B. Tříska 20.12.2012 14:08

Když se máme tak dobře, proč nejsme šťastní?

Ta věc, která dnes lidem chybí k radosti, se jmenuje naděje. Člověku ke štěstí obvykle nestačí, že má plné břicho a nohy v teple. Člověk chce také mít představu, důvodnou představu, že také zítra, nebo za dva roky, nebo v penzi (jestli se toho dožiju) se bude mít slušně. A lidé tuší, že dnešní úspory jim mohou zajistit blahobyt zítra, dnešní rozumná politika jim může zajistit blahobyt za dva roky a dnešní spravedlnost jim může zajistit blahobyt, až budou v penzi. Místo toho ale neustále slyší, že všichni dělají dluhy, že politici hlavně politikaří a spravedlnost člověk vidí jenom v pohádkách.

Beznaděj ovšem neprospívá nikomu (snad jen těm, kdo umí zbohatnout na pasivitě druhých). V pesimistické době by lidem prospělo, aby se vrátili k některým tradičním představám. Třeba k té, že zlo zde není proto, aby nás deptalo, ale proto, abychom měli příležitost ke konání dobra. Nějakého dobra - každý si může kolem sebe vybrat z docela široké nabídky věcí, v nichž dobro chybí. Kolem nás je mnoho zel, za nimiž můžeme hledat příležitost k seberealizaci. Jen je třeba mít na paměti, že nikdo nedokáže sám porazit všechno zlo, ale každý může aspoň zkusit porazit jeho kousek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek