V. Klepetko 17.5.2020 23:15

Četl jsem od autorky 'Dlouhé stíny předsudků... " Skvělá kniha, doporučuji!!!

Jinak, je smutné, že diskuze ukazuje přesný opak toho, po čem autorka volá - dívat se na události v širším kontextu, mimo zaprděný lokální rámec Česko - sudeťátských animozit a rozbrojů... Smutné čtení, ta diskuze!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.5.2020 23:00

Sleduju-li dobře vlákna: tvrdíte, že Stalin NECHTĚL ovládnout svět?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.5.2020 22:51

Poslyšte, mně se to taky nezdá. Opravdu tvrdíte, že v předválečné ČSR byla různá cla podle národnosti majitelů?

Nemluvě o tom, že ČSR byla dost rozvinutá země, takže tu bylo dost a dost akciových "nejednomužných" společností a podniků, takže tím spíš to vypadá jako nesmysl.

O plzeňské Škodovce vím, že byla a.s.. Abych se neblamoval, porozhlédl jsem se, a ve wiki píšou, že akciovkou byla od r. 1899 a po r. 1918 ji před krachem (ztráta odbytišť...) zachránil kapitálový vstup zbrojovky Schneider, vzdor tomu jménu francouzské.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.5.2020 22:07

Počítám dál: 2% obyvatel, to jsou 4% mužů. Vojákem je člověk ve věku řekněme 20-40 let, tj. třetina mužů (předpoklad: všichni muži zemřou den před 61. narozeninami). Neboli v Británii zemřelo nějakých 12% mužů "v nejlepších letech", při 3% ztrát je to už 18%, tj. skoro každý pátý.

Z toho mi vychází, že kromě vyslovených asociálů snad každý znal nějakého padlého a rozhodně o několika věděl (syn švagra naší sousedky a tak). Což evidentně neí nic zanedbatelného.

Jiné počty: 2% ze 60 000 000 Britů, to je 1 200 000 lidí. Čistě technicky: nechtěl bych zakopávat 72 000 tun čili krychli 40x40x40m masa.

Jen ještě: v r. 1938 válka skončila před dvaceti lety. Po těch mrtvých existovaly vdovy, sirotci, zčásti i rodiče... Neboli to nebyla dávná historie, to byla ještě živá rána.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Uzel 17.5.2020 19:25

A to clo museli platit Němci a ostatní ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.5.2020 19:09

No, podle pí Rybnické prostě perfidní Češi utlačovali herrenvolk, dokud nebyla nastolena dějinná spravedlnost. Hitlerem. I do německých dělníků stříleli, když demonstrovali. Pochopitelně výhradně kvůlivá tomu, že to byli Němci. Jiný důvod přece nemohl být.

No a když byl Hitler kaput, zločinní Češi opět zcela bezdůvodně utlačovali ubohé Němce nemající nikde zastání. A přitom německá menšina vlastně nic zlého neudělala, že.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.5.2020 18:51

Ale houby ... prostě nemáte odpověď a uhejbáte.

A postoj vlády ČSR k nikoliv menšinám, nýbrž k německé menšině, o tom je diskuze, že, nesnášenlivé německé menšině, jež přišla o svou nadřazenost a privileje byl pochopitelný. Měřila jim jako ostatním, čemuž nebyla uvyklá.

Ilustruje to i postoj oné menšiny k Badeniho zákonům ještě za monarchie. Myslíte, že se do vzniku ČSR změnil?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.5.2020 18:39

Ale houby ... úvaha je to vskutku prostá, leč není odpovědí na položenou otázku.

Podívejte se, přiznejte si, že jste se v žáru diskuse prostě ukecla a nebudete se muset nadále směšně vykrucovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 16:28

Vy jste tvrdila, že pro Němce v českých zemích nebyla čeština problém. Takže je na místě otázka, proč se tak bránili Badeniho reformám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 16:27

A ve které zemi se podařilo potlačit následky hospodářské krize? Nikde.

Její horší průběh v sudetech byl dán skladbou tamní ekonomiky, nikoliv nějakou českou diskriminací.

Srovnání s pandemií je zase jednou mimózní.

Ale vaše snaha logice a faktům navzdory udělat viníkem sudetoněmcekého většinového příklonu k nacismu českou stranu je jistým způsobem obdivuhodná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 16:11

Protože pane Juraxi Badeni není předmětem této diskuze. Předmětem diskuze je postoj československé vlády k menšinám, hlavně k německé.Nějak se Vám pletou letopočty a dějiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 16:07

Pane Severa to není ro co chci říci. VE všech dostupných ramenech se dočtete, že v době vzniku Ceskoslovenska a hlavně v době hospodářské rize na tom byla německojazyčná populace hůře než česká. TA diskriminační opatření proti menšinám první republiky se nedají vyvrátit. A že se v Sudetách dařilo mnohem hře než vevnitrozemí také ne. Vláda nedělala proti tomu - nic. srovnejte s dnešní dobou, kde vláda ostatně každe evropské země se snaží zmírnit dopady pandemie. Nedivte se tedy, že v Sudetách ze samého zoufalství nadšeně vítali Hitlera. To je všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 15:02

Já snad tvrdil něco o pražských divadlech? Řeč byla o divadle brněnském a kdo v R-U platil daně.

Doplňte si znalost čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 17.5.2020 14:41

Paní Rybnická, jenže Vy to uvádíte jako by šlo o akce namířené výhradně proti Němcům. Stávek a násilných střetů bylo v republice mnoho. Komunisté to zas využívali, bez ohledu na národnost stávkujících, jako utlačování proletariátu. Každý jsme ve svých názorech ovlivňováni prostředím ve kterém jsme vyrůstali, takže tato okolnost má asi vliv na naše postoje. U mne to byl Sokol a také otec který se učil ve Vídni a odtud si odnesl jakési křivdy, které si nedal vymluvit. V různých kabaretech a divadélkách si dělali legraci z českých Frantyška a Marženky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vosicky 17.5.2020 14:27

Hrdlicko, z jakych dani se to platilo v Brne nevim. V Praze si ale Nemci sami zaplatili Rudolfinum a Operu (tu u nadrazi). Zrovna tak jako si Cesi financovali Narodni divadlo (narod sobe). Financi se ale daleko nedostavalo, tak zbytek zatahl Franz Josef. Dopln si vzdelani !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 14:12

A co je známo vám? Nebo už jen házíte bezobsažné fráze?

KSČ už za první republiky věrně sledovala politiku Kominterny, chcete vážně tvrdit něco jiného?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 13:24

No pokud je Vám známo jen toto (myslím z období první republiky) tak toho znáte žalostně málo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 12:03

Jistě, známý výrok poslance Gottwalda, že se jezdí do Moskvy učit, jak oponetům zakroutí krkerm, o tom svědčí :-).

Už jen zoufale uhýbáte a píšete očividné nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 12:01

A ty prostředky bralo město i stát odkud? Pouze z daní německy mluvících obyvatel?

Je vám známo, že v R-U nežili pouze Němci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 12:00

Praha byla před vznikem Československa německojazyčná? Vaše znalosti jsou opravdu pozoruhodné.

Ale trapným způsobem polemiky si to vynahrazujete, hlavně se nezapomeňte pochválit, jak se snažíte slušně diskutovat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 11:58

Od rána 25. listopadu docházelo k shromažďování demonstrantů, mimo jiné v obci Vápenná, tehdy Zighartice, kde také došlo k prvnímu střetu demonstrantů s četníky. Přes výzvu davu, aby se rozešel, jelikož stávka je oficiálně zakázaná, se procesí dělníků vydalo na cestu do Frývaldova. Skupina 14 četníků pod velením nadporučíka Jirkovského s rozkazem nevpustit protestující do města přehradil dělníkům cestu v obci Dolní Lipová. Policisté zatarasili cestu davu, který po nich v návalu emocí začal nejpravděpodobněji házet kamení, při čemž byl zraněn v obličeji velitel zásahu Jirkovský a na čas nešťastně ztratil vědomí (ovšem podle pozdějšího vyšetřování se jednalo pouze o slovní útoky). V nepřehledném místě za křižovatkou se dav čítající zhruba 700 dělníků, z nichž byli někteří ozbrojeni dřevěnými holemi a podporovaní jedním z komunistických poslanců (nejspíše poslancem Hádkem), rozhodl pokračovat v pochodu. V tu chvíli však začali četníci pálit puškami do davu.[2] Bilance jejich zásahu byla tragická – 8 mrtvých a 13 těžce raněných, k tomu další lehce ranění.

Všech 8 zabitých bylo německé národnosti, z toho 2 ženy, mezi nimi i Anna Luxová, které bylo v osudný den pouze 14 let. Zabití byli většinou členi a sympatizanti komunistické nebo německé sociálnědemokratické strany, ale byli mezi nimi i částečně sympatizanti německé národně socialistické strany. Právě ekonomické a národnostní problémy sudetských Němců měly za následek stále větší příklon těchto složek obyvatelstva ČSR k extremistickým nacionalistickým stranám, z nichž nejvýznamnější byla po roce 1933 Sudetoněmecká strana (SdP) Konrada Henleina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 11:55

Takže ještě k té frývaldovské stávce (na dvakrát)z Wikipedie. Eportáž Fučíka vedla k bouřlivým diskuzím v parlamentě.: Velká hospodářská krize, která začala v roce 1929, se do Československa dostala oproti jiným zemím se zpožděním, ovšem se stejnou, místy větší intenzitou. Malá, na export zaměřená ekonomika byla v důsledku omezení dovozu v ostatních zemích silně postižena a pokles výroby i zvyšující se nezaměstnanost se týkala především oblastí s větším podílem lehkého nebo textilního průmyslu. Tato odvětví byla soustředěna zejména v příhraničních oblastech státu se silnou německou menšinou. Zasažena byl také těžba kamene a zemin, ve kterém pracovalo zhruba 5% všech obyvatel ČSR, z toho 40 % Němců, jejichž podíl se v příhraničních územích zákonitě zvyšoval. Nezaměstnanost během Velké hospodářské krize v ČSR kulminovala až v březnu 1933, kdy bylo registrováno na 978 000 nezaměstnaných,[1] ale již v listopadu 1931 se jednalo o zhruba půl milionu nezaměstnaných. Mezi pracující i propuštěnými dělníky měly nezanedbatelný vliv tzv. Rudé odbory, kontrolované KSČ, které měly rozhodující podíl na organizaci stávek. Na Frývaldovsku bylo v té době na 124 lomů na žulu a mramor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 11:42

Pane Juraxi, začneme jednoduchou úvahou, v tomto kroku se ještě nepotřebují výkazy. Divadlo bylo postaveno do roku (provoz zahájen) 1882. Tedy v Rakousko-Uhersku, správně? Prostředky tedy pocházely jakkoli ze zdrojů monarchie, města i státu. Provoz byl ostatně zahájen Goetheovým Egmontem, strašné, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 17.5.2020 11:42

Kde jste, pane Salajko přišel na takovou pitomost o povinném užívání němčiny ve vnitřním úředním styku v českých zemích za monarchie? Úřadům to bylo ponecháno na vůli, dokonce i to, v jakém jazyce budou mezi sebou korespondovat! Změna nastala v roce 1915, kdy bylo všem soudům až do konce války naříženo přejít ve vnitřním i vnějším úředním styku na němčinu. Jen soudům, ne dalším úřadům!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 11:39

Zase trochu manipuace ne Jasně že se k německojyzyčným městům, nejen Brnu, musely připojit okolní vesnice aby se změnil propoc Jak by to vypadalo kdyby německojazyčná Praha měla být hlavním městem "nové" Československé republiky s německou samosprávou? ? Ostatně existují k tomu dnes různé rozbory a dokumentace. Jednu jsem už jmenovala. Ostatně snažím se diskutovat aniž bych kontrahenty osobně urážela, ale to zřejmě sem tam někomu není možné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 17.5.2020 11:22

Jenže komunisté první republiky byli úplně něco jiného než ti pováleční. Trochu prohloubit dějepisné znalosti by stačilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.5.2020 10:56

Ano.

Parvenuové tehdejší Evropy se scukli.

Budiž ovšem poznamenáno, že po nástupu Hitlera byla vojenská část spolupráce ukončena. Z německé strany. Hitler začal zbrojit veřejně.

Dal budiž poznamenáno, že specielně ve vývoji zbraní se Německo ještě před Hitlerem neomezovalo jen na Rusko. Pomocí nastrčených firem nebo přímou spoluprací využívalo - jen tak zpaměti - Holandska (ponorky), Švýcarska (malorážové kanóny systému Becker, ve Švýcarech Oerlikon), Švédska (proslulá německá osmaosmdesátka byla vyvíjena ve spolupráci s firmou Bofors).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.5.2020 10:41

A ještě - víte, jsem celkem dost sečtělý. Právě proto mi Vaše argumentace poněkud skřípe jistou, abych tak řekl, jednostranností, neřkuli zaujatostí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 10:35

Jj, Masaryk a Beneš měli dle zmíněné paní takovou moc, že pro zboží z německých firem zařídili zvláštní průchozí cla, která jiní plati nemuseli. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.5.2020 10:32

Podle pí Rybnické ano. Ovšem jen pro zboží vyrobené německojazyčným etnikem v ČSR, jenž tak bylo neněmeckojazyčným etnikem tamtéž diskriminováno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek