K. Machala 16.1.2023 2:02

Produkci potravin naopak zdarne brzdi vse zdrazujici boj proti uhliku, metanu v kombinaci s bojem proti jadru a v dusledku zdrazeni energii a vseho. Ideologie alarmismu je antihumanni a podporuje narust vojenskych a jinych konfliktu. Coz muze byt cilem, protoze narust co2 nelze ovlivnit bez poklesu populace, tj ti kdo veri v alarmismus oteplovaci apokalypsy, nutne musi malthusiansky verit v potrebu prudce snizit stav lidstva na planete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 16.1.2023 7:54

Nezapomenout na čistě politická embarga na umělá hnojiva z "nevhodných" států...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 16.1.2023 9:56

V realitě je fotosyntetická produkce souší kriticky vázaná na nedostatek/přebytek vláhy. Negativně na rostoucí dynamiku podnebí. Ceny i kvalita potravin tomu všemu odpovídají ale nalhávat si v této generaci ještě vesměs můžeme něco jiného. To právě proto, že i zemědělský sektor dnes dominantně žene energetika avšak jen dočasně postavená na neobnovitelných zdrojích.

Za dob Malthuze nebyly zdaleka tak propastné rozdíly mezi lidmi ve spotřebě jak dnes kdy tento nepoměr i v průměru mezi zeměmi vzrostl energeticky a potažmo proto i potravinově na více jak stonásobek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 16.1.2023 13:04

"Za dob Malthuze nebyly zdaleka tak propastné rozdíly mezi lidmi ve spotřebě jak dnes" důkazem je, že počet lidí pod prahem chudoby se podstatně.... SNÍŽIL. Alespoň podle statistik myslím FAO.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.1.2023 5:37

Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku, lžeš jako když Rudé právo tiskne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 16.1.2023 22:28

Myslíte pane Rado, že když každé tvrzení doprovodíte odkazem, kde jste to našel, že je to důkaz, že to tak skutečně je?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 16.1.2023 1:26

Užitečnost či jedovatost čehokoli závisí od už od dob kdy to popsal Paracelsus na množství - nikoliv na pouhé existenci jak se zjevně doposud domníváte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 16.1.2023 7:07

"popsal Paracelsus na množství" ano máte oba pravdu. V nesporně uznávané učebnici ekologie, Odum (1968): Základy ekologie, lze na str xxx vlevo dole čísti: "fotosyntéza na Zemi je limitována nízkou koncentrací CO2 a inhibována vysokou koncentrací O2". To nakonec bylo dokázáno přídavky CO2 do skleníku které podpořily růst a fotosyntézu, nakonec i dnes zvýšení koncentrace CO2 (ale i další faktory, strojená hnojiva, genetika....) zvýšilo podstatně zemědělskou produkci. Ano Paracelsus má pravdu, CO2 limituje fotosynézu na Zemi.... J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 16.1.2023 7:52

Byly časy, že se ve sklenících topilo koksem v železných koších a vedlejším efektem bylo hnojení kysličníkem uhličitým, učili jsme se v předmětu zahradnictví. Teda podle mé ubohé paměti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 16.1.2023 22:32

Nojo pane Lendle, ale je to "vlevo dole" .... To zatím nikdy nebyla pravda .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 17.1.2023 17:31

No vidím, že jste akurátní (lidově pintlich), takže zde je přesná citace: Odum, E.P. (1977): Základy ekologie. - Academia Praha, p.140 (vlevo dole): " Je patrně významné, že jak nízká koncentrace CO2, tak vysoká koncentrace O2 jsou nyní činiteli omezujícími fotosynthesu". Takže ne všechno, co je vlevo dole je nepravda. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 16.1.2023 1:38

Opravdu a vždy? Zkusil jste si někdy ujasnit jaké a proč mají zimy průběh jinde ale na stejné zeměpisné šířce např v Kanadě, sev. Číně...?

Sotva! Jukněte např. sem - možná se Vám pak pozmění alespon škleb:

https://climatereanalyzer.org/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Brnušák 16.1.2023 7:13

Ano opravdu a vzdy, kdyz je tepleji, nemusi se tolik topit. Pokud je nekde vetsi zima tak tam evidentne neni tepleji. Pokud je znakem globalniho otepleni vetsi zima, pak na teorii globalniho otepleni je neco spatne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 16.1.2023 7:47

Na teorii globálního oteplování nemůže být nic špatně, protože to je víra. Ostatně lokální ochlazování je důsledkem globálního oteplování. Přece.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 16.1.2023 7:20

Málo se mrdá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 16.1.2023 22:35

Ale hodně se krade.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 16.1.2023 1:41

Ano ale není v tom sám. Pravidelně mu totiž sekunduje redakce portálu a to už je docela jinak na pováženou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Čtvrtníček 16.1.2023 1:46

Ledni medved,tygr bengalsky a orel nevyhunul jedine proto, ze jejich stav je nizky a neni je potreba zabijet,neb nikomu neskodi. Az se rozmnozi, coz neni pravdepodobne,okamzite zacne sizovani jejich stavu. To plati o jelenech divocacich atd.

P.s. Ledni medved byl loven kvuli kozesine, ktera se uz nenosi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.1.2023 5:39

No jo, jenom lidi se přemnožují furt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 16.1.2023 16:29

Přemnožují. Ale hlavně tam. kde se lokálně otepluje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 16.1.2023 8:44

Nedělejte ze sebe metaRadu, když už jste tu jinde prokázal, že chcete-li, pak vám to i myslí. Pokud dokážu na menší ploše vypěstovat tentýž, resp. větší objem potravin, mohu si dovolit třeba přestat kácet džungli nebo ničit jiné biotopy. A tamní zvěř se může bez rušení lépe množit. Zkuste se podívat, kde všude byly před 150 lety v Čechách relativně intenzivně hospodářsky využívané oblasti ... a kde dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 16.1.2023 9:34

Jo aha

Takže diky oteplování nemusíme v Arktidě pěstovat pšenici , což zachránilo lední medvědy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 16.1.2023 13:08

No máte pravdu, skoro celá Šumava a vůbec Sudety byly zemědělskou krajinou... a dneska to je les. Od Marie Terezie se plocha lesů podstatně zvýšila. Je to krásně vidět i na leteckých snímcích z První Republiky a dneska... nepoznáte to. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek