Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGIE: Vodík a Pandořina skříňka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Vašíček 21.4.2023 12:02No jo, ale dopadne to jako s jádrem. To se taky 20 let připravuje na dostavbu. A nyní, když by již měly být plánované reaktory v provozu a mělo se přemýšlet o tom, jak nahradit ty první, tak se pořád nic neděje a přemýšlí se, kde nakoupíme energii z chybějících reaktorů. Z takového přemýšlení si nerozsvítíme ani žárovku na haj.. (toaletě). |
|
|
R. Polášek 21.4.2023 12:16Lidi potřebují být oblbováni. Za socíku to byly kecy o dělnické třídě a marxismu leninismu, nyní to jsou zelené žvásty. |
|
|
P. Brich 21.4.2023 11:53EUhnije se nehne z místa, protože nikde ve vládě nebo v opozici není strana, která by jasně řekla, že stavět energetickou budoucnost na nestabilních Občasných Zdrojích Energie je kolosální pitomost (všude se jen po špičkách našlapuje, aby se ekoteroristům náhodou nešláplo na kuří oko). A jejich povinná dotace je kolosální zlodějina |
K nápravě nedojde dřív, než budeme rýt držkou v zemi |
|
O. Vašíček 21.4.2023 12:32Na výchovu kádrů můžeme zapomenout. Ten obor by dehonestován a neznám nikoho v okolí, kdo by o něj měl zájem a šel ho studovat. Budoucí studenti sami říkají, že tam není budoucnost. Necítí perspektivu a podporu. Napřed se musí změnit postoj. veřejnosti a to vládní "propagandou" a zárukou perspektivy. Pokud se 20 let prohlašuje, že jádro je fuj a mládež v tom vyrůstá, tak jak je chcete nalákat na , celkem náročné, studium? Dále stále cítí, že i přes současnou podporu jádra naší vládou, to neznamená, že další (případně vyšší) to nezařízne. No a to už budeme v době, kdy , pokud se u nás něco začne stavět, to u nás postaví přes Westinghous Čína a doveze si i svoje odborníky. V podstatě tu energetiku budeme outsourcovat, jako outsousrcujeme průmysl a výrobu. Jen s tím rozdílem, že to bude na našem území. No, ale třeba nás tam nechají uklízet (pokud z tama vystrnadíme ukrajince). |
|
|
J. Majzlík 21.4.2023 17:44
|
|
|
J. Jurax 21.4.2023 17:28Instalovaná kapacita občasných zdrojů je nyní obrovská a ještě se má během pár let z mnohonásobit - tedy nevím za co a z čeho, psáno v článku. Dodávám - a hlavně PROČ? Proč vyrábět drahou, neřiditelnou a tedy rozumně nevyužitelnou energii, kterou vlastně nepotřebujeme, protože za jednou každou kWh občasného zdroje musí v pohotovosti čekat 1 kWh okamžitě využitelného klasického - uhelného nebo plynového - zdroje. |
|
|
J. Dvořák 21.4.2023 10:53Celej problém téhle opičárny je 4x vyšší spotřeba energie. Při elektrolýze se na 1 kg vodíku se spotřebuje cca 60 kWh elektřiny. Z toho pak ve vodíkovém článku získáme cca 15 kWh. K tomu další ohromná spotřeba na zkapalnění a přepravu vodíku. A áno vodík by šel vyrábět i termicky v nových jaderných elektrárnách, ovšem znovu je to jen zbytečná oklika, když můžeme vyrábět rovnou elektřinu a teplou vodu používat k vytápění. Prostě EUhnije je takový průkopník slepých uliček. |
|
P. Dvořák 21.4.2023 15:24Ovšem elektřina se, na rozdíl od vodíku, nedá moc dobře skladovat. K výrobě vodíku se předpokládá využít přebytečnou elektřinu z OZE. |
|
|
J. Dvořák 21.4.2023 16:15Elektřinu samozřejmě skladovat netřeba. Moderní atomové reaktory již mají možnost řízení výroby ve velikém rozsahu. Podpora OZE nesmyslu vytvořila další problém, který by normálně neexistoval. Ještě jsme zapomněli na ohromné množství spotřebované vody, kde na 1 kg vodíku je třeba 9 litrů vody. Takže nesmysl na druhou. |
|
|
J. Jurax 21.4.2023 17:38Jo. Zatím se to nikde nedělá než zkušebně. Masové měřítko je něco jiného; skladování velkého množství vodíku, aby to mělo makroenergetický význam má taky své problémy. A kolik by stál 1 kWh takto uložené energie si netroufám odhadnout. Když nakonec celá ta vifikundace by se dělala jen proto, aby se aspoň nějak využila energie z občasných zdrojů, pro niž není rozumné použití. |
|
|
J. Majzlík 21.4.2023 17:55Toto vysvětlení, co s nadbytečnou energií OZE než jí využívat na separaci vodíku se jaksi samo podprahově nabízí. Pak následuje další otázka, jak zajistit bezpečný provoz rozličných zařízení, která by měla využívat energetické kapacity tak nezbedného plynu, jakým je zrovna vodík. |
|
T. Hraj 21.4.2023 10:51Další oslavný (i když opatrně) článek pana Wágnera na zlatý vodík, který ale nic nového nepřináší. Zopakovali jsme si, že 1) zelený vodík je extrémně drahý (energeticky náročná výroba), že 2) zlatý vodík je možná násobně levnější, drobný problém je pouze v tom, že nevíme, jestli vůbec existuje (ve významném množství), že 3) skladovat a dopravovat vodík je peklo (Bylo by super, kdyby byl opravdu "problém vyřešen", jak říká pan Souček. Nevím, slyším to poprvé.) Syntetická paliva (zde H2+ CO2 = CH4 + H2O, tj. metan) Ano bylo by možné k výrobě syntetických paliv ze zlatého vodíku použít CO2 z cementáren a pod., což je mnohem jednodušší, než pokoušet se zachytit ho z atmosféry (kde je ho 0,04%). Ale cementárny asi nejsou nutně v blízkosti zdrojů zlatého vodíku, takže opět tu je problém skladování/doprava H2. Navíc takové syntetické palivo nebude tzv. udržitelné, protože nebude CO2 v atmosféře recyklovat (absorbce/emise), ale bude ho do atmosféry přidávat jakožto průmyslové emise (pouze s tím mezikrokem syntetického paliva). Především ale to, že se do těchto gigantických (a astronomicky drahých) transformací celých odvětví vrháme po hlavě, aniž bychom tušili, jestli tím celý oteplovací problém náhodou nezhoršíme (hydroxylový radikál), je velmi vypovídající o povaze celého oteplovacího businessu: Je to kult a představuje pro Evropu existenční nebezpečí! |
|
|
M. Jirsa 21.4.2023 19:07Norman Loeb, ředitel projektu NASA CERES, publikoval se spoliupracovniky v letech 2021 a 2022 v časopise Geophys Res Letters dva články prokazující, ze primárním hybatelem oteplení po roce 2000 byla zvýšena absorpce sluneční energie v důsledku úbytku oblacne pokrývky. Stejný jev byl v roce 2022 pozorován v evropském projektu Copernicus. Z toho vyplývá , ze snizeni koncentrace skleníkových plynu na úroveň před rokem 1850 teplotu na predindustrialni úroveň z nemůže vrátit. |
|
|
M. Jirsa 21.4.2023 19:07Norman Loeb, ředitel projektu NASA CERES, publikoval se spoliupracovniky v letech 2021 a 2022 v časopise Geophys Res Letters dva články prokazující, ze primárním hybatelem oteplení po roce 2000 byla zvýšena absorpce sluneční energie v důsledku úbytku oblacne pokrývky. Stejný jev byl v roce 2022 pozorován v evropském projektu Copernicus. Z toho vyplývá , ze snizeni koncentrace skleníkových plynu na úroveň před rokem 1850 teplotu na predindustrialni úroveň z nemůže vrátit. |
|
|
T. Hraj 21.4.2023 20:38Potom je otázkou, čím je způsoben úbytek oblačnosti. Ale jsem si jistý, že gretovci vám vysvětlí, že na vině je i v tomto člověk. |
|
|
J. Pokoutný 21.4.2023 10:20Tedy mne by zajímalo, zda ty "moderní materiály a postupy" pro transport vodíku někdo zkoušel na vzdálenost delší 1-5m, resp. zkusil spočítat, kolik by to stálo v průmyslovém měřítku. Nemluvě o tom, že množství CO2 v ovzduší kolísalo dost výrazně ještě předtím, než se člověk na planetě vyvinul, takže mi připadá rozhodnutí, že v roce XYYY byla optimální celoroční teplota, rosný bod, tlak a složení vzduchu (kde??) a dál ni krok, poněkud šílená. |
|
|
O. Vašíček 21.4.2023 10:36Hlavně by mě zajímalo, jak toho ideálního stavu chtějí dosáhnout, když klima je souborem spousty proměnných a ovlivnění jedné položky neznamená, že se dosáhne očekávaného stavu. Jen pro zajímavost. Před mnoha mil let musel být uhlík, který je nyní vázán v uhlí, ropě, zemním plynu, ale hlavně vápencích dostupný pro organismy. Tzn., že musel být "volný" a v atmosféře. Všechny uvedené nerosty a horniny (ano, ropa je nerost Takže z geologického pohledu je dnes doba pro život organismů vlastně nevyhovující. Malá teplota, málo dostupného uhlíku,... |
|
|
K. Křivan 21.4.2023 10:56Pane Vašíčku, co píšete má hlavu a patu. Nejsem biolog, ale jako fyzik to chápu. |
|
|
V. Novak 21.4.2023 15:41Není ropa spíš hornina? Při tom nestálém chemickém složení... |
|
|
O. Vašíček 21.4.2023 16:16Skoro. Mineralogicky je to kaustobiolit. Nerostné suroviny - neobnovitelné přírodniny, např. horniny, minerály, atd., využitelné pro potřeby lidské společnosti. |
|
|
Z. Lapil 21.4.2023 13:45Nevím, co kdo zkusil spočítat, ale jsou provozovány vlaky na vodík. Pravidelný provoz s lidmi, v Německu asi 100km trať a něco přinejmenším ve V. Británii. Podrobnosti o vodíkovém hospodářství neznám, ale o těch vlacích se celkem snadno pár seriózních čánků najde. |
|
|
J. Jurax 21.4.2023 17:45Ehm ... poněkud šílená je neobyčejně laskavé a maximálně diplomatické označení zrůdné peachoviny s velkým ničivým potenciálem. |
|
|
P. Kubáč 21.4.2023 8:55Kdysi jsem jednoho kolegu smrtelně urazil výrokem : "nevykládej nám o věcech, které za 5 let přinesou převrat, povykládej nám jak jsou DNES na tom věci o kterých si takto mluvil před 5 lety....." |
|
|
L. Novák 21.4.2023 9:02
|
|
|
L. Novák 21.4.2023 8:48Dnes budu hodně kritický, protože autor v podobném "reklamním" stylu píše dlouhodobě. Článek je naprostá |
|
|
K. Křivan 21.4.2023 10:091) "velmi nízkou energetickou účinnost s extrémně vysokými náklady" To je bohužel pravda. Ví to každý student chemie už v prvním semestru. 2) Vodík má tu nejmenší možnou molekulu. Pdobně jako Helium. Z toho plyne, že je velice obtížné ho držet pod tlakem v čemkoliv. Utěsnéní jeho rozvodu, je taky hnusný problém. Vodík proje všude a vším. 3) U nás v BMW se taky pracovalo na autech na vodík, Spalování v normálním lehce upraveném motoru nedělalo žádné problémy. Za to jeho skladování jak v auté tak na pumpě to byl problém. Holt nejmenší molekula, .... |
|
|
V. Novak 21.4.2023 15:47Před časem jsem četl o vodíkových busech v Amsterodamu. Řidiči se speciálními certifikáty, garáže a tankovací stanice zařízené jako muničky - stěny z netříštivých materiálů a střechy na pérech, při výskytu vodíku cvak! - a střecha vzhůru letí, aby vodík letěl za ní a neudělal malý Hindenburg. Už vidím, jak to dělají běžní řidiči MHD (obvykle žádní raketoví vědci ani laboranti), natož amatéři. Ovšem hlavní problém je samozřejmě v tom, že vodík se prostě netěží, musí se vyrábět. A čím víc energie dokáže uchovat, tím víc se musí pro jeho výrobu dodat - vazby, které nám energii dodají, se musí nejdřív rozbít. |
|
|
I. Polák 21.4.2023 8:12Zajímal by mne jeden detail, který by mohl být dalším skvělým tématem pro alarmisty. Popsanými nedopatřeními uniklý vodík pochopitelně v atmosféře stoupá a stoupá až úplně nejvýše a tam se, už jen vlivem termického pohybu molekul, dostává nad první kosmickou rychlost a tudíž naši planetu nenávratně opouští. Prosím, nemám to nijak vědecky potvrzené, ale vypadá to proklatě pravděpodobně. Co bude s planetou až ji všechen vodík postupně opustí? |
|
|
Z. Lapil 21.4.2023 8:50To, co teď. Vodík, který se neschoval do vody nebo do organické chemie, naši planetu už dávno opustil. Ten tezeny, někde jsem zahlédl, taky vznikne z fosilních organických usazenin. V čemž má být ta poezie: z ropy/plynu se vodík vycucá a uhlík zůstane, aniž by bylo nutné jej pálit. Ne že bych si to dovedl představit bez masivně vkládané energie, ale fakt je, že poslední hodinu chemie jsem měl... No, obávám se, že to ani nechci vědět. |
|
|
L. Novák 21.4.2023 8:55Zapomínáte, že vodík je silně reaktivní plyn, atmosféra je plná kyslíku a je shora "zakrytá" ozonovou vrstvou, která je (trojmocný kyslík) také silně reaktivní vůči vodíku. Takže s tím únikem mimo atmosféru do vesmírného prostoru to zase tak žhavé nebude. |
Co by se stalo s ozonovou vrstvou, která nás chrání před nadměrným UV zářením, raději nebudu uvažovat...
