P. Rada 18.3.2023 10:54

Ano takových pěstitelských svědectví se jedinci může zdát hodně ale při potřebě pokrýt globální jevy už četnost naprosto selhává. Primární problém také historicky tkví už jen v doložitelnosti genetické homogenity pozorovaného.

Dnes se proto oborem zvaným fenologie studuje totéž ale daleko precizněji ve fenologických zahrádkách umístěných hned vedle meteostanic a rozesetých s homogenně předpěstovaným materiálem jednoho zdroje do širší pozorované oblasti - např. severního mírného páma. Přesto tato metoda nepostihne jak vývoj na pouštích tak poblíž polů a o míře jevu G.W. tak jen spoluvypovídá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:53

Dobové dokumenty z té doby nemluví pravdu ale lžou. Nemluví pravdu, že Karel IV si pro melouny do Mělníka posílal povozy a nepíše pravdu přední klimatolog Jiří Svoboda, který se zabývá dějinami počasí, ale pravdu má pan Šejna on ví, že je pitomost dvojí úroda jablek a hrušek a pokud se o tom se píše v kronikách je to lež. On to ví nejlépe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 10:51

V roce 1952 jsme v červnu z oken školy ve Vysočanech u Znojma pozorovali, jak padá sníh a napadlo ho, že byl bílý poprašek na trávě. A pan učitel pravil, že to musí zapsat do kroniky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pecina 18.3.2023 10:49

Přesně tak. A za cca 150 let se zase začne ochlazovat a Brusel začne bojovat proti ochlazování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 18.3.2023 10:48

Lidovci by se měli vrátit ke svému křesťanskému bohu který je mnohem levnější než současný zelený. Církevní restituce nás přijdou na nějakých 150 miliard, Green Deal stojí 10x více.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pecina 18.3.2023 10:47

Vždy v historii to mělo jen pozitivní důsledky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:46

Pan Kindl nepíše fakta, pan Kindl si vymýšlí, pan Kindl nečte články našeho přeního klimatologa Jiřího Svobody, který se zabývá dějinami počasí, nečetl vynikající knihu Pád Říma od Kyle Harpera, který popisuje na základě vědeckých výzkumů klimatické změny, které vedly k pádu Říma a ani nečetl knihu Německo od Češi Ferdinanda Sebita, která se podrobně zabývá soužití Čechů a Němců od dob Velké Moravy a klimatem, které na tyto změny mělo vliv. V Evropě byla vydaná třikrát a u nás zatím jednou. Takže si opravdu vymýšlím. Omlouvám se všem, že si vymýšlím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 10:46

Člověku bývá vždy lépe tam kde je teplo než tam, kde je chladno. jinak by lidé bydleli spíše na pólu. To jsem vyzkoumal na vlastní kůži v experimentu delším než 80 let. Dokonce si myslím, že v minulosti bylo i tepleji. Důkaz nacházím v katastrálních mapách, kde jsou tratě v n.v. nad 450m pojmenovány Vinohrady nebo Vinohrádky. Viz třeba Čebín, kde si pan farář pěstoval mešní vího sám, nebo Boskovice, Elna Dukovany, Hrotovice a další. Dokonce ulice kde bydlím se jmenuje Vinohrady, ač jediný vinohrad zde dnes máme my, celých 12 hlav. Loni se celkem urodilo a tak jsme si sami vyrobili burčák. Ten byl, kam se hrabe burčák z Naměstí Svobody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 10:43

Omyl. Globální teplotní projev G.W. není vázán na existenci teploměrů ale na existenci dohody o TŘICETILETÍM SHLAZENÍ DAT iniciované mezinárodní meteorologickou společností. To s cílem globální meteo- jevy, trendy... charakterizovat tak, aby mezi nimi bylo možné rozlišovat s hlediska příčin i povahy. Konkrétněji s cílem odlišit periodické vlivy Sluneční a oceánských cirkulací od dlouhodoběji působících vlivů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 10:42

Nemusíte mě poučovat.

Vy jste psal o tom, že v Česku bylo o 2 až 4 stupně tepleji, takže jsem se ptal, jak to změřili.

Vy píšete o proxy datech. Fajn, takže sem dejte proxy data z Čech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 10:39

Jedna blbost vedle druhé.

Ta mimořádně teplá zima byla v roce 1286-87, nikoli 1289 -90.

Jenže v roce 1288 napadl v červnu sníh i v českých nizinach, takže ten teplý rok byl jen výjimka pot rotující pravidlo.

Víno se v Česku pestovalo už ve 12. stoleti, takže v Uhersku to muselo být také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 10:33

Melouny se v Polabí pestovaly vždy. To jen vy to nevíte.

Dvojí úroda jablek a hrušek je pitomost. Dvojí úroda se týkala jahod nebo obilí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:33

Pane Šejno já vás považoval vždy za nesmírně inteligentního člověka, ale zklamla jste mě. Abychom zjistili, jaké teploty panovaly na různých místech dříve v historii, je nutné teplotu zrekonstruovat za pomoci tzv. proxy měření. Nejčastěji používaným proxy měřením je měření relativních koncentrací izotopů kyslíku v hloubkových vrtech. Jak se v historii postupně usazovaly ledovce a mořské sedimenty, byly v nich zachycovány malé bublinky vzduchu. Poměr izotopů kyslíku v těchto zachycených bublinkách závisí na teplotě, která v době usazení v okolí panovala. Vědci tedy provádějí hloubkové vrty do ledovců a mořských sedimentů, kde věk vzorku se zvyšuje s hloubkou vrtu, a dokáží tak časově zrekonstruovat historické průměrné teploty v místě vrtu. Proxy měření ovšem existuje více druhů, teplotu je možné také (s určitou nejistotou) zrekonstruovat například z letokruhů stromů, zkoumáním fosilií rostlin, pylových zrn z usazenin, či zkoumáním poměrů hořčíku a vápníku v mořských sedimentech. Také podle dochovaných dokumentů z té doby. Mniši rádi zaznamenávli počasí ve svých kronikách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 10:29

To je ten Radov 0,5C?

Zima 1289 – 1290 - „Tato zima byla neslýchane mírná, na vánoce kvetly stromy, dívky přinášely čerstvé květy z kvetoucích třešní a chlapci se brouzdali v řekách. Na den 6. ledna přileteli ptáci a dne 14. ledna se již nacházeli jahody a vínne keře již začaly kvést.

V každom prípade v tomto období prosperoval nejeden národ. Jedným z nich boli aj Vikingovia. V roku 986 osídľujú Grónsko, ktoré nazvali „Zelená zem“. Do roku 1200 počet obyvateľov Grónska stúpol na 3000. Na príjemných zelených pláňach južného Grónska Vikingovia chovajú ovce a ich populácia rastie. V tomto období je osídlených viacero severných častí našej Zeme. Nielen v Európe, ale aj v severnej Kanade.Ďalším ukazovateľom teplejšej klímy bolo pestovanie viniča. Víno sa pestovalo ďaleko severnejšie ako dnes. Dokonca produkcia v južnom Anglicku, šokovala a ruinovala francúzskych vinárov. Vínu sa dobre darilo aj u nás v Uhorsku. Víno sa pestovalo v severnejších kotlinách dokonca aj severne od Prešova v Košickej kotline.

Víno nebolo jedinou rastlinou, ktorá sa rozširovala viac severne. Nedávne výskumy na severe Fínska a na Sibíri dokázali, že les rástol pred 1000 rokmi severnejšie a v horách vystupoval aj vyššie. To mohlo byť spôsobené jedine lepšími teda teplejšími klimatickými podmienkami. Na opačnej strane Zeme zas upadla v dôsledku tepla a sucha civilizácia Mayov.

Od polovice 14. storočia sa začalo postupne ochladzovať. Nasledovala dlhá chladná etapa nazývaná: Malá doba ľadová, ktorá Európu sužovala až do polovice 19. storočia. Mnoho obyvateľov následne vyhynulo v početných hladomoroch. Nešlo ani tak o trvalé obdobie chladu ako o neskutočné striedanie extrémov. Od roku 1850 sa začalo opäť otepľovať. Keďže už máme k dispozícií teplomery, nazvali sme to globálne otepľovanie.

https://blog.sme.sk/jozefkurty/nezaradene/globalne-oteplenie-pred-1000-rokmi-ako-na-vianoce-rozkvitli-stromy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:26

Máme historické zprávy o pěstování melounů v Polabí, dvojí úrodě jablek a hrušek v jednom roce i o chladnech, kdy i v létě sněžilo. První, chladné období, které se nás již přímo týká, začalo na konci druhého století. Chlad a neúroda zprvu donutily germánské kmeny zaútočit na hranice Římské říše. Roku 182 byla taková zima, že v Čechách i v létě sněžilo. Silné ochlazení trvalo přibližně 400 let. Pak následuje doba oteplení v 9. až 13. přineslo Evropě stabilitu a tehdy také vznikly základy dnešních států. S klimatickým optimem souvisí i pěstování vína. Kvalitnější (a také teplomilnější) odrůdy přišly do Čech až vlastně na počátku dalšího chladného období s Karlem IV. To, ale neznamenalo, že by se u nás víno nepěstovalo už dřív. V Čechách i na Moravě objevovala řada domácích odrůd. Ty se využily na konci příznivého období, kdy se ochladilo a dovezené burgundské odrůdy museli zemědělci roubovat a křížit s odolnějšími domácími. Teprve poté se vinařství v Čechách pevně uchytilo. Jenže v 17. století přišla malá doba ledová, která tento obor prakticky zlikvidovala, víno se muselo dovážet a podražilo a od těch dob se v Čechách začalo pít převážně pivo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 18.3.2023 10:23

Vaše výroky se nepotkávají s realitou. Před cca 1000 lety nebylo Grónsko zaledněné ani zdaleka tak jako dnes. V té době ho osídlili Vikingové, ale po ochlazení se tam jejich osídlení neudrželo. Dnes stále ještě není tak teplo jako bylo tenkrát.

A ta "nebývalá strmost" vychází z hokejkového grafu, který ovšem byl odhalen jako podvod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 10:21

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 10:19

Ano lokální střídání teplot je bylo a bude normální. Další parametry jsou gradient, velikost, časování a u tohoto cekové dlouhodobé trendy.

Nápovědou Vám ale může být pročíst více a udělat s toho průměr alespon za severní hemisféru. "Pročtením" záznamů v sedimentech pak lze poleoklimatologicky vyvodit i dlouhodobější globální trend který ale za celé období jež uvažujete nevybočil s toleranee -+0.5C.

Možná by Vám k náhledu pomohlo, pokud by jste sám začal pocitovat a měřit svou vlastní tělesnou teplotu jak sice kazdodenně kolísá ale zároven postupně roste a roste.... až to donutí dojít k lékaři - který ale jen za stavu kdy už cítíte že Vám může jít o život suše zkonstatuje: ... "střídání teplot je normální".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 10:17

Pan Kindl nepíše žádné fakty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 10:16

Mohl byste nám sdělit, jak se ta kniha jmenuje a kde měli tehdy v Čechách teploměry?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 10:16

Pán Kindl, tieto fakty tu nepíšte, lebo pán Rada bude musieť zmeniť argumentáciu. A ubrať z dramatičnosti jeho +1.2C.

P. Rada 18.3.2023 9:44

Malá doba ledová byla zřejmě zapříčiněna výkyvem v intenzitě sluneční činnosti. Teplotní dopad na Zemi přitom ale nestačil nevybočit s tolerance +- o.5C.

Nástupy i poklesy glob teploty tehdy nastaly řádově pozvolněji jak dnes, kdy už jsme glob na +1.2C.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 10:13

Inými slovami, sám priznávate, že sú v nedávnej geologickej minulosti faktory, ktoré ovplyvnili zmenu teploty a neboli to iba Milankovičove cykly, ale napriek tomu tvrdíte, že za zmenu klímy v súčasnosti určite môže ľudstvo a aj jeho fosílne CO2.

A keď sa vás opýtam, či by dnes nemohli na zmenu klímy rzhodujúco vplývať neantropologické faktory, ktoré aj podľa vás ovplyvnili klímu v minulosti, tak zareagjete, že si o tom mám niečo doštudovať.

Agresívna arogancia, vyplývajúca z neobhájiteľnej nelogičnosti vašich tvrdení, je zrejmá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 10:09

Obávám se, že se účelově samolibosti mýlíte. Předně příroda není klaunem - takto se spíše chová s celé přírody jen lidský druh který representujete.

V úvaze žel analogicky mylně nerozlišujete vývoj glob teploty jako výpočtového průměru za několik desetiletí a možný vývoj gradientu aktuálně-lokálních teplot - jako důsledek dlouhodobých změn zalednění polů na celoplanetární vzdušnou cirkulaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:08

Čtu historickou knihu, kde se píše, že v 9 století až do 13 století stoupla v Evropě teplota o 2 až 4 stupně a to vedlo k agrární revoluci a zejména v Čechách se projevila nutnost pracovních sil ke klučení lesů a obdělávání polí. V té době příchází k nám z Bavorska, Saska Němci. Takže střídání teplot je normální a nikdo se z toho nehroutil. Třeba v době Říma se vozilo obilí z Egypta a za několik let to bylo obráceně. Na svazích Alp se pěstovaly olivy a za pár let už tam ledeovec. ještě stále v době Říma.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 9:59

Spamovat diskusi podle vašich představ nehodlám. Pokud ale jde o téma jakési "neviditelné menbrány" na hranicích Česka pak ta jaksi existuje ale v podobě hraničních horstev které nejpravidelněji ovlivnu jí mikroklimatickou situaci českého dolíku při zimních inverzích.

Tato "membrána" má ale i další aspekty. Spolu s obecným G.W. navozeným průměrným snižováním gtadientu teplot od polu k rovníku totiž takto orograficky klesá rychlost proudění vzduchu a s ní i gradient na teplotním rozhraní vlhčího a suššího vzduchu frontálních systémů které jediné do tohoto dolíku mohou zanést vláhu.

V dlouhodobém průměru to povede k rostoucímu riziku neobvyklého vysušování oblasti uvnitř "membrány". Také ale k tomu, že pravidelněji pomalejší vzdušné proudění, zde nebude tak snadno rozdmychávat ničivé požáry. Pak ale pro takto pravděpodobnější nahromadění hořlavého materiálu schnoucích lesů... může dojít na sice ojedinělejší ale o to extrémější i požární dopad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 9:57

Základní vysvetleni je v tom, že pevniny se otepluji víc, než oceány.

Druhý důvod je v rychlejším oteplování vyšších zeměpisných šířek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 9:55

Protože nejméně se oteplují tropy a nejvíce polární oblasti.

Navíc se pevniny oteplují rychleji než oceány.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Pavelka 18.3.2023 9:54

Máte data a vysvětlení pro tento jev? Bez ironie. Jinak na oteplování nevidím nic špatného, malou dobu ledovou bych fakt nechtěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hajský 18.3.2023 9:46

Jaký je tedy důvod, když atmosféra je jen jedna a oteplovací plyny se vní rozptylují víceméně rovnoměrně. Teď nemám na mysli tak zvané "tepelné ostrovy", vesměs města, ktrerá akumulují teplo v nich vznikající do betonu a kamene.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 9:44

Malá doba ledová byla zřejmě zapříčiněna výkyvem v intenzitě sluneční činnosti. Teplotní dopad na Zemi přitom ale nestačil nevybočit s tolerance +- o.5C.

Nástupy i poklesy glob teploty tehdy nastaly řádově pozvolněji jak dnes, kdy už jsme glob na +1.2C.

To co dnes v úvahách o úrovni vývoji často extrémě mýlí je pro nebývalou strmost změn fakt akumulace více jak 95% tepla v oceánech a tedy mylné zohlednování jen cca 5% vlivů a dopadů ta teploty ovzduší a dalších jevů které už dnešní koncentrace CO2 v atmosféře časem nutně přinese.

• reagovat
• nahlásit příspěvek