M. Šejna 17.1.2024 12:16

Člověk ovlivňuje klima už stovky let. Jen někteří ignoranti si myslí, že člověk nemá na klima vliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 17.1.2024 12:39

https://iuhli.cz/kalenda-lidsky-podil-na-klimatu-je-naprosto-minimalni/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.1.2024 14:41

Dal jste odkaz na nerecenzované/soukromé/ náhledy pana Kalendy který je už úvodem svými tvrzeními v rozporu s opakovaně ověřovanými zprávami IPCC ale neuvádí co je v nich chybné.

Přístup K. přitom zjevně obsahuje věcné fyzikální omyly. Např. se mylně opírá o výsledky vrtů Vostok jakoby mohla v přírodních podmínkách platit jen jednostranná vazba kdy obsah skleníkových plynů v atmosféře roste v závislosti na teplotě oceánů což fyzikálně evidentně není pravda. Možné totiž jsou oba případy. K. si jen vybral jeden z nich. Pravdou je přitom to, že takto se to dělo v průběhu čtvrtohor v důsledku podnětu od Milankovičových vlivů - tedy než do systému imisně masivně zasáhl člověk.

To vědně podstatné co Kalenda jako samozvaný vědec nikdy neudělal, je predikce vývoje klimatu. Zatímco prvé zprávy IPCC už před více jak třemi desetiletími prakticky přesně predikovaly dnešní pozorované jevy a lze takto jejich pravdivost ověřovat - K. o budoucím vývoji mlží a jeli nucen odpovědět pak to dělá přes spekulativní odkazy na Jupiter nebo Sluneční činnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 17.1.2024 17:12

KRETÉNE DEMENTNÍ KOMUNISTICKÝ, kdo recenzuje ty tvoje šílené báboly, co tady vylepuješ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.1.2024 17:58

Výhodou fantazijně zlobné reakce bez uvádění věcných argumentů je snad jen bezprostřední vzruch a po něm afektivní úleva u dotyčného. Hyperaktivní děti se takto vztekají dost pravidelně. Někomu takové ladění vydrží i daleko do dospělosti.

Pozor jen aby jednou "nepraskla žilka". Sotva kdo by zde lépe doložil jací mentálové stojí bez výhrad za náhledy Smutného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 17.1.2024 14:59

Kalenda v tom článku lže , až se mu od huby kouří.

Tvrdí, že druhá polovina roku 2023 byla studená. Ve skutečnosti to bylo nejteplejší období v historii měření globálních teplot.

Kalenda je geolog a seismolog, takže o klimatu ví kulový. Je to podobné, jako kdyby meteorolog Šálek nebo klimatolog Metelka kibicovali do seismologie a geologie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 17.1.2024 15:13

Nemyslím si, že by i pro seismologa bylo těžké dohledat relevantní informace. Samozřejmě, že druhá polovina roku 2023 byla velmi teplá a světe div se, žádná klimatická katastrofa se zatím nekoná. Někdo možná namítne, že se dostaví, pokud bude tento stav trvat dlouhodobě. Tohle je už ovšem otázka víry (ano opravdu) ve stabilitu zpětnovazebných mechanismů naší planety. Osobně se v tomhle bodě stavím za názor, že je dokáže významně vykolejit pouze opravdu velká katastrofa a jinak je systém sám o sobě velmi robustní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.1.2024 18:23

Co by pro Vás bylo klimatickou katastrofou?

O té se obecně uvádí, že hrozí hlavně budoucím generacím. Dříve to slovo znamenalo nepříjemnou pauzu na jevišti při přestavbě kulis nebo mezeru mezi verši básní.... Dnes si přestavby kulis našeho života zřejmě dost nevšímáme.

Pro mě to totiž už nyní je pokles vitality až praktická ztráta dříve bohatých lesních porostů zejména nížin a jejich ekosystémových služeb. Dnes a denně chodím na procházky lesem kde je cca polovina stromů nemocná až mrtvá. Takový vývoj byl za mého dětství patrný akorát tak na horách kde porosty sežehly kyselé deště s komunisty ovládaného zbrojně zaměřeného průmyslu. Ty ale od dob totalitních zcela neustaly a tak se účinek dál kumuluje.

Další neblahou až katastrofální okolnosti je na to navazující rostoucí pokles půdní bonity a tedy úrodnosti v důsledku sucha nebo naopak splavování živin a překyselení půdy. Všiml jste si někdy co vše po kdejakém deštíku odtéká našimi řekami?

Nebýt agrochemie už by dnešní půdy domácí populaci neuživily. Klimaticky i agrotechnicky navozená rostoucí závislost na dovozech fosfátů dokonce až ze zámoří, může časem vyústit v nevratnou ztrátu potravinové bezpečnosti a tedy "katastrofálně". Celosvětově se přitom zásoby kvalitních fosfátů odhadují jen na cca tři desetiletí.

Na toto už dnes navazuje nadlimitní znečištění dříve pitných podzemních vod na většině našeho území.... zatím si ale kde kdo může dovolit kupovat vodu balenou... - tak proč mluvit o katastofickém vývoji když se hned ted nekoná - že?!

Kdo ale nechce takovéto neblahé nevratné změny vidět a nebo alespon je považovat za "katastrofický vývoj" - nemusí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.1.2024 16:17

Jistě.

Nicméně záleží na tom do jaké míry, čím a jak, případně proč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 18.1.2024 3:40

Ovlivňují ho i všichni ostatní tvorové a rostliny. A přírodní jevy, jako je tektonika a změny toků řek. Tolik práce pro aktivisty!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2024 12:10

Autor za to může, páč ten článek napsal.

Průšvih je, že má pravdu. Vy taky, samozřejmě .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.1.2024 11:31

"Osobní automobily se tak podílejí na emisích CO2 v Evropě cca 5 až 10%. Ať už je kterákoliv z těchto hodnot správná, uvážíme-li že podíl Evropy na celkových emisích CO2 z lidské činnosti ve světě je cca 10% [49], pak by i hypotetická náhrada všech osobních vozidel v Evropě elektromobily způsobila změnu celkové produkce CO2 vytvářených lidskou činností ve světě pouze o 0,5 až 1%. Reálně, i když dojde k podstatnému nárůstu počtu elektromobilů se stále bude jednat o malé zlomky procenta a v celkových emisích CO2 ve světě (včetně přírodních zdrojů, které tvoří většinu CO2 [56]) o zlomky promile! Jak vyplývá z modelových příkladů, v ČR bez současné výrazné změny ve výrobě elektrické energie by prakticky k žádné změně produkce emisí CO2 nedošlo."

I u nás jsou studie vlivu elektromobility na CO2 a vše ostatní:

KAM KRÁČÍŠ, ELEKTROMOBILITO?

https://www.fs.cvut.cz/verejnost/pr-media/pribehy-z-ustavu/kam-kracis-elektromobilito/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2024 12:24

Ježíšmarjá - proč bych měl číst nějakého Smila (toho od Vrchlického? Jiného neznám; kecám, znám ), abych věděl, že elektřina se v bateriích nebere sama od sebe?

Mezi námi - ono to s tou změnou systému dopravy nebude tak horké. Kolik lidí a jak často jezdí řekněme přes 300km za den? Já jezdím docela dost, a stejně mi to vychází tak jednou dvakrát do měsíce a po 100km mám několik hodin pauzu na nabíjení. A je to cesta, při které vlak JE alternativa.

Varianta: z práce (Pražáci) jezdíme často do dalekých krajů, do Ostravy i dále. Na místě potřebujeme prohlédnout několik míst, což je kolečko obvykle v menších desítkách kilometrů plus několik hodin práce. Docela záhul. Pořád si slibuju, že "tam" pojedu vlakem, nechám si přistavit auto z půjčovny a zase ho večer vrátím. Ekonomicky jsem to nespočítal, ale těch pár stovek rozdílu firma nepochybně unese a já nebo kdokoliv nebude muset trávit iks hodin na dálnici. Ale uznávám - tohle už JE změna systému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 17.1.2024 13:01

Úplně nejde o to že je třeba elektřinu vyrobit, ale o podíly jednotlivých segmentů lidské činnosti na její spotřebě. Kdyby politici četli Smila (ne toho od Vrchlického, ani toho s flaškama) a chtěli by opravdu nějak omezit spotřebu energií, napřeli by sílu tam kde dosáhnou největšího efektu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2024 14:10

Nesouhlasím především s tím, že je to věcí politiků. Tvrdím, že kapitalismus/volný trh funguje tím způsobem, že se všichni, od vrahů přes úplatkáře až po normální lidi a svaté, snaží dosáhnout co největšího efektu při spotřebě čehokoliv, včetně ropy a elektřiny. Politici do toho dokážou - a to klidně ve vší poctivosti a dobré víře! - leda tak házet vidle prostřednictvím dotací a cel a zákazů, podle toho, co považují za výherní body ve volbách.

Za klíčovou skutečnost mám to, že ani ten nejpolitikovatější politik nedokáže ukočírovat množství lidí dostatečné, aby to k něčemu bylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.1.2024 10:50

Podfuk který potenciálně děláte Vy spočívá v tom, že ověřitelný zdroj neuvádíte.

Pokud máte jen tak špatnou pamět jak já a stavíte jen na tom co v ní zůstalo + pomíjíte vývoj od té doby... - troufám si oprávněně spekulovat, pak nejspíše sebe i ostatní poněkud klamete.

Pokud by jste sledovala dění okolo klimatu, pak navíc pro sebeklam příznačné je, že jen jako průměrná Evropanka s půlmiliardy občanů se na dnešních projevech podílíte stejně jako celé miliardy Asiatů a že s obecně dobrých důvodů se nejen EU ale prakticky všechny země světa zavázaly s problémem něco dle svých možností dělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.1.2024 11:20

Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku, lžeš, jako když Rudé právo tiskne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.1.2024 11:33

Tady máš ověřený zdroj, lháři a podvodníku:

https://www.fs.cvut.cz/verejnost/pr-media/pribehy-z-ustavu/kam-kracis-elektromobilito/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.1.2024 13:40

Ověřitelnost informací považuji za zásadní pro smysluplnou diskusi a v tomto smyslu kvituji za věcný odkaz.

Langera ale vyzývám, aby právě v souvislosti s tímto odkazem který sám předložil, uvedl, vysvětlil své osočení. Konkrétně v čem jsem kde, kdy údajně "lhal a podváděl"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 17.1.2024 14:02

Říká se, že nic není starší než včerejší noviny. V odborných článcích to není tak přísné. Ale přesto i v oblastech s rychlým rozvojem (a to elektromobilita určitě je) je článek starý 3 roky, vycházející z dat starých nejméně 4 roky, už prostě zastaralý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.1.2024 20:19

V čem zastaralý? Technická úroveň pohonu elvozů se významněji nezměnila, pokud vůbec, energetický mix se vyřazením německých jaderek a zvyšováním podílu občasných zdrojů (a nutnosti jejich zálohování) leda zhoršil. A elektřina navíc prudce podražila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.1.2024 20:25

Tak vysvětlete, co je tam zastaralé. OPAK JE PRAVDOU, za ty tři roky se totiž NEZMĚNILO ZHOLA NIC!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.1.2024 20:27

... ono se vůbec v elektromobilismu obecně nezměnilo prakticky nic za posledních 30 let...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 17.1.2024 21:55

Zastaralé je tam to, že to nepodchycuje rychlý technologický pokrok v poslední době.

Ono to v elektromobilitě možná není tak vidět, protože tam si výrobci díky dotačním stimulům tak trochu můžou (mohli) dělat co chtějí. Ale sotva skončily dotace e-aut v německu, tak spadly ceny nedotovaných elektromobilů, protože už výrobci museli začít bojovat o zákazníka a nemohli spoléhat na to, že lákadlo dotace jim v tom pomůže.

Takže je lepší sledovat vývoj na bateriové frontě mimo oblast elektromobility. A dívat se na to například v oblastech malých úložišť pro solární systémy, nebo velkých úložišť pro distributory. A baterky jsou to, o co tady jde. Že má auto s elektromotorem skvělé jízdní vlastnosti, to snad nezpochybňuje nikdo.

Pokud se o bateriové technologie trochu zajímáte (což ale nepředpokládám, protože stojíte neochvějně na straně "ne"), tak byste viděl, jaký pokrok tak probíhal a jaký je reálně očekávaný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek