J. Lukavsky 29.3.2023 10:20

Rekonstrukci teplot a CO2 cca 400 000 let nazad najdete i na WIKI když zadáte "klimatická změna Vostok". Je to změřeno z vrtu do ledovce když se v ledu zachytaly bublinky tehdejšího vzduchu a ty analyzovali. Teploty se spočítaly z poměru izotopů kyslíku, myslím 13O/16O, čili jsou to teploty globální, nikoli místní. No a na těch grafech jsou krásné oscilace, čili doby ledové a meziledové. Ale podstatné je, že nejdřív stoupala teplota a pak (s asi 300 let zpoždění) CO2. Co je to Palcová metoda, to nás neučili. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Eliáš 29.3.2023 10:12

A mohu vidět nějakou tu rekonstrukci teplot, nebo opět používáte Palcovovu metodu? :D Ale jinak hezká pohádka o tom, jak je vlastně CO2 v atmosféře málo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vrabec 29.3.2023 9:49

Zález dědku, napáchal jsi víc než dost škod. Patříš do muzea.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.3.2023 9:14

"přírodní prostředí rovnováha která se navíc vyznačuje životním OPTIMEM množství, koncentrací ..." Optimální koncentrace CO2 je pro rostliny 2-5%, což kdysi bývalo, např. v karbonu a ověřeno bylo ve skleníku. Nakonec dnes při těch strašlivých 400 ppm (=0,041% = 0,00041 dílu) je fotosyntéza na Zemi limitována nízkou koncentrací CO2 a inhibována vysokou koncentací O2 (Odum, E.P. (1977): Základy ekologie. - Academia Praha, p.140 (vlevo dole): " Je patrně významné, že jak nízká koncentrace CO2, tak vysoká koncentrace O2 jsou nyní činiteli omezujícími fotosynthesu"). I teplota byla kdysi mnohem vyšší i u nás a proto se i na Kladensku tvořilo uhlí. I během Středověkého optima byla teplota vyšší i u nás a proto se kolem Prahy pěstovalo ledaskde víno. Čili jaké je optimum pro Zemi? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hejna 29.3.2023 9:13

Tomu říkám, pane Jouzo, argument jak noha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.3.2023 9:05

"polovina stromů mrtvá" neb kůrovec - lékař lesa to tak moudře zařídil. Vzpomínáte? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.3.2023 9:03

"následně se teplé proudění bude moci sále častěji a hloběji dostávat nad pevninský led." ano máte pravdu, vzduch teplý -30 oC bude se tlačit na vzduch studený na -60 oC.... jak tento teplý vzduch -30 oC bude roztávat ten pevninský ledovec? No Antarktida kdysi byla přilepena k Austrálii a byla skoro na rovníku, takže měla klima dosti teplé. Pokud se nezastavila na pólu tak za pár desítek milionů let se opět přehoupne a dostane do tepla, a pak roztaje celá a moře se zvedne o 24 m. Že bych si přestal mýt nohy? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 8:41

"Neštěstím" nejen pro naši zemi spíše je, že si zatím málo lidí uvědomuje neudržitelnost masivnosti provozování zejména osobní automobility na fosilní bási a nedomyšleností rozvoje bydlení v městsky satelitních "ubytovnách".

Nejpřínosnějším řešením nejspíše přitom není dnes tolik proklamovaná velká elektromobilita ale tkví ve změně životního stylu včetně architektoických podmínek a to tak, aby se co možná nikam nemuselo cestovat.

Příkladem může být nově budovaná městská čtvrt Vídně - Aspern integrující vše podstatné do vzdáleností dostupných pěšky a na širší okolí vázaná především hromadnou dopravou:

https://amper.ped.muni.cz/gw/resilience/priklady/html_soubory/Aspern.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 8:25

Pominul jste Gronský případ který sám má potenciál zvýšit hladiny oceánů o metry. Celkový úbytek už začíná nastávat i v případě Antarktidy. Fakt je, že masivnost ledovců nezávisí jen od úrovně průměrné teploty ale i od velikoasti jen krátkodobých výkyvů. To prostě proto, že ledovec roste jen relativně pomalu o vodu kterou přináší vzdušné proudění ale může odtávat mnohonásobně rychleji odtokem vody - což se už nyní právě děje v Gronsku kde sice po naprostou většinu roku ledovce narůstají ale přesto může jen během několika dnů odtékat více vody čímž právě už vzniká dlouhodobý propad masivnosti.

Podobný efekt hrozí nárůstem i v Antarktidě která nejspíše nejdříve opticky přijde o pobřežní plovoucí led (jež hladiny oceánů sám o sobě nezvedne) ale následně se teplé proudění bude moci sále častěji a hloběji dostávat nad pevninský led. Ten přitom může začít odtávat, sklouzávat... zejména odspodu a to právě při jeho průměrné teplotě pod bodem mrazu. Proto se hodnotí celkový potenciál stability ledovců. Více ohledně modelu růstu hladin až 10tis let dopředu je ve studii Clark a kol 2016.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Jouza 29.3.2023 7:59

---jájínku, existuje vůbec něco, čemu by jsi nerozuměl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Eliáš 29.3.2023 7:33

Koukám, že Péročmajz má v místních diskuzích řadu fanoušku stejně mizerně vzdělaných a užvaněných jako je on sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 29.3.2023 7:32

https://bezpressu.news/videa/klima-hoax-kde-soudruzi-z-usa-udelali-chybu/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 29.3.2023 7:30

Pretože nevidím dôvod, že by sa naviazala niekam (do hornín a pod) a bola by živým organizmom neprístupná. A taktiež sa nezdvihne teplota tak, že by sa nemohla vyzrážať. Preto bude aj naďalej kolovať v prírode vo všetkých skupenstvách porovnateľne s dneškom.

Nepredvídateľné udalosti, ako meteorit, nečakaná extrémna sopečná činnosť a pod. neberiem do úvahy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 29.3.2023 7:19

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 29.3.2023 7:15

Globálne.

Prázdne tvrdenie proti prázdenmi tvrdeniu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 29.3.2023 3:01

Ty hlavně nerozumíš vůbec ničemu a meleš samé blbosti!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 29.3.2023 2:58

Zalez do bažin, prolhaný zelený zmetku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 29.3.2023 1:46

Ledovec není celý ponořený do vody proto, že zmrzlá voda má menší hustotu, než voda v tekutém stavu a proto led plave. Jediný rozdíl může být v tepelné roztažnosti vody v tekutém stavu, ale ta je zrovna u vody celkem zanebatelná. Co se týká stoupání a klesání hladiny oceánů, tak na ni má také vliv pohyb tektonických desek a změna reliéfu oceánského dna vlivem podmořské tektonické činnosti. Aby se výrazně zvedla hladina oceanů vlivem tání pevninských ledovců, musela by roztát podstatná část pevninského ledu v Antarktidě. Vzhledem k teplotám, které tam po většinu roku panují, by na to ovšem nějaké "globální oteplení" o pár stupňů absolutně nestačilo. To spíš ty ledovce odtávají odspodu vlivem geotermálního tepla, které nelze přišít lidské činnosti ani v té nejbujnější fantazii....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 29.3.2023 1:27

Mozart - mnoho not.

Panu Jiřímu Suchému stačil pouhý JEDEN tón na složení celé písničky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 29.3.2023 1:24

Dovolím si s vámi p. Teply polemizovat.

Archimedův zákon dí: "Těleso PONOŘENÉdo kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se váze kapaliny tělesem vytlačené." Takže u ledovce to platí pouze o PONOŘENOU část. Teprve po roztátí části ledovce nad vodou (cca 10%) to bude platit pro celý ledovec, včetně části, která byla původně neponořená nad hladinou. Celkový objem vody v oceánu se tím ovšem o něco zvětší. O kolik, (angstrém?, mikrometr?, milimetr?, metr?, desítky metrů?) to si neodvažuji odhadovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Teply 28.3.2023 23:57

Podívat se kam - k Mackovi (viděl jsem), výroku policie (byl citován), do zákona (neviděl jsem) ?

Proč si myslíte, že Macek blbne ?

Nebo snad souhlasíte s principy dvojího metru: je v pořádku zabít Afghánce - když tak činí USA - ale není v pořádku zabít Ukrajince - když tak činí Rusko ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Teply 28.3.2023 23:08

Nemohu si odpustit malé "uvedení románů na pravou míru".

V alarmujících zprávách o stoupání oceánů se "nezdůrazňují" dvě docela zásadní informace:

- pokud roztají mořské ledovce (tj. ty na hladině moře/oceánu), nezvýší hladinu ani o milimetr. I pro ně totiž platí Archimedův zákon - vodu odpovídající vlastní hmotnosti už "vytlačily" (plavou na hladině).

- na vrcholu doby ledové (cca před 20 tis. lety) byla hladina oceánu o cca 100 m níže než dnes. Tj. "alarmující" stoupnutí o 2 m je proti tomu maličkost. Jo - a korály tuto změnu taky přežily (pokles i následné stoupnutí).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 28.3.2023 22:34

Stačí malá chybička, abyste zpochybnil ten model. Jak moc by byl špatně, to záleží na tom, jak by se ta chyba projevovala na výsledcích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kořízek 28.3.2023 22:27

Tak tohle vzdávám, alternativně ode mě máte na dlouho pokoj. Ale nestačí jen malá dílčí chyba, aby se celá ta konstrukce sesypala?

PS: i kdyby se hypotéza prokázala, tak se stejně nic nezmění, dokud budou dostupné fosilní zdroje. Napadá mě jen jedna věc, Země musí mít nějaké zásadní samoregulační (oblačnost? ...) mechanizmy, jinak bychom se zde už stejně dávno upekli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.3.2023 22:15

Nerozumím si s drzostmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.3.2023 22:13

Pokud Vám pane Ticháčku jde opravdu o uvědomění, přemýšlení ... jsem zajedno. Takže předně paradoxem ve světě který se dnes ale jaksi zbláznil (chová se nerozumě s hrozbou sebezničení) je s mého pohledu to, že druhý diskutující nedefinuje "normálního" člověka a nepoužívá k popisu věcné argumenty - spíš vágní pejorativa - ale očekává uvědomělost. Některé věcnosti dál pojmenuji.

Věcně lze přeci doložit, že člověk dnešního typu se na planetě vyskytuje zhruba 70tis let ale jen posledních 5 tis let v situaci civilizační a jen poslední století "uvědoměle" nastolil extrémě překotný rozvoj na fosilní bási. Zpočátku ale uvědoměle s tím, že se mu zanedlouho podaří zvládnou jádro a posléze fůzi... a pak kosmos...

K tomu ale doposud nedošlo tak jak si dříve kdekdo představoval. Takto se celá civilizace dostala do problémů.

Tvrdím, že vzácný civilizační rozvoj navodily podmínky holocenního klimatického optima které svou stabilitou umožnilo tvorbu tak výživných půd, že se lidé po celém světě díve jen kočující mohli usadit a začít se specializovat a tím civilizačně rozvíjet.

S ideálními podmínkami dnes s řady důvodů včetně klimatických začíná být konec. Děje se to analogicky jak s kvasinkami původně bujícími v cukesném nálevu, kterým ale prostředí začíná pro vlastní nerecyklovatelné externality kysnout. Kvasinky (fosilně zbláznění) ale nerozumě odmítají změnit metabolickou základnu (údajně své výdobytky?). Výhled proto nevypadá vůbec dobře.

Někdo takový popis nazývá strašením jiný informováním o nepříjemných pravdách. Přemýšlejme o tom, pokud ještě máme nějaký čas a dnad i dobrou vůli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 28.3.2023 22:01

Čemu jste na mém vzkazu neporozuměl, brepto?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 28.3.2023 21:49

Ne, k výpočtu. Víte co? Tady máte algoritmický popis jednoho takového modelu: https://www.umr-cnrm.fr/gmapdoc/spip.php?article202&lang=en Projděte si to, napište, kde tam jsou ty věštby a kdybyste tam našel nějakou chybu, dejte vědět. Zatím nashle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kořízek 28.3.2023 21:46

Výpočtu? Nemyslíte spíš k věštbě založené na nepřesných vstupech, pochybných interpretacích a přístupu přání je otcem myšlenky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kořízek 28.3.2023 21:39

V poslední době mě zaujalo tohle:

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/alpy-ledovce-led-holocen-hory-studie_2101050752_dok

vím, že se dozvím, že jde pouze o lokální jev, ale v Alpách se v Atlantiku vyskytoval ledovec po tisíce let o 800+ (4°C+?) metrů výše než dnes. Lokálně to bylo podobné třeba i v Grónsku ...

Každopádně se uvědomuji, že nic jako holocenní klimatické optimum nebylo a máme dnes na planetě nejtepleji za posledních 2000, 10 000, 100 000 let a některá strašidla klidně hodí ještě delší období

• reagovat
• nahlásit příspěvek