F. Houžňák 5.8.2019 15:53

Pověsil bych vám, ale nevím co, neřekl jste,

prozatím se zkuste pověsit v předsíni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.8.2019 15:46

Aha,

no dobře. Chápu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kopis 4.8.2019 12:13

Re:

Klimaalarmisti považují za správnou teplotu jen tu jejich! Všechny ostatní teploty jsou špatné a je nutno vynaložit veškeré cizí prostředky, aby země udržela teplotu co možná nejblíže představě klimaalarmistů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kopis 4.8.2019 12:09

Re: Jen drobnost?

Rada však považuje sázení stromů za nevhodné, neboť to stojí peníze, čímž se zvýší podíl CO2 v atmosféře!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 3.8.2019 10:44

uhlie

Neskoro ale predsa doplním skor otázkou. Viac ako polovica emisii CO2 pochádza z pálenia uhlia. Zaujímalo by ma kolko z toho je spálených v elektrárnach? Predpokladám ze vačsina. Potom naozaj stačí nastavať jadrové elektrárne a prestat uhlie páliť. Ono to uhlie sa v budúcnosti môže ešte hodiť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Carina 3.8.2019 1:01

Pane Rado,

otázka "správné teploty země", tedy optimální teploty, je těžko řešitelná. Při jejím stanovení vstupuje do systému mnoho proměnných, jimž je třeba přiřadit váhu. Příkladně to ilustrujete ve svém příspěvku. Systém, který má stanovit "optimální teplotu země", je chaotickým systémem. Nepatrná změna hodnoty jedné vstupní proměnné může vrátit zcela jiný výsledek.

Neplatí něco podobného i pro stanovení optimální koncentrace CO2?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 2.8.2019 21:58

Re: Jen drobnost?

existoval

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 2.8.2019 21:54

Re: Jen drobnost?

Tenhle boj popsal Miguel de Cervantes y Saavedra.

Pro mne má smysl dělat to, co je k něčemu.Tedy to, co jsem popsal.Přizpůsobit se současným teplotám a minimalizovat dopad sucha.Ale odvážet štěpku z lesa považuji za zločin.Z čeho bude nový les růst, co zadrží vodu a poslouží novým stromům a nejen jim, když kvůli naprosto scestné, hloupé a nepravdivé ideologii uděláme z lesů poušť?

Položil jste si někdy úplně tu nejzákladnější otázku? Co ohřívá naši planetu, aby na ní existovat život?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.8.2019 21:43

Re: "Přehřátí planety", to je zlý!

Pane Houžnáku pověste mi předně s hlediska jakého kritéria považujete teplotu za "správnou"? Pro mě je s hlediska Měření správná ta teplota, která s dostatečnou přesností popisuje realitu.

S hladiska Života biosféry může měřením zjištěná teplota nabývat široký rozsah. V celém tomto rosahu lze ale nalést optimální podmínky pro rozvoj života např co do rozmanitosti. Za celou historii života na planetě bylo maximum rozmanitosti dosaženo právě v poslední mezilledové době kvartéru kdy průměrná teplota zemského povrchu byla 16C.

Pokud jde o mořskou biomasu tak ta vykazuje maximum produkce ještě při nižších teplotách ale rozmanitost druhů je vyšší při vyšších teplotách na korálových útesech.... V obou případech ale ve vazbě na optimum i ustálenost dalších životních podmínek.

Člověk jako komplexní teplokrevník má svou "správnou" teplotu a běda mu když ta se začne příliš měnit. Analogicky to plat i v jiných komplexních případech a to přesto, že toleranční pole "správné teploty" mohou mít zejména všechny chladnokrevné organismy v relativně daleko větším rozsahu.

Přehřítím planety Země na ní nevyhnutelně za miliardy let život zkončí. Do té doby má život teoretickou šanci "změnit působiště". Pokud ale to přehříátí příliš urychlí - např přes emise CO2 + růst obecně entropie - nejspíše nevyužije svůj biologický rozvojový potenciál a tak zkrátí své doposud dokonce vesmírně ojedinělé šance na své pokračování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.8.2019 21:14

Re: Jen drobnost?

Pane Ganaure co Vy si vlastně si představujete pod pojmem "boj" proti CO2" ?

Já mám za to, že vzhledem k prosperitě biosféry, kde člověk je dlouhodobě nadstavbou, existuje na Zemi optimum jeho koncentrace v atmosféře. Nyní se planeta nachází v situaci koncentrace už o 40% vyšší než která zajištvala rozvoj civilizací skrze vyrovnanost doby poledové. Systém dynamickým posunem klimatu mimo optimum proto nutně ztrácí životadárnou stabilitu.

Za zlé činy až "zločiny" pak považuji ty, které stojí na falešné víře, že optimum neexistuje a nebo dokonce, že růst jeho koncentrace ničemu nevadí a nemá proto cenu změně vzdorovat až s tímto procesem navozeným přebujelou lidskou chtivostí "bojovat".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 2.8.2019 14:13

Re: 15.7.2019 Oteplování nezpůsobuje člověk, ale zvýšené

:-) , ale máte pravdu.Je to vysvětlení, proč teplota "předbíhá" množství CO2 v atmosféře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 2.8.2019 14:10

Re: "Přehřátí planety", to je dobrý,

Tu "správnou" teplotu stanovuje Země, obecně příroda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 2.8.2019 14:08

Re: Jen drobnost?

Mýlíte se, je potřeba dělat, ale to , co má smysl.Snažit se udržet vodu v krajině, neničit půdu (obecně přírodu), ale ne vyhazovat peníze oknem.Nebo splachovat do záchodu.A "boj" proti CO2 není ničím jiným, než plýtváním anebo přímo zločinem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 2.8.2019 13:02

Re: Teda nezlobte se, ale na to jste přišel jak?

Vydržel.Není důvod, proč by ubýval, to málo, co lidé spálí, je nic.Ale za 300mil. let ho bude 2x tolik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 2.8.2019 11:18

Re: Jenže povídejte to lýkožroutovi na Šumavě

Myslím, že když nebude mít čerstvé dřevo, vezme za vděk i suchým. My jsme měli v spížce potravinové moly, vyklidili a ty potvory žraly i igelit na poličkách. A pokud se týká termitů, nebude dlouho trvat. Četl jsem, že už jsou zde i dikobrazi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 2.8.2019 10:13

"Přehřátí planety", to je dobrý,

povězte nám, jaká je ta správná teplota pro planetu Zemi? A kdy tato správná teplota na Zemi vládla, povězte nám. A jaká je ta správná teplota třeba pro Jupiter? Ten musí mít taky nějakou správnou teplotu, když ji má Země.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 2.8.2019 10:10

Ale ne, to není žádná culpa, samozřejmě je molární

hmotnost definována, strictu senso, jenom pro čistou látku. Nicméně pro praktické, takříkajíc inženýrské, účely je smysluplné ji počítat i pro směsi, které tedy musí být homogenní, což je pro směsi plynů splněno, tedy v nějakém rozumném měřítku. Maně mě napadá třeba výpočet vztlakové síly balónu. Kde jsme to brali, už si nepamatuju, ostatně ten Raoult, jak jsem ho zmiňoval, s tím stejně nemá co dělat. Živím se (mimo jiné) jako chemický inženýr. Zdravím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 2.8.2019 10:03

Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt?

Problem je v tom, že v polárnych oblastiach sa začalo velmi silne oteplovať už od roku 1920 do roku 1940. Mozeme sa to dočítať napr. v publikácii Mikuláša Končeka Klimatické pomery v histórii Zeme z roku 1957 na strane 23 až 26. http://www.nun.sk/koncek.pdf

Neskôr sa v Arktíde ochladilo a to napriek stúpajúcemu CO2 v atmosfére. Ochladenie v Arktíde prebiehalo od roku 1945 do roku 1985. http://imgworld.cz/5211ICwmCu.jpg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.8.2019 9:05

Re: Jen drobnost?

Zřejmě nejde tak úplně o nesmysl. Série podobně laděných článků na klimatické téma ukazuje na reaktiní vazbu či dokonce až cílenost.

Jedním s cílů opakované publikace omylů až lží může být utužování vazeb uvnitř skupiny podobně smýšlejících - např konzervativně či ultraliberálně.

Pokud se totiž v pro ně dohledné době vzhledem k projevům změn klimatu, aktivitám už i dětí... příliš nezmění společenská nálada ... - nebude nutné na svém chování nic podstatného změnit. Dotyční pak ještě dál mohou zůstat v bezpečí svého vyumělkovaného světa, své tlupy. Za pocit sounáležitosti leckterým stojí bojovat všemi prostředky.

Hrozící změna i jen vesmyslu lépe hospodařit mnohým zřejmě připadá velmi nebezpečná. Tak se ke škodě širšího okolí snaží nevyhnutrlnosti všemožně oddalovat. Stokrát opakovaná lež má pro ně vysokou šanci stát se jejich pravdou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.8.2019 0:15

Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt?

Pane Vintr snad chápete, že prostor je zde omezen. Popsal jsem proto opravdu jen tu část která se dnes mění. Ta je citlivostí specifická pro metastabilní stav s polárními čepičkami a vede přes uvedené vazby k rychlejšímu oteplování a k nezvykle velkým změnám podnebí u nás.

Jakmile roztají polární čepičky, odtaje permafrost.... dojde k situace jako v třetihorách a dříve kdy už sycení uhlíkem či milankovičovy cykly neměly zdaleka tak velkou odezvu (chybí vliv albeda). Při 400ppm ale oceány ležely o 25m výše. Horotvorné procesy a hlavně uzavření panamská šíje však také změnilo klima.... tak nelze úplně spolehlivě srovnávat.

Obecně pochopitelně dál platí, že vyzařování tělesa odpovídá čtvrté mocnině teploty a proto se oteplování i při dnes urychlující kladné zpětné vazby zas jednou zastaví na úrovni kdy vyzářená energie bude stejná jako dopadající. Zatím se ale planeta při povrchu a hlavně v oceánech otepluje pro růst skleníkového efektu. Pod tou pokličkou kterou tvoří příklop atmosféry bude prostě ještě nejbližší století stále tepleji a tepleji než dříve.

Míru o kolik ale ješte lidé mohou částečně ovlivnit a tím i míru úživnosti planety a takto své šance na civilizovaný život který vyžaduje vydatné zdroje. Pokud by toto padlo zbude jen hrstkám možnost kočovat jak po desetitisíciletích existence druhu homo s.s. Pro takovéto hloučky by ale pro mizivé ekonomické prostředky nejspíše zůstala cesta ke hvězdám navždy uzavřena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 1.8.2019 22:57

Re: Jenže povídejte to lýkožroutovi na Šumavě

Kůrovec žere pouze lýko živých, nebo čerstvě pokácených stromů. Suché dřevo žerou jen termiti, ale ti u nás naštěstí nejsou. Jinak suché dřevo žere ještě červotoč a larvy jednoho druhu tesaříka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 1.8.2019 22:46

Re: naučte se číst celou diskuzi, pane Vintře

Z toho obrovského násobku jasně vyplývá, že ten takzvaný skleníkový efekt může mít na cokoliv na jen zcela zanedbatelný účinek. Třeba ten ozón se občas vyskytuje ve větší koncentraci i v přízemních výškách a musel by tedy jinak dělat psí kusy ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Klas 1.8.2019 22:42

Re: No to ale nemáte pravdu, tedy, vůbec nemáte,

Mea culpa, za mého dětství se to učilo takto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mol%C3%A1rn%C3%AD_hmotnost.

Asi jsem nezachytil pokrok, my jsme nikdy molekulovou hmotnost pro směsi nepočítali, definice byla jasně jen pro chemická individua. A samozřejmě jsme tyto věci na základní škole brali, vy ne? Moc mě to bavilo a také jsem se pak díky tomu chemii celý život věnoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 1.8.2019 22:31

Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt?

To co popisujete, je kladná zpětná vazba, která by fungovala mnohem dřív než se na zemi objevil život a tudíž by to vedlo k teplotám, které by existenci života vubec nedovolily. Takže je to důkazem, že takzvaný skleníkový efekt planetu vůbec neotepluje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 1.8.2019 22:24

Re: 15.7.2019 Oteplování nezpůsobuje člověk, ale zvýšené

V mořské vodě je údajně rozpuštěno 50x víc CO2, než je ho v atmosféře. Není uvedeno, jestli procentně nebo v absolutním množství, ale to není podstatné. Rozpustnost CO2 v mořské vodě klesá s rostoucí teplotou vody. V intervalu 0-30 stupňů Celsia je to cca 4 procenta na stupeň. I mírné teplování mořské vody by zřejmě uvolní do atmosféry mnohem víc CO2 než ho může dodat člověk. Pokud by platilo, že vyšší obsah CO2 v atmosféře způsobuje oteplování, vznikla by kladná zpětná vazba a už bychom asi byli dávno upečení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tolasz 1.8.2019 22:11

Jen drobnost

Jsem na začátku tohoto nesmyslu citován, proto se ozvu. Nikdy jsem nikde neoznačil oxid uhličitý za škodlivý plyn. Ale jinak ano, rozhovor pro novinky.cz jsem poskytl a přehřátí planety považuji za problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2019 21:55

Re: Oteplování nezpůsobuje člověk?

Pokud jde o můj postoj tak společnost nevnímám jako homogenní masu v mnoha ohledech. Jednou s podstatných odlišností je míra uvolněného CO2 na osobu za život cca půlstoletý. Takto lze společnost rozdělit na cca 10% lidí, kteří mají na svědomí 50% imisí za čas. Pokud by bylo možné daněním výrazně penalizovat alespon takovéto velké znečištovatele - byl by to alespon prvý krok k omezení škod.

Nejsem si přitom ale vůbec jistý do jaké míry už je na co pozdě - tedy co vše je v tuto chvíli už prakticky ztraceno.

Většinu populace která se často nechává populisticky manipulovat ("oteplování nezpůsobuje člověk"...) totiž mýlí velká až staletí i déle působící odlehlost dopadů od podnětu, nebo se jim příčí na zaběhaném pohodlném životě cokoli významě měnit. Lidstvo s takovými procesy prostě nemá pražádnou zkušenost a tím jsou tuplovaně civilizačně nebezpečnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.8.2019 21:41

Ano, ano, člověk má dvě nohy

a kráva čtyři. To je taky nezpochybnitelná pravda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2019 21:32

Re: 15.7.2019 Oteplování nezpůsobuje člověk, ale zvýšené

Proč mi podsouváte své vlastní postoje?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2019 21:31

Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt?

To mi zní jako tvrzení že teplota se mění odjakživa. Nejde o míru přesnosti ale o princip který dlouhodobě obecně paltí a promítá se do změn podnebí.

Pokud roste koncentrace CO2 - roste teplota a více jak lineárně i rospustnost vodní páry která skleníkový efekt výrazně posiluje. To dohromady vede k dalšímu zvýšení rozsahu/tlouštky troposféry a tím k dalšímu posílení skleníkového efektu. Navíc s rostoucí výškou horní hranice troposféry začne mírně klesat pravděpodobnost běžných bouřek - tím také trochu poklesne odvod energie s povrchu konvekcí.

Nejmarkantnější je tento proces v severní polární oblasti a to i proto, že se tam dostává oceánskými proudy nesená energie. Oceány totiž akumulují zruba 95% tepla. Nad oceánem se také sotva kdy tvoří obláčky pěkného počasí (známé ochlazovače veder s pevniny) prostě proto, že jejich povrchová teplota přes den relativně málo roste.

V severních polárních oblastech se proto otepluje nyní v průměru až o 8C (u nás jen 1.5C a globálně necelý stupen). Toto vede navíc na severu k rychlejšímu tání a přes změnu albeda k dalšímu oteplování zejména oblati kolem sev polu.

Energie tamního oteplení posíluje cirkulaci v polární bunce a tím působí proti doposud převládajícímu vlivu atlanského proudění na evropské klima. Klesá ale teplotní gradient. Polární vortex se proto v létě prakticky úplně a v zimě spíše částečně rozpadá. Sucha u nás jsou navozena právě i tímto mechanismem. Navíc tlakové výše inklinují usazovat se nad pevný zemský povrch a naopak níže jako hnací motory konvekce vznikají spíše nad oceány. Jak poroste odlednění polu (v součastnosti je odchylka už cca 1milion km2) - tím spíše poroste četnost výskytu výší nad pevninami. To také posiluje pravděpodobnost výskytu sucha. Větší množství vodní páry v objemu vzduchu někde - pak po přesunutí navozuje větší rizika ničivých přívalových deštů - které ale spíše odtečou a tak i když celkové srážky tolik nepoklesnou - sucho u nás dostává s řady příčin větší a větší šanci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek