Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Zelená argumentační nouze
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Pokoutný 21.10.2022 10:19Zapomněl jste jen na pra-PETU, která by zrušila lov a vůbec zabíjení zvířat, takže žádné kosti, a další prazelené, kteři by povolovali jen sběr soušek na oheň, případně vaření v horkých jezírcích (napadá mne emigrace na Island či do Japonska). Jenže tehdy jim naši předkové prostě dali přes hubu a případně vyhnali z kmene - což znamenalo pro jednotlivce a malé skupinky trest smrti. |
|
|
P. Pepax 21.10.2022 9:08EU se stala pouze odstrašujícím příkladem pro ostatní části světa, tento má nyní jasno kterou cestou se má vydat. |
|
|
V. Petr 21.10.2022 9:49To je sice hezké, ale v podstatě požadujete, aby EU vynalezla perpetum mobile! |
|
|
O. Vašíček 21.10.2022 10:31To po ni nechci. Stačí uvažovat pragmaticky a trochu myslet. Neinvestovat zdroje a prostředky do nesmyslů. Stavět na vědeckých základech. Hmm.... To perpetum mobile bude snadnější. :) |
|
|
J. Fráňa 21.10.2022 8:09Proč lidem tak vadí CO2? My akvaristé ho foukáme z lahví do akvária a jak nám krásně rostou kytky. |
|
M. Šejna 21.10.2022 8:26Asi nejsem člověk, protože mě CO2 v atmosféře a ve vodě nevadí. Vadí mi ale místní ignoranti, kteří popírají chemické a fyzikální vlastnosti CO2. A dnes se jich tu sešlo dost. |
|
|
R. Langer 21.10.2022 8:32A jak se popírají chemické a fyzikální vlastnosti CO2? Tím, že se upozorňuje na to, že ZEMĚ NENÍ SKLENÍK? |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 8:37Tak nám vysvětlete, proč je průměrná teplota na povrchu Měsíce -23°, zatímco na povrchu Země je to +15°. Ten rozdíl 38 stupňů vzniká jak? |
|
|
J. Ganaur 21.10.2022 8:39
|
|
|
F. Brnušák 21.10.2022 9:00A kde je ta souvislost s CO2? Raccte se podivat na slozeni atmosfery a obsah CO2 v ni. Zjistite ze je to stopovy prvek. Myslim, ze dukazni bremeno je na vasi strane, protoze vy chcete zmenu a pro tu zmenu jsou potreba nejake podklady, ale vy ty podklady nemate, vlastne ani nevite jestli chcete oteplovat nebo ochlazovat. |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 9:05No jistě Jenže tohle stopové množství CO2 umožňuje fotosyntezu veškerého rostlinstva na Zemi. Takže i stopové množství umí dělat divy, včetně skleníku. Ignorant Langer ale tvrdí, že Země není skleník, což vám nejspíš uniklo. Takže proto se ho ptám na zdůvodnění rozdilu mezi Měsícem a Zemí. |
|
|
L. Novák 22.10.2022 16:06V první řadě na Měsíci chybí množství vody srovnatelné se Zemí. Otázkou taky je, jestli má měsíc dostatečnou gravitaci, aby si jakoukoliv atmosféru vůbec udržel. |
|
|
V. Petr 21.10.2022 9:53No jo, ale vysvětlete mi, proč rozdíl mezi 0 a 280 ppm CO2 činil asi 31 stupňů a mezi 280 a 415 ppm asi 1,5 stupně. "Oteplovací" potenciál CO2 je už při současné koncentraci vyčerpán a pokud by množství CO2 stouplo na 800 ppm, nestane se už skoro nic! |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 11:07těžko vám lze něco vysvětlovat, když zapomínáte na ostatní skleníkové plyny. Ten rozdíl 38 stupňů dělá celá atmosfera. Těch skleníkových plynů je tam hromada: H2O, O3, CH4, N2O ... Největší vliv na skleníkový efekt má H2O - od 72 procent v tropech do 36 procent na pólech. A dále je tam důležitá nasycenost atmosfery párou, tedy absolutní vlhkost atmosfery. Poté je nejdůležitější CO2 - od 9 procent v tropech do 26 procent na pólech. Následuje metan se 4 až 9 procenty podílu a ozón se 3 až 7 procenty podílu. |
|
|
V. Petr 21.10.2022 14:02Takže připouštíte, že na množství CO2 až tak moc nezáleží... |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 14:45Zaleží na všech skleníkových plynech. A CO2 je druhý nejvýznamnějsí skleníkový plyn co se týká podílu na celkovém skleníkovém efektu. Zásadní je, zda některé z nich v atmosfeře přibývají nebo ubývají. Se změnou jejich obsahu se musí měnit i síla sklenikového efetu. Tedy oteplování nebo ochlazování. Aktuálně přibývá v atmosfeře CO2 a metan. Ubývá ozón. |
|
|
R. Langer 21.10.2022 10:51No, jak? |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 11:12Přece existencí pozemské atmosfery, která působí jako skleník. To jste netušil? Jo aha, vlastně netušil, protože podle vás Země není skleník. |
|
|
V. Mertan 21.10.2022 16:29Zem má pomerne hustú atmosféru, ktorá zadržiava teplo. Okrem toho dochádza k miešaniu atmosféry s vodou za pomerne zložitých okolností. Vznikajú pritom oblaky, ktoré spôsobujú absolútnu väčšinu skleníkového efektu. Ako ste tu v diskusii spomenul, na Marse je oveľa chladnejšie ako na Zemi práve kvôli riedkej atmosfére. Hoci tá sa skladá takmer 100% z CO2, ten tam naozaj zamrzne. Pritom počas "Marťanského leta" teploty môžu dosahovať až +20 °C. |
|
P. Rada 21.10.2022 17:45Pane Mertane můžete nějak doložit své tvrzení: ... "Vznikajú pritom oblaky, ktoré spôsobujú absolútnu väčšinu skleníkového efektu."... Máte snad za to, že oblačnost nemůže zároven bránit oslunění povrchu a že oblačnost se nemůže tvořit zvláště nad pevninami narostlou konvekcí právě přes den?... |
|
|
R. Langer 21.10.2022 8:33Doteď se ani nezjistilo, jestli ten stoupající obsah CO2 v atmosféře je příčina, nebo následek, tak se laskavě uklidni, vědátore... |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 8:40My si tykáme? Pochlubte se nám tady s popisem procesu, kdy se oteplením atmosfery zvyšuje obsah CO2 v atmosféře. |
|
|
J. Ganaur 21.10.2022 8:42Oteplením oceánů??? |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 8:44A dál? Zkuste popsat princip. |
|
|
J. Fráňa 21.10.2022 9:01Přečtěte si výsledky práce pana Murry Salby, vedoucí katedry klimatologie na Macquaire University v Sydney. Možná připustíte, že je opravdu vše přesně obráceně. Jestli jste ovšem fanatik jako pan Rada, tak vás nepřesvědčí nic a rovnou to nečtěte. |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 9:11Já nezpochybňuji, že při oteplení oceánu se z něho do atmosféry uvolňují rozpuštěné plyny včetně CO2. Ptal jsem se na popis toho procesu. Ten je totiž zásadní. Pro jistotu vám napovím: když se oteplenim vody uvolní z vody plyny, tak by ta voda měla mít v sobě těch plynů méně. Jenže v oceánech CO2 přibývá. Zkuste zjistit, jak je to možné. |
|
|
J. Fráňa 21.10.2022 9:19Nebude to tím, že při vyšší teplotě se lépe daří zeleným řasám? Asi ne, co? Nejvyšší koncentrace CO2 jsou v květnu, nejnižší v říjnu, to také určitě nesouvisí s vegetací. Určitě budete mít lepší vysvětlení. |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 9:29To chcete tvrdit, že zelené řasy produkují CO2 místo toho, aby ho fotosyntézou pohlcovaly? Asi ne, co? Nejvyšší koncentrace jsou v květnu proto, že se na severní polokouli zvyšuje fotosyntéza díky rozkvětu stromů atd. od května do října proto CO2 klesá. V říjnu se pak fotosyntéza omezuje padáním listů. Takže od listopadu do května zas obsah CO2 roste. Ale vy budete mít určitě lepší vysvětlení. |
|
|
J. Fráňa 21.10.2022 9:42To si děláte srandu? Co dělají zelené rostliny, tedy i řasy v noci? Napovím, produkují CO2. Kdo zásobuje planetu kyslíkem i CO2, správně řasy v oceánech a mořích. Vyšší zelené rostliny mají poměr mezi produkcí kyslíku a produkcí CO2 téměř rovnítko. Největší kravinou je prohlášení, že lesy jsou plíce planety. Plíce jsou orgán, který umí kyslík pouze spotřebovávat, nikoli vytvářet. A když třeba strom uhyne, co se stane? Ano, začne buď tlít, nebo shoří, nebo zuhelnatí. Každopádně vždy produkuje CO2. Lumpové zahrádkáři co kompostují zamořují ovzduší CO2. |
|
|
M. Šejna 21.10.2022 10:54Ach jo, vy jste nejspíš nemohl ani dokončit ZŠ, když netušíte, že v noci rostliny to CO2 uvolní mnohem méně, než přes den absorbují. |
