Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ESEJ: Zapomenuté milníky války
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Klepetko 17.5.2020 23:15Četl jsem od autorky 'Dlouhé stíny předsudků... " Skvělá kniha, doporučuji!!! Jinak, je smutné, že diskuze ukazuje přesný opak toho, po čem autorka volá - dívat se na události v širším kontextu, mimo zaprděný lokální rámec Česko - sudeťátských animozit a rozbrojů... Smutné čtení, ta diskuze! |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 11:58Od rána 25. listopadu docházelo k shromažďování demonstrantů, mimo jiné v obci Vápenná, tehdy Zighartice, kde také došlo k prvnímu střetu demonstrantů s četníky. Přes výzvu davu, aby se rozešel, jelikož stávka je oficiálně zakázaná, se procesí dělníků vydalo na cestu do Frývaldova. Skupina 14 četníků pod velením nadporučíka Jirkovského s rozkazem nevpustit protestující do města přehradil dělníkům cestu v obci Dolní Lipová. Policisté zatarasili cestu davu, který po nich v návalu emocí začal nejpravděpodobněji házet kamení, při čemž byl zraněn v obličeji velitel zásahu Jirkovský a na čas nešťastně ztratil vědomí (ovšem podle pozdějšího vyšetřování se jednalo pouze o slovní útoky). V nepřehledném místě za křižovatkou se dav čítající zhruba 700 dělníků, z nichž byli někteří ozbrojeni dřevěnými holemi a podporovaní jedním z komunistických poslanců (nejspíše poslancem Hádkem), rozhodl pokračovat v pochodu. V tu chvíli však začali četníci pálit puškami do davu.[2] Bilance jejich zásahu byla tragická – 8 mrtvých a 13 těžce raněných, k tomu další lehce ranění. Všech 8 zabitých bylo německé národnosti, z toho 2 ženy, mezi nimi i Anna Luxová, které bylo v osudný den pouze 14 let. Zabití byli většinou členi a sympatizanti komunistické nebo německé sociálnědemokratické strany, ale byli mezi nimi i částečně sympatizanti německé národně socialistické strany. Právě ekonomické a národnostní problémy sudetských Němců měly za následek stále větší příklon těchto složek obyvatelstva ČSR k extremistickým nacionalistickým stranám, z nichž nejvýznamnější byla po roce 1933 Sudetoněmecká strana (SdP) Konrada Henleina. |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 11:55Takže ještě k té frývaldovské stávce (na dvakrát)z Wikipedie. Eportáž Fučíka vedla k bouřlivým diskuzím v parlamentě.: Velká hospodářská krize, která začala v roce 1929, se do Československa dostala oproti jiným zemím se zpožděním, ovšem se stejnou, místy větší intenzitou. Malá, na export zaměřená ekonomika byla v důsledku omezení dovozu v ostatních zemích silně postižena a pokles výroby i zvyšující se nezaměstnanost se týkala především oblastí s větším podílem lehkého nebo textilního průmyslu. Tato odvětví byla soustředěna zejména v příhraničních oblastech státu se silnou německou menšinou. Zasažena byl také těžba kamene a zemin, ve kterém pracovalo zhruba 5% všech obyvatel ČSR, z toho 40 % Němců, jejichž podíl se v příhraničních územích zákonitě zvyšoval. Nezaměstnanost během Velké hospodářské krize v ČSR kulminovala až v březnu 1933, kdy bylo registrováno na 978 000 nezaměstnaných,[1] ale již v listopadu 1931 se jednalo o zhruba půl milionu nezaměstnaných. Mezi pracující i propuštěnými dělníky měly nezanedbatelný vliv tzv. Rudé odbory, kontrolované KSČ, které měly rozhodující podíl na organizaci stávek. Na Frývaldovsku bylo v té době na 124 lomů na žulu a mramor. |
|
|
L. Severa 17.5.2020 14:41Paní Rybnická, jenže Vy to uvádíte jako by šlo o akce namířené výhradně proti Němcům. Stávek a násilných střetů bylo v republice mnoho. Komunisté to zas využívali, bez ohledu na národnost stávkujících, jako utlačování proletariátu. Každý jsme ve svých názorech ovlivňováni prostředím ve kterém jsme vyrůstali, takže tato okolnost má asi vliv na naše postoje. U mne to byl Sokol a také otec který se učil ve Vídni a odtud si odnesl jakési křivdy, které si nedal vymluvit. V různých kabaretech a divadélkách si dělali legraci z českých Frantyška a Marženky. |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 16:07Pane Severa to není ro co chci říci. VE všech dostupných ramenech se dočtete, že v době vzniku Ceskoslovenska a hlavně v době hospodářské rize na tom byla německojazyčná populace hůře než česká. TA diskriminační opatření proti menšinám první republiky se nedají vyvrátit. A že se v Sudetách dařilo mnohem hře než vevnitrozemí také ne. Vláda nedělala proti tomu - nic. srovnejte s dnešní dobou, kde vláda ostatně každe evropské země se snaží zmírnit dopady pandemie. Nedivte se tedy, že v Sudetách ze samého zoufalství nadšeně vítali Hitlera. To je všechno. |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 16:27A ve které zemi se podařilo potlačit následky hospodářské krize? Nikde. Její horší průběh v sudetech byl dán skladbou tamní ekonomiky, nikoliv nějakou českou diskriminací. Srovnání s pandemií je zase jednou mimózní. Ale vaše snaha logice a faktům navzdory udělat viníkem sudetoněmcekého většinového příklonu k nacismu českou stranu je jistým způsobem obdivuhodná. |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 19:09No, podle pí Rybnické prostě perfidní Češi utlačovali herrenvolk, dokud nebyla nastolena dějinná spravedlnost. Hitlerem. I do německých dělníků stříleli, když demonstrovali. Pochopitelně výhradně kvůlivá tomu, že to byli Němci. Jiný důvod přece nemohl být. No a když byl Hitler kaput, zločinní Češi opět zcela bezdůvodně utlačovali ubohé Němce nemající nikde zastání. A přitom německá menšina vlastně nic zlého neudělala, že. |
|
|
L. Téma 17.5.2020 7:06Super! Děkuji |
|
|
J. Babička 17.5.2020 0:13Rapallská smlouva je dohodou z roku 1922 mezi Německem a sovětským Ruskem.Obě země si v ní navzájem odpustily dluhy vzniklé během první světové války a zároveň obnovily diplomatické styky. Tím Německo de facto uznalo existenci bolševického systému v Rusku. Později vyšlo najevo, že smlouva obsahovala ještě tajný dodatek, který upravoval vojenskou spolupráci obou zemí. Tím byla porušena Versaillská mírová smlouva. Ve vojenské oblasti tato smlouva umožňovala Německu obcházet Versailleskou smlouvu. Rusové získali moderní technologie a těžké zbraně a Němci mohli cvičit v Rusku svou armádu.Daleko od očí nepřátel a dostavali suroviny Obě země zřídily tato společná vojenská zařízení: tankovou školu v Kazani, cvičiště pro součinnost dělostřeleckých a leteckých sil ve Voroněži a leteckou školu v Lipecku. |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 10:56Ano. Parvenuové tehdejší Evropy se scukli. Budiž ovšem poznamenáno, že po nástupu Hitlera byla vojenská část spolupráce ukončena. Z německé strany. Hitler začal zbrojit veřejně. Dal budiž poznamenáno, že specielně ve vývoji zbraní se Německo ještě před Hitlerem neomezovalo jen na Rusko. Pomocí nastrčených firem nebo přímou spoluprací využívalo - jen tak zpaměti - Holandska (ponorky), Švýcarska (malorážové kanóny systému Becker, ve Švýcarech Oerlikon), Švédska (proslulá německá osmaosmdesátka byla vyvíjena ve spolupráci s firmou Bofors). |
|
|
L. Severa 16.5.2020 14:27Ty nekonečné proudy uprchlíků koncem války s. pamatuji. Koňské povozy, stádečka dobytka, a kupodivu se ozvala i ta typicky ruská nadávka. |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 13:43TAk ještě jednu takovou perličku stenoprotokolů parlamentu, také 1930, také Jaksch: Nakonec ještě slovo o situaci našeho divadla. Nemáme námitek proti tomu, že se dostává v letošním státním rozpočtu vyšší dotace českému Národnímu divadlu. Avšak poukazuji na to, že naše venkovská divadla jsou ve stejně těžké tísni. Jsou postižena nejen všeobecnou divadelní krisí, nýbrž i nepříznivými zeměpisnými poměry, s nimiž musí počítati. Máme velká průmyslová území, jako na př. průmyslové západní Čechy, kde se v území Karlových Varů nemůže po celou zimu konati divadelní představení; v létě se hraje pro hosty lázeňské. Žádáme, aby trochu umění a osvěžení bylo poskytnuto i našim dělníkům. Proto žádáme, aby se dostalo zvýšené péče i našim venkovským divadlům, aby nám tak bylo pomoženo povznésti kulturní úroveň obyvatelstva a země. Shrnuji: Němečtí sociální demokrati šli do vlády s poctivou vůlí pracovati, zejména v oboru školství, v oboru kulturním. Dejte nám možnost tuto vůli uskutečniti. Neházejte nám do cesty malicherné překážky. Podaří-li se nám uvolniti zde jednou cestu pro přátelskou spolupráci národů, podaří-li se nám učiniti dobrý počátek v oboru školství a kulturní politiky, jsem přesvědčen, že činnost této vládní většiny nepřejde v dějinách tohoto státu beze stopy. Ve směru formálním prohlašuji, že budeme hlasovati pro tuto rozpočtovou kapitolu. (Potlesk |
|
|
L. Severa 16.5.2020 17:48Byla to venkovská, či výhradně německá divadla ? Ovšem za Rakouska němečtí radní nedovolili postavit v Brně české divadlo, muselo stačit to "nedivadelní" na Veveří ulici. Po těžkých bojích byli Češi tehdy jen z části úspěšní, když postavili Besední dům. |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 19:58Pane Severa, zajisté německá. Ostatně v Brně se situace německého divadla po pádu monarchie otočila o 180 stupňů, v německém divadle tdy v tom Fellnera a Helmera, postaveného z daní německých poplatníků směli brněnští Němci hrát pouze dvakrát týdně, divadlo bylo zabaveno pro převážně česká představení. Nedivíám se že po vpádu Hitlera zase ti německojazyční jásali. Existuje o tom řada pojednání. |
|
|
J. Jurax 16.5.2020 20:58To divadlo nyní Mahenovo - náklady byly cca 500 000 zlatých - bylo postaveno výhradně z daní německých poplatníků? Odkud to máte? |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 8:58z Brna, pane. |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 9:38Ano. Mohla byste, je-li to možné, konkrétněji uvést zdroj, případně se rozepsat o tom, jak to v praxi probíhalo. |
|
|
J. Hrdlička 16.5.2020 21:06Měl bych dotaz, jak se dokázalo dost složitá věc, aby na výstavbu divadla byly věnovány peníze pouze z daní německých daňových poplatníků? Platili němečtí daňoví poplatníci nějakou speciální přirážku k dani právě pro postavení daného divadla? Ale taky nechápu tu drzost, že v městském divadle ležícím ve městě s českojazyčnou většinou se hraje i česky. Tohle muselo strašně urážet a je to zcela legitimní důvod jásat nad Hitlerem.... |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 9:05chlapče chlapče. Brno bylo město s německou většinou až do 19. dubna 1919, V ten den se jakoby zázrakem proměnilo v město s českou národnostní většinou. Totiž administrativním trikem, k městu bylo připojeno skoro třicet okolních českých vesnic, výslovně z národnostních důvodů. Těm vesnicím byly slíbeny různé dotační přednosti. Nový kostel, nová škola atp. Přece uznáte, že druhé největší město v "nové" republice nemohlo zůstat německé? Okamžitě byl zbaven starosta svého postu a radní také. Jenže, chlapče, o těchto aspektech se cudně mlčí. Ono se to totiž jaksi nehodí do národnostně českého dějepisu. Doporučuji "Vznik Velkého Brna" |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 9:37Ptal jsem se sice na něco jiného, ale už vaše představa slušné diskuse napovídá, že ani tentokrát nedokážete reagovat na to, co jsem skutečně napsal. Po vzniku ČSR se takto nerozrostlo jenom Brno, ale i Praha, také k ní bylo připojeno mnoho okolních obcí, i když tam se o nějaké předchozí německé většině nedalo mluvit. Ve skutečnosti je to zcela normální proces, kdy se města rozrůstajé a pohlcují okolní vesnice, u nás i jinde ve světě. Zase ale kvituji, že právě vy jste uvedla, že Brno ani předtím nebylo ryze německé, že mělo maximálně tak mít německou většinu. Takže moje otázka platí. Jak se dosáhlo toho, že náklady na divadlo šly pouze z peněz německých daňových poplatníků? Že zřejmě považujete za přirozené, že v divadle města, kde je už na začátku nepochybný podíl českojazyčného obbyvatelstva , který později vzroste na většinu, se bude hrát jenom německy, to je takový zajímavý příspěvek k vašemu prezentovanému humanismu a objektivitě. |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 11:39Zase trochu manipuace ne Jasně že se k německojyzyčným městům, nejen Brnu, musely připojit okolní vesnice aby se změnil propoc Jak by to vypadalo kdyby německojazyčná Praha měla být hlavním městem "nové" Československé republiky s německou samosprávou? ? Ostatně existují k tomu dnes různé rozbory a dokumentace. Jednu jsem už jmenovala. Ostatně snažím se diskutovat aniž bych kontrahenty osobně urážela, ale to zřejmě sem tam někomu není možné. |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 12:00Praha byla před vznikem Československa německojazyčná? Vaše znalosti jsou opravdu pozoruhodné. Ale trapným způsobem polemiky si to vynahrazujete, hlavně se nezapomeňte pochválit, jak se snažíte slušně diskutovat... |
|
|
J. Vosicky 17.5.2020 14:27Hrdlicko, z jakych dani se to platilo v Brne nevim. V Praze si ale Nemci sami zaplatili Rudolfinum a Operu (tu u nadrazi). Zrovna tak jako si Cesi financovali Narodni divadlo (narod sobe). Financi se ale daleko nedostavalo, tak zbytek zatahl Franz Josef. Dopln si vzdelani ! |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 15:02Já snad tvrdil něco o pražských divadlech? Řeč byla o divadle brněnském a kdo v R-U platil daně. Doplňte si znalost čtení. |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 10:24Ehm ... o těchto aspektech se cudně nemlčí, nýbrž jsou obecně známy. Mimochodem podobným mechanismem vznikla i tzv. Velká Praha. Akorát že ta byla většinově česká už předtím, že. Naopak bych, obrátiv dikci Vaší argumentace, mohl napsat, že za Rakouska okolní vsi, ač s městem Brnem již provázané a srostlé, nebyly k Brnu připojeny proto, aby byla zachována patřičná německost Brna; dokonce mám dojem, že jsem něco takového i četl. Nicméně zdrojem neposloužím, takže to berte jen jako názor. Nicméně furt jste nesdělila, jakým mechanismem se dosáhlo, že diskutované divadlo bylo postaveno výhradně z daní brněnských Němců. Neboť sama píšete, že v Brně za Rakouska byla česká, resp. moravská menšina, jež patrně rovněž platila daně, není-liž pravda? |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 11:42Pane Juraxi, začneme jednoduchou úvahou, v tomto kroku se ještě nepotřebují výkazy. Divadlo bylo postaveno do roku (provoz zahájen) 1882. Tedy v Rakousko-Uhersku, správně? Prostředky tedy pocházely jakkoli ze zdrojů monarchie, města i státu. Provoz byl ostatně zahájen Goetheovým Egmontem, strašné, že? |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 12:01A ty prostředky bralo město i stát odkud? Pouze z daní německy mluvících obyvatel? Je vám známo, že v R-U nežili pouze Němci? |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 18:39Ale houby ... úvaha je to vskutku prostá, leč není odpovědí na položenou otázku. Podívejte se, přiznejte si, že jste se v žáru diskuse prostě ukecla a nebudete se muset nadále směšně vykrucovat. |
|
|
L. Severa 17.5.2020 9:36Nejen jásali, Čechům muselo zase stačit to divadlo na Veveří. Také otočka o 180 stupňů. Ono záleží na tom, jstli se na věc díváme českým nebo německým pohledem Vždy se bude cítit někdo ukřivděný. |
|
|
J. Hrdlička 16.5.2020 20:38Něco z projevu třeba poslanců KSČ nebo henleinovců by nebylo? Ne, že bych W. Jaksche chtěl snížit na jejich úroveň, ale předpokládám, že když se tady bere parlamentní záznam jakoto důkaz objektivity a pravdy, tak to platí pro všechny poslance jakékoliv strany, ne? |
