14.8.2022 | Svátek má Alan


Diskuse k článku

KLIMA: Nejteplejší leden od roku 1880?

Existuje spousta alarmistických zpráv o vývoji klimatu. Mezi vrcholně nejodpornější patří zprávy tohoto typu: „Měsíc ten a ten byl nejteplejším o roku 1880.“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kouřil 17.2.2020 11:54

Ano, používají do dneška stejný teploměr jako v roce 1796 a tepelný ostrov kolem Klementina byl taky úplně stejný, že? Nebo se mýlím? Pokud jde o klima v Evropě, největší vliv člověka způsobují nové tepelné ostrovy kolem měřicích míst, nové uhelné elektrárny v Německu vypouštějící 500mil. tun CO2 ročně a větrné elektrárny. Ale to už víte.

V. Šedivý 17.2.2020 11:50

O 0,02?

Bývaly doby, kdy se udávalo nejen číslo, ale také nějaká chyba.

A občas z toho vypadlo cosi připomínajícího okamžik Cimrmanova příchodu do Liptákova.

Jak je tohle? 0,02±0,5?

Ś. Svobodová 17.2.2020 11:48

Vtipné je, že dnešní meteostanice mají danou přesnou výšku, šířku, orientaci. Ale nebere se v potaz umístění. Když jich 5 bude ve městě a jedna u lesa, je jasné že průměr bude zkreslen ve prospěch vyšší teloty ve městě.

M. Šejna 17.2.2020 11:47

Až na to, že pan Bartoň se věnuje globální teplotě letošního ledna.

V Klementinu byl letošní leden sice mimořádně nadprůměrný, ale v žádném případě nebyl rekordně teplý.

M. Šejna 17.2.2020 11:45

V Klementinu byly podmínky měření úplně stejně. Dokonce i metody měření byly a jsou úplně stejné.

Změnila se jen zastavěná plocha celé Prahy. Ale to určitě nemáte na mysli, protože člověk přece nemá na klima vůůůůbec žádný vliv.

Ś. Svobodová 17.2.2020 11:44

Údaje z měřících stanic jsou podle mne pouze lokálním ukazatelem a výsledky z nich se nedají aplikovat celosvětově. Satelitnímu měření věřím. Problém je, že novinářstvo se tváří, jako by Klementinum udávalo teplotu světa.

I. Polák 17.2.2020 11:43

Děkuji, a omlouvám se.

M. Šejna 17.2.2020 11:42

Rudolfinum je od Klementina jen asi 200 metrů, takže o.k.

Každopádně oblast centra Prahy byla "zabetonovaná" před 200 nebo 250 lety úplně stejně, jako dnes. Dokonce tam tehdy žilo víc obyvatel - přes 30 tisíc na km2.

Na druhou stranu je trochu zábavné, jak ti, kteří zpochybňují vliv lidské činnosti na klima, se ohánějí tím, že se otepluje díky výstavbě měst.

V. Šedivý 17.2.2020 11:38

Dlouhodobě?

Fakt dlouhodobě?

Těch dvěstě let je nepochybně z pohledu lidského života hrozně dlouhá doba, ovšem jinak je to pouhý oka mžik.

V. Šedivý 17.2.2020 11:33

Poté, co naměřená čísla upravíme bulharskou konstantou (též nazývaná Pišvejcovo číslo) abychom kompenzovali kupř. městské tepelné ostrovy, trochu převážíme a maličko vyhladíme, můžeme jako "statistický průměr" dostat takřka cokoli.

A. Forman 17.2.2020 11:24

malinká nápověda - Klementinum..... ale to nevadí, rozumím vám.

J. Kouřil 17.2.2020 11:22

Jak můžete roky 1796, 2007 a 2018 srovnávat, když výsledek vychází pokaždé z jiných podmínek a způsobu měření? To je teda dost trapné.

I. Polák 17.2.2020 11:16

Máme dobu meziledovou, zbytky ledovců doroztávají (byl jsem ve Španělsku na místě, kde byl ledovec do roku cca 1960) a tak je úplně jisté, že průměrná teplota zřejmě roste.

Ale také bych rád, kdyby to šlo změřit přesněji. Ty údaje o teplotě v Rudolfinu za posledních 200 let mne vždy rozesmějí. Kolik bylo zastavěné a zabetonované plochy v okolí Rudolfina (myslím tak na Střední Čechy) před 200 lety a dnes? No a na podobných místech byla většina meteostanic, které jsou staré těch 200 a více let.

I. Polák 17.2.2020 11:08

Pochvala za oštěp. Nikdo nás nerozsoudí, ale vsadil bych na to, že kutečně před 5000 lety byli lidé, kteří házeli oštěpem dál :-)

V. Šedivý 17.2.2020 11:05

A snad Vy víte, jak bylo celoročně a globálně v roce 1355, 1210, 836 ... ?

F. Houžňák 17.2.2020 11:02

Jsou na Zemi místa, kde je globálně každý leden teplý, o tom nevíte?

F. Houžňák 17.2.2020 11:01

To máte jistě pravdu, s těmi 3 měřeními, nicméně i jedno měření denně, konsistentně ve stejnou dobu a na jednom místě, o něčem vypovídá, nemyslíte? "Průměrná" oblačnost se během měsíce a v různých letech zase tolik nemění, možná v létě, ale v zimě ne.

M. Šejna 17.2.2020 10:58

Pokud máte data starší, tak se s nimi pochlubte.

Svetový rekord v hodu oštěpem drží J.Železný. To ale říkám jen já a světová atletická organizace.

Podle Bartoně a Pilíka to ale není pravda, protože nikdo neví, jestli třeba před 5000 lety neházel oštěpem někdo dál, než Železný.

V. Braun 17.2.2020 10:55

Jelikož v datech jsou výkyvy nahoru a dolů tak pochybuji, že by nějaká degradace vzduchu v bublinách měla vliv, protože ta by pravděpodobně výkyvy svým vlivem maskovala. Ostatně soudím, že určitě proběhla oponentura výsledků a existuje dost kritiků, kteří by případné nedostatky metodiky odhalili. Zatím se kritika omezila jen na diskuse. co bylo dříve, teplota nebo CO2, vlastní data nebyla zpochybněna.

Můj závěr: váš závěr a přirovnání k Cimrmanovi nesedí.

J. Jančura 17.2.2020 10:55

Asi jste to nepochopil, jak můžete říci, že je něco srovnatelné, když to měření s roku 1850 a 2020 nelze vůbec srovnávat do počtu měření, technologii a přesnosti měření a rozmístění měřících míst.Jak víte, že na pólech v roce 1850 byl chladněji než dnes, když tam ještě pár desítek let nikdo nebyl? Jen hádáte.

M. Šejna 17.2.2020 10:52

:-D

M. Šejna 17.2.2020 10:50

Oblbovací Houžnák popisuje případ, když se statistický průměr zjišťuje na základě počítání subjektivních domněnek a nikoli na základě přesného měření.

Oblbovač Houžnák je sice ftipnej, ale zcela mimo.

V. Braun 17.2.2020 10:50

No, vypravěčsky pěkné, ale jako analogie mimo mísu.

R. Brzák 17.2.2020 10:49

Náčelník se jmenoval Brzký jarní den - ano, od té doby jsem se (v úlitbě úředníkům na matrikách) přejmenoval...proto mám nostalgicky rád jaro, ale nesnáším léto s jeho vysokými teplotami...

V. Braun 17.2.2020 10:48

Paní Boublíková, pro vás platí co napsal pan Šejna výše, jedna hodnota není totéž co průměr hodnot. Možná by pomohlo poodstoupit podívat se na problematiku klimatu bez zaslepenosti vlastní pravdou.

M. Šejna 17.2.2020 10:47

Vy jste zkrátka mimo.

Myslíte si, že když byl loňský červenec o 0,03°C teplejší něž byl předchozí rekord, tak se podle Vás vůbec neotepluje.

Jenže v roce 1850 byl leden globálně o 1,64° chladnější, než v roce 2020.

Vlastně to číslo musím pro Vás opravit, protože Vy neuznáváte ta desetinná místa. Takže rozdíl mezi rokem 1850 a 2020 jsou rovné 2 stupně.

F. Houžňák 17.2.2020 10:47

Oteplovací Šejna bojuje statečně, používaje přitom argumentů statistických. A tak mu připomeneme známou metodu z dob dřevních, jak pomocí statistiky jednou kdysi zjišťovali délku nosu čínského císaře, kterého kromě nejvyšších dvorních hodnostářů nesměl nikdo spatřit. To se po čínských krajích rozjeli vyptávači a vyptávali se každého Číňana, kterého potkali, jaká je podle něj délka nosu čínského císaře. A z dat sebraných vyptávači udělali počítači průměr a směrodatnou odchylku a rozptyl, a protože Číňanů byly strašné spousty, tak zjistili délku nosu čínského císaře s nebývalou, nikdy předtím nedosaženou přesností. Ale protože ho nikdo kromě nejvyšších hodnostářů nesměl vidět a ti se neodvážili jeho nos přeměřit, věděli stejné prd jako předtím. A protože se metoda tak osvědčila, vyptávači a počítači se pak dali na předpovídání klimatu v Říši středu.

M. Šejna 17.2.2020 10:42

Máte špatnou pamět, paní Boublíková.

Pokud mám tři hodnoty, například 2,3,2, tak jejich průměr je 2,333 a není potřeba tvrdit, že to jsou 2.

Pokud tedy měřím třikrát deně teplotu na přesnost jedné desetiny, mak měsíční průměr mohu mít na tisíciny.

Vaše pravidlo platí jen v případě, že vemu rozsáhlý soubor těch měsíčních průměrů spočítaných na 2 desetinná místa. Průměr z toho rozsáhlého průměru se pak udává také na 2 desetinná místa.

Je to ale dohodnuté pravidlo, nikoli matematický zákon.

M. Šejna 17.2.2020 10:34

pane Kavalíre,

pamatujete si to správně, ale tady je zbytečné to vysvětlovat. Natvrdlost a nevzdělanost místních klimapopíračů je totiž do nebe volající.

P. Boublíková 17.2.2020 10:34

Vy jste zkrátka mimo. Počítáte, co bude za sto let, z neměřitelných hodnot! Pak to ovšem vychází, tak jak vám to vyšlo.