Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ESEJ: Zapomenuté milníky války
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
H. Rybnická 17.5.2020 9:21Ale jasně, máte samozřejmě pravdu. Ostatně snad byste mohl zalistovat sám? Je to neobyčejně poučné zvláště o tom o čem si neradi povídáme, totiž o "(ne)-demokratické první republice. Takže hovoří KSC poslanec Smeral, 1925 Posl. dr Smeral (pokracuje)... soucasne prohlasujeme, ze uz ted, kdy narodnostni otazka ve svych velkych rysech neni jeste rozresena, budeme take na pude parlamentni bojovati proti kazdemu konkretnimu cinu vlady, ktery bude namiren proti narodnim mensinam, a budeme podporovati kazde opatreni zpusobile prispeti ke zmirneni narodnostniho utisku. Zavirani madarskych, polskych a nemeckych skol, hromadna propousteni nemeckych, madarskych, slovenskych a polskych statnich zamestnancu, zneuzivani restrikcniho zakona k ucelum nacionalni persekuce, (Vyborne! Potlesk komunistickych poslancu.) zneuzivani pozemkove reformy k provadeni ceske kolonisace v nemeckych, slovenskych, podkarpatoruskych a madarskych obvodech, odbouravani prumyslu na Slovensku a Podkarpatske Rusi, soustavna kolonisace techto obvodu pomoci ceske burzoasie, otazka statni prislusnosti nekolika set tisic lidi na Slovensku a Podkarpatske Rusi a polskem Tesinsku desetileti zijicich, pocestovaci politika na Hlucinsku, radeni nevolenych spravnich komisi v polskych obcich na Tesinsku, kde za vice nez 6 let ceske vlady vubec jeste nebyly provedeny volby (Hanba! Fuj!), podrizovani domaciho obyvatelstva na Slovensku a Podkarpatske Rusi soudum, byrokratum, policejnim velitelum a ruske kontrarevolucni emigraci, to jsou jenom priklady konkretnich otazek, kterym budeme venovati v parlamente soustavnou pozornost |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 9:38Souhlas. Jestliže o nedemokratičnosti první republiky hovoří komunista, jde nepochybně o pravdu pravdoucí :-). Je hezké vidět, komu se najednou hodí i komunisté :-). |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 11:22Jenže komunisté první republiky byli úplně něco jiného než ti pováleční. Trochu prohloubit dějepisné znalosti by stačilo. |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 12:03Jistě, známý výrok poslance Gottwalda, že se jezdí do Moskvy učit, jak oponetům zakroutí krkerm, o tom svědčí :-). Už jen zoufale uhýbáte a píšete očividné nesmysly. |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 13:24No pokud je Vám známo jen toto (myslím z období první republiky) tak toho znáte žalostně málo. |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 14:12A co je známo vám? Nebo už jen házíte bezobsažné fráze? KSČ už za první republiky věrně sledovala politiku Kominterny, chcete vážně tvrdit něco jiného? |
|
|
J. Pokoutný 16.5.2020 10:24Měl bych jedinou připomínku: jakkoli jsem se tímto obdobím nijak zvlášť nezbýval, mám načteno docela dost anglické i francouzské beletrie z období po WW1, abych mohl tvrdit, že nechuť k válce byla mezi populací obou zemí silně rozšířená, což rozhodování vlád obou zemí silně ovlivnilo. Churchill byl v té době označován za válečného štváče a jeho popularita byla nízká. |
|
|
P. Jášek 16.5.2020 11:52Tak po těch jatkách, co zažili Angličani a Frantíci, by politik co by chtěl s Německem znovu válčit rychle vyřazený z chovu! Navíc, odchod USA z poválečných jednání v Evropě nechal Frantíky aby se věnovali své pomstě na Habsburcích za likvidaci jejich pokusu světovlády ve východní Evropě. A tak nástupnické státy brali jako své kolonie. Bohužel, našim politikům to nedošlo. |
|
|
V. Petr 16.5.2020 13:09Ty jatka jsou fakticky propaganda. Británie ztratila 2% obyvatel, Francie 3,3%. Ztráty Německa a Rakousko Uherska byly kolem 3,5% a o žádné "ztracené generaci" se tam nemluvilo, nebereme li v úvahu Remarqua. |
|
|
P. Jášek 16.5.2020 14:00Tak 2-3%, většinou mladých mužů zabitých na pár kilometrech jsou propaganda? |
|
|
J. Jurax 16.5.2020 21:29No, nevím, ono se ta procenta ztrát soustředila jen na mužskou populaci přiměřeného věku. Což muselo být dost poznat, nemyslíte? Zkuste ku informací třeba https://www.valka.cz/1001-Ztraty-za-prvni-svetove-valky Ve Francii třeba z 8 410 000 mobilizovaných padlo 1 357 800, tedy bezmála každý šestý. |
|
|
Z. Lapil 17.5.2020 22:07Počítám dál: 2% obyvatel, to jsou 4% mužů. Vojákem je člověk ve věku řekněme 20-40 let, tj. třetina mužů (předpoklad: všichni muži zemřou den před 61. narozeninami). Neboli v Británii zemřelo nějakých 12% mužů "v nejlepších letech", při 3% ztrát je to už 18%, tj. skoro každý pátý. Z toho mi vychází, že kromě vyslovených asociálů snad každý znal nějakého padlého a rozhodně o několika věděl (syn švagra naší sousedky a tak). Což evidentně neí nic zanedbatelného. Jiné počty: 2% ze 60 000 000 Britů, to je 1 200 000 lidí. Čistě technicky: nechtěl bych zakopávat 72 000 tun čili krychli 40x40x40m masa. Jen ještě: v r. 1938 válka skončila před dvaceti lety. Po těch mrtvých existovaly vdovy, sirotci, zčásti i rodiče... Neboli to nebyla dávná historie, to byla ještě živá rána. |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 9:27V Dolní Huti je jedno české dítě; pro tuto menšinovou školu byla najata světnice za roční nájemné 6.000 Kč, německý učitel platí za tutéž světnici ročně 600 Kč. V Pleši není žádné české dítě. Tam se koupí dřevěná chata za 30.000 Kč, která má podle tamějších poměrů ceny snad 15.000 Kč, je adaptována týmže nákladem, a to jenom proto, aby tam příslušný propagátor menšinové školy mohl postoupiti na místo školníka. Zjišťujeme-li takové případy, musíte nám přiznati, že nejsme při tom vedeni momenty národnostními. Je však prostě nesnesitelné, aby vedle toho v Horšovském Týně existovala obecná dívčí škola se 60 dětmi, kde nemůže býti dosaženo paralelky. Je to výchova k bezcharakternosti, když se prostě licituje: Půjdeš-li do této školy, dostaneš oblek a o pár bot více, když se využívá nerozumu rodičů; ti měli spor s německým učitelem, poněvadž dal špatné vysvědčení, poněvadž trvá na tom, aby dítě bez omluvy nevynechávalo vyučování, a z pomsty dají rodiče dítě do školy druhé. Co nás při tom nejvíce bolí, je to, že tu jde o děti nejchudších, o děti vesnického proletariátu, ty přijdou do světa a budou musiti prožíti život jako nádeníci. |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 9:26TAkže nám paní Hahnová zase jednou vysvětluje, že se diskriminace německých občanů v pohraničí nekonala a pohyb asi 12 milionů německých občanů z východného Pruska byl naprosto v pořádku a o odsunu nemáme rý již dále diskutovat. Jen jednu perličku z diskuze parlamentu CR únor 1930, bohužel na dvakrát, nechci nic vynechávat hovoří poslanec Jaksch: Musím ještě mluviti o kapitole, která je bohužel velkou překážkou dohody národů tohoto státu v oboru školství, to jest o školství menšinovém. Je vlastně zbytečno konstatovati, že my jako mezinárodní sociální demokrati nestavíme se zásadně proti zřizování menšinových škol, naopak my přejeme každému českému dítěti, aby bylo vyučováno ve své řeči mateřské. Avšak samozřejmě požadujeme i pro své děti v menšinovém území menšinové školy. Proti čemu se však bráníme a musíme brániti s veškerou silou, to jest zřizování škol vysloveně odnárodňovacích. Jsme přesvědčeni, že v tomto směru je již překročena přípustná míra. Mluví-li se o kapitole menšinového školství, bojuje se při tom s momenty národnostními. Líčí se to tak, jako by zde byly oprávněné národnostní požadavky na jedné straně a národnostní šovinismus na straně druhé. Chci uvésti několik fakt, jak se z menšinového školství nedělá otázka národnostní, nýbrž spíše obyčejný obchod. Ve Starém Hamru založena česká škola menšinová, ač tam nejsou české děti. Ale založení bylo umožněno tím, že byla za tamní místnosti nabídnuta činže mimořádně vysoká pro tamní poměry. Za obyčejnou světnici bylo placeno ročně 5.000 Kč nájemného, za posluhu 2.000 Kč, přitom bylo nájemné zaplaceno na tři roky předem. Tutéž místnost měla německá škola, když byla přestavována, i s posluhou za 700 Kč ročně. Vidíme tedy, že náklad byl zdesateronásobněn. V Dolní Huti je jedno české dítě; pro tuto menšinovou školu byla najata světnice za roční nájemné 6.000 Kč, německý učitel platí za tutéž světnici ročně 600 Kč. |
|
K. Salajka 16.5.2020 10:58Poslední pokus o zrovnoprávnění češtiny v Rakousko-Uhersku se odehrál punktacemi na konci 19.stol. Pro Moravu byly formálně přijaty v roce 1905. Všechny země Koruny česká však musely ve vnitřním úředním povinně používat jenom němčinu a ve vnějším styku byla čeština - jazyk většiny obyvatel potlačována. Česká menšina ve Vídni představovala 200 ooo duší a o rovnoprávnosti si mohli nechat zdát. Dobrou ilustrací německé velkorysosti je postavení lužických Srbů, které se neměnilo za trvání NDR. Ani dnes nesmí mít vlastní instituce, jen smí na velikonoce jezdit na koních. Árijská rasa není dobrý učitel národnostní snášenlivosti. Pro mně jestli skoncovat s národovectvím, tak s tím německým, poněvadž to přivodilo katastrofu světové války. |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 11:25To je všechni jistě pravda, jenže prezident Masaryk ohromil svět svým "Ceskoslovenský Švýcarskem" které se prostě nekonalo. Nejde jen o tento malý úryvek. V první republice byli Němci soustavně diskriminování. Obsazování pracovních míst, školství, osobní diskriminace, dotace kulturních zřízení, nezájem vlády o ekonomickou situaci severních Cech kde nezaměstnanost byla desetkrát vyšší než ve vnitrozemí atp.dá se o tom číst stovky stránek těsnopiseckých záznamů parlamentních debat první republiky. Ostatně i tisku. Vysokoškolští diplomandi technické univerzity z Brna odcházeli do Německa, protože v Brně nesehnali adekvátní zaměstnání. Tato byla přednostně obsazována českými uchazeči i z dalekého okolí, až ze slovenského pomezí.Jen jednoduchá otázka, proč asi ti Němci v těch regionech tak nadšeně vítali Hitlera? POkud by byla politika první republiky opravdu švýcarská by to určitě probíhalo jinak. |
|
|
V. Petr 16.5.2020 13:02"Československo bylo jediným nástupnickým státem, který se alespoň pokusil řešit národnostní otázku." (c) Paul Johnson, dějiny 20 století. On ten základní nepoměr byl v tom, že Němců je hodně a bylo "pod jejich úroveň" učit se česky. Viz Badeniho jazykové zákony, proti kterým Němci nedemonstrovali jen v Čechách, ale dokonce až v Vídni. Požadavek, že "v národnostně smíšených oblastech se má úřední záležitost vést v jazyce podání" byl pro ně nepřijatelný. Pro c. k. českého úředníka bylo normální, že kromě češtiny musí umět německy slovem i písmem. Chtít ale po německém úředníkoví, aby se učil česky, byl "nesnesitelný útlak..." |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 13:39Chlapče, chlapče. V Brně se odjakživa hovořilo česky a německy, v rodinách, obchodech, školách, všude. Stejně na Moravě. podívejte se do historie své vlastní rodiny, dokumentace atp. |
|
|
J. Jurax 16.5.2020 21:40No jo, a proč tedy byl z německé strany takový odpor proti Badeniho zákonům? Když přece každý vzdělaný český Němec uměl česky slovem i písmem, jak se nám zkoušíte namluvit? U českého vzdělance ve vlastní zemi bylo tehdy samozřejmostí a vlastně nezbytností umět německy. |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 9:25Nezbytností, pane. Pokud se chtěl ovšem dostat nějak dále, před BAdenim v 19. století. Ostatně trochu bychom měli rozlišovat období, zajímavé je alespon pro mne první republika, vede to totiž přímo k tomu, proč koneckonců většina českých Němci tak jásali nad Hitlerem. Určitě ne bezdůvodně, už jste nad tím někdy přemýšlel? Toto mohlo Československo svou politikou první republiky významně ovlivnit. |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 9:42Aha, takže vina je automaticky na české straně. Jestliže Němci udělají něco špatného, vždy to znamená, že za to mohou Češi. Německý nacionalismus zřejmě neexistoval. Nádherná pozice, můžu si dělat , co chci a vždy má odpovědnost někdo jiný. Přiznačné je, že jste nedokázala odpovědět na otázku, proč se Němci tak vztekali nad Badeniho nařízeními, když přece podle vašich příspěvků pro ně čestina nebyla problémem. |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 9:43Nějak uhýbate ... znovu - proč tedy byl z německé strany takový odpor proti Badeniho zákonům? |
|
|
H. Rybnická 17.5.2020 16:11Protože pane Juraxi Badeni není předmětem této diskuze. Předmětem diskuze je postoj československé vlády k menšinám, hlavně k německé.Nějak se Vám pletou letopočty a dějiny. |
|
|
J. Hrdlička 17.5.2020 16:28Vy jste tvrdila, že pro Němce v českých zemích nebyla čeština problém. Takže je na místě otázka, proč se tak bránili Badeniho reformám. |
|
|
J. Jurax 17.5.2020 18:51Ale houby ... prostě nemáte odpověď a uhejbáte. A postoj vlády ČSR k nikoliv menšinám, nýbrž k německé menšině, o tom je diskuze, že, nesnášenlivé německé menšině, jež přišla o svou nadřazenost a privileje byl pochopitelný. Měřila jim jako ostatním, čemuž nebyla uvyklá. Ilustruje to i postoj oné menšiny k Badeniho zákonům ještě za monarchie. Myslíte, že se do vzniku ČSR změnil? |
|
|
L. Severa 16.5.2020 14:22"... proč asi ti Němci v těch regionech tak nadšeně vítali Hitlera?" I brněnští Němci vítali Hitlera, když přijel do našeho města.. Naše rodina se přátelila s rodinou německou až do roku 1939, kdy otec řekl té německé paní, která byla do té doby u nás pečená- vařená, aby k nám již nechodila. Možná někde k diskriminaci docházelo, bydleli jsme ve čtvrti převážně německé kde o nějaké diskriminaci nevím. Ta spřátelená rodina si vedla velmi dobře. Rodinný dům, výnosné zaměstnání. Než se začal projevovat Hitlerův vliv, tak bylo soužití bez problémů. Na klavírní hodiny jsem chodil k Němce, bratr se o prázdninách zdokonaloval v němčině u německé rodiny v Krnově, zatím co jejich dcerka zlepšovala češtinu u nás. Hitler prostě Němce okouzlil. Od známých, kteří byli totálně nasazeni v Německu, vím, že i tam jich spousta později vystřízlivěla. Že byla v pohraničí bída ? A jinde snad ne? I v Brně. Chodil jsem do stejné třídy se spolužáky z osady Kostivárna. Většinou bosí, roztrhaní, hladoví. S Osinem jsem se dělil o svačinu. |
|
|
H. Rybnická 16.5.2020 20:01Ano, jenže doložitelně v pohraničí vyšší, ti tam totiž neměli zhola nic. Ostatně existuje dost zajímavá reportáž Julia Fučíka, ne ta o té oprátce, ale z první republiky o hladovém pochodu z Freiwaldau. Tak se jmenoval Jeseník. Člověk se musí zabývat dobovým tiskem, ne tím socialistickým. |
|
|
J. Jurax 16.5.2020 21:55Ono hladové pochody byly za krize leckde. Jenže Němci to hlasitě sváděli na národnostní útisk, což Češi ani Moravané dost dobře nemohli. |
|
|
L. Severa 17.5.2020 9:56Paní Rybnická, ta bída byla nejen v Jeseníku, ale v některých oblastech Slovenska, o Podkarpadské Rusi nemluvě. Myslíte, že to zavinila až republika, že za Rakouska bylo v Jeseníku lépe ? Nevím kdy to Fučík napsal, předpokládám, že to bylo nespíš v dobách krize, v dobách kdy byla bída téměř všude, nejen v horských oblastech, ale i v těch průmyslových. Jen poznámka. Socialistický tisk byl ovšem Fučíkovou doménou. |
|
|
J. Hrdlička 16.5.2020 20:35Fakt v Brně nebo v blízkém pohraničí nebyly žádné německé firmy, které by zaměstnaly absolventy technických škol, což i tehdy znamenalo hodně. když tedy české firmy je údajně nechtěly zaměstnávat? Ta údajná 10x větší nezaměstnanost působí opravdu zajímavě. Jestli někdo toužil po švýcarské demokracii, tak opravdu nechápu, co se mu líbilo na totalitním Reichu. A nakonec, odkdy se berou parlamentní projevy jako písmo svaté popisující objektivně situaci? |
