R. Meišner 12.6.2020 7:44

spojitost mezi létáním a deštěm žádná není (resp. je naprosto zanedbatelná), tak jednoduché to rozhodně není-- i v dobách kdy žádná letadla nebyla, tak se střídala období sucha a mokra. krátkodobé výkyvy jsou hodně komplikovaná záležitost, ale v průměru je počasí zhruba stále stejné. ale chápu, že kdo chce vidět spojitost s letadly, tak ji prostě vidí, a napíše pro svoje argumenty prakticky cokoliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zikmund 12.6.2020 7:18

Tak to už říkala moje maminka před padesáti lety, ta zase když pršelo to odvozovala od těch kosmonautů, co lítaj do vesmírů. Jenže ona to říkala tak spíše z hecu a pro legraci. Dnes už to některé dámy myslí vážně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 12.6.2020 7:16

Ty kondenzační pruhy za letadly málokdy vydrží déle než pár minut. Takže jejich ovlivnění srážek bude spíše zanedbatelné. Což spíše spočítat o kolik zpomalí proudění od oceánu větrné elektrárny na pobřeží Evropy? Je jich cca 60 000, mají výšku 200 m a určitě uberou větru část energie. A západní větry přináší deště. Navíc vrtule zabíjejí ptáky, hmyz a netopýry a motýly máme rádi! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 12.6.2020 7:06

Pavlína Bauer by si měla zakoupit osla. Ten jí může ekologicky přepravovat na kratší vzdálenosti a navíc si s ním může pokecat na stejné intelektuální úrovni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krejčí 12.6.2020 7:01

Mě je úvaha paní Bauer sympatická, zatím o procesech v atmosféře víme málo, tak se přestaňte pošklebovat, všeználci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Uhrmacher 12.6.2020 6:56

Článek mi připomněl zábavné hledání korelací z těchto stránek:

https://tylervigen.com/spurious-correlations

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 12.6.2020 6:55

Jisté je zatím jedno - že když se snížil počet letadel ve vzduchu na 1/10, tak se počasí vrátilo do normálního stavu.

Uvidíme, jak to bude, až se letecká doprava vrátí do stavu před tou koronapandémií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 12.6.2020 6:33

A jestli se zjistí, že se někdo v poslední době naučil šamanske tance, pak je ten déšť taky vysvětlen. Lidé jsou tak mocní...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 12.6.2020 5:47

já bych zrušil i to ježdění na dovolenou autem. pak bude pršet jistě ještě víc!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 12.6.2020 5:28

Nemám vůbec nic proti tomu, aby publikovala své globální klimatologické úvahy i Pavlína Bauer, zejména pokud je pohledná, mladá /což se dle moderně nepřechýleného příjmení dá předpokládat/, dobře rostlá blondýna. Jen aby ale nezaložila Institut svého jména, jako podobně kvalifikovaný klimatolog, bývalý převelice významný český státník...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 12.6.2020 5:22

A proč se pan Bauer jmenuje Pavlína

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 12.6.2020 4:23

Na Google najdete nekonečné množství blbostí a pokud nemáte vzdělání, těžko se dokážete orientovat. Odkazovat na tyhle blbosti v napsaném článku, to už je blbosti vzorová ukázka...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 12.6.2020 3:59

Na té Vaší úvaze hned zkraje něco je. ...."Toto počasí také letos alespoň z části zpomalí množení kůrovce" ....

To odpovídá faktu, že kůrovcovou kalamitu na Š. po orkánu Kyril z roku 2007 dominantně zlomilo nikoliv Stáského použití chemie a kácení v prvých zonách ale až chladné a vlhké počasí července 2011 ve kterém se rozmohla kůrovce hromadně ničící houba - plísnové onemocnění. Rok 2012 pak znamenal praktický konec Š. kalamity.

V chladnu a vlhku tundry kde je smrk domovem se mu totiž pravidelně dlouhá tisíciletí daří účinně bránit dostatkem lepkavé pryskyřice, krátkostí vegetačního období, vícevěkostí růstu umožnující ovětvení až k zemi i právě působením některých specifických hub které si jako symbiotickou ochranu specificky hýčká.

Zdali jen letošní květnové a červnové vlhko bude na kůrovce stačit a platit pro celé naše území je ale ještě komplexní otázkou vývoje dalších měsíců a let. Osobně pochybuji. Zejména rozjetý kladný glob. teplotní vývoj totiž jen tak něco nejbližší století nezastaví a to i kdyby se lidstvo začalo chovat odpovědně. Navíc omezení leteckého provozu a tedy pokles tvorby umělých aerosolů glob teplotu nejspíše naopak zprvu skokově postrčí na vyšší úroven. Prach a aerosoly lze s ovzduší rychle vymýt deštěm - plyny nikoli. Viz bilance radiačních vlivů (http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg).

Šanci přesto nyní mají zbývající už jen roztroušeně rostoucí smrky v chladnějších a vlhčích lokalitách. Pokud by se takto dožily věku nad sto let navíc vzroste jejich kůrovcová odolnost i v důsledku tvorby dostatečně silné kůry. Takové velikány však tuplovaně ohrožují vychřicové vývraty. Tak si těchto pomníků biosféricky optimálního klimatu minulosti považujme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek