Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Diskuse pokračuje
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Vacek 28.12.2020 1:58A přitom právě člověk může být v pohodě. Neexistuje jiný druh, který by žil jak v tropech, tak polárních oblastech a dokonce i na oběžné dráze. |
|
P. Rada 28.12.2020 3:12Omyl. Neexistoval a neexistuje žádný velký druh, který by dlouhodobě obýval tuto planetu. Všechny velké druhy se přitom vyznačují pomelejším vývojem, širokými vazbami na prostředí a proto větší závislostí na jeho ustálenosti. Velké druhy tedy už s principu svého životního cyklu patří pravidelně mezi nejohroženější. Momentálně sice nepochybně "existuje" člověk obývající nebývale rozlehlé prostory ale tuto svou pozici zatím udržuje přečerpáváním kapacit neobnovitelných zrojů + rozšiřováním působnosti + nezohledněním externalit. Vše v systému který je prakticky uzavřený. Pokud za součastné zdoje člověk nenajde včas adekvátní náhradu a nevykompenzuje už i dosavadní vychýlení stability systému způsobenou produkcí prakticky nerecyklovatelného - povede vývoj podmínek k nenahraditelným změnám omezujícím dokonce civilizační existenci. Svou dnešní existenci na zdroje extrémě náročný hominid dominantně kryje i s ekosystémových služeb. Tj spoléhá, že zaprší ve správnou chvíli na správném místě s vhodnou vydatností, bude tak akorát teplo.... Tyto služby ale násobně převyšují i to HDP které produkuje s neobnovitelných zdrojů. Pokud i o ně přijde - nebude mít už žádné druhově-existenční opodstatnění. |
|
|
R. Vacek 28.12.2020 6:26Je to přesně naopak. Člověk neopakuje chyby ostatních druhů, které zůstaly navázány na prostředí a pokud se toto změnilo, vyhynuly. Člověk si prostředí, které mu vyhovuje, nosí s sebou - kdekoli si vytvoří podmínky, které mu vyhovují. Nezůstává omezený na místní zdroje, ale přechází od "řídkých" zdrojů ke koncentrovanějším: sběr kořínků-dvoj-troj-polní systém-intenzivní zemědělství, lov divoké zvěře-chov jatečních zvířat, rybolov-aquakultury, oheň-uhlí-ropa-elektřina-jaderné zdroje. Prostě všude člověk přechází ke koncentrovanějším zdrojům, které jsou i nevyčerpatelnější. Vyhynulí tvorové spoléhaly na "trvale udržitelný" rozvoj. Člověk - až na pár pomatenců - na trvalý rostoucí vývoj. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 10:11Trvalý rozvoj je v uzavřeném systému možný jen v intenzifikační formě - nikoliv extenzivně jak se to dodnes převážně děje. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 1:23"Diskuse pokračuje" - ale nad zbytečně opakovaným uváděním polopravd, nekorektností až demagogií od pana Šálka. Ten např. opakovaně tvrdí: ..."rychlé klimatické změny v mladším dryasu, které byly řádově větší než v současnosti"... Toto tvrzení sice je pravdivé pokud je pojato Lokálně (např. v oblasti Isladu) ale rozhodně už není pravdivé Globálně. V glob. kontextu přitom Š. celkově operuje. Precizování souvislostí jednotlivých výroků se přitom vyhýbá. Proč? Konkrétně v Mladším driasu totiž velmi pravděpodobně došlo v důsledku impaktu k vylití významného množství sladké vody ze zaledněného jezera Agassis ležícího kdysi v oblasti dnešní Kanady do dřívějšího severního Atlantiku. Takto v této oblasti došlo k náhlému ale přechodnému povrchovému zakrytí chladnou lehčí vrstvou sladké vody a tím k odklonění lokálních důsledků slaného Golfského proudu na ovzduší přilehlých pevnin. Nedošlo tím však k narušení glob. tepelné bilance planety v důsledku změn radiační bilance které je dnes známé jako G.W. Příznačně 95% přírůstku bilance tepelné energie od G.W. i dnes ještě absorbují oceány. https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD Nad dnes průměrný gradient G.W 0.2 C/dekádu G. proud průběžně navozuje průměrnou teplotu v západní Evropě zhruba o 5C vyšší než by odpovídalo zeměpisné šířce. Nejvíce je to i u nás znát při převládajícím západním proudění které pravidelně zesiluje v zimním období - viz vliv globální cirkulace atmosféry a zejména jet-streamu. Lokální výkyvy teplot jak v M.d. dnes sice také hrozí a dokonce s rostoucí dynamikou ale ty zas neovlivnují globální radiační bilanci tolik jako antropogenní produkce skleníkových plynů a to posilující vliv růstu vlhkosti v ovzduší i posilující vliv albeda od odlednování polárních oblastí. |
|
|
J. Lukavsky 28.12.2020 7:29"rozhodně už není pravdivé Globálně" Oscilace teploty a následné oscilace CO2 ukazují vrty z ledovce Vostok v Antarktidě. Tam ty změny teploty a CO2 určitě nebyly jen lokální, navíc byly teploty měřeny z poměrů izotopů kyslíku takže byly dostatečně Globální. A ukazují to podstatné, že CO2 následuje nárůst teploty se zpožděním myslím 300 let. Takže příčina - následek? J.L. end |
|
M. Šejna 28.12.2020 9:13Mladší dryas se ve vrtech z Antarktidy téměř neprojevil. Takže pan Rada má pravdu, že Mladší dryas byla záležitost převážně severního Atlantiku. |
|
|
J. Vintr 28.12.2020 1:14Že je celá ta teorie o oteplování, způsobeném rostoucí koncentrací "skleníkových plynů" v atmosféře totální blbost, lze dokázat velmi jednoduchou úvahou. Při zvyšování teploty se do atmosféry dostává víc "skleníkových plynů", třeba oxidu uhličitého z mořské vody a také vodní páry. Pokud by větší množství těchto skleníkových plynů způsobovalo oteplení, šlo by jednoznačně o POZITIVNÍ ZPĚTNOU VAZBU. Což by nutně znamenalo, že by na naší planetě nikdy nebyla vyrovnaná teplota. Takže takzvané skleníkové plyny zcela zaručeně neovlivňují teplotu planety a pokud jejich koncentrace opravdu roste, je to důsledek oteplování. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 1:37Nejspíše si pletete si zesilující vliv skleníkových plynů (vodní páry + uvolnění CO2 s půdy a permafrostu) s pozitivní zpětnou vazbou při pomíjení zásadního omezujícího vlivu růstu radiační bilance (se čtvrtou mocninou teploty). Takto nedomýšlením zásadních okolností pochopitelně vychází "totální blbost". Podstatně problematičtější a záludnější je ale dosáhnout na planetě vyrovnané životadárné teploty - tady situace se stálými polárními čepičkami které ane navozují optimum přenosu vláhy nad pevniny. Tzv metastabilní stav klimatického optima. V takovéto situaci se doposud ještě nalézáme a právě proto nyní postačuje stačí relativně málý bilanční přírůstek už dochází k relativně velkým změnám např oproti situaci v neúrodných třetihorách - kam ale žel neobvykle strmě směřujeme. |
|
|
J. Kavalír 28.12.2020 1:37Jak jste přišel na to, že se z oceánu (v globále) uvolňuje CO2? Oceán naopak pohlcuje cca polovinu CO2 z fosilních paliv (okyseluje se) a pokud vám není jasné, proč k tomu dochází (rozpustnost plynů klesá s rostoucí teplotou), tak je to závislost rozpustnosti plynů na jejich parciálním tlaku, která je přímo úměrná. |
|
|
J. Vintr 28.12.2020 1:58Vždyť říkáte to samé co já. Rozpustnost plynů ve vodě s rostoucí teplotou klesá. Čili s rostoucí teplotou se rozpuštěný plyn uvolňuje do atmosféry. Parciální tlak CO2 v atmosféře při jeho mizivé koncentraci to uvolňování asi moc neovlivní. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 6:16Právě při malé koncentraci jaká je nyní je vliv nasycenosti relativně velký. Ten navíc ovlivnují i míry rozpouštění dalších látek ve vodě jako jsou zejména dusičnany jejihž koncentrace také rostou a kterých je antropogenně navozen už dokonce dvojnásobek za celou geohistorii. Uvolnování CO2 s oceánů, půdy a zejména permafrostu proto skutečně hrozí. Zatím ještě většinu CO2 jímá oceán. Oceány se v důsledku promíchávání i vysoké tepelné kapacitě oteplují podstatně pomaleji jak atmosféta nebo povrchové vrstvy půdy. Keelingova křivka ale dnes roste strměji jak nikdy dříve za posledních 65milionů let - tedy od doby vyhynutí dinosaurů. I pro další hrozby změn planetární stability to tedy vypadá, že s civilizací může do pár set let být konec. Zatím takové hrozby málo kdo bere v úhrnu vážně a přes toto všechno už reálné si s toho dělají zejména sobečtí ponáspotopáři legraci. |
|
|
J. Kavalír 28.12.2020 8:05Asi si trochu pletete atmosferický tlak, který se skutečně nemění, s parciálním tlakem jednotlivých složek, na kterém je závislá jejich rozpustnost. Parciální tlak CO2 (jeho koncentrace) vzrostl o více než 40% oproti předindustriálnímu období. Tedy o 40% vzrostla i jeho rozpustnost v oceánu. Oceán se oteplil cca o 1 stupeň, což snížilo rozpustnost CO2 jen nepatrně oproti zvýšení vlivem parciálního tlaku. Odkaz na Wikipedii jistě nepotřebujete. |
|
|
M. Šejna 28.12.2020 0:45Zbytečně dlouhé. Pan Šálek před několika lety tvrdil, že globální oteplování je minimální. Dokonce uzavřel sázku, že bude menší, než 0,16° C za desetiletí. Už několik let se otepluje rychlostí zhruba dvojnásobnou a pan Šálek sázku prohrává. A tak vyrukoval s Mladším Dryasem, kdy byly klimatické změny prý razantnější, než dnes. Kouzlem nechtěného tak porovnává současné AGW s klimatickou katastrofou, protože Mladší Dryas je ve všech učebnicích považován za katastrofický klimatický event.
|
|
|
J. Kavalír 28.12.2020 1:42Můžeme jen doufat, že nedojde k podobné katastrofě jen s opačným znaménkem, uvolněním metanu z permafrostu a klatrátů. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 6:19Drias nastal a působil jen lokálně - dokládají to sedimenty s celého světa. Neměli bychom proto jen "doufat". |
