P. Rada 6.1.2020 11:38

Právě nedostatečné odsíření našich elektráren je vedle sucha druhým nejvážnějším důvodem rozvratu našich lesů. Vlastní kyselá depozice totiž od let 80tých poklesla jen 4x!

(To že zaměnujete imise do troposféry se stratosférou raději nekomentuji)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.1.2020 11:32

Problém tkví už v tom, že hodnoty dnešního světa poměřujeme finančně na bási měřítka makroskopicky odtrženého od jakéhokoliv faktického krytí a vázaného jen na úzkou část reality.

Kdo a zda a jak např vyhodnotí dnešní ztráty životů milionů zvířat při požárech v Austálii?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/australske-pozary-si-vyzadaly-23-lidskych-zivotu-zvirat-zahynulo-480-milionu-85667?dop-ab-variant=121&seq-no=2&source=hp&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.1.2020 11:27

Autor se odvolává na údajou střízlvost Lomborga ale tu ničím fakticky nedokládá. Odvolává se jen na jeho více jak deset let staré teze - které však byly už před desetiletími kritizovány jako nerealzovatelné fantazie - např Lomborgovi "plachetnice"....

Autorův postoj tedy rozhodně není o střízlivosti ale o kumulaci argumentů zlehčujících ekonomické dopady a tím vlastně obhajování současného extenzivního postoje lidstva jako nejefektivnějšího ekonomckého postoje. Realita extenzifikace se ale v uzavřeném systému planety vyvíjí nezávisle na umělém zlehčování dopadů a nutně má své meze které autor přehlíží.

Jen v Česku poslední pětiletku degradoval až nyní nevratně zanikl doposud státí rospočet dotující obor lesnictví s dřívějším přínosem 10 miliard ročně. To prostě proto, že za smrk jako stěžejní rychle rostoucí a celkově nejekonomičtzější dřevinu minulosti, nemá lesnicrví žádnou edekvátní náhradu a pro narůstající dynamiku změn ji zřejmě mít nebude prakticky nikdy. Přitom je svět zatím jen o cca 1C nad dlouhodobým glob průměrem a do konce století ho čeká při dnešní trajektorii vzestup o nejpravděpodobněji další 3C.

Zemědělství jako další obor příměji vázaný na klima je na tom podobně ačkoli má tu velkou výhodu pružnosti protože nemusí stavět na tak dlouhověkých produktech jako je století rostoucí strom. Protože ale ztráty retenční schopnosti lesů výrazně posílí rozkolísanost klimatu, poroste půdní eroze a tím se urychlí další pokles bonity půdy.

Dnes ale ekonomiku žene těžba nerostných surovim a na ní navázaný průmysl a globální obchod. Celá tato sféra je sice mocná ale založená na nerecyklovatelných technologiích a citlivá na celosvětovou dopravní sít. Stojí tedy na vratkém až neudržitelném základě. Otázkou reálně spíše je kdy např naše ekonomika nebude moci dotovat náku potravin... a umělá přehlíživost komplexních dopadů klimatu tak doposud civilizovanou společnost přivede jen tím spíše a rychleji ke kolapsu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.1.2020 11:07

Nejsem si jist - zejména "plánovanými hodnotami". které se politicky odhlasovaly. Pamatuji plánovací komisi KSČ (tedy zvenku).

Mezi seriozními vědci panuje nadále nejistota. Mezi politiky jistota.

Zde již jednotlivá slovíčka, do hospody na celý večer.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 10:23

Já si jist jsem. Jisti jsou si i klimatologové. Tou jistototu je lidstvem způsobené globální oteplování.

Jenže jistota je i to, že boj proti globálnímu oteplování formou boje proti CO2 je zcela neúčinný a jsou to vyhozené prachy z okna.

Prot odmítám podporovat boj proti CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.1.2020 10:16

Souhlas.

A klidně dodám - "pokud si nejsi jist nedělěj nic". Příroda totiž nespěchá, lépe reagovat na proběhlé, ihned, rozumně. Než stále vyhlašovat "poplachy".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 10:10

Kdyby vlády vyspělých států dotovaly místo solárů a větrníků výstavbu hrází, vodních nádrží, nebo staveb zvyšujících albedo zemského povrchu, pak bych takový "boj s klimatem" ochotně podpořil.

Boj proti růstu CO2 v atmosfeře je ale naprosto neúčinný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.1.2020 9:59

Současný a budoucí "politický boj" proti CO2 je naprosto neúčinný, zbytečný. Klima se mění dostatečně pomalu, aby si ti chytřejší prohloubili studny a vysadili více broskvoní ...... Docela nepoliticky, selsky, odborně, předvídavě.

Klima na planetě Země je řízeno, či závisí na mnoha dalších vlivech. Samozřejmě, že současný modernopolitik (který i štelování klimatizace v autě študuje týden) o tom nemá ani ponětí.

Současná politika si libuje v plánování na základě odhlasovaných přání. Čím jednodušší a dražší hloupost, tím lépe. A nejlépe sborový potlesk vestoje, že???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 6.1.2020 8:11

Rád bych již dopředu věděl, jakou látku a kolik desítek kilogramů jí použijeme, abychom za pár let z ovzduší odstranili jeden kilogram kyseliny sírové, sulfanu nebo oxidu siřičitého.

Vlastně nač do ovzduší speciálně vyrábět chrlit oxid siřičitý. Stačí u našich uhelných elektráren odstranit filtry a máme to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 6.1.2020 7:06

Greta a její stoupenci se začínají radovat : americká vláda poprvé schválila financování výzkumu v rámci geoinženýrství, tedy kontroverzní myšlenky odvrácení klimatických změn pomocí úprav planetárního klimatu. Finance obdržel Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), jenž má na starosti program, který se zabývá návrhem na „vyvrhování materiálů do atmosféry za účelem ovlivňování klimatu“. Jedná se o Stratospheric aerosol injection (SAI), tedy program, při kterém se do vyšších vrstev atmosféry pomocí raket nebo dělostřelectva mají vystřelovat kontejnery s aerosoly různých chemikálií (nejvíc se zvažuje kyselina sírová, sulfan nebo oxid siřičitý). Kilogram těchto látek by údajně mohl „vyvážit až několik stovek tisíc kilogramů oxidu uhličitého“. Řada vědců však před takovýmito projekty geoinženýrů varuje. Dopady jsou zatím neznámé, vedlejší důsledky jakbysmet. A podle kritiků by se mohlo stát, že by experimenty nakonec mohly situaci ještě zhoršit.

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3016523-usa-poprve-schvalily-klimaticke-inzenyrstvi-vedci-zacnou-zkoumat-cilene-ochlazovani

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 6.1.2020 7:00

„Na světě existuje velké množství globálních problémů. V ideálních podmínkách (s neomezenými zdroji) bychom je všechny dokázali vyřešit naráz. Ale náš svět není ideální, takže se logicky musíme ptát, kde začít.“

Viz zde: http://www.osel.cz/10959-jakou-prioritu-maji-pokusy-o-zmirneni-globalnich-zmen-klimatu.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 6.1.2020 6:42

A snažme se prosím odlišit situace, kdy vědec hovoří o předmětu svého výzkumu a kdy vyjadřuje pouze svůj občanský postoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kovaříček 6.1.2020 4:18

Ekonomové zapomněli vyčíslit jednu veledůležitou položku, totiž kolik milard dolarů padne na korupci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2020 0:22

Ten problém s bojem proti oteplování je z hlediska efektivity jasný už dávno.

Proti růstu obsahu CO2 se nákladně celosvětově bojuje od Kjotskeho protokolu (1997). Výsledkem je, že se růst CO2 od té doby vůbec nezastavil. Dokonce se trochu zrychluje.

Z toho jasně plyne, že se bojuje na špatném bojišti, špatnými zbraněmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek