřit. I kdyby však toto číslo bylo nadsazené, islámská expanze i tak znamenala ztrátu mnoha životů a utrpení mnoha lidí. To nelze popřít. Tento samotný fakt je pro mne, dostatečně pádným důvodem pro omezení umělecké svobody a zákazu představení, která jsou formou džihádu. České soudy jsou však jiného názoru a já to respektuji. Přesto by mne zajímalo, zda by uměleckou svobodu hájili stejně vehementně v představení, ve kterém by Mohamed znásilňoval křesťanku (alegorie na islámskou expanzi v průběhu dějin) a herečka by si vytahovala z vagíny portrét Mohameda.

Hra je součásti kulturního a politického proudu, který směřuje k oslabení euroatlantické civilizace založení na anticko, židovsko, křesťanských základech. Cílem tohoto nihilismu je rozvracet západní společnost obviněními z kapitalismu, terorismu, islamofibie, fašismu, rasismu a kolonialismu a uvolnit tak prostor pro islámskou civilizaci, která se potácí mezi otrokářstvím a feudalismem, a pro kterou je typické zřízení teokratické monarchistické despocie. Názor je možno změnit okamžitě poté, co se v Saudské Arábii bude hrát podobné drama, ve kterém Krista nahradí Mohamed.

Hele, a tu když Hru zakážeme a autora profesně zlikvidujeme, tak tu západní civilizaci, co takové věci nedělá (nebo do nedávna nedělala) posuneme dopředu, nebo spíš k tomu muslimskému vnímání světa?

Autorka článku Hana Rybnická napsala svůj komerntář k uvedení divadelní hry „Vaše násilí – naše násilí“ v Brně, kde vzorně vyjmenovala všechny úspěchy režiséra Olivera Frljiče doma a v Evropě. V rámci festivalu Divadelní svět byly v Brně představeny hned dvě hry tohoto režiséra: Prokletí a Naše násilí a vaše násilí. Ve hře Prokletí v rámci jedné ze scén proběhne felace sochy papeže Jana Pavla II., následně je označen za „ochránce pedofilů“ a nakonec symbolicky oběšen. V jiné scéně herci a herečky za provádění kopulačních pohybů deliricky skandují „Polska, Polska!“ V divadelní hře „Vaše násilí – naše násilí “ znásilňuje Ježíš Kristus muslimskou ženu.

Svoboda projevu však má své hranice, tedy ty, kdy uráží tato hra - a v tomto případě zcela NEPRAVDIVĚ popisuje znásilnění muslimské ženy Ježíšem Kristem. Tato LEŽ uráží stovky milionů věřících křesťanů z naší, Euro-Atlantické civilizace. Bylo by toto možné v opačném gardu uvádět v muslimských zemích ? Zbytečná otázka, režisér takové hry by už nežil.

Cítím, že litujete toho, že u nás se taková věc hrát může, a dal byste přednost muslimskému řešení.

Mohu se zeptat, zda kdo z nás, kdo se ku hře, jejímu autorovi a autorce článku - HRU SKUTEČNĚ VIDĚL? Já ne.

Já ji také neviděla (krom upoutávky na Youtube). Podle recenzí bych na ní nešla. A to je asi tak všechno, co bych s tím chtěla dělat.

Já bych chtěl autorku pochválit za snahu přinést trochu relevantních informací do diskuze o Frlićově hře. Díky za ně.

Škoda dvou věcí: Jednak toho poněkud neférového rýpnutí do kritiků inscenace na začátku. A možná i tvrzení o rostoucím fašismu. Ve skutečnosti totiž roste jen neschopnost liberálů obhajovat své názory jakýmikoliv rozumně znějícími argumenty. A tak raději všem nadávají a ono to funguje: Fašista sem, fašista tam, všude, kam se podívám. I Putin si z nich bere příklad a to je co říct.

Frljič je známý režisér a Horst Wessel byl známý textař. Když si prohlédnete seznam oceněných národních a zasloužilých umělců v Československu padesátých let a normalizace, najdete tam spoustu podobně "významných umělců", jako je zmiňovaný režisér. Holt dostat ocenění v ideologicky podivné době ještě není puncem kvality (viz i někteří vyznamenaní naším současným prezidentem).

Takže Frljić je něco jako moderní Karel Čapek. A diskutovaná hra je něco jako Čapkova Matka.

S jedním rozdílem. Poselství Matky je jasné. Ve své době se nemuselo nikomu vysvětlovat. Ani těm, kteří to poselství nemuseli. Dnes je možná trochu moc patetické. Ale srozumitelné je pořád. A to i když toho o dobovém kontextu moc nevíte.

Frlčovu hru jsem neviděl ani nečetl. Ale z komentářů je zřejmé, že zdaleka tak srozumitelná není.

Možná, že být příliš jasný není dnes dostatečně umělecké. Pravda je, že když píšete tak jasně, jako Čapek, tak se rychle ukáže, zda umíte či neumíte.

Kristus znásilňující muslimku nebo vlajky vytahované z vagíny mohou mít nějaký hlubší význam. Který nemusí být na první pohled patrný. Obhájci hry i sám režisér ale tvrdí, že jde o metaforu mezikonfesijního, případně mezi-národního násilí. Je-li tomu tak, pak je to především velký kýč.