L. Metelka 31.8.2021 13:47

Přesněji řečeno mraky vyzařují IR záření k povrchu a tím vzduch pod nimi ohřívají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Těhanová 31.8.2021 13:45

To snad ví každý! Ale v noci nesvítí slunce, takže spíš ty mraky chrání před chladem z vyšších vrstev atmosféry.. Ono je to s tím klimatem složitější, než by si někteří přáli a jsou schopni lidi vyhubit, než by připustili, že se mýlí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 31.8.2021 13:37

Vy jste o tom začal psát, tak snad víte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 31.8.2021 13:35

To sa pýta bývalý zástupca IPCC mňa, laika? P. Metelka sú veci čo neokecáte. Tvrdil ste, že minulé klimatické zmeny neboli také rýchle, ako je tá dnešná. Ako sa diplomaticky hovorí, obávam sa že vaše informácie neboli správne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 31.8.2021 12:50

A proč se oteplilo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 31.8.2021 12:48

Ak to neviete, môžem Vám to prezradiť. Spôsobilo to roztopenie ľadovcov, kde bola dovtedy voda viazaná. Ľadovce sa roztopili, pretože sa náhle oteplilo - je to pomerne jednoduchá fyzika :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 31.8.2021 8:29

Pak ovšem také musíte zjistit, jaké procesy vyvolaly takové změny hladiny. Víte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 31.8.2021 8:25

P. Metelka reagujete podobne ako klimatológ Lapin. Jednoduché delenie Vám ide. Ak chcete porovnávať objektívne, tak musíte porovnať rovnako dlhé obdobia a oteplenie zmerať rovnakou metodikou. Ako najobjektívnejšie na zmeranie oteplenia môžeme použiť rýchlosť stúpania morskej hladiny. Tá teraz stúpa rýchlosťou priemerne 2 mm za rok, to je 20 cm za storočie. Podľa rastu koralov vieme určiť veľmi presne ako rýchlo rástla hladina morí v minulosti. https://www.osel.cz/4360-nech-robime-co-robime-predchadzajuca-doba-medzi-adova-bola-extremnejsia.html?typ=odpoved&id_prispevku=105334 "Z veku a nameranej výšky rôzne starých častí koralového útesu zistili, že pred vyše 120timi tisícami rokov hladina oceánu stúpala v priemere o 5 centimetrov za rok a za asi polstoročie stúpla o 2 metre. Sú tieto výsledky presnejšie, než tie z predchádzajúcich výskumov (tiež publikovaných v Nature), podľa ktorých tomto medziľadovom období hladina stúpala o asi 1,6 m za storočie? Nevieme. Ale na základe viacerých vedeckých štúdií je zrejmé, že v poslednej dobe medziľadovej, ktorá začala pred asi 128 000 rokmi, bola hladina svetových oceánov o 4 až 6 metrov vyššie, než je dnes.

Aj keď Blanchonove výsledky poukazujú na jedno z najrýchlejších vzostupov hladín ktoré sa nám podarilo rozlúštiť v šifrovaných záznamoch kroniky Zeme, pravdepodobne nie je najdramatickejšie. Na konci poslednej doby ľadovej, pred asi 14 tisícmi rokmi, sa rozsiahle kontinentálne ľadovce vraj roztápali tak rýchlo, že hladina svetového oceánu stúpla za 300 rokov o 15 metrov. Aj pred 6 800 rokmi hladina rapídne stúpala – v priemere o 1,3 metre za storočie. "

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 31.8.2021 8:08

Vývoj teplot

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 31.8.2021 6:31

To je známy hokejkový graf. Vznikol spojením proxy dát a meraniami teplomermi. Viac o tom píše Petr Pokorný :"Za hlavné kritérium považujem v prípade grafov požiadavku, aby to neboli zlepence rozdielnych typov dát. Trebárs prístrojovo nameraných hodnôt z nedávnej doby s nejakými staršími proxy-dátami, čo sú dáta, ktoré umožňujú odhadovať hodnoty požadovanej premennej na základe inej premennej a modelu, ktorý k tomu používam.

Tak napríklad teploty v dávnej minulosti môžem "merať", to jest odhadovať, na základe pomeru stabilných izotopov kyslíka v starých sedimentoch či v starom ľade. Nemôžem vziať stroj času a poslať na ňom do minulosti veľa teplomerov, aby som zmeral, aká bola priemerná teplota na planéte."

Čítajte viac: https://www.konzervativnyweb.sk/c/22179146/docent-pokorny-o-klimatickej-hrozbe-nevieme-co-sposobuje-teplotne-zmeny.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 31.8.2021 0:35

Máte na mysli priemer za 2000 rokov alebo klímu v tomto období?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 30.8.2021 23:16

Jenže závislost oteplení na koncentraci skleníkových plynů je silně nelineární (Lambert-Beerův zákon), takže se při tom procesu, který popisujete, mírně zvýší míra absorpce IR záření v atmosféře, ale silně se zvýší celkové IR vyzařování (Stefan-Boltzmannův zákon), hlavně ze spodních vrstev atmosféry. Celkový efekt bude zvýšení IR vyzařování do kosmu a následně ochlazení, při něm převytečná vodní pára zkondenzuje a systém se vrátí zpátky do původního stavu. Každému forcingu (sluneční aktivita, koncentrace CO2,...) odpovídá jeden rovnovážný stav, do kterého se klimatický systém (pokud se forcingy nemění) dostane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 30.8.2021 23:00

Na to stačí celkem jednoduchá fyzika. Říká Vám něco termodynamika?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 30.8.2021 22:58

OK, tenkrát cca 10 st.C za 2000 let, dnes cca 1 st.C. za 100 let. Která změna je rychlejší?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Zeman 30.8.2021 22:54

Víte, když si nikdo z celé té celé mutimilardové oteplátorské enterprise vůbec nevšimne, že se Země za poslední půlstoletí co do průměrné aphelium-perihelium vzdálenosti přiblížila ke Slunci řádově o tisíc kilometrů (což si můžete samozřejmě v Horizons sám ověřit, data jsou veřejné, a což by samo o sobě okamžitě vysvětlilo ono oteplení -a podotýkám, že Země oproti Keplerovým představám neobíhá kolem Slunce, ale kolem těžiště sluneční soustavy, daného aktuálním postavením všech jeho planet, které se se středem toho Slunce významně neshoduje a samo kolem něj obíhá také) a vyhodí další šílené prachy za SORCE, která jim (mimo jiné vysloveně game-changing věci co se týče astrofyziky Slunce) ukáže velmi signifikantní (a úplně opačné, než předpovídaly jejich dosavadní modely) změny slunečního spektra v důležitých pásmech vlnových délek ve viditelném pásmu vč. kolem středu absorpčního spektra té vody (-což je to, co naprosto převážně otepluje na Zemi vzduch, protože drtivá většina slunečního záření - a specielně ve viditelném spektru, protože tam nese zdaleka nejvíce energie na nm - která na povrch Země dopadne se absorbuje a promění na teplo v oceánu, ne obráceně!) s víceméně přesně opačným průběhem, než má v rámci cyklů sluneční aktivity TSI, což se jim sakra nehodí do krámu (-a tak ta data v LASP znehodnotí nepřípustným zaokrouhlením telemetrie té družice o šest řádů AU resp. zvýší chybu měření vzdálenosti té družice od Slunce na +- desetisíce km a víceméně tak ta data za stovky milionů$ vyhodí - a každopádně změní na nepříliš použitelná pro skutečně seriozní vědce, kteří nemají známé ve vedení JPL resp. přístup k té nezokrouhlené telemetrii..), ale vyhodí také pak další šílené peníze za ARGO, ale nevšimnou si z těch měření, že se jim z důvodu tání mořského ledu zejm. na severní polokouli do hloubky signifikantně ochladil celý oceán... s nějakou vědou, natož seriozní bych tam spojitost tedy moc nehledal, zato politiky je tam dost více, než je zdrávo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 30.8.2021 21:46

Ty matlale víš o klimatologii a termodynamice kulový.

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouřil 30.8.2021 21:23

Klimatikům jako je Rada nevysvětlíte, že slunečního záření a tepelného záření, které je CO2 schopen pohlcovat, je na Zemi k dispozci dost málo a k jeho úplné absorbci stačí něco mezi 100 - 200 ppm CO2. Další zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší už nemá na teplotu vliv, protože CO2 už nemá co pohlcovat. Ale to jim prostě nevysvětlíte. Nemyslím si, že je to tak složité, ale víra je prostě pevná a nic ji nezvrátí. Hlavně v případě, že je dobře zaplacená.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 30.8.2021 21:16

Běžte se bodnout.Ušetříte mnoho CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.8.2021 21:01

Realita glob teploty je popsána např zde:

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/cykly-koncentrace-co2

Vaše slova jsou v rozporu s tímto měřením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.8.2021 20:58

Omyl pane Mertane. S jevů v geohistorii lze doložit, že Milankovičovi cykly zalednění nastávaly jedině v době kdy koncentrace CO2 ležely pod 300ppm. Daleko výrazněji pak působila nestabilita vlivu vodní páry která v atmosféře může vymrzat a navíc zalednění mění albedo směrem k světlejšímu povrchu. Takto byl donedávna navozen tzv metastabilní klimatický stav kdy parametry dráhy nabývaly většího vlivu a proto až rozhodovaly o propadech do dob ledových.

Celé třetihory se ale doby ledové nevyskytovaly ač zemská dráha nepochybně byla ta samá. To co v třetihorách ale bylo jiné, tkvělo právě ve vyšší koncentraci CO2.

Už dnes je se 415ppm Země v situaci jaké odpovídalo období konce třetihor před 5 až 10miliony let. Tehdy sice i kontynenty ležely trochu jinak ... ale stálé polární čepičky už planeta neměla, oceány ležely o cca 20m výše, glob teplota byla podle sedimentů s té doby už velmi ustálená - ale zato dynamika vzdušného proudění nesoucího vláhu nad kontinenty právě v důsledku absence letních polárních čepiček velmi nevyzpytatelná. Do takto lokálně podnebně dynamické situace při ustálenosti glob průměru právě už dnes směřujeme a to se strmostí změny teplot i koncentrací atmosférického uhlíku které globálně nemají celé desetimiliony let obdobu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 30.8.2021 20:54

"y"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 30.8.2021 20:53

Na můj vkus je to z obou stran příliš ideologizované.

V predikční sílu těch současných modelů prostě nevěřím - klidně se může stát že za cenu strašlivých obětí omezíme emise C02, a globální teplota stejně vzroste o 3 stupně, nebo naopak minimálně v Evropě rychle poklesne, že se opravdu zadře oceánský tepelný vyměník - ve složitých systémech obvykle žádné lineární závislosti neplatí, konec poslední doby ledové budiž varováním!

A osobně si myslím že do toho v horizontu 100 let vstoupí nějaká "černá labuť" - magnetické přepólování, nebo něco jiného. Takže nemá cenu investovat omezené zdroje do bojů s větrnými mlýny, a přesměrovat je místo toho na adaptaci ke klimatickým změnám a řešení skutečných "zelených" problémů: mikroplasty, hormony a nanočástice všude kolem nás, investice do thoriového cyklu a jaderné energie obecně, budování nových rybníků a všeho k zachycení vody v krajině, výzkum katastrofického úbytku hmyzu (a následně ptáků), atd atd...

Na to ale nemáme kvůli šílenství kolem emisí CO2 dost sil ani prostředků... Možná, že kdyby každý klimatolog byl jmenován doživotně poslancem do Evropského Parlamentu, a nemusely ke své obživě neustále chrlit na politickou objednávku ty pochybné modely, tak by se to daňovým poplatníkům stokrát vyplatilo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 30.8.2021 20:47

Netypujte ale odpovedajte na sporné otázky. Realita je tá, že sa mierne otepluje a to je dobre. Ak by sme sa vrátili do tzv. predpriemyselného veku roku 1850, teda konca Malej doby ľadovej, asi by nás to po chvíli začalo dosť mrzieť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.8.2021 20:37

"Prudíte" už zesměšnováním " IPCC klimatolozilové" a navíc se to snažíte maskovat vágními nejasnostmi.

Nejasnosti sice jsou a budou - což o to. Realita je ale už od prvé zprávy IPCC před více jak 30 lety právě o tom, že předpovědi této skupině vycházejí. Navíc lze na opakovaných zprvách i opakovaným měřením doložit, že s celého spektra prognoz vycházejí ty dříve označované za nejvíce "alarmistické".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.8.2021 20:30

Typuji, že by jste pane Mertane rád realitu G.W. na základě např. nedostatečně skalibrovaných družicových měření..., které sotva kdo může zopakovat... , rád popřel. Takto asi spekulovat lze.

Vyumělkovaná spekulace ale k vysvětlení průvodních znaků globálního oteplování naprosto nepostačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Zeman 30.8.2021 20:26

Ignorují hlavně onen výlučný zdroj energie -Slunce.

Co když příjem energie ze Slunce není stále stejný? - A změnit to podotýkám nemusí celková energie vyzařování Slunce, ta může zůstat stejná, ale pokud se změní jeho spektrum vyzařování (např. díky změně jeho aktivity), změní se nutně podmínky absorpce a reflexe slunečního záření oceánem, který pokrývá většinu Země a specielně na jejích nejosluněnějších oblastech kolem rovníku - stačí se podívat na extrémně strmá absorpční a reflexní spektra vody, jejichž střed na pár nm koinciduje se středem spektra vyzařování Slunce, takže stačí malý posun... -Takové spektrální změny, které by podle výpočtu jejich vlivu na absorpci a reflexi slunečního záření oceánem ve střednědobé perspektivě změnily tepelnou bilanci povrchu oceánu resp. jeho povrchovou teplotu o řád celého °C skutečně jen v rámci jediného slunečního cyklu změřila družice projektu SORCE...

A co kdyby Slunce svítilo stále stejně, i co do spektra, ale měnily by se parametry orbity Země kolem Slunce, podotýkám že intenzita dopadajícího záření klesá se čtvercem vzdálenosti. -Takové změny byly vypočítány semiempirickým modelem sluneční soustavy systému JPL/Horizons. Meziročně tato průměrná vzdálenost Země od Slunce kolísá v řádu desetitisíců km (http://000.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-anyear-length.png - a důvtipnější si mohou i všimnout, že její orbita nerespektuje ani jeden z Keplerových zákonů -ten totiž o nějaké gravitaci neměl ponětí, protože Newton se ještě nenarodil) a jen od r. 1965 se průměrná vzdálenost Země od Slunce snížila o řád celého tisíce km -viz http://000.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-per-aph.png

Zkuste si spočítat o kolik by to změnilo její tepelnou bilanci...

Nechci prudit, ale IPCC klimatolozilové o skutečné příčině mírného oteplení povrchu Země nemají nejmenší ahnung, oni jen dostali dobře placené zadání zdanit slučování uhlíku s kyslíkem, ber kde ber.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Kalčíková 30.8.2021 20:25

Omlouvám se, správně jsem měla napsat od sedmdesátých let. Satelity byly vypouštěny na oběžnou dráhu v průběhu šedesátých let a postupně se podařilo měřeními teplot pokrýt oceány i vyšší vrstvy troposféry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.8.2021 20:23

"Ptákovina" je pro "božíčka" Ganaura co asi?

To, že se palneta při povchu otepluje je mnohokrát ověřená realita. To, že se oteplují i oceány i pevniny je rovněž globální jednoznačnost o tání ledovců neluvě....

Prakticky vše pozorované odpovídá tomu, že s planety odchází v tomto období globálně méně energie než od slunce dostává.

"Ptákovinou" tak nejspíše může být právě bez jakéhokoli dokladu realitu popírat.

Takovéto popírání ale vedle pohnutky trolení přeci jen může mít i solidní statisticky doložitelné psychologické vysvětlení. Dá se totiž na řadě podobných situací experimentálně doložit, že čím déle a neodvratnějí plíživě se vyvíjející situaci je člověk vystaven - tím spíše ji odmítá uvěřit. Spíše na ni ve víru výskytu bezprostředně zajímavějších podnětů přestává myslet. To analogicky jak na neodvratnost konce svého života.

Takže k zasmání to konec konců nejspíše nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 30.8.2021 20:10

Ona tá teplota bola síce aj vyššia, a životu sa v tých dobách nesmierne darilo. Ale hlavne tu boli doby ľadové, posledná sa skončila iba pred 15 000 rokmi. Ak sa veľké časti pevniny pokryjú kilometer hrubým ľadovcom tak pochopíme, ako nám bolo s globálnym oteplením dobre. Som zvedavý, čo by sme na tej mrazivej veternej stepi kúsok od ľadovca u nás vypestovali? Melóny asi nie .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 30.8.2021 20:03

Otázka je, či parciálny tlak narástol až toľko, aby prekonal vplyv zohrievania oceánov. Lenže všetko je to troška inak. Oceán obsahuje obrovské množstvo rozpusteného CO2 a to hlavne v hlbokých častiach. Tam môže byť oceán vplyvom rozpusteného CO2 naozaj kyslý a rozpúšťať vápenec - bavíme sa o hĺbke 6000 metrov. Ak sa vplyvom morského prúdenia dostane voda z hĺbky na povrch, CO2 vyšumí do atmosféry ako otvorená sódovka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek