Z. Lapil 5.8.2023 21:15

Zní to hezky, ale je to blbina. Jestli pojedou hutě jen řekněme polovinu doby, bude potřeba dvakrát tolik hutí, takže je budete muset stavět nejen celý rok, ale dvakrát tak rychle.

Maximálně můžete uvažovat jako jsem kdysi viděl na Kladně: u jedné chladicí strojovny tam byla mrazírna ovoce - zelenina a zimní stadión. V létě se hokej nehrál, takže mohlo 100% výkonu do mrazáků, a v zimě byla jakás takás rezerva výkonu.

Moje spekulace, možná měl stadión vlastní kompresor a já kecám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 5.8.2023 12:56

Netuším ani přibližně, kolik může být "hromada oborů". Ale pokud takové jsou (?), je to zase jenom dotační socialismus několika posledních desetiletí.

Smysluplnost solární a větrné energie by se ukázala v okamžiku, kdy by zástupce energetické sítě se nimi sepsal smlouvu na pravidelné a trvalé dodávky. Něco ve smyslu "... jsou povinni neustále dodávat do sítě minimálně 60% své kapacity a za nepotřebné nadbytky, které síť nemůže spotřebovat, neboť je nikdo nechce a nepotřebuje, nebude výrobcům poskytována žádná náhrada."

A dále třeba ".... za účelem rovnoměrných dodávek obdrží výrobci solární a větrné energie přednostní oprávnění (ne dotaci!) na výrobu svých vlastních úložišť."

A celý Timmergrýn jde do prdele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.8.2023 14:48

No myslím, že dnes v polovodičích bez nějakých dotací, obrovských investic či záruk státu nepostavíte nic. Totéž v jaderné energetice. Navíc musíte mít infrastrukturu, vzdělání, školy.

Možná to dřív dovedl zařídit i soukromý sektor. Dnes už to nedělá. Možná ale i za tím jsou doktríny finančníků a podnikatelů. Nedávno jsem četl článek britského ekonoma jak to vlastně je. Už před 20..30 lety je učili že hlavní je rychlý co nejvyšší zisk ale udržitelnost atd. jsou cancy a výmluvy neschopných. Jenže dnes má značně státně dotovaná, či kontrolovaná Jižní Korea, Japonsko, Čína obrovský náskok v technologiích a Británie snad ještě kapitál pár boháčů ale i v tom už pomalu se svým rozpadlým hospodářstvím za Asií pokulhává.

Takže nevím, možná i dnes může liberální ekonomika skvěle fungovat i bez státu, ale nejen bez regulací, ale i bez současných ekonomických dogmat finančníků.

A bude hůř. akumulovaná práce - kapitál je nesmírně důležitý pro budoucí rozvoj, ale bez práce současné je taky k ničemu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 5.8.2023 14:57

Soukromý sektor se to snaží dělat, ale na všechno nestačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 5.8.2023 16:04

Státní dotace znamená jen to, že schopným je vzato a méně schopným dáno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 18:10

Veškeré vědecké objevy, které bylo pak možné komerčně využít,

Myslíte si, že kontaktní čočky vymysleli podnikatelé? Nikoli, vymyslel je státem dotovaný vědec.

Internet také původně vznikl ve státem placené instituci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.8.2023 22:14

Jo, vymyslel je vědec, který v době komunistické totality nemohl pracovat jinde než ve státním sektoru.

Šejno, z tebe ten komouš leze i ušima...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 23:38

Vědci obvykle pracují ve státem dotovanych institucích a laboratořích všude ve světě.

To jen dementní L.Novak si myslí, že například NASA je soukromá firma, prodávající své produkty v supermarketu

A nebo si myslí, že i v USA mají komunistickou totalitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 0:03

Ty máš komunismus v palici. ... Ve svobodném světě probíhá vývoj technologií v soukromých firmách, které jej obratem využívají ve výrobě. Stát dotuje především základní výzkum. Ten má do praktického využití v komerční praxi obvykle ještě daleko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 5.8.2023 13:08

V tom případě se nejedná o dotace ale o investice. Dotace do OZE investice nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 5.8.2023 16:02

Pokud něco potřebuje dotovat, tak to nepotřebují lidé.

Jen socialisté tvrdí opak, obvykle proto, že ani je lidé nepotřebují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 18:18

Všepochopil Diviš opět nepochopil, že například internet vznikl díky státem placené vojenské potřebě propojit počítače. Takže platili to daňoví poplatníci, kteří internet nepotřebovali, protože ani netušili, co to je.

Takže nejprve se internet musel dotovat, aby se začal hýbat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Křivánek 5.8.2023 19:17

Šejno ty si lejno

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 23:32

Reakce dementního spratka Křivánka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.8.2023 22:12

Pokud si pamatuji, tak Internet jsme dotovali sami (uživatelé) placením nehorázných poplatků za minutu připojení státnímu Českému telecomu (dříve SPT Telecom). Takže Šejna kecá jako obvykle...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 23:30

Dementní L.Novák opět netuší , že píšu o době, kdy internet vznikl, nikoli o době, kdy začal být užíván u nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.8.2023 23:57

Napsal jsi toto:

"Takže nejprve se internet musel dotovat, aby se začal hýbat"

... což je TOTÁLNÍ KRAVINA. Internet s jeho principy se vyvinul úměrně technologickému pokroku v počítačové technice a technologii dálkového přenosu dat. Takže doba vzniku (rozuměj hromadného budování sítí ke komerčnímu použití) zase není tak vzdálená od začátku rozvoje v Česku, kde naše zaostalost ve výpočetní technice a jejím obecném rozšíření byla katastrofální díky komunistickému totalitnímu režimu.

Komercionalizace Internetu začala někdy v polovině 90. let minulého století a u nás kolem roku 2000. Ta s žádnými dotacemi spojená nebyla. Proto jsem psal o nehorázných cenách připojení, které si účtoval v té době monopolní SPT Telecom (Český telecom). Ten ale neměl ani dostatečně rozvinutou telefonní síť, která se v první fázi používala pro primitivní internetové spojení rychlostí do 56 kbit za sekundu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.8.2023 17:24

Je rozdíl mezi nevratnou dotací a investicí byť i rizikovou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 5.8.2023 18:54

Například? Ještě před WW2 v USA nedotovali skoro nic. Za války dotovali atom (ryze vojenský projekt) a penicilin (ten ale též potřebovala armáda). Ale první vývojové práce na přípravě penicilinu po Flemingově objevu financovala Rockefellerova nadace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Smutný 9.8.2023 2:02

Pane Šejno, Německo své soláry a větrníky dotuje už 23 let. To je hodně dlouho od vašeho požadavku "na začátku", co? Není to důkaz, že jsou tyto občasné zdroje energie bez dotací z kapes daňových poplatníků neživotaschopné? Jistě si odpovíte i sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 5.8.2023 12:08

pro případné kverulanty - pokud lze elektřinou tavit ocel, proč by nebylo možné elektřinou přehřívat páru?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 5.8.2023 12:57

No a já jako netechnik se ptám: To by ta elektřina z OZE ohřála páru, která by roztočila turbíny a vyráběla elektřinu klasicky? Tj. vtipkujete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 5.8.2023 13:02

Já jsem to pochopil tak, že by se (teoreticky) využívaly pouze chvilkové přebytky, které síť nemůže spotřebovat napřímo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 5.8.2023 13:54

Přesně !! Totiž přitápět elektřinou, která momentálně nemá využití, ale v síti JE, musí být mnohem účinnější než snažení o její ukládání do baterek či do vodíku - tam účinnost rychle klesá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.8.2023 17:37

Zešílel jste?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 7.8.2023 20:37

Nikolivěk ! Pouze vynalézám neotřelé možnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 5.8.2023 13:59

a Vy zase asi opravdu máte k technice hodně daleko...?

Tak znova. Aby elektická síť vůbec fungovala, musí být plynule napájena generátorem, poháněným párou. Takže pokud k tomu pohonu (výrobě páry) využiji momentální elektřinu, vyrobenou OZE, pro kterou v té době jiné využití NENÍ, proč tím neušetřit palivo a emise, když síť MUSÍ bežet??

• reagovat
• nahlásit příspěvek