Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Falešné doktríny alarmistů
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Svoboda 2.1.2019 14:30Re: Pro pana Metelku To není bujná fantazie, to je pokus z Neviditelného psa udělat Sputnik. Pěkný den. |
|
P. Zinga 2.1.2019 14:56Re: Pro pana Metelku Svobodu 169,nepleť se do odborné debaty! Chybí ti k tomu program. |
|
L. Metelka 2.1.2019 15:01Re: Pro pana Metelku No tak do odborné debaty má tohle hodně daleko... |
|
|
J. Svoboda 2.1.2019 17:21Re: Pro pana Metelku Vaše neslušné tykání a hrubost nejsou žádné argujmenty, námořníku. Pěkný den. |
|
M. Šejna 2.1.2019 15:33pane Zingo ten graf sluneční aktivity, který jste sem dal, končí rokem 2000. Pro jistotu Vám připomínám, že už máme rok 2019. Takže tady je aktuální graf: https://solarscience.msfc.nasa.gov/images/bfly.pdf Jak je vidět, tak poslední solární cyklus je nejslabší za posledních 140 let. Jenže při tomto mimořádně slabém cyklu jsou globální teploty nejvyšší za posledních 140 let. |
|
|
P. Zinga 2.1.2019 9:51Je to špatně? https://wattsupwiththat.com/2018/12/27/extra-atmospheric-co2-increased-red-spruce-forest-growth-106-since-1989/ |
|
|
P. Boublíková 2.1.2019 10:08Re: Je to špatně? Toto jistě špatně není, fotosyntéza u zelených rostlin probíhá optimálně při koncentraci 2000 ppm CO2 ve vzduchu. Vyšší rostliny jsou ovšem jen jedna část zemského ekosystému. Otázka je, co vše například způsobuje zvýšená koncentrace CO2 v oceánech, zda také prospívá tamním organismům? Prospívá všem nebo jen některým? Nemá smysl vytrhávat jednotlivé kamínky z mozaiky a na nich cokoliv "dokazovat". Na to je mozaika příliš složitá a zdaleka ji neznáme celou. Zatím by možná stačilo, kdyby se jak klimaalarmisté, tak klimaskeptici naučili sčítat, odečítat, násobit a dělit :-) |
|
P. Rada 2.1.2019 11:13Re: Je to špatně? Paní Boublíková nabádáte k učení se sčítat... ale same tvrdíte úvodem nekorektnost: ........"fotosyntéza u zelených rostlin probíhá optimálně při koncentraci 2000 ppm CO2 ve vzduchu" ..... Tato nekorektnost je přitom založena právě na "vytrhávání kamínků s mozaiky". Zkuste se podívat na realitu dneška, kdy se v důsledku sucha nejen neurodilo seno... ale začly schnout až odumírat i stromy které zde rostly stol let bezproblémově. Koncentrace CO2 ale přitom průběžně roste. Navíc se dá pečlivým měřením dokázat, že živá příroda kontinentů se uhlíkově v úhrnu donedávna chovala neutrálně. Se změnou podnebních pásem to ale přestává platit. Pokud se dnes uhlík ještě někam významě uládá tak jsou to prakticky jen hluboká dna oceánů, kam dopadají vápenaté schránky a kde se víceméně nevratně hromadí kal. Ani toto ale není relativní definitivum na stamiliony let jak tomu bylo u uhelných zásob které spalujeme.protože se horotvorné procesy a posléze sopečná činnost zas jednou postarají aby se živyny včetně uhlíku dostaly zpět do biosférického oběhu. |
|
|
V. Petr 2.1.2019 11:26Objevil jste celý "světadíl" (c) Šimek a Grossman Rostliny opravdu nemohou žít bez vody. Toto je známo už tisíce let. PROČ si ale myslíte, že současný stav klimatu je nejlepší možný??? |
|
|
P. Boublíková 2.1.2019 11:48Re: Objevil jste celý "světadíl" (c) Šimek a Grossman Na vodu jsem zapomněla :-) Tedy pro pana Radu: 2000 ppm CO2 ve vzduchu, pokud jsou splněny i ostatní podmínky pro růst rostlin :-) |
|
|
P. Rada 2.1.2019 12:47Re: Objevil jste celý "světadíl" (c) Šimek a Grossman Pane Vanuro předně se rozhodně nedomnívám, že současný stav planetárního klimatu je nejlepší možný. Spíše naopak! To prostě proto, že pro optimum biologické produkce je potřeba vyjma složení také široké stability podmínek. Naprostá většina druhů přeci průběžně žije či spíše živoří na hraně svých možností a v symbiotickém režimu kde úhrným cílem a dlouhodobou podmínkou je snižování entropie s\ystému. V důsledku toho však růst šancí na přežití. V dnešní době už ale naopak druhy s planety mizí tempem dokonce více jak 1000x větším než před antropocénem a to mimo jiné proto, že klima se mění s dynamikou která zde nebyla celé desetimiliony let během kterých se vztahy v biosféře optimalizovaly. Pokud mám dobrý odhad tak jen s hlediska CO2 by se jako optimální pro biosféru jevily hodnoty kolem 350 ppm ale navíc nastolené se změnou podstatně pomalejší jak k tomu už došlo. To by moho ještě udržet celoroční polární čepičky ale zároven by vedlo k udržení systému proudění vzdušných mas nesoucích vláhu na planetě. S odtáním severní polární čepičky nejspíše ztratí na vitalitě zejména biosféra mírných šířek severní polokoule. Odtajeli i Antarktida půjde o tuplovaný rozvrat stability. Průměrná teplota bude sice na planetě bez polárních čepiček podstatně vyrovnanější bez hrozeb dob ledových ale zároven bude na planetě zásadně změněno proudění vzduchu s daleko chaotičtějšími a dynamičtějšími projevy které se ale jen vúhrnu budou výpočtem průměrů jevit jako ustálený stav. Představme si to ale spíše jako vnitřeně daleko dynamičtější režim. Nemusí např trvat dlouho a tornáda dnes pozorovatelná v Evropě spíše v Itálii budou častější a výrazně silnější i u nás. Drobných bouřek a taky srážek nejspíše s růstem troposféry ubude, zato častěji se začnou objevovat ty přívalové až supercelární s násobně ničivými dopady na úrodu i porosty či suchem odkrytou půdu....Mohu se v tomto odhadu v drobnostech mýlit ale součastný trend už k tomu směřuje a odpovídá to i fyzykální podstatě procesů. |
|
|
K. Drábek 2.1.2019 12:35Re: Je to špatně? Voni jsou hlava, pane Rado! P. Boublíková to sice poněkud zjednodušuje, v zásadě má ale pravdu. "Vytrhávání kamínků s mozaiky" je ale vaše specialita. Pokud sucho zasáhne určité území, je to v rámci planety lokální věc. Navíc se dá pečlivým měřením dokázat, že živá příroda kontinentů se uhlíkově v úhrnu donedávna chovala neutrálně. Měřte si jak chcete, ale tuhle pitomost prostě nedokážete. Pravý opak je pravdou. V zemské kůře dochází ke hromadění uhlíku - vápence, ale i sedimenty. Zdrojem je CO2 z atmosféry. Pokud budete hledat nejlepší analogii z geologické minulosti, je to konec permu. Zalednění, málo CO2. A když tak zastáváte katastrofické scénáře, na přelomu permu a triasu došlo k největšímu známému vymírání. |
|
|
P. Rada 2.1.2019 12:58Re: Je to špatně? Voni jsou taky hlava pane Drábek! - uznávám... ale konzervativně vzdorovitě zaměřená. Pokud totiž sucho něco zasáhne a zůstane to tam - jak na Sahaře... - může to být lokální věc. Pokud se ale začnou posouvat a měnit celé podnební pásy protože se zásadně změní gradienty teplot a tím polární vortex - bude ledacos široko daleko jinak. Najednou třeba američané (jak v případě Sandy) zjistí, že nejnebezpečnější hurikány se začnou obracet proti infrastruktuře kterou mají vybudovánu na východním pobřeží USA které v minulosti hurikány vynechávaly. Analogcky tomu ale bude na více místech voni hlavo! S tím velkým vymíráním však dávám zapravdu - jen podotýkám, že v těchto dobách neexistovala ani civilizace ani antropocentrický pohled na svět. |
|
|
V. Petr 2.1.2019 11:23Je tady jedna základní věc, máme vůbec zájem na udržení všech rostlinných a živočišných druhů a proč bychom ho vůbec měli mít. JEDINÝ důvod je ten, že se nám v budoucnu mohou hodit! 99% všech druhů, které na Zemi žily totiž vymřely bez našeho přičinění. Objevily se ovšem druhy NOVÉ! Názor "ekologů" o "nutnosti" jejich zachování je pouze ničím neoddůvodněný lidský konstrukt, protože "přírodě" je to ÚPLNĚ JEDNO! Vystupují tady v úloze kněží různých kultů, kteří také "věděli," co bohové chtějí a nechtějí... |
|
|
K. Drábek 2.1.2019 11:38Re: Je tady jedna základní věc, máme vůbec zájem na Právě vymírání je nutné pro vývoj života. |
|
|
V. Petr 2.1.2019 11:56F. Veselovský popisuje zánik vakovlka, též "vačnatý tygr" na australské pevnině. O ten se nepřímo zasloužil člověk. Přivezl si sebou totiž předky divokých psů dingo. Ti se dostali na svobodu a protože je to vyspělejší druh, než byl vakovlk, schopný lovit ve smečce, způsobili zánik vakovlka tím, že ho připravil o potravu. Pes dingo tak vakovlka NAHRADIL. Na Tasmánii ovšem člověk vakovlka vyhubil přímo, farmáři ho stříleli, protože jim zabíjel ovce. Nevím komu, kromě milovníků zvířat, ke kterým patřím, zánik vakovlka opravdu vadí. Jediný objektivní důvod pro zachování vakovlka je ovšem ten, že se v budoucnu mohl lidem k něčemu hodit. To ovšem předpokládá, že se lidé "nevrátí na stromy," jinak by jim byl opravdu k ničemu! |
|
|
P. Rada 2.1.2019 13:00Re: Je tady jedna základní věc, máme vůbec zájem na Pokud si vymírání pletete s přírodními disturbacemi na docela jiné úrovni, pak se nedivím, že jej považujete za obecně nutné pro vývoj života. |
|
|
P. Rada 2.1.2019 13:14Re: Je tady jedna základní věc, máme vůbec zájem na Pane Vanuro dovolte kontrolní otázku. S kolika druhů si myslíte že sestává váš organismus. Zkuste alespon odhadnout kolik procent z něj četností a hmorností tvoří geneticky konzistentní bunky specifické jen pro "Vanuru"? |
|
|
V. Petr 2.1.2019 13:54Já tady píši o organismech jeko celku. Pro mě je třeba "pes" prostě pes a jen ze zájmu bych mohl číst, kolik organismů toho konkrétního psa vlastně tvoří. Z hlediska psa je důležité, jak změny biodiversity ovlivní psa, případně psy, tvořící jeho smečku. Z vyššiho hlediska ovšem (to ale pes neví) rozhoduje také jak to celé ovlivní jeho zdroje potravy. Podle psa by bylo patrně žádoucí, aby celé nepřátelské či konkurující živočišné druhy zanikly. Dokonce by bylo záhodno, aby zanikly některé psům nepřátelské lidské skupiny... |
|
|
P. Rada 2.1.2019 15:09Re: Já tady píši o organismech jeko celku. Ano s egoistického pohledu jedince to tak může vypadat. Faktem ale přesto je, že konkrétně jako lidé na sobě nosíme jen 10% vlastních buněk. Ty mají sice největší hmotnost, rychlou sychchronizaci a přenášejí nejmasivnější toky energií ale sami o sobě nejsou dlouhodobě životaschopným celkem. O trávení i imunitu či dokonce náladovost se totiž lidem (a nejen jim) stará symbiotický vztah přes informační potenciál mnohanásobně širšího společenstva mikroorganismů... a s přesahem do celé biosféry. Naprosto dominantní silová schopnost a častá koncentrace na bezprostřední reaktivitu s pozice vymezeného prostoru nás ale přes takto navzený pocit mocenské nadřazenosti často mate. https://www.kosmas.cz/knihy/208002/10-cloveka/ Píši to proto, že ztráta druhové rozmanitosti našeho zdánlivě odtažitého okolí se i přes takovéto vazby může projevit na životaschopnosti nás samotných. |
|
|
M. Pressl 2.1.2019 9:49To se jednou... To se jednou na své cestě kolem Slunce potkala Venuše se Zemí a Venuše povídá: Co je ti? Jseš nějaka zasmušilá. Země odpoví: Udělal se mi nějakej lišej - jmenuje se to Lidstvo - a dost mě trápí. A Venuše ji uklidňuje: To tě za chvíli přejde, to jsem měla taky a podívej, jak je mi teď už zase dobře. |
|
|
P. Rada 2.1.2019 10:34Re: To se jednou... Jo ten vtípek je známý. Méně známý je ale fakt, že život ze svého principu musí usilovat ve své komplexnosti o pokles entropie ve svém okolí - jen na úkor dodávek energií z venčí. To zřejmě proto aby pod záštitou narostlé uspořádanosti navzdor chaotickým trendům přežil. Viz různé definice života. https://www.wikiskripta.eu/w/Definice_%C5%BEivota http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/ET/Definice.htm https://vira-a-veda.webnode.cz/entropie-informace-a-inteligentni-plan-/ Naprostá většina živé přírody se prostřednictvím symbiozy takto doposud na planetě udržela aniž dosahovala úrovně vědomí člověka. Druh homo samolibě přemýšlivý, jakkoli je obdařen excelentní intencionalitou, ale tento základní princip života hlavně v posledních stoletích ke své dlouhodobé škodě nerespektuje. Zvážímeli okolnost, že lidé pro ojedinělost inteligentního života mají vědomě k dispozi dokonce rozsáhlý vesmír, tak mi přijde druhově naopak krajně hloupé chovat se tak, aby se šance na přežití fakticky dál a dál tenčily. |
|
|
J. Jančura 2.1.2019 9:28Cele je o obrovský a drahý humbuk Člověk je výtvorem přírody Země a tedy vše co spotřebuje a vyprodukuje je přírodní. Podléhá rovněž přírodním zákonům, pokud to se spotřebou přežene, taky asi vyhyne. Země a život na ni to přežije, jakož že přežila daleko horší katastrofy, jen se změní. Přežila globální doby ledové, nárazy obrovských asteroidů apod. Jinak ty klimatické konference jsou jen obrovský a draze zaplacený humbuk, který nic podstatného nezmění. Jen naivní společnosti se ochudí, ostatní půjdou přirozeným způsobem dále. Např. za jak dlouho si myslíte že např. energetika Polska přejde z uhlí na něco jiného, že zavře své uhelné elektrárny, propustí statisíce horníků a souvisejících profesí? Podobné jen to z mnoha jinými zeměmi. Navíc co oteplení jiným uškodí, druhým prospěje. |
|
|
K. Janyška 2.1.2019 9:18Levičácké neomarxistické ideologie ovládly lidský svět. Je to tím, že rudí a černí zabránili ve školských systémech světa výuce kompozitivní teorie, tedy nezávislému a neutrálnímu vědeckému výkladu lidského světa. Naházela je totiž do jednoho zločineckého pytle ředitelů lidstva... Dzp. |
|
|
P. Urban 2.1.2019 11:23A znalec této teorie není schopen tento nedostatek aspoň trošku napravit. Což naznačuje, že rudí ani černí v tomto případě ničemu nezabránili, neb nebylo čemu bránit. |
|
|
K. Janyška 2.1.2019 16:34Re: A znalec této teorie Přesila je obrovská a složitost kompozitivní teorie také... Dzp. |
|
|
P. Zinga 2.1.2019 9:02O ideologii a kdo ji dělá Otevřete, prosím , odkaz a klepněte na levou stranu obrázku. Rozjede se video (švédské) , zachycující projev švédské Marfušy před "plným sálem", jak ukazoval oficiální klip a jak psaly noviny. Když vydržíte do minuty, zjistíte, že sál je skoro prázdný. Ačkoli tam byli stovky delegátů jenom z Afriky, na novou Johanku z Arku nebyl skoro nikdo zvědavý. Tak se dělá falešná propaganda falešné ideologii. https://www.svtplay.se/klipp/20387255/15-ariga-greta-thunberg-klimatmotets-unga-superstjarna |
|
|
P. Boublíková 2.1.2019 8:14Podivný článek Předesílám, že nejsem zastánce neověřené hypotézy o zásadním vlivu člověka na klima. Možností, proč se klima mění (a to periodicky - měnilo se dávno předtím, než mohl mít člověk jakýkoliv vliv) je mnoho, viz např. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Spor_o_globální_oteplování Na druhou stranu, nejde mi do hlavy, jak vzdělaný člověk může být schopen okamžitě nerozlišit "přirozenou a nepřirozenou" produkci CO2: žádný živý tvor kromě člověka, ať jde o živočichy, rostliny, houby nebo mikroorganismy, nevytváří CO2 jinak než metabolickou činností. Žádný tvor kromě člověka si sám tepelně neupravuje potravu a nevytápí své příbytky (tento zlom mezi přirozenou a nepřirozenou tvorbou CO2 začal s využíváním ohně - spalováním suchého oraganického materiálu), žádný tvor kromě člověka nevyužívá nástroje ani stroje (včetně dopravních) přeměňující tepelnou energii v energii mechanickou. A zda je planeta přelidněná? Existují dosud obrovské neobydlené prostory, kam lidstvo může expandovat a jejich přírodní zdroje se naučit využívat. Ani tyto prostory a jejich zdroje však nejsou nekonečné. Pak je zde ještě otázka, nakolik je planeta schopná absorbovat všechny odpady, které lidstvo produkuje - tu početnou řadu syntetických sloučenin včetně plastů,léků... zda právě zde není limit udržitelnosti života na Zemi. |
|
|
P. Rada 2.1.2019 8:35Re: Podivný článek Paní Boublíková také nejsem zastáncem neověřených hypotéz. Jeden obludný a velmi riskantní ověřovací experiment ale právě na planetě prakticky nekontrolovatelně probíhá. Něco jiného jak jen hypotéza je tedy vznést pochybnost o ověřitelnosti když už jsou vlastnosti radiačně aktivních plynů známé dokonce zhruba století. Srozumitelně o tom vypráví třeba Cílek. http://media.rozhlas.cz/_audio/2650887.mp3 http://media.rozhlas.cz/_audio/00699039.mp3 Dnes se tyto vlivy a jejich doady na komplexní prostředí vědou jen upřesnují. Dál se upřesnovat budou také podle toho, do jaké míry se bude člověk chovat rozumě či naopak emotivně. |
|
|
P. Boublíková 2.1.2019 8:49Re: Podivný článek Nic proti radiačně aktivním plynům, ale faktorů ovlivňujících klima může být mnohem víc a o některých nemusíme prozatím ani vědět. Kromě toho si myslím, že do budoucnosti zkrátka nevidíme - a například tvrdit, zda přijde nebo nepřijde další doba ledová (viz některý z vašich dalších příspěvků) není nic než věštění z křišťálové koule. Veškeré extrapolace může "překousnout" něco, o čem nemáme ani tušení. |
