L. Písařík 14.1.2020 11:25

Pane Rado, zdravé smrky přežily - kdybych se držel toho hesla, pak bych uvěřil, že zdravých smrků není ani desetina. Nevěříte? Zkuste jet z Jihlavy do Třebíče a z té trasy občas odbočte do toho, co bývalo lesem, nyní je obrovskou pasekou a stojákem, torz původních smrků ztepilých. A obrovské hráně vytěžených stromů, které lidi nekupují už ani jako palivo, zřejmě doufají v to, že jim Lesy budou vozit kmeny až k baráků a prosit, aby si je koupili způsobem: co koupíš, to samé dostaneš ještě jednou a zadarmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 6.1.2020 22:18

Australští domorodci vypalovali buš každý rok, proto porost moc nenarostl a požár se moc nerozšířil. Toto ekologové zatrhli takže porost za několik let narostl a požár stojí za to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Uzel 6.1.2020 21:45

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 6.1.2020 21:18

A máte prosím nějakou přestavu o metodologii, jak k těm uhynulým 480 mio zvířatům kdo došel? To ěkdo spočátal na metru/hektaru či kilometru čtverečném a extrapoloval? Prosím, zkuste to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 6.1.2020 21:14

To samé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 6.1.2020 21:13

"Fires’ frequency, intensity and size are expected to increase under climate change as temperatures rise, rainfall variability increases, droughts become more severe and ecosystem dynamics alter, resulting in changed biomass fuel loads and types."

Tak tohle se píše v materiálu, na který se Wikipedia odkazuje ohledně dat o požárech ve vámi uváděném roce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 6.1.2020 20:14

Ani sčítat neumíš, ty blbe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 6.1.2020 20:10

Dobře ty soláry u nás shrnula Klímová: Sněmovna měla v roce 2009 lví podíl na tom, že solární horečka mohla díky vysokým cenám sluneční energie pokračovat ještě po celý rok 2010, a stihly se tak postavit všechny obří fotovoltaické parky skupované hlavně polostátním ČEZ. Tedy jak Ševětín, tak i třeba Amun.Re. Poslanci totiž odložili novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která neumožňovala regulovanou výkupní cenu snížit meziročně o více než pět procent. Díky tomu se přehnané dotace cen sluneční elektřiny udržely o potřebný rok déle a propad cen o polovinu se odehrál až od 1. ledna 2011. Investoři tak získali čas a kvůli tomu i tučné zisky garantované na dalších dvacet let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.1.2020 20:02

Omyl až lež!

Kůrovec byl, je a bude všude latentní součást smrkových lesů. Za 65milionů let se nikdy navzájem nevyhubili - naopak! přorozenosti se chová podobně jak bílé krvinky našeho organismu. Napadá a na nový dřevní supstrát urychleně mění jenneduživé a porušené. Zdravé srtomy se muběžně sami bez pomoci člověka ubrání. zahuštěním umělé stejnověké výsadby sice lidé získávají podstatně vyšší výnosy ale s podstatně vyššími riziky.

Smrk je přitom "doma" v tundře. V tundře však může mít k. jednu až dvě vlny rozvoje ročně. V teplejších oblastech toto omezení padá a to je hlavní problém. Další navozují stresující faktory. V česku sucho kyselá depozice a pochopitelně polomy...

Vrcholová část Š. je právě podnebně podobná tundře. Smrky tam v prvých zonách rostly odjakživa přirozeně. Právě jen v prvých zonách NPŠ jsou zbytečné až kontraproduktiní těžební zásahy pro ojedinělost genetického materiálu a tenký půdní profil. Zde se ale tu a tam nachází ekonomická vzácnost v podobě "rezonančního dřeva" násobně ceněného hudebním průmyslem... O to dostat se k němu fakticky šlo.

Kůrovec přitom má aktivní dolet jen několik set metrů. Závisí zároven i na zdravotním stavu porostu... V druhých a navazujících částech na hospodářské lesy ale těžbě nikdo nikdy nebránil. Přesto se tam kupodivu nikdo do těžby nehrnul. Odtěžit nárazníkový pruh / pásmo pod prvými zonami se nevyplatilo?

Šumava jako celek je daleko rozsáhlejší a na její většině jsou hospodářské lesy, kde tlumit kůrovce těžbou, chemií lze a bylo to opakovaně nutné po řadu let.

Příčiny šíření i jiných druhů kůrovce dnes a spíše směrem od Beskyd a Jeseníků na vysočinu až do Čech se sice různí ale mapy napadení ukazují na souvislosti především klimatického půdního sucha.

Odumírají totiž i jiné druhy stromů od borovic až po okrasné thůje, mnohde usychá nová výsadba... - kdežto vrcholová Š. se s důvodů dostatku vláhy sama vzpamatovává.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.1.2020 19:32

Obavy o nové zalednění měl v roce 1974/75 kdo?!

http://media.rozhlas.cz/_audio/00699039.mp3

Máte pravdu, že ba přelomu 74/75 shořelo v Austr. více (45mil ha) tedy sice zatím více jak letos (6.2 mil ha) ale nikoli desetkrát a sezona ještě nekončí. Nepochybuji, že australané by to měli rádi za sebou. Na jak dlouho? Klima se totiž očividně směrem k růstu extrémů mění i tam:

https://www.sciencemag.org/news/2019/11/massive-australian-blazes-will-reframe-our-understanding-bushfire

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/australie/web/pages/06-podnebi.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 6.1.2020 18:56

"Jen ohledně míry a přesnosti vývojových trajektorií a dopadů které mají komplaxní charakter. Nikoliv v podstatě příčin a fyzikou odůvodnitených jevů."

To všechno je z Vaší hlavy ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 6.1.2020 18:50

No on pan Rada často a rád uráží. Jde jen o to, jak kdo na něj reaguje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 6.1.2020 17:32

"to, že CO2 přibývá v atmosfeře z jiných zdrojů, než z fosilních paliv" Člověk spalováním fosilů produkuje cca 10 Gt CO2/rok. CO2 v atmosféře Země je cca 560 Gt, čili fosily přidávají pod 2%. Evropa se podílí 10%, čili 0,2%. Pokud tedy zcela a úplně zastavíme spalování fosilů v Evropě tak pomůžeme Zemi o 0,2% CO2. Sopky přidávají cca 1Gt CO2, čili skoro nic. Naprostá většina CO2 je z rozkladu organické hmoty v půdě, obzvláště v přírodním netěženém lese/pralese (Amazonský/Boubín/tajga = škůdci planety). Z vrtů v ledovci v Antarktidě (Vostok), které sahají cca 400 000 let nazad ale plyne, že zvýšená teplota PŘEDCHÁZÍ nárůstu CO2. Ten to jenom dále zesiluje. Jelikož je ho ale ve vzduchu 0,041% (0,00041 dílu) tak asi nehraje zásadní roli, minimálně stejnou roli má voda. Ale boj s CO2 vypadá hezky a docela sype! Tedy někomu. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 6.1.2020 17:12

Voda v potoce ale i v rybníku či přehradě je voda už ztracená. Ta může akorát odtéct do Vlavy, Labe a S.moře. Podstatné je kolik vody se vsákne do půdy, zemědělské i lesní. To je voda podzemní. Čili osvícená vláda by podpořila klasické hospodaření s půdou tj. aplikaci hnoje, bahna a organiky do půdy a hlubokou orbu. Pak se voda vsákne na místě a neuteče a neeroduje pole. Teoretická vodní kapacita půdy je obrovská, mnohonásobek všech přehrad a rybníků dohromady. Osvícená vláda! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 6.1.2020 17:04

"Až když do něj neuvážlivě zasáhl člověk - začaly anomální problémy" no na Šumavě zasáhla v r. 1868 sněhová vichřice která položila cca 5M m3 dřeva. Schwarzenbergové dříví vytěžili a prodali a volné plochy zalesnili smrkem. Takže na cca 80% Šumavy byla umělá smrková plantáž - monokultura. Tu staří lesníci klasicky opečovávali přes 100 let k naprosté spokojenosti. Když hajný objevil smrk napadený kůrovcem tak druhý den ho dřevaři pokáceli, oloupali a odvezli. Když smrky dozrály do obmýtního stáří tak ale přišel "Zelený člověk" a tu monokulturu vyhlásil Boubínem. Dopadlo to tak jak muselo, smrky sežral kůrovec a souše zůstaly stát. Kůrovec se rozšířil do okolí a po celé republice. Jeho distribuci podpořila vláda odmítnutím vyhlášení "výjmečného stavu" pro přepravu dřeva. Takže "Šumava se zelená" leč mladými smrčky, ty dorostou, opět je sežere kůrovec... a jedeme dál a dál černým kočárem kol černých skal". J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 6.1.2020 16:36

JENŽE problém je právě v tom kolik. Jistý je opravdu jen ten CO2, oteplování je pravděpodobné (ne sám fakt, ale jeho důvody a částečně i rozsah) ale jeho "katastrofické" dopady jsou výmyslem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 6.1.2020 15:43

Současné požáry v Austrálii jdou na konto žhářů a blesků, dohromady asi tak 90% případů, u těch zbylých 10% se nepodařilo příčinu jednoznačně určit. Viz třeba https://bit.ly/37GVsWG , https://bit.ly/2T0MWxt a https://bit.ly/39NcXXg . V Austrálii jsou v létě teploty mezi 40 a 50 stupni běžné, už po staletí. Představám, že při 48 °C je buš nějak sušší než při 47 °C, nebo že při dosažení teploty 49 °C dřevo samo chytne, věří snad jenom místní pan rada a jeho squadra. Velkých požárů - srovnatelných s letoškem nebo větších než letos - byla už řada, počínaje prvním takovým zaznamenaným v roce 1851. V roce 1974-75, tedy na vrcholu obav ohledně nového zalednění, shořelo plošně víc než desetkrát tolik než letos. Viz englická Wikipedia, bushfires.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 6.1.2020 15:26

Nejen sucho je příčinou požárů - jde o přirozený jev, kdy v sušších oblastech takto dochází k přirozené redukci nashromážděné biomasy (které přibývá dnes více, než dříve, jednak proto, že se zvýšil nárůst rostlinstva díky CO2, jednak proto, že malé požáry, které dříve biomasu redukovali, jsme schopni zastavovat dříve, než svou roli splní). Dnes však se nashromáždilo biomasy více (i díky zeleným zákonům) a vznikající běžné požáry (například jejich roznášením pomocí dravých ptáků) nabývají takto díky palivu nezvladatelných rozměrů. To je případ jak Austrálie, tak třeba Kalifornie.

ohniví ptáci (aboridžinský název pro některé tamní dravce)

https://1url.cz/lzMoc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 6.1.2020 15:05

Bursíka i kůrovce Justa mám v lásce co osinu v (_!_), ale lesníkům škodili leda na Šumavě.

Vypisovat sáhodlouhé soutěže na odstranění kůrovcem napadených stromů, místo neprodleného vyslání pár dřevorubců s koněm vymyslili nějací pošuci na Lesích ČR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 6.1.2020 15:01

Kůrovec je zvíře a zvířata jsou chována, ne pěstována. Jinak souhlas. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 6.1.2020 15:00

Kdepak. Moudrá mladá generace bojuje s oxidem, aniž by zrušila kyslík. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 14:46

Sluneční aktivita klesá od konce 50.let minulého století. Klesá tedy už 60 let.

Jak dlouho budete ještě čekat, než se to ukáže?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 14:43

nějaký odkaz na to, že CO2 přibývá v atmosfeře z jiných zdrojů, než z fosilních paliv, byste měl?

Nebo jen za PRAVDU považujete Váš subjektivní názor?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 14:37

On Vás někdy pan Rada urážel?

On Vám pan Rada někdy tykal?

Já jsem Vás někdy urážel? Tykal jsem Vám někdy?

Já s panem Radou málokdy souhlasím v jeho ekologické horlivosti. Kvůli tomu mu ale nepotřebuji nadávat a tykat mu, jako Vy a spratek Forman

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 14:31

takže k tématu zas nic, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.1.2020 14:27

Ano, v Austrálii hoří. To je pánbu tresce za velkou uhlíkovou stopu, jež způsobuje globální teplení.

A vláda neignorovala varování - proti kysličníku tam bojují stejně urputně jako my a proti plastovým brčkům taky. Akorát to nějak nezabíralo nebo co ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 6.1.2020 14:21

Vodní nádrže jsou "fuj..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 6.1.2020 14:19

Co to žvaníte?! Podpora OZE nás stojí 47 miliard ročně a nesmyslný nákup "emisních povolenek" dalších 25,5 miliard.

Takže na každého občana, včetně nemluvňat, tak připadá přes 7000 Kč ročně.

A ti nepočítám další náklady, jako "biopaliva" nebi zvýšené výdaje na stabilizci "působením" OZE destabilizované sítě...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouřil 6.1.2020 14:15

V Austrálii, Kalifornii i dalších oblastech je přirozené sucho, díky kterému odumřelé rostliny nezetlejí a nezmění se na humus, jen se v suché formě hromadí. Příroda to řeší tak, že takové oblasti čas od času vyhoří a s popelem si příroda snáze poradí. Člověk však přirozeným požárům brání a hořlavá, suchá biologická hmota se hromadí. Až dosáhne úrovně, kdy její vznícení člověk nezvládne a dojde v případě sucha k opravdu ničivým požárům. Všichni zodpovědní to vědí, ale nikdo o tom nemluví, protože problém nikdo neřeší, ať už jsou důvody jakékoliv. A zelení lháři toho samozřejmě využívají, jako každé lži a polopravdy. Ty se jim hodí na oblbování lidí s pomocí na devastaci lidstva spolupracujících médií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 6.1.2020 14:14

Lékařem bramborových polí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek