V. Braun 25.11.2022 12:37

Když už se odvolávate na vědecký přístup jak s tím jde dohromady použít příklad Bohemia energy naprosto mimo kontext? Nejste vy náhodou takový malý demagog?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 25.11.2022 11:43

A ešte by som dodal, že momentálne je CO2 v atmosfére asi 420 jednotiek na milión. Fotosyntéza je maximálna pri 2000 jednotkách CO2 na milión. Takže za A) do stúpania hodnoty CO2 v atmpsfére bude Zem zelenšia a zelnšia

za B) v minulosti už vraj hodnoty 2000 jednotiek CO2 v atmosfére boli a životu sa darilo veľmi dobre.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Zrcek 25.11.2022 10:34

Gratuluju k vašim znalostem. Co se ruchovců týče, tak se asi přirozeným stárnutím odeberou mezi zapomněnky. Co se týče gallia, ono má tak nízký bod tání, že vytvořit z něj lžičku, tak se rozteče v horkém kafi. Chemie sice stojí a padá s pokusy, ale žádný kantor se asi dneska neodváží hodit kousek sodíku nebo draslíku do vody před žáky, takže to skončí nakonec u těch power pointů a celkem zkresleného obrazu, o čem chemie vůbec je. Myslím, že každý si odnese jen zobecněný poznatek, že je to nesmírně nebezpečná záležitost, která ničí životní prostředí a musí být outsourcována do Číny v rámci globalizace. Sympatický Vojtěch Dyk se jako novácký pan profesor silně snaží, ale když pronese rádoby odborné moudro podle pokynů režiséra, je to úsměvné. A v praxi neseženete lék, protože všechny účinné látky se vyrábějí v Číně nebo v Indii a putují pak přes půl světa do evropské lisovačky tablet. Stačí malý zádrhel a Evropa je bez léku. Ale je to tak správné, protože bojujem za klima (...nebo spíš proti klimatu?) - no to je jedno. A mladým je potřeba udělat v hlavě guláš, aby byli ochotni méně vědět a více věřit. Ale husiti z nich naštěstí nevyrostou, dnes se to jmenuje jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 25.11.2022 9:39

No je to 1,7%, čili skoro 2x tolik, ale máte pravdu, že zeleň bují. I zemědělské plodiny mají vyšší produkci. Fotosyntéza je totiž limitována nízkou koncentrací CO2 ve vzduchu. Proto se zkoušelo ve skleníkách hnojit přídavky CO2 z bomby, fungovalo to, ale bylo a je to drahé... J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 25.11.2022 8:54

Strašit se nedáme, ale co nám to bude prakticky platné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 25.11.2022 8:37

Určitě absolventa nějakého humanitního oboru. Určitě ani neví, co je to ta Kwh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 25.11.2022 8:23

Někdy je sucho, někdy je mokro. Pokud vím jsou na světě pouště mnoho, mnoho let staré, stejně jako opak. Jsou různé živelné pohromy a byly. Nikdo z nás nebude žít tak dlouho, aby musel poslouchat, že o klimatických změnách mluvil nesmysly, nebo naopak, že svět jak ho známe přestal před tím 15 let existovat. Můžeme si všichni říkat co chceme. Kdo mi dokáže opak, když budu tvrdit, že skvrny na slunci jsou projev 3 mil let starých nukleárních procesů v jeho středu a že v roce 2157, v 16:35, 13 vteřin středoevropského času dojde k jeho výbuchu a do několika minut všechno kolem se vypaří (byť nevím kam)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 25.11.2022 8:02

Německo nepřesvědčí nic. Tamní politik nemůže jít proti "vůli" lidu, kteří ho volí. (To není jak u nás. ) A tam jsou voleni ti, kteří slíbili, že nebude jádro.

Pokud nastane blackout, tak budou prohlašovat, že musí zrychlit budování OZE. A budou to házet na sousedy, že nepostupují stejně. Případně, že i ta jejich (naše) slavná jaderná energetika je taky nespolehlivá, když tomu nemohla zabránit.

Cesta je jiná a pomalu se ukazuje. Okolní státy (Francie, Polsko, Maďarsko, Česko) si budou muset vybudovat dostatečné kapacity v JE, aby udrželi i N2mecko a Rakousko. Z těchto zemí se stanou "zelené" OZE ostrovy plně závislé na nákupu od sousedů. Ale pokud budou moci koupit naši jadernou energii a nebudou muset topit v plynovkách, tak se trh stabilizuje a cena půjde dolů. Maďarsko již staví. Polsko se rozhodlo a vybralo. Francie se chystá. A u nás se vysílají signály. Vše je na dobré cestě. Za cca 15-20 let se to snad uklidní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 25.11.2022 8:00

"Růst sklenikoveho efektu způsobuje oteplení." No podle vrtů v Antarktidě (Vostok - lze najít i ve Wikipedii): 1: klima oscilovalo a osciluje nejméně 400 000 let, až tam se dovrtali, 2) nejdříve stoupá obsah obsah CO2 a poté, asi za 300 let pak následuje teplota. 3) To podporují i jiné zdroje, např. Odum: Hlavní tok CO2 je z rozkladu organiky v půdě, takže když se oteplí tak se víc rozkládá. Samozřejmě se také méně CO2 pohlcuje v teplejším oceánu a CO2 skleníkový efekt to pošťuchuje také. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 25.11.2022 7:52

"Stavět energetickou koncepci jen na uhlí taky není úplně OK." Spalovat ulí, ropu, zemní plynjest blbost neb jsou to suroviny pro chemický průmysl. Nenahraditelné. Odstavit jaderné elektrárny (kupř. v Německu) je spíš sabotáž ekonomiky než jenom obyčejná blbost. No Němci potřebují alespoň jeden pořádný výpadek elektřiny na pár dní. Německo nedělá malé chyby! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 25.11.2022 7:40

"aby byla adekvátní šance na úrodu" no oteplení o 1,5 oC jistě není nic moc, ale mělo by to časem umožnit 2 úrody do roka i u nás. A zvýšení koncentrace CO2 už zrychlilo fotosyntézu i u zemědělských plodin. Jak praví již klasická učebnice Odum (1968): Základy ekologie, str. xxx, vlevo dole "fotosyntéza na Zemi je limitována nízkou koncentrací CO2 a inhibována vysokou koncentrací kyslíku". Je třeba naslouchat vědcům... J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 25.11.2022 7:33

U doc. Chocholouška mají takových plný pytel. Jeden si dokonce myslí, že je letadlo, tak ho musí držet uvnitř aby jim neuletěl.... No opravdu bychom měšli poslouchat vědce, kupř. na strákách "Klimaskeptik" je jich dost a ukazují zajímavé grafy a tabulky. Kupř. o cyklech našeho Slunce, které ani náhodou není "stabilní zdroj..." pravda ale je zdarma. apod. stojí to za přečtění. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.11.2022 4:07

Svatá Gréta je magor a to "zaměstnala mysl" bylo jen ukázkou politické korektnosti, pokrytectví a strachu, že neprokážou-jí patřičnou pozornost, budou ukřižováni řvoucími aktivisty a médii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 25.11.2022 2:00

Jak může energeticky i ekonomicky negramotný DEBIL Rada posuzovat schopnost přírodními vědami nepolíbené komisařky pro energetiku Kadri Simonsové?

Jsou politici (nejen v EU) dostatečně kvalifikováni?

https://kareljelinek1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=782304

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dazmanski 24.11.2022 23:19

👍

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 24.11.2022 22:42

Dnes byl TV na téma předností a nedostatků OZE, nedostatku a ceny plynu a přidružených témat vysílán přenos debaty našich poslanců ze Štrasburku. Jako obvykle p. Kolaja (snad) předstíral nepochopení souvislostí mezi nespolehlivostí chodu náhodných ZE, nutností jejich vykrývání plynovými ZEE, odporem k jádru, cenou plynu, nesmyslným spoléháním na baterie, nízkou energetickou účinností NZE, napětím na trhu s energiemi a bláhovostí navrhovaných a prosazovaných řešení souhrnu problémů na půdě EU. Přitom se opakovaně v rozličných variacích marně K. Konečná a dr. David pokoušeli tuto vývojovou linku p. Ko...ovi osvětlit, v marné snaze, aby nezůstal na tomto mezníku našich novodobých dějin za člověka, který není kvůli své, jinak záviděníhodné vytrvalosti schopen pochopit z dané problematiky snad vůbec nic. Přitom zde (zdůrazňuji) málokdo zastírá hloubku a šířku problému energetického deficitu průmyslové společnosti. Je však s podivem, že tato společnost, stojící na solidní technologické základně je schopna souhlasit s řešením energetické krize ryze ideologickými prostředky. Rovněž není pochopitelné, jakými cestami se dospělo k masivní výstavbě NZE, aniž by byla zajištěna náhradní pružná a současně tvrdá síť vykrývacích zdrojů. Připomínat netřeba, že svět za branami Evropy nemusí být vždy a ve všem, i v případné nestabilitě sítě naším vzorem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Trojan 24.11.2022 22:41

Klimatická otázka je umělý problém, teplé klima je šťastná okolnost našich dnů, nebude trvat donekonečna, koncentrace CO2 má zanedbatelný vliv na globální teploty, zato příznivý na rostliny. K řešení jsou "pouze" problémy typu zaneřádění moře odpadky, chemické látky v přírodě a tak podobně. Hlavním cílem musí být dostatek levné energie. To nezajistí fotovoltaika ani větrné parky, jakkoliv mohou jako doplněk hrát pozitivní roli. To zajistí buď průlomový objev - ale ten se nerýsuje, nelze ho naplánovat, dotace nikoho nenutí hledat nejlepší technická řešení - Nebo spolehnutí se na jádro a fosilní paliva. Možná je dekarbonizace tak utopický plán, jako kdybychom chtěli do roku 2050 vypravit lidskou posádku k nejbližší hvězdě...Fosilní paliva zajišťují celosvětově velkou většinu energie a tepla. Nebudou-li mít politické elity odvahu toto nahlédnout, a bude-li dlouhodobě nedostatek energie, celá naše společnost prodělá nejspíš zásadní změnu. Je otázka, zda ji přežijeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 24.11.2022 21:46

Jsou i jiní, kteří to vidí tak, že blb je ten, kdo k Putinovi cítí sympatie. Takže Vaše otázka je mimo mísu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 24.11.2022 21:06

Ani ne tak dráždivou, jako politováníhodně zneužitou. Chudák nemocné dítě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 24.11.2022 20:58

Inak povedané, hokejka, ktorá vznikla kombináciou hodnôt získaných úplne odlišným spôsobom. Skúste troška logicky uvažovať, aj keď je to ťažké a bolí to. Koľko bolo treba tepla na prekonanie merného skupenského tepla ľadovcov nahromadených počas doby ľadovej? Prečo sa nenaplnili predpovede Al Gora o zatopení New Yorku a stúpnutí hladiny o 10 m ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.11.2022 20:53

Proč hledáte problém klimatu v politické personalistice?

Gréta T. nemusela být nikde ve "funkci" ale svým čestným neobvykle otevřeným postojem ..."posouchejte vědce"... zaměstnala mysl mnohých daleko starších, už někde "zapadle" situovaných a to až tak, že se stala dráždivou ikonou rigidně-konzervativním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.11.2022 20:36

Podotýkám, že pro vývoj situace vzhledek ke klima-změně konkrétně v našich mírných až severních šířkách, nebude asi největší potíž v růstu průměrných ročních teplot - ale pro změnu albeda odtáté severní polární čepičky v zásadních proměnách dynamiky větrů nesoucích vláhu nad pevniny.

Pro letní ztrátu bílé polární oblasti - která funguje jak planetární stabilizátor proudění větrů - totiž nutně začne podstatně více jak i doposud meandrovat Jetstream. To podle meteorologicky dopředu vevypočitatelné trajektorie. Nikdo tedy nebude od horizontu cca měsíce a déle vědět jaký průběh bude mít počasí a navíc přestanou platit i doposud mnoha generacemi statisticky ověřené pranostiky.

Co kde a kdy zasít, pěstovat... aby byla adekvátní šance na úrodu jak donedávna... - bude pro naše následníky dramaticky narostlý a výpočetně praděpodobně neřešitelný, PROBLÉM.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.11.2022 20:18

Ano dnes dochází k ojediněle velkému gradientu nárůstu teplot. Pro porovnání s nástupem poslední Holocénu zhruba o dva žády rychlejším. Ještě větší strmost mělo jen oteplení na K/T rozhraní před 65miliony let.

Růst hladin oceánů bude teprve gradovat a to tehdy, když se nulová izoterma v atmosféře začne častěji dostávat do nadmořských výšek kde leží hlavní zásoby zmrzlé vody.

I v Gronsku je to ještě pravidelně tak, že po naprostou většinu roku objem ledu pomalu přibývá. Jen několik dní vroce s vyyší teplotou ale navozuje ještě větší úbytek ledu než činí celoroční přírůstky.

Kdo trochu lyžuje tak si podobného efektu mohl nakonec všimnout i na našich horách. Maximum sněhové pokrývky nastává až někdy v březnu / dubnu - a pak nastává zlom kdy oteplení napomáhá i místní změna změna odrazivosti povrchu s rychlým koncem lyžařské sezony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 24.11.2022 20:11

Ehm ... ptal jsem se doslova "Vy vskutku máte diskutovanou komisařku za znalou? Energetiky? A na čem tohle přesvědčení stavíte?"

Takže mám mít za to, že tohle přesvědčení stavíte na tom, že jste dotyčnou pozoroval?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 24.11.2022 20:08

A ještě mne napadlo - jestli zadá projekt a nechá si odprezentovat referát nejspíš v power pointu, je to v pořádku. Ale jestli rozdává bleskové pětky z gallia, je to tragické, píšete.

To je sporné. Pokud to zadá jednomu, naučí se to jen ten jeden a pak těch pár, co při té prezentaci dávají pozor. A ten jeden se vic naučí dělat powerpointové prezentace. Pokud to zadá všem, věnuje tomu prvku neúměrnou pozornost, protože čas žáků i dotace hodin na chemii jsou omezené. Ovsem všichni se naučí dělat powerpointové prezentace, což není k zahození, ale není to chemie. Kdežto když bleskově sází pětky ze základních vlastností gallia (chemická značka, lehce tavitelný kov stříbrné barvy, měkký a dobře tažný, hlavní uplatnění v elektronice jako složka polovodičových materiálů) naučí se je (skoro) všichni. Protože tohle si zapamatujete za pár minut.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.11.2022 20:02

Pokud jde o mé "přesvědčení" tak to vychází z mých vlastních pozorování kdy jsem se o něčem věcně osobně "přesvědčil".

To je i případ využívání OZE. Je to obtížné, není to zdaleka všespásné - ale lze to praktikovat na rozdíl od fosilní injekce velmi dlouhodobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 24.11.2022 19:50

Ehm ... Vy vskutku máte diskutovanou komisařku za znalou? Energetiky? A na čem tohle přesvědčení stavíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 24.11.2022 19:48

No, já jsem nedávno byl účasten pomaturitního sletu po 55 letech, takže jsem bod tání gallia, ruchovce, dílo Jana Nerudy atd. dávno zapomněl. Zato dodnes vím, že sinus je nejen dutina či oblouk, ale taky goniometricka funkce a pamatuju si součtové vzorce goniometrických funkcí. Občas se to hodí.

Nicméně když mi řeknou ruchovci, nehledám ruchadlo a taky kráčeje Nerudovkou nebádám na netu, po komže to tu ulici pojmenovali. A když mi gúgl na dotaz po galliu vyhodí Commentarii de bello Gallico nebo Galium aparine čili svízel přítulu, vím sám od sebe, že jsem vedle :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 24.11.2022 19:25

Tak či tak na rýchle rozpúšťanie ľadovcov bol potrebný rýchly vzostup teploty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 24.11.2022 19:21

No, být políbená technikou, tak by ji mezi eurokomisaře nevzali, zejména ne na funkci, kterou zastává. Nezapadla by. Historička a politoložka je mnohem lepší!

• reagovat
• nahlásit příspěvek