Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Diskuse pokračuje
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Han 28.12.2020 10:39Je to marný, je to marný, je to marný. |
|
P. Rada 28.12.2020 11:34Je to nejspíše marný |
|
M. Šejna 28.12.2020 10:26Argumentace pana Šálka je a byla dost demagogická. Před lety tvrdil, že se otepluje málo, nebo skoro vůbec. Dokonce uzavřel sázku, že se bude oteplovat o méně než 0,16°C za desetiletí. Teď, když pravidelně každý rok prohrává, začal tvrdit, že takto rychlé oteplování tu bylo i v minulosti. A vyrukoval pro porovnání s Mladším Dryasem. Jenže mladší Dryas byla klimatická katastrofa a Šálek tak kouzlem nechtěného porovnává současné oteplování s holocénní klimatickou katastrofou. Není nad to, když si popírač oteplování Šálek naběhne sám na vlastní vidle.
|
|
|
Z. Lapil 28.12.2020 11:23To je právě můj problém s vámi: nejen že tvrdím, že svět se mění, dokonce tvrdím, že "antiuhlíkovci" se snaží způsobit, marně, aby se svět neměnil. A vy na mě, že tvrzení "svět se nemění" je žalovatelné. |
|
|
V. Mertan 28.12.2020 9:32https://www.tyzden.sk/casopis/6928/klimaticke-lamento/ "Čím „hlbšie“ ideme v geologickom zázname, tým sú získané údaje menej citlivé na krátkodobé variácie a reagujú viac na globálne zmeny. Sedimenty z mladšieho kvartéru (štvrtohôr) sú dobre zachované aj na našom území a ich štúdium umožňuje interpretovať aj pomerne jemné variácie v zmenách klímy. Na ich základe boli definované takzvané glaciály (spomínané doby ľadové) a interglaciály (doby medziľadové), menšie variácie v rámci týchto epoch sú nazvané štadiály a interštadiály. Krivka charakterizujúca zmeny teploty počas kvartéru je zložená zo základnej oscilácie medzi glaciálmi a interglaciálmi, na ktoré sú naložené variácie štadiálov a interštadiálov. Detailným štúdiom veľkého množstva profilov boli identifikované ďalšie naložené zmeny v relatívne krátkych časových intervaloch. Superpozíciou oscilácií rôznych rádov vzniká veľmi komplikovaná krivka, ktorá prakticky neumožňuje realistickú predikciu ďalšieho vývoja jej extrapoláciou. Tomu zodpovedá aj veľmi premenlivý sklon čiary, ktorá má dokumentovať nárast očakávaných teplôt v budúcnosti (takzvaná „hokejka“ Michaela Manna) a ktorá je prezentovaná materiálmi IPCC. Jej sklon sa odvíja veľmi pravdepodobne od viac či menej katastrofických nálad autora konkrétneho dokumentu alebo interpretácie." |
|
|
V. Mertan 28.12.2020 9:29O prirodzených zmenách podnebia píše Vojen Ložek v časopise Vesmír. Odporúčam podrobne si preštudovať. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html Prudkosť klimatických zmien v minulosti pripúšťa aj p. Cílek, Petr Pokorný - dá sa povedať že medzi geológmi aj paleológmi je vedecký koncenzus v tomto smere jednoznačný. https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek |
|
|
P. Rada 28.12.2020 9:59Prudkost klimatických změn lze nejen připouštět ale i vyčíslovat. Takto lze vyčíslit, že dnešní gradient řádově překonává nástup PETM je dvouřádově vyšší než na konci poslední doby ledové. Dnešní gradient byl přitom globálně překonán jen v důsledku katastrofického impaktu na K/T rozhraní! S geologického záznamu je navíc zřejmé, že pokud byla koncentrace CO2 na úrovni vyšší jak 300ppm - pak nedocházelo k výraznému vlivu Mlankovičových parametrů. Přestala totiž působit vratká zpětná vazba proěnlivého albeda polárních oblastí. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/All_palaeotemps.svg |
|
|
D. Zítko 28.12.2020 9:26Ať žije oteplování, kdo by měl rád zimu, ne? |
|
|
P. Rada 28.12.2020 10:09Teplo mají rádi teplokrevníci i chladnokterevní - ale vždy jen do jisté míry. Všichni mají ještě raději dostatek potravy. Chladu/ teplu se lze vyhnout oblečením, změnou stanoviště... - potraviny (producenti/rostliny...) musí mít metabolické podmínky k růstu tak aby právě byli nasyceni destruenti (živočichové i lidé). Takové jsou na planetě nejoptimálnější při glob teplotě 14 až 15C což odpovídá cca 280ppmCO2. Při nižší koncentraci hrozí propad do doby ledové a naopak při vyšší hrozí odlednění polárních oblastí a na to navazující rozvrat vzdušného proudění které doposud optimálně přinášelo nad pevniny životadárnou vláhu. |
|
|
J. Stehlik 28.12.2020 10:27Nechci bejt štoura , ale vždy více lidí umrzlo než umřelo na teplo . V článku je též napsáno že teplem dojde k ozelenění planety , což je vlastně největší autoregulační systém . Zeleň váže vodu a vyrovnává klima . Tak nějak vždy je lépe v lese než na obilném poli kde to sálá . My jsme si evropu totiž značně odlesnili a odvodnili . Tam máme do napravovat. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 11:06Odlesnění Evropy jsme si skutečně zavinily místním přetěžením a bude k němu nyní tuplovaně více docházet s klimatických důvodů. Porovnejte si porosty běžně se vyskytující např kolem Prahy a Milána nebo jen doma ale na 300m výškového rozdílu - tedy na průměrný rozdíl 2C. K tomuto posunu zřejmě dojde během jednoho století - tedy za dobu než vyroste do dospělosti jediný stom - natož než se ustálí lesní ekosystém. Lesům proto klimaticky hrozí zkáza více a dříve jak zemědělství které je založené na pěstování krátkodobě rostoucího. Dlouhodobý výskyt lesů však byl vývojovou podmínkou vytvoření zemědělsky dlouhodobě úživné půdy. Na produkci potravin, kterou dál podlomí pokles bonity půd v důsledku rostoucí eroze, je přímo vázám člověk. Už dnes bychom se bez agrochemie.... a tedy kooperativy se světem v česku neuživili. Rozvrat našich lesů dnes, je proto předobrazem nadcházející ztráty míry potravinové soběstačnosti. Naposledy potravinově zcela soběstačné přitom čechy byly za prvé republiky. |
|
|
I. Schlägel 28.12.2020 8:58Dobrá práce autorova. |
|
|
R. Meišner 28.12.2020 8:46vzkaz slovutnému Radimu Tolaszovi a jeho panelu: 1. vliv člověka na podnebí je minimální, rozhodující je vždy zářivost Slunce, sklon zemské osy a vzdálenost Země od Slunce v různých ročních období (např nyní je v zimě na severní polokouli Země Slunci nejblíže). tyto parametry se periodicky mění, a proto se po celé věky periodicky mění i podnebí na planetě. -2. i kdyby člověk nějaký vliv měl, jak chce pan Tolasz nařídit např.miliardové Číně a miliardové Indii, aby se jejich obyvatelé chovali ekologicky?? ---k pousmání. |
|
|
M. Šejna 28.12.2020 9:19Když už sem pastujete poučky od strýčka Googla, tak vám jistě neuniklo ani to, že sluneční aktivita klesá už přes 60 let a v soucasnosti je nejnižší za poslednich 180 let. Proč se tedy otepluje? Navíc aktualni parametry Milankovičova cyklu planetu ochlazují. Proč se tedy otepluje? |
|
|
P. Rada 28.12.2020 9:38Pro nastolení podmínek vžniku života /podnebí je sice míra intenzity slunečního svitu jednoznačně dominantní ale ta už je miliony let prakticky ustálená. Teplota přízemní vrstvy vzduchu, akumulace tepla v oceánech, odtávání polárních oblastí... se ale na planetě mění s gradientem který zde byl naposled větší jen po impaktu před 65miliony let. Nikoliv k pousmání ale tagické je, že se člověk zejména v posledním půlstoletí odchýlil od ekologického chování nerofilním směrem. Číně čech sotva co nařídí. Spíše se ale může stát, že čínané podle logiky měrné spotřeby vstažené na obyvatele za poslední např. století s pozice nevyhnutelnosti "nařídí" ostatním aby se vzhledem k měrným imisím na osobu chovali alespon tak ukázněně jak oni. https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:Percentage_share_of_global_cumulative_energy-related_carbon_dioxide_emissions_between_1751_and_2012_across_different_regions_CS.svg |
|
|
J. Lukavsky 28.12.2020 8:29"Při zvyšování teploty se do atmosféry dostává víc "skleníkových plynů" jistěže se CO2, metan, voda podílí pozitivní zpětnou vazbou na dalším oteplování. Jádro pudla asi ale je, co je příčina a co následek. Pokud by to oteplování byla výsledkem pouze skleníkových plynů pak by se Země měla usmažit neb ta vazba je pozitivní. Ale ty cykly byly několikrát a vždy zatím nastoupilo ochlazování, což by jaksi nemělo. Takže skleníkové plyny nemohou být příčinou oteplování, ale následkem i když pak přispívají pozitivní zpětnou vazbou. J.L. end |
|
|
J. Jirát 28.12.2020 7:58Moc dobrý článek. Děkuji. |
|
|
J. Lukavsky 28.12.2020 7:24"snižuje odrazivost zemského povrchu (tzv. albedo), což způsobuje oteplování" no to jsou mi novinky, já si doteďka myslil, že les ochlazuje vzduch transpirací vody. Když vjedu autem do lesa tak cítím chlad ale asi to bude nějaký mámení. "žádný druh také nemá jakési právo ovlivňovat počasí a klima" takže okamžitě žeňte k soudu pravěké sinice které kdysi před 3,5 G roky zcela změnily atmosféru Země neb vysrážely tekrát hojný CO2 do vápence a naprodukovaly kyslík. Nepodmíněný trest na ty potvory. J.L. end |
|
|
J. Kavalír 28.12.2020 7:41Asi s bude novinka, že právě odpařování vody spotřebuje spoustu energie. Proto je v tom lese chladněji, i když přijme té energie relativně víc. Nás to učili už na základní škole ve fyzice. K odpaření litru vody potřebujete cca 5,5 x více energie než k jeho ohřátí z nuly na 100 stupňů. |
|
|
A. Bruštík 28.12.2020 7:05Docela by mě zajímalo jak se zjistilo, že se otepluje. Kde jsou umístěny ty teploměry, kdo je jednotně cejchuje v jaké nadmořsé výšce jak vysoko nad zemí, na větru nebo vzávětří. Také je zjímavý výraz dlouhodobé pozorování. Co to je? Ješte nedávno jsme neuměli pořádně změřit teplotu s přesností +/- 2 stupně. Když mě někdo zaplatí dokážu, že se ochlazuje. Mám rtuťový teploměr tak jako meteostanice a záleží jenom na mě jak to budu odečítat. |
|
|
J. Kavalír 28.12.2020 7:48Naštěstí tu teplotu nesledují tupci jako vy, ale meteorologové a to již desítky až stovky let na stejných místech za stejných podmínek - odečty denně ve stejný čas. Z naměřených hodnot se pak počítají dlouhodobé průměry. |
|
|
R. Meišner 28.12.2020 8:50nemáte pravdu pane Kavalír--např v Klementinu v centru Prahy byly před 200 lety naprosto, ale naprosto odlišné podmínky než dnes. přesto se tato řada měření vydává za seriozní. |
|
|
J. Kavalír 28.12.2020 9:10Proto už se desítky let měří také v Ruzyni, kde je terén otevřený převládajícímu západnímu proudění a výsledky jsou stejné, jako na dalších desítkách stanic u nás - otepluje se. |
|
|
M. Šejna 28.12.2020 9:25V čem konkrétně byly podmínky v Klementinu před 200 lety jiné? |
|
|
J. Pokoutný 28.12.2020 10:10Slyšel jste třeba o tom, že města jsou teplejší než jejich okolí? Rovněž o smysluplném rozmístění teploměrů ve světě před rokem 1900 (s výjimkou částí Evropy a USA) si dovoluji zásadně pochybovat. |
|
|
M. Šejna 28.12.2020 10:16Jak mohou být města teplejší, když člověk nemá na klima vůbec, ale vůbec, ale zcela vůbec ŽÁDNÝ vliv?
|
|
|
M. Šejna 28.12.2020 10:21Ale teď vážně: Klementinum stálo a stojí v místě, kde už v 18.století byla velmi hustá zástavba. Městský tepelný ostrov tedy fungoval už tehdy. Teploměr je v Klementinu umístěn furt na stejném místě, pokud jste to náhodu neslyšel. Takže umístění teploměru nemá vliv na dlouhodobý trend průměrných teplot. Takže teplotní řada z Klementina je sice ovlivněna tepelným ostrovem, ale už od počátku měření. |
|
|
J. Brunner 28.12.2020 2:29
|
|
|
R. Vacek 28.12.2020 1:32Boj za lepší počasí existuje od doby, co je člověk člověkem. Buďme rádi, že dnes se provozuje nenásilnými metodami, při kterých se přesouvají peníze z jedněch kapes do druhých a nevyžaduje lidské oběti jako za Aztéků. |
|
|
P. Rada 28.12.2020 1:54Počasí je vždycky takové jaké má být a lidskou hloupostí je s přímo s jeho proměnlivostí bojovat. Něco jiného je dlouhodobý průměr průběhu = vyrovnanost počasí které nazýváme mikroklimatem až klimatem. Takový stav podminuje životní podmíky a ty mohou vykazovat optimum. Biofilně pojato má právě za něj smysl "bojovat" - viz život s principu usilující o své přetrvání. |
