P. Rada 18.3.2023 13:06

"Udivuje mě", že fyzikální opakovaně nezávisle ověřitelný staletí známý jev odlišných radiačních vlastností atmosférických plynů vzhledem k různým frekvencím světla či infrazáření... považujete za "dogma".

Před 500 lety se psal rok 1523 a to se ještě přímá měření na jednotné teploměrné stupnici nepraktikovala. Paleoklimatologie ale přesto dokáže odvodit teplotu s tzv proxi dat i do daleko hlubší minulosti:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Paleoklimatologie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplom%C4%9Br

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:48

No, tak v tomto roku by to teoreticky časovo aj bolo možné... Ale či to tak aj bolo, to neviem.

Rok 1186 – po celej strednej Európe panovalo príjemné blaho, neslýchaná mierna zima. Vo februári bolo možné nájsť jablká veľké ako lieskové orechy. V máji dozrievalo ovocie a obilie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:43

To, že v teplém klimatu ubývá extrémních projevů počasí, ví každý klimatolog. Aký klimatológ. Zatiaľ nachádzam presný opak vášho tvrdenia.

Ako uvádza aj zatiaľ posledná správa IPCC z roku 2007, prípadne jej "európsky ekvivalent" publikovaný o rok neskôr (správa Európskej environmentálnej agentúry o vplyvoch meniacej sa klímy v Európe - Impacts of Europe’s changing climate), extrémy súvisiace s teplotou vzduchu a atmosférickými zrážkami zaznamenali na väčšine pevnín v 20. storočí významný rastúci trend a pravdepodobnosť, že ich časový a priestorový výskyt bude aj naďalej narastať, je vysoká.

Posledné desaťročie (2001 - 2010) sa poveternostnými anomáliami len tak hemžilo a minulý rok bol z tohto pohľadu naozaj mimoriadny. Možno trochu predbehneme, ale odvážime sa predpokladať, že tento rok bude minimálne rovnako extrémny.Vyššia vlhkosť atmosféry znamená nevyhnutne aj viac dažďa. To je celkom zjavné. Ale ako sa hovorí, nie je dážď ako dážď.

.Búrlivejšie počasiePodľa mnohých vedcov, väčšie množstvo vlhkosti a energie v atmosfére v kombinácii s teplejšími oceánmi vedie k silnejším hurikánom. Rok 2010 bol napríklad prvým rokom, kedy sa nad Atlantickým oceánom súčasne vytvorili dva hurikány 4. kategórie (Igor a Júlia). Okrem toho, meniace sa podmienky v atmosfére zvyšujú pravdepodobnosť výskytu veľmi silných búrok.

https://cepa.priateliazeme.sk/nas-archiv/zo-sveta/993-globalne-otepovanie-a-extremne-poasie-o-na-to-hovori-veda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:37

Myslím, pán Šejna, že sa mýlite, tých teplých zím bolo viac...

Historické extrémy počasia na Slovensku

V súčasnosti je jednou z najdiskutovanejších tém klimatická zmena a s ňou súvisiaci častejší a nepredvídateľný výskyt extrémnych javov počasia. V lete sa teploty šplhajú k 40 °C, v apríli nasnežilo, v decembri je 10 °C nad nulou. Ak je kľúčom k pochopeniu toho čo je a bude minulosť, mali by sme sa jej obzvlášť venovať. Príroda sa s ľudstvom nemaznala ani pred stovkami rokov. Množstvo zaujímavých informácií súvisiacich s extrémnym počasím môžeme nájsť najmä v starých kronikách. Napríklad:

Rok 1135 – pre dlhotrvajúce sucho vyschol Dunaj tak, že sa dal prebrodiť.

Rok 1186 – po celej strednej Európe panovalo príjemné blaho, neslýchaná mierna zima. Vo februári bolo možné nájsť jablká veľké ako lieskové orechy. V máji dozrievalo ovocie a obilie.

Rok 1258 – v januári rozkvitli stromy, v máji sa už žalo a na konci júla bolo vinobranie.

Rok 1473 – v júni až novembri bolo v okolí Levoče také sucho, že sa od slnečnej páľavy lesy zapaľovali, na poliach sa aj korene vypálili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:33

To, že v teplém klimatu ubývá extrémních projevů počasí, ví každý klimatolog. - tak neviem, ktorý klimatológ ???, lebo na SHMÚ (Slovenský hydrometerologický ústav) tvrdia, že v dôsledku otepľovania pribúdajú extrémy počasia.

https://www.shmu.sk/sk/?page=1379

Následky globálneho otepľovania, poveternostné katastrofy

Ostatných 10-12 rokov je aj na Slovensku zaznamenaný rast výskytu extrémnych denných úhrnov atmosférických zrážok, čo vedie k miestnym povodniam v rôznych častiach republiky. Od roku 1996 až 2004 patrili na Slovensku k rokom s rozsiahlymi prívalovými povodňami. Povodne na riekach Váh, Hron, Morava, Kysuca, Orava, Torysa a ďalšie. Najničivejšie povodne boli v roku 1999, kedy bolo zaplavených 181 433 ha územia a spôsobené škody dosiahli výšku takmer 4,5 miliardy Sk.

S globálnym otepľovaním do určitej miery pravdepodobne súvisí aj víchrica z 19. novembra 2004, padavý vietor - bóra, ktorý sa prehnal Tatrami a na rozlohe 12 600 ha spôsobil vyvrátenie a vylámanie lesných porastov v páse lesa širokom 3-4 km a dlhom 40 km. Je možné predpokladať, že frekvencia výskytu poveternostných javov bude narastať, čo bude mať za následok zhoršenie kvality ľudského života a bezpečnosť obyvateľstva, hospodársku produkciu (Pecho a Polčák, 2009) a (Pribullová a Pecho, 2008).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:20

Máme viac lesov - v nich naviazanú vodu - ochladzovací lokálny krajinný efekt?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:16

Súhlas. A možno aj vyššie - teplomery neboli.

Len by som dodal, že to teplo pred malou dobou ľadovou nebolo spôsobené spaľovaním fosílnych palív.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 12:12

Přímé zkušenosti s tropů nemám ale tím spíše jak žřejmě znáte svět je mi pak divné Vaše původní tvrzení: ..."Člověku bývá vždy lépe tam kde je teplo než tam, kde je chladno."

Máte snad za to, že součastné zatím relativně mírné projevy G.W. jsou už ty konečné? Variant vývoje je zatím snad ještě několik. Rok od roku jsem však skeptičtější:

https://www.databazeknih.cz/knihy/sest-stupnov-posledne-varovanie-454316

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:12

Áno, to je pravda. Nie ste klimaalarmista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 12:08

Na jihu a západě Grónska dosahují teploty v současnosti v létě až 24 stupňů. Proč by to nemohlo být i dobách Vikingů?

Vikingy vyhnala z Grónska Malá doba ledová a nikoli současné klima.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 12:00

Já nejsem alarmista.

To, že v teplém klimatu ubývá extrémních projevů počasí, ví každý klimatolog.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 11:44

Tu knihu mám doma už 20 let. Nic takového, co tvrdíte, tam není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 11:40

Popište místnímu osazenstvu, jak lze donutit jabloně a hrušky rozkvést dvakrát do roka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:39

A vaše dáta, pán Šejna?

M. Šejna 18.3.2023 10:39

Jedna blbost vedle druhé.

Ta mimořádně teplá zima byla v roce 1286-87, nikoli 1289 -90. Jenže v roce 1288 napadl v červnu sníh i v českých nizinach, takže ten teplý rok byl jen výjimka pot rotující pravidlo.

Víno se v Česku pestovalo už ve 12. stoleti, takže v Uhersku to muselo být také.

M. Boháček 18.3.2023 11:02 A nepíšete blbosti vy, pán Šejna? Tak aká bola zima roku 1289-90?

K tomu vínu v 12. storočí. No a? To nič nedokazuje. To by sa muselo pestovať v 15. - 16. storočí na porovnateľnej úrovni (ak nie vyššej) ako v 12tom storočí. O to sa nezaujímam, ale ak to tak je, rád sa nechám od vás poučiť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:38

J. Kindl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 11:35

Udivuje mně, že vliv skleníkových plynů platí jako dogma. Co sluneční cykly? Co běžné výkyvy globálního klimatu? Jak měřili teplotu bez teploměru před třeba 500 lety?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:33

P. Rada. To bola veľmi efektívna lož, až taká, že ovplyvnila klímu ostrova a populáciu Vikingov.

Do roku 1200 počet obyvateľov Grónska stúpol na 3000. Na príjemných zelených pláňach južného Grónska Vikingovia chovajú ovce a ich populácia rastie. V tomto období je osídlených viacero severných častí našej Zeme.

Ale po tristo - štyristo rokoch sa prejavil ich zlý životný štýl a tí z Grónska odišli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 18.3.2023 11:32

Otepluje se , otepluje! Je zu nějak moc teplo; v televizi, ve filmech, ve společnosti...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 11:27

Ano teplé zimy nám rozhodně šetří výdaje za otop např dřevem.... Na druhou stranu ale rostou nákladnější výdaje za násobně jak dřevo dražší el energii ženoucí klimatizace za častějšího letního vedera. Nejvýznamější je však teplotně/ komplexně navozené zdražení potravin.

Celosvětově totiž prodkuce potravin v důsledku glob posuvu +o 1.2C a takto navozených such a povodní poklesla už o 21%. Přitom je důvodný předpoklad, že tento vývoj bude dál ještě rychleji eskalovat. Lidstvu tak do budoucna hrozí nikoliv tolik změny samotných teplot ale spíše nedostatek potravin, jimž efektivně nedokážeme prostředí růstu klimatizovat.

https://theconversation.com/a-year-of-hunger-how-the-russia-ukraine-war-is-worsening-climate-linked-food-shortages-181160

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 11:24

Netřeba zkoušet, to ví i náš pejsek Meginka, když je jí v létě horko, jde si lehnout na kamennou podlahu do stínu aby se ochladila. Pracoval jsem před 40ti roky v Burmě, první rok byl dost krutý, přijeli jsme na začátek monzumů, ale druhý rok, kdy teploty nabíhaly postupně, jsme přivykli, dokonce i Pepík, značně při těle, horko snášel dost dobře. Horší byly mozumy, skoro 100% vlhkosti, potíte se a pot neschne, prádlo bez stropního fénu neusušíte a ve skříňce s oděvy musíte mít stále rozsvícenou žárovku, aby oděv nezplesnivěl. Pak je pochopitelné, že domorodci nemají příliš mnoho oblečení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 11:17

Pane Boháčku nikoliv Vikingové ale pro vraždu tamní psanec E.Rudý si vymyslel název ostrova podle barvy pobřežních travin aby oblbnul a nalákal spoluosadníky dobrodružného ražení k výpravě která posléze pro neochotu přijmout životní styl místních inuitů skončila tragicky. Jeho lež se tehdy zprvu zdařila ale u některých se zřejmě traduje doposud.

Příznačně ale podobně tragicky může zkončit neochota přijmout dnešní civilzaci zásadně jiné, konkrétněji nefosilní, životní počínání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 11:14

A já bych vám řekl, že dík teplé zimě jsme ušetřili něco v našich peněženkách a asi 15 % plynu a tak jsem celý rád, že teplo je. Ještě snad, kdybyste mohl něco udělat s teplotními výkyvy najaře, loni mi mráz zničil polovinu květů meruněk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 11:10

JOoooo, máte pravdu, to mohou být neviditelné pozůstatky železné opony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 11:09

Pane Písaříku úvodem nejspíše omyl. Životu i člověku bývá obecně nejlépe v optimálních podmínkách.

Zkuste si alespon myšlenkově také vyzkoušet kde asi vydržite déle s dnes běžnými prostředky odívání. Zdali a jak dlouho v teplotě o 20C vyšší než je tělesná nebo naopak o 20C nižší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:08

Vikingovia roku 986 osídľujú Grónsko, ktoré nazvali „Zelená zem“. Do roku 1200 počet obyvateľov Grónska stúpol na 3000. Na príjemných zelených pláňach južného Grónska Vikingovia chovajú ovce a ich populácia rastie. V tomto období je osídlených viacero severných častí našej Zeme.

Grónsko opustili v 14 - 15 stroročí. Asi si uvedomili, že prešvihli tridsaťročné zhladenie dát?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hajský 18.3.2023 11:03

Nevysvětlil jste, proč jen ČESKO se oteepluje 2x rycjhleji, ale Polsko, Německo, Slovensko, Maďarsko nikoli

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 11:02

Nejen Lidovci ale lidé by se obecně měli vrátit k povědomí, že jsou něčím přesahováni a součástí něčeho podstatně širšího než jen finančních toků.

Peníze které Vám příznačně předně vrtají hlavou jsou navíc od reality G.W. a planetárního Života odtrženy už jen s principu makroekonomické odtrženosti od jakéhokoli reálného krytí.

Kolik peněz podle Vás stojí život civilizační či biosféry?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:02

A nepíšete blbosti vy, pán Šejna? Tak aká bola zima roku 1289-90?

K tomu vínu v 12. storočí. No a? To nič nedokazuje. To by sa muselo pestovať v 15. - 16. storočí na porovnateľnej úrovni (ak nie vyššej) ako v 12tom storočí. O to sa nezaujímam, ale ak to tak je, rád sa nechám od vás poučiť.

Od polovice 14. storočia sa začalo postupne ochladzovať. Nasledovala dlhá chladná etapa nazývaná: Malá doba ľadová, ktorá Európu sužovala až do polovice 19. storočia. Mnoho obyvateľov následne vyhynulo v početných hladomoroch. Nešlo ani tak o trvalé obdobie chladu ako o neskutočné striedanie extrémov. Od roku 1850 sa začalo opäť otepľovať. Keďže už máme k dispozícií teplomery, nazvali sme to globálne otepľovanie.

Inak, ako píšete, neboli teplomery. Tak ani vy nemôžete tvrdiť, že do 14 sstoročia nebolo teplejšie ako dnes.

Pán Šejna, veď vy vyvraciate argument klimaalarmistov - globálne otepľovanie spôsobuje teplotné extrémy. Kúzlo nechceného z vašej strany.

Jenže v roce 1288 napadl v červnu sníh i v českých nizinach, takže ten teplý rok byl jen výjimka pot rotující pravidlo.

https://brainee.hnonline.sk/notsorry/news/veda/klimaticka-zmena/96017413-velky-sprievodca-extremnym-pocasim-co-to-je-a-ako-suvisi-s-klimatickou-zmenou

No a čo to osídlené, rozvíjajúce sa, a v 15 storočí opustené Grónsko? 0.5C?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:56

Požadujete to od klimatologů, kteří o tom píši anebo víc se zajímejte o historii, než budete někoho osočovat, že nemluví pravdu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:54

Už jsem vám je psal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek